Asi je zbytečné připomínat osud vozítka Opportunity, které v lednu roku 2004 přistálo na povrchu Marsu, aby zde během devadesáti dní provádělo průzkum. Rover funguje dodnes, na Rudé planetě už ujel více, než kolik uběhnou sportovci při maratonu (momentálně 43,44 km) a jeho výdrž můžeme nejlépe ocenit uznalým pokýváním hlavy. Nyní z NASA přišla další potěšující zpráva. Agentuře se podařilo zajistit finance na další dva roky provozu legendárního vozítka. Můžeme se tedy těšit na další úžasné pokračování tohoto (téměř) nekonečného příběhu.
V případě Opportnity se jedná již o jubilejní desáté prodloužení mise, které zajišťuje dostatek financí do září roku 2018. Při každé žádosti o prodloužení mise je potřeba definovat úkoly, které má konkrétní mise v „nastaveném čase“ vykonávat. Opportunity by měla podle těchto plánů zaměřit svou pozornost na strouhy, které se nachází u západního lemu kráteru Endeavour. Vozítko se v tuto chvíli nachází u pahorku Spirit, tedy zhruba 900 metrů na sever od této oblasti.
Vědci se těší hlavně na studium celé délky vymleté strouhy, přičemž rover by měl porovnávat složení a další parametry v různých částech strouhy mezi sebou, ale i s údaji mimo ni. Tato strouha totiž velmi pravděpodobně vznikla sesuvem kamenů a štěrku, přičemž svou roli mohla sehrát i plynoucí tekutina (z velké části voda). Díky podrobnému studiu bychom mohli zjistit, zda při sesuvu hrál hlavní roli pevný materiál, nebo kapalina.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://media.caranddriver.com/…rover-review-car-and-driver-photo-671067-s-429×262.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20854.jpg
Jenom otázečka k názvům krajinných oblastí obecně (nejen pro Mars, ale i ostatní tělesa Sluneční soustavy).
Jsou to oficiální názvy, které se používají na mapách planet, asteroidů, atp. už napořád, nebo jen pracovní, které si vědci vybrali pro lepší orientaci? Případně lze poznat, které názvy povrchových oblastí už tu máme „nafurt“? 🙂
To je právě komplikované. Kupříkladu známá hora Mount Sharp v kráteru Gale – její název je známý lidem po celém světě a přitom je to neoficiální pojmenování. Ta hora se oficiálně jmenuje Aeolis Mons. Podobné je to i s dalšími útvary. Osobně považuji vytvoření nějakého flexibilního systému pojmenovávání za velmi důležitý. Současný systém schvalování vědeckou unií je poměrně komplikovaný a nepružný. Plně chápu NASA i ostatní agentury, že chtějí pojmenovávat útvary, které objevily jejich sondy, ale oficiální název v mnoha případech chybí. Jednoduchý návod na to, jak rozeznat oficiální jméno od neoficiálního neexistuje. A to je velká chyba, alespoň podle mého názoru.
Jména a názvy vznikají samovolně k usnadnění komunikace mezi lidmi. Až budou na Marsu bydlet lidé, stejně si většinu věcí pojmenují znovu a po svém. A lépe 🙂
A pokud tam žádní lidé nikdy bydlet nebudou, nemá oficiální pojmenování žádný smysl. Pro vědecké účely ty „objekty“ klidně stačí jen očíslovat.
Lidé se tam ale už dnes pohybují. Virtuálně. Zprostředkovaně přes senzory těch sond a o tom terénu už dnes mezi sebou hovoří a tedy si jeho význačné části i pojmenovávají. Jména se jim vrývají do paměti a zůstávají na veškeré dokumentaci. Pokud tam někdy poletí, budou ten terén skvěle znát už ze Země a všechna ta jména už budou mít dávno v hlavě. Je to úplně něco jiného než když osadníci teprve objevují neznámý terén a pojmenovávají si ho až když už ho vidí reálně před sebou a mohou si na něj šáhnout, když ho nikdy předtím neviděli.
