Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Překlad: Autor
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…Ariane_6_four_boosters_configuration_A64.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cwf2Po1VIAATUNq?format=jpg&name=large
Jsou nějaké novinky o Adeline? https://www.youtube.com/watch?v=tV29pEvZvZw
Nikoliv, je to stále ve fázi – možná jednou.
Škoda, že se něco nevyrábí u nás. Tradici máme, za války se u nás vyráběly příkladně díly pro A-4, Me 262 a tryskový bombardér Arado.
ESA většinou výrobu jednotlivých zařízení sond rozdělovala podle podílu na rozpočtu ESA – takže předpokládám, že totéž platí zřejmě i v případě Ariane.
A podle Wiki:
Pro rok 2015 byl sestaven rozpočet ve výši 4,4 miliardy € a příspěvek ČR byl 14,2 milionu €.
To je pouze 0,32%!
Ano, díky poměrnému podílu budeme dodávat kelímky do automatů v kancelářích ESA. 😀
Uvidíme, jestli se to bude navyšovat. Viz. např. článek: http://www.denik.cz/z_domova/ministerstvo-zada-zvyseni-prispevku-cr-na-kosmicke-aktivity-20161106.html
Pokud by se naše firmy účastnily podobně velkých projektů, tak se určitě část toho příspěvku vrátí domů 🙂
Podil CR je 25,1 mil. EUR
http://www.czechspaceportal.cz/2-sekce/evropska-kosmicka-agentura/ceska-delegace-v-evropske-kosmicke-agenture-esa-vybojovala-ucast-cr-v-prumyslovem-programu-na-pripravu-nove-nosne-rakety-ariane-6-1.html
U nás se vyrábí dveře do Airbusů, včetně A380, nebo Boeingu 787 Dreamliner:
Bývalý Letov, dnes Latecoere společně se Znojemskými strojírnami.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Latecoere_Czech_Republic
Aero Vodochody taky dodává části do letadel Airbus, Gripen, americké F18 Hornet, vrtulníků Sikorski nebo Black Hawk.
http://www.aero.cz/cz/aerostructures/programy/a320-family/#scrollTo=obsah
V Plzni vyrábí celé vnitřní bloky kuchyní do Airbusů společnost Zodiac Galleys Europe.
Jihlavan dodává hydrauliku do Airbus A380.
Naše letecké firmy mají dokonce svůj svaz:
http://www.sclp.cz/tiskove_centrum/napsali-o-nas/
Ja myslim, ze se bude vyrabet i u nas. CR do Ariane 6 investovala 25,1 mil. EUR. Muzeme se tedy tesit i na ceske komponenty. Vic informaci na czechspaceportal.cz
Skvělé, takže už jen motor se vyrábět na šesti místech najednou. 😀 To vysvětluje ten pekelně rychlý pokrok. 😉
To je ale normálka. Za konstrukci a sestavu je zodpovědná jedna firma. Ostatní jsou subdodavatelé, kteří jedou přesně podle zadání. V Česku takhle funguje hodně firem. A je to fofr. Dneska už ty firmy musí být hodně flexibilní.
Stejně si myslím, že aspoň motor, což je jeden integrovaný celek, by měla dělat jediná firma (ale pořádně, a hlavně proboha ne na politickou objednávku). Pak aby to nedopadlo jako s radarem na lunárním modulu.
Jenže to nebyl problém subdodavatelů, ale mizerného testování celé sestavy. Při takhle mizerném testování by to dopadlo stejně blbě i kdyby všechno vyrobil jeden koncern.
Motor se skládá z mnoha rozličných částí a jedna firma nemůže být nejlepší ve výrobě čerpadel, jejich ložisek, potrubí, spalovací komory, servomotorů pro vektorování tahu, počítačového hardwaru, senzorů, řídícího softwaru… Vždycky se to sestavuje z dílů od více dodavatelů, kteří se tak mohou soustředit na svůj obor a nemusí umět všechno. Škodovky také vyjíždějí z Mladé Boleslavi, ale díly na ně vznikají po celé Evropě a nejen po Evropě.
