Potápěči a další pracovníci amerického námořnictva se 27. října zúčastnili u pobřeží Kalifornie zkoušky, která byla zaměřená na manipulaci s lodí Orion po přistání na mořskou hladinu. Na přiložené fotce (kterou web nasa.gov vybral jako snímek dne) vidíme zástupce námořnictva, jak na svém člunu Zodiak míří k testovací kabině lodi Orion. Do zkoušky se zapojila i armádní loď USS San Diego, několik menších lodí a velké množství různých příslušenství s jediným cílem – nacvičit si manipulaci s Orionem po jeho návratu z vesmíru.
Podobné zkoušky umožní týmům nejen ověřit, ale zároveň i vyzkoušet a zopakovat si všechny postupy v dlouhém procesu vylovení lodi. První ostrá zkouška pro tyto týmy přišla v prosinci 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydal první testovací Orion v rámci mise EFT-1, ale pomalu se blíží rok 2018, kdy má tato kosmická loď poprvé vyrazit na téměř měsíční misi EM-1. Je proto potřeba se připravit na všechny fáze letu, včetně těch závěrečných.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
https://www.youtube.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/30660444486_d4a4e649d8_o.jpg
Dobrý den, můžu se zeptat, jaké jsou hlavní výhody a naopak nevýhody přistání na vodě oproti přistání na souši? Popřípadě, dá se jednoznačně určit, co je lepší a co horší? Předem děkuji za odpověď.
Hezký den, to se takhle jednoznačně rozdělit nedá. Oboje má své výhody. Přistání na pevninu je jednodušší z hlediska práce s lodí a vyjmutím posádky, protože na oceánu vše komplikuje voda. Naopak přistání na hladinu má výhodu v tom, že je jednodušší – dosednutí na vodu zajistí měkké přistání v závěrečné fázi, které musí být na zemi řešeno odpálením brzdících motorů, které zajistí finální měkké přistání.
Děkuji za odpověď 🙂
Rádo se stalo.
V případě přistání na vodu dochází ke korozi lodi, ale dá se trochu ušetřit hmotnost. Proto přistání na vodu se spíš hodí pro Orion, kde se počítá s každým gramem, než pro lodi, u kterých je větší důraz kladený na snadnou znovupoužitelnost a hmotnost je méně kritická (třeba CST-100). Dalším faktorem je dostupnost. Pokud chcete přistávat v okolí Floridy, pak je pro vás dostupnější oceán, protože pevnina je hustě obydlená. Pokud přistáváte na Sibiři, máte k dispozici rozsáhlá neobydlená území…
Orion nepřistává v okolí Floridy, ale v Tichém oceánu u Kalifornie.
Je to celkem fuk. Pokud přistáváte neřízeně a více méně na náhodu, potřebujete hlavně pořádnej flák ploché neobydlené a nezarostlé krajiny. Jestli je to step, poušť nebo oceán není už zas tak podstatné. Stejně musí být (aspoň teoreticky) připraveni na to, že se netrefí.
A pokud umíte přistávat řízeně, je celkem logické si vybrat nějaké k tomu určené místo. Například letiště, nebo letadlovou loď (plošinu :-))
Tohle je pro nás, co jsme dospěli s raketoplánem vlastně hodně smutnej článek. I tak patří autorovi poděkování.
Raketoplány byly extrémně drahej byznys. Koule na noze.
A jednorázové rakety sú aký biznis – lacný. Raketoplán bol, je a ešte dlho bude neprekonateľná technologická špička a ich odstavenie považujem za hrubú chybu. Američania sa radšej mohli zamerať na zefektívnenie ich prevádzky, vedelo sa kde majú slabé miesta. Pozerať sa na znovu vyvíjanie plácania sa do vody je naozaj smutné.