Tahle dnešní jména už těm objektům asi zůstanou.
Virtuální svět je hra. Ve virtuálním světě mají sice jména stejný význam jako v reálném, ale jen pro hráče.
Až tam budou pobíhat lidé v reálu, pojmenují si ta místa znovu. Na základě skutečných zážitků, emocí, lidí. A možná v tom bude hrát roli i politika. Kolik míst v Severní Americe nese dnes původní indiánská jména?
Dobře. Vyjádřil jsem se špatně. Tohle není virtuální svět. Je to reálný svět, který ti lidé pozorují zprostředkovaně ve svém vzdáleném bezpečném prostředí. A ta jména budou platit, pokud na ta místa pocestuje stejná lidská kultura, která je vytvořila, a která bude mít zájem tu kontinuitu udržet. Pokud tedy na ta místa poletí Američani, je obrovská šance, že se ta jména měnit nebudou. Pokud tam poletí Číňani, je zase velká pravděpodobnost, že si to pojmenují po svém. A klidně tedy může existovat několik paralelních pojmenování pro jednu věc. Nakonec to máme stejně i tady na Zemi, třeba zrovna u těch pojmenování vrcholků hor.
Mars nebo Měsíc už se bere trochu jako neobydlený kontinent Země. Máme je opravdu důkladně zmapované pomocí družic a názvy měsíčních moří, pohoří a kráterů jsou už pevně vžité. Totéž platí třeba o marsovských sopkách, kráterech nebo planinách. Existují normální mapy s klasickým souřadnicovým systémem a také atlasy. Oficiální pojmenování míst na Marsu nebo Měsíci dejme tomu i romantickým způsobem rozhodně smysl má i bez přítomnosti člověka a přibližuje tato tělesa nejen široké veřejnosti, ale i té odborné. Nápad na pouhé „očíslování útvarů“ bych čekal od toho, koho výzkum vesmíru nijak nezajímá a zabloudil sem jen omylem 🙂
Dalo by se zjednodušeně říct, že například název kráteru, ve kterém přistála Spirit a Curiosity, nebo název oblasti přistání Opportunity, jsou již schválené názvy. A názvy míst, která jsou používána na mapkách jsou neoficiální názvy členů mise, aby se tam vyznali. Je možné, že časem tyto názvy přejdou v oficiální.
Je smutné, že o pokračováni tak úspěšné mise nerozhoduje technický stav zařízení, ale peníze na komunikaci. Děsivá informace, že naši civilizaci víc zajímají prachy a zvídavost jde stranou, i když tentokrát to na poslední chvíli ještě prošlo.
Neví redakce, o jak velkou částku se jedná?
Já osobně to nevím, ale nejde jen o komunikaci. Musí se platit i lidé, kteří se na projektu podílí. Odpověď by ale mohl znát Mirek Pospíšil, z jehož příspěvku na fóru jsem tento článek vytvořil a který se pohybuje i v diskusích pod články. Pokud by neodpověděl, napíšu mu a požádám jej, zda by neznal odpověď.
Chápu, že nejde jen o komunikaci typu domácí vysílačka a jeden člověk na obsluhu – psal jsem to s nadsázkou. Ale je dost zásadní rozdíl ukončit projekt pro nedostatek peněz ve fázi návrhu a uvažovat o zrušení funkčního zařízení, jehož provoz stojí relativně zanedbatelnou částku oproti nákladům na jeho přepravu na Mars. Zvláště nyní, kdy jakákoli další informace o Marsu je důležitá pro další průzkum planety.
Plně souhlasím. Ale jak je vidět, tak týmy kolem Opportunity naštěstí mají vždy nějaká esa v rukávu, na co by se jejich rover mohl zaměřit, že pokaždé dokáží přesvědčit ostatní, že si peníze zaslouží.