Sice máte pravdu, že „ustálený stav“ by mohl a možná i měl vypadat nějak takhle (bylo by to příznakem vyspělosti dotyčného průmyslu), ale problém je v tom, že raketová technika ještě není v takové fázi vyspělosti, aby mohla takto zamrznout návrh. Až se dostaneme k raketovému motoru „poslední generace“, k čemuž by mohly být blízko motory jako třeba Raptor, kde už žádná zásadní zlepšení nebude ani možné, pak budou takovéto „mikrooptimalizace“ dávat smysl a dlouhodobě to snad přinese i nějaké ty výhody. Ale aplikovat na současnou kusovou výrobu Vulcainů logiku automobilového průmyslu, nadto používajícího často zaměnitelné součástky, mi nepřijde příliš vhodné. (Přitom třeba transduktory nebo integrované obvody si samozřejmě nikdo nebude vyrábět vlastní, to ani nedává smysl.)
Otazka je ci zapojenie tolkych roznych spolocnosti / krajin dokaze tu cenu skutocne znizit. SpaceX ma momentalne utlm, ale uz dokazal niekolko krat pristat. Je mozne ze v roku 2020 uz bude SpaceX s vyvojom velmi napred a bude otazne ci bude Arianspace este konkurencieschopna.
I kdyby byla cena SpaceX nižší, bude Evropa samozřejmě podporovat své výrobce a podporovat svou zaměstnanost a své konstruktéry.
Navíc SpaceX, ať by byla levná jakkoliv, poptávku po nosičích prostě sama uspokojit nedokáže.
Bohužel „podpora zaměstnanosti“ v podstatě znamená podporu vyšších cen. Tak už to v ekonomice chodí: co vyžaduje víc lidí, práce a administrativy, prostě stojí víc. Takže ano, po politické stránce je protekcionismus vysoce průchozí a je to způsob, jak mít „aspoň něco“. Pak ale člověk může zapomenout na nějaký rychlý rozvoj kosmonautiky, typu „základna na Měsíci do roku 2050“ apod., protože bez brutálních úsporných opatření (ne rozpočtových škrtů, ale zvýšení výsledků na jednotku investovaných peněz) se takovéhle věci realitou prostě nestanou. Přitom si vybavuji, že zrovna základnu na Měsíci nějaké velké zvíře z ESA snad zmiňovalo jako něco, co na čem by ESA ráda pracovala.
Na zakladnu ESA na Mesici asi clenske staty ESA neposkladaji dost penez. Je vsak taky potreba si rict, jestli je to opravdu priorita…
Důležitá není jen cena, ale i spolehlivost a právě drahá, ale spolehlivá Ariane V. je toho důkazem.
To je sice možné, ale to je nezávislé kritérium. Žádný přírodní zákon neříká, že rozhozením výroby do padesáti firem se spolehlivost automaticky zvýší.
No, 50 špičkových dodavatelů s dlouholetými zkušenostmi v oboru bych určitě preferoval proti výrobě všeho doma „na koleně“. Tak nějak se totiž postupuje vždy při konstrukci složitých celků.
Mimochodem, skutečnost, že drahá Ariane 5 donedávna byla „průchozí“ volbou je více než čímkoli jiným spíše příznakem absence konkurence.
Tady se počtěte, kolik firem pracovalo na raketě Saturn V, projektu Apollo
http://history.nasa.gov/SP-4206/app-e.htm
Jsou jich stovky!
Tak s tím zásadně nesouhlasím, bylo jich tož tisíce :-))
Tohle byli ti hlavní 🙂
Je to psáno i v záhlaví toho seznamu.
A když to píše NASA, tak to asi bude pravda 🙂
Ze to bude uasna raketa? Verim. Ze na ni budou spolupracovat staty napric Evropou? Verim. Ale ze bude 2x levnejsi…? To driv peklo zamrzne.