Jaro, já vás chápu, ale už jste si někdy spočítal náklady na uskladněný raketoplán, pokud tím zefektivněním myslíte např. jeden let za rok nebo za dva roky? Raketoplány létaly draho a tak jediné zlevnění by přineslo omezení startů. A teď si vemte kolik personálu potřebuji na opravy, vývoj nových SRB, ET a dalších částí a kdo zaplatí prostě celou tu infrastrukturu, aby byla schopna to bezpečně vynést zase nahoru. Tohle je ekonomická sebevražda a proto od toho dali ruce pryč. Ona to byla sebevražda už před ukončením letů. Jinak mi raketoplány samozřejmě hrozně moc chybí 🙁
Ono hlavne ten Shuttle bol poriadne premrštený veľkostne a nosnosťou, takže väčšina jeho letov bola absolútne neekonomická. Ak použijem prízemnejšie prirovnanie, potrebovali dodávku, ale mali k dispozícii a teda museli použiť autobus. Samotný koncept raketoplánu je výborný a určite ešte v budúcnosti bude mať svoje miesto. Len bude musieť byť menší, pretože jeho hlavnou činnosťou by malo byť “taxikárčenie” so živým nákladom. Pre vynášanie ťažkých nákladov len smerom hore je strašne neekonomický, lebo tam musí ťahať aj celú svoju nezanedbateľnú štruktúru a teda aj hmotnosť. Shuttle urobil len zopár letov, pri ktorých bol plne vyťažený a dolu nešiel vyťažený vlastne nikdy. Takže celé to bolo o ťahaní “mŕtvej” váhy hore a dolu…
Áno, chápem ekonomické aspekty. Vždy ma viac premôže nostalgia, lebo som zažil raketoplán od jeho vývoja po ukončenie. Aj problém s vyťaženosťou je smutnou pravdou. Bojím sa však, že v prípade SLS sa opakuje rovnaká chyba – drahý veľkokapacitný nosič bez efektívneho vyťaženia. Aj preto toľko drukujem SpaceX.
Ešte doplním – netreba striktne posudzovať raketoplán len podľa ekonomiky. Je tu ešte jeho činnosť. Spomeniem len dve veci – stavba ISS a vynesenie+oprava HST. Ak by sme vedeli napr. vyčísliť hodnotu práce HST, tak raketoplán by bol štedro zaplatený. Viem, že je to len ekonomická fikcia ale morálne je to tak.
Sorry za OT.
No, vieš, ja sám SS neposudzujem ekonomicky, pre mňa to bol krásny stroj a bol by som rád, keby stále lietal. Lenže tí, čo držia kasu VŽDY vidia v prvom rade ekonomické hľadisko a pre nich bol SS totálna čierna diera na prachy. A bohužiaľ, je naozaj pravda, že pri jeho návrhu sa niekto príliš nechal uniesť velikášstvom. Osobne si myslím, že keby bol o polovicu menší, lietal by ešte aj dnes. Ja som v tej dobe držal veľmi palce európskemu projektu Hermes, lebo to bol práve raketoplán rozumnej veľkosti, čiže aj často využiteľný. Pri SS si už posledné misie vyslovene cucali z prsta, lebo aby bol ešte aspoň trošku únosný, musel lietať s určitou periódou. Lenže v tej dobe nemala NASA financie na to, aby vymyslela pre SS dostatočne veľké náklady v damej frekvencii letov. Preto lietal nevyťažený a vlastne si tým pádom každým takýmto letom podpisoval svoj ortieľ 🙁
Jaro SLS bude mať vo verzii 1B podľa všetkého pod Orionom nový adaptér USA ktorý má slúžiť na maximalizovanie vyťaženia a bude sa v ňom môcť voziť napríklad preletový habitat rôzne užitočné zaťaženie alebo moduly pre mesačnú stanicu podobne ako v programe Apollo na SaturneV sa pod samotnou loďou vozil lunárny modul.
Aby som nebol zle chápaný – ja držím palce SLS. A budem sa len tešiť, keď bude SLS premávať ako pražské metro – často a spoľahlivo.
V případě selhání řízení směru letu může spadnout na obydlenou oblast. A NASA nemá za potřebí už jen to, aby na téma pádu lodi na dům v případě přistávání na pevninu – vycházely poplašné články senzacechtivých novinářů.
USA rozlehlé prázdné stepní oblasti nemá – leda možná jen nějakou pouštní oblast. Trefit se někam na moře jde dle všeho i při selhání řízení.
Tak na základe tohto argumentu by aj lietadlá mali pristávať na mori. No čo keď náhodou netrafia letisko a spadnú na nejakú budovu. Bulvár sa sčemerí od radosti a prevádzkovateľ lietadla bude chodiť kanálmi.
Leteckou dopravu využívá plno lidí a dovolím si tvrdit, že ve zvýšené míře právě ti novináři a těm je příjemné, že letiště mají hned za městem a nemusí nikam daleko jezdit, když někam služebně letí.
Pilotovaný kosmický program – by značná část populace ihned dle všeho zcela zakázala – jako většinu podle nich zcela nepotřebného (tedy základního) vědeckého výzkumu.
A proto tyto články o pádu kosmické lodi by narazili na živnou půdu na rozdíl od těch o letadlech – ty prostě i oni používají a tak se s nějakou havárií dokáží zde smířit.