Ono ani nelze říci „mise splněna“. Opportunity už 12 let dělá totéž. Brázdí Mars, nakukuje do kráterů nebo se do nich rovnou spouští, občas očichá nějaký zajímavý cíl, fotí ostošest. Stále dobře funguje a především energie nedochází a ani nemůže. Kdy říci, že už je hotovo a že už nestojíme o průzkum dalšího úseku Marsu? To by bylo proti vší logice.
Jenže vy jste „normální“ člověk a ne projektový manažer NASA, kterému peníze za dávno odepsanou Opportunity blokují nějaký další strašně důležitý projekt. A hlavně cílovou provizi za něj… Jak myslíte, že to asi chodí ve státní firmě, ten rozhodující člověk možná ani neví, že tohle Marathon Valley je na Marsu…
Upřímně obdivuji tým Opportunity nejenom za technické, ale i diplomatické a byrokratické schopnosti. Kéž jim to vydrží.
Vždycky musí rozhodovat kvantifikace cena/výkon. Peníze jsou totiž vždycky omezené. A vydané za jeden projekt, budou zákonitě chybět u jiného projektu.
Kecy, kecy, kecy.
Kdo změří ten „výkon“ sondy, co i po 12 letech posílá z Marsu data. Hodnotu naděje, že za dalším kamenem najde Marťana, hroudu zlata nebo kus vápence 🙂
Nějaký ekonom, projekt manažer?
Ještě že tihle zmrdi neměli za Fernanda Magallanese tolik moci. Ten by se dnes musel vrátit už od Jižní Ameriky a Země by byla pořád placatá…
Ale to víte, že ani ti Portugalci a Španělé co chtěli obeplout Zemi to neměli jednodušší. Vždycky musel ten objevitel nejdřív někoho ukecat, aby investoval do jeho cesty. A ten ukecaný obchodník si vždycky propočítával co to vynese. A to si pište, že už v tehdejší době bylo mnoho jiných dobrodruhů, kteří by možná některé ty části nového světa objevili i mnohem dřív, než odkdy jsou dnes známy, jenže prostě „ty manažery co seděli na penězích“ zrovna nezvládli dostatečně ukecat. Svět je pořád logicky stejný. Naštěstí.
Mohu se zeptat kolik Vam je let? Mozna by jste se mel krotit ve vyrazech a hlavne se naucit heslo „mluviti stribro, mlceti zlato“ – obzvlaste ve vecech kterym nerozumite.
Takze – pokud nejste obcanem USA pak se tu rozcilujete uplne zbytecne, protoze to nejsou Vase penize. To je jako bych se rozciloval ze soused si poridil drahou novou plazmu TV ale kouka na ni jen kazdj druhej den.
Prestoze jste veliky nadsenec do kosmonautiky (jako asi vetsina lidi zde), musite pochopit ze existuji lide kteri uprednostnuji jine veci/zaliby. Muzete/muzeme si o nich myslet naprosto cokoliv, nicmene oni si muzou myslet to same o nas. A tito lide chteji treba penize na: Pilotovane lety do vesmiru, zlepseni zakladnich skol, zlepseni univerzit, levnou lekarskou peci, pridavky pro invalidy, vyzkum rakoviny, diabetes, AIDS,…
Az vyrostete tak pochopite ze penez je jen urcite mnozstvi a na vsechno se nedostava. Mam-li 50000Kc – nekdo si radeji koupi pocitac, nekdo ojete auto, nekdo radeji jede na dovolenou a jiny ty same penize vrazi do zenskych nebo do piva.
Zeptejte se treba Vaseho otce ci nekoho jineho proc prodava auto ktere jeste stale jezdi – at vam vysvetli proc se mu uz nevyplati investovat do vecnych oprav a kdyz si chce udelat roadtrip po Evrope tak proc radeji investuje (mnohem vice) do noveho auta (a to stare proste proda, i kdyz porad jeste jezdi)
Az vyrostete tak vymyslete lepsi koncept nez jsou penize a omezene zdroje. Budu mezi prvnimi kdo Vam prijde uprimne poblahoprat. Do te doby si Vase silne vyrazy nechte pro sebe.
Jinak – zbytecne se rozcilovat kdyz program byl schvalen 🙂 Meli by jsme oslavovat ze mise ktera mela trvat jen 3 mesice tu s nami (doufam) bude jeste 14 let pote. To je zejmena veliky tiumf a pocta pro vsechny co se podileli na planovani, designu a konstrukci landeru.
Dobrý den,
myslím že to příliš zjednodušujete, v komunikaci nejde ani tak o peníze na provoz, ale o „zablokování pásma“ (to může vadit jiným misím)
dále je tu otázka týmu – zkušený tým by se v nějakém určitém čase měl začít věnovat přípravě nové mise (opportunity není sólokapr, ale jedna z řady stále dalších a vždy o něco LEPŠÍCH sond posílaných k rudé planetě)
Naposledy se jednalo o desítky miliónů dolarů (přesněji 35 miliónů, které původně něchtěla NASA dát na mise Opportunity a Lunar Reconaissance Orbiter). Celkové náklady NASA na planetární mise jsou v r. 2016 1 miliarda a 361 miliónů dolarů. Celkové výdaje NASA jsou 18,5 miliardy dolarů. https://www.nasa.gov/sites/default/files/files/NASA_FY2016_Summary_Brief_corrected.pdf
Neplánuje NASA misiu na zneškodnenie Opportunity?
K tomu bohužel stačí jen jeden pokyn ze Země. 🙁
Ale vím, jak jste to myslel. 😉
Tak pokud bude v těch dalších dvou letech nacházet „stále to samé“, tak je docela možné, že sondu na nějaký čas „uspí“, aby měli víc financí a lidí, kteří budou obsluhovat jinou sondu na víc nadějném místě Marsu. A pak se může stát, že Oportunity už ani nikdy znovu neprobudí. A nikomu to třeba nebude vadit, protože výsledky té jiné sondy za to budou stát.
Na tom je „báječné“ , že na Zemi existují zcela jistě miliony lidí co by dali „život“ za to řídit a provozovat Opportunity. A desetitisíce z nich by místo života dali i peníze…
Byrokracie tentokrát o krůček prohrála. Po „sebe“vraždě Rosetty unikla Opportunity hrobníkovi z lopaty. Doufám, že vydrží i dál.
Pokud už sonda zjistí všechno co mohla ve svém prostotu zjistit a předat lidem, tak už asi má „umřít“ ne? Roseta už toho víc zjistit nemohla a hlavně mizí i s kometou pryč z komunikačního dosahu.
Zatím Oportunity ještě má před sebou spoustu zajímavých cílů, ale analytické vybavení prostě schází. Kam se v tomhle hrabe na Curiosity. Kdyby někdo řekl, že další, ještě vybavenější sonda, která přijde po Curiosity může mít dvě varianty vybavení, přičemž ta dražší ale ty peníze bude muset vzít z rozpočtu přiklepnutého rekornímu rejdění Oportunity po Marsu, tak je velice reálná a velice logická a opodstatněná volba tu Oportunity stopnout a novou sondu za ty ušetřené peníze mnohem lépe vybavit.
Proboha jak to víte, že už nic zjistit nemohla? Kde se bere tahle přizdisráčská filozofie, že objevujeme jenom to, o čem dopředu víme, že se má objevit. A až to „objevíme“, tak konec. Překvapení nejsou vítána?
Pošleme sondu za miliardy a když máme „pocit“, že už nic nového nenajde, tak ji radši „uspíme“? Provoz stojí to sice jen miliony, a čert ví co by ještě našla, třeba by se nám pak těžko vysvětlovalo… Nebo je to prostě jenom hloupost? Lenost?
Důrazné varování – mírněte se ve výrazech! Díky za pochopení.
Tak samozřejmě, že nedokážu jako amatér posoudit, jak moc tam toho na objevování pro tu sondu s jejími „smysly“ ještě zbývalo objevit. Očekávam, že ti lidé co s tém pracovali asi dostatečně kvalifikovaně rozhodli, že ty náklady už na další práci nestojí. Ale to máte úplně stejné, jako kdybyste se moc vztekal, že Američani stopli program Apollo, když ho měli naplánovaný na víc misí a i ten materiál pro ně měli vyrobený. Jenže se stopnul přísun peněz a ty zbylé se začaly utrácet v jiných projektech. To je prostě život.
Ano, je to život. Já jsem s tím po těch letech vlastně skoro smířen a panu Majerovi se tímto velmi omlouvám za zbrklé použití nevyhovujících, i když jinak podle mě zcela vhodných výrazů. 🙂
Je to prostě smůla, šedesátá a sedmdesátá léta byla o naději.
Dneska když chce člověk letět na Mars, tak si tu raketu musí postavit v garáži vedle Tesly sám… 🙂
Nadějí, hmm. No, myslím, že kdybyste lidem na ulici (americké, české, německé) v šedesátých/sedmdesátých letech řekl, aby si vybrali, jestli chtějí vrazit peníze do kolonie na Marsu, nebo jestli chtějí komunikační technologie, že budou moci komukoliv odkudkoliv telefonovat věcí velikosti kalkulačky za mizivý bakšiš, leteckou dopravu, že na letenku k moři budou muset vydělávat dvacetkrát kratší dobu, že budou mít i doma komunikační krabičku s obrazovkou, která jim skoro zadarmo umožní psát si s jinými lidmi na celém (!) světě a která jim skoro na všechno najde odpověď a dopraví fotky krásných, mizerně oděných holek až pod nos úplně zadarmo…
Asi už tušíte, co by si ti nadějí obdaření lidé v těch sedmdesátých letech vybrali.
Tak se omlouvam Honzo, precenil jsem Vas. Pokud se vam zda „vrazda“ Rosetty jako byrokraticky cin pak jste jeste mensi nadsenec do kosmonautiky nez jsem si myslel. Zkuste si prescist par clanku i na tomto webu, aby jste pochopil proc byla mise timto zpusobem ukoncena. Ja chapu ze na 15 let starem pocitaci s 33.6k modemem to chvilku trva (neverim ze by jste nepouzival stale funkcni HW), ale verte mi bude to stat za to!
Jinak mate uzasnou moznost ty Vase miliony lidi dat do kupy a udelat NASA navrh – a treba se Vam podari dat dohromady dost $$$ aby Vam to NASA v roce 2018 prenechala. Podobne jako to chtel udelat Roskosmos s Mirem. A co mozna planuje NASA i s ISS (http://www.spaceflightinsider.com/missions/iss/nasa-considers-handing-iss-private-company/).
Nicmene s Mirem to (pokud to nevite) moc nevyslo. Mozna mate prehnane predstavy o tom kolik milionu tech lidi je a kolik ve skutecnosti jsou ochotni do takoveho podniku „vrazit“.
Kazdopadne soucastni vedci a inzenyri ridici Opportunity takovi „nadsenci“ nejsou, vetsinou maji rodiny a hypoteky a predstavte si to – chteji za svoji praci zaplatit – takova nestoudnost, ze? Mozna problem je v tom ze Ti co by to radi delali zadarmo na to nemaji kvalifikaci….
maro: To přirovnání předčasného ukončení Apolla a případného Opportunity se mi moc nezdá. Je obrovský rozdíl mezi tím, když s něčím takovým jako byl Saturn 5 s Apollem neodletím ze Země a nebo zbytečně ukončím úspěšně probíhající misi, seznam jejíchž dalších možných cílů je v podstatě nevyčerpatelný a rozhodně se nedá říci, že by nic nového nepřinášela. Úspora finančních prostředků při nerealizaci dalšího Apolla versus při stopnutí roveru na Marsu je nesrovnatelná (pocitovou stránku věci při uspání stále čiperného roveru ponechme stranou).
Něco jiného by bylo, kdyby (teoreticky) třeba kapacita retranslačních družic nebo DSN přestala postačovat (Opportunity, Curiosity, InSight, Rover 2020, ExoMars 2020…). To jsou zcela praktické důvody, kdy by k nějakému takovému rozhodnutí dojít mohlo a bylo by to pochopitelné.
Spytihněv: Já si myslím, že je to pořád totéž. Je jedno jestli jde o Apollo, Rosetu, Opportunity. Vždycky se úplně stejně vyhodnocuje, co ještě můžeme získat a kolik to ještě bude stát, a tedy na co jiného už nám peníze nezbydou. V nějakém okamžiku se prostě každý úspěšný a ještě běžící projekt může stát neúnosným. Apollo, Skylab, Lunochody a další sondy Luna co lítaly na Měsíc, raketoplány, Saljuty 1,2,3 až X, Mir…. Je to pořád stejné.
Úžasný výkon. Před 12ti lety někdo na něco takového určitě nemyslel…
jaké jsou kurzy sázek, že Opportunity vydrží déle než Curiosity?
Curiosity jede na termočlánek zahřívaný rozpadáním radioaktivní látky. Ten má velice omezenou životnost. Solární vozítko naopak skončí jen až se něco důležitého pro provoz opotřebuje. Žádné palivo nespotřebovává. Ovšem ty jeho akumulátory musí být úžasné. Jejich životnost je neuvěřitelná.
Nevím, jaké má Opportunity akumulátory, ale klasické NiCd mají bez problémů životnost 50 let. Nemůžete posuzovat běžný čínský spotřební šunt s tím, co se dávalo v lepších časech do kosmických sond.
Tak asi to bude hodně o ceně a tou cenou zaplacených technololgiích. Ony i japonské bateriové spotřební šunty nevydrží o moc víc. O amerických nemluvě.
A našel jsem i odpověď, proč ty Li-ion ky na Opportunity vydrží tak dlouhou dobu. Ony se totiž schválně nabíjí jen na 30 procent kapacity, tedy jen na napětí asi 2,8 V na článku. (Tohle by se ale majitelům telefonů asi nelíbilo)
http://engineering.stackexchange.com/questions/5331/is-battery-charge-stop-at-xx-percent-circuitry-not-cheap
…
„Lithium Ion batteries that must have extremely long cycle lives may be charged to about 2.8V/cell. This greatly reduces cell capacity (maybe to 30% of normal max) but allows maybe 8000 cycles. The Mars Opportunity Rover battery is run at this sort of level plus „all the magic they can work“ to achieve this sort of result. “
…
Mám, pocit, že NiCd se u družic záměrně vybíjely jen o +-10% kapacity, aby se jim prodloužila životnost. A tak se taky u nich přišlo na paměťový efekt.
Jestli je to u Li-ion 30%, tak je to zlepšení. U drona to ale zkoušet nebudu… 🙂
Tak u těch NiCd to asi bylo lepši v tom, že jste si vždycko mohl říct „teď ty baterky štřit nebudu“ a pokračoval jste ve vybíjení dál. U těch Li-Ionek se na to jde z druhého konce, takže to rozhodování přichází už při nabíjení a tedy ta energie v nich prostě není. Což zrovna u takového drona fakt bude problém.
Bezny Li-Fe-Po4 vydrzi deset let a jiz po roce provozu ma vyssi kapacitu nez stejne dlouho provozovany Li-Ion clanek. Jestli se ale pouzivaji v kosmickych aparatech, to nevim. Ma take mnohokrat vyssi pocet cyklu nez Li-Ion (2000). Do golfovych voziku se jiz davaji. Jestli se s nimi pocita i do vozu Tesla, to take nevim. Jejich zatim malou rozsirenost moc nechapu, zeleza je dost. Zkratovy proud je take dostatecny pro trakcni pouziti. Oba akumulatory maji stejneho vynalezce, Li-Fe-Po4 je mladsi.
Důvod je zřejmě jednoduchý – hustota energie především na 1kg je podstatně nižší než u Li-Ion baterií. A kilogramová hustota energie je rozhodujícím faktorem pro uplatnění v elektromobilech.
LiFePO4:
90+ Wh/kg a 220 Wh/L
U Li-Ion:
200 Wh/kg a 530 Wh/l
tycka: Diky za objasneni problemu. Ta kilogramova a objemova hustota energie se nabizi, ale nenapadla by mne, protoze mam osobni zkusenost se samohybem Onewheel. Tam je LiFePo4 pouzit a zdal se mi maly vzhledem k dojezdu samohybu. Clovek nema dat na dojmy, ale ma studovat fakta. Jeste jednou diky.
Životnost – co vím z jiných článků – je nejméně 10 let pohybu Curiosity a dalších nejméně 4 coby stabilní sonda s občasným pohonem – vám připadá málo. A udělá toho více už proto, že ten zdroj funguje stabilně.
Solární panel postupně ztrácí svoji účinnost + navíc jeho zaprášení na Marsu.
Nepíšu, že mi něco připadá hodně nebo málo. Píšu, že jedna věc je už ze své podstaty spotřeby paliva v reaktoru omezená touhle věcí, narozdíl od druhé, které Slunce jen tak nevyhasne. I když i ty solární panely slábnou v účinnosti
U Curiosity se očekávalo, že 2 roky bude zdroj schopen dodávat energii potřebnou pro 100 procentní činnost Sondy. Takže je jen otázka, kde je ta hranice, kdy sonda ještě bude schopna postupně slábnoucí článek využívat. Pokud ještě 10 let, tak je to hodně dobré.
Přesně tak, deset let (někde jsem četl i 15) je zaručeno, že Curiosity bude mít dost energie na provoz řekněme bez kompromisů. Osobně za velkou výhodu považuji to, že Curiosity je schopná fungovat bez ohledu na roční období a denní dobu.
Putonium použité na tem článku té sondy má tak dlouhou dobu rozpadu, že těch 10 let plného výkonu není problém zaručit. A slábnutí výkonu probíhá předvídatelným způsobem.
A používal se již dříve – nesou ho například sondy Voyager – takže jsou s tímto zdrojem velké zkušenosti.
Což je naopak na Zemi problém – nutnost na příklad chladit cirkulací vody bazény s vyhořelým jaderným palivem.
2 roky primární mise byla spíše jakási zaručená minimální životnost všech systému toho vozítka – více spíše vadí větší opotřebení kol než se plánovalo.
můžu se zeptat jak rychle musí letět raketa aby kosmonauti uvnitř zažili 20 minut stavu bez tíže.Děkuji za odpověď.
Váš dotaz je zcela mimo téma článku. Pokud chcete, zkuste se zaregistrovat na diskuzní fórum, ve vlákně „Otázky“ vám určitě někdo odpoví na (téměř) každou otázku.
Jinak k vašemu dnešnímu dotazu – máte zřejmě na mysli suborbitální let, záleží na trajektorii, místě startu apod. Pro ilustraci – například suborbitální lety Mercury dosahovaly rychlostí cca 7-8 000 km/h a postačovaly pro čtvrt hodiny v beztíži.
Slíbil jsem, že nebudu reagovat, ale věřte, že je to velmi těžké.
No, 20 minut je už tak šíleně dlouhá doba, že se ve spotřebě energie budete hodně blížit k energii nutné k dosažení oběžné dráhy. Tedy vyplatí se „ještě trošku přidat“ a mít ten stav beztíže na opravdu hodně dlouho.
Zde na blogu je v článku z 6.8. letošního roku uvedeno, že „Tým dostal nedávno zelenou k již 10. prodloužení mise o další dva roky“. Znamená to, že tehdy ještě nešlo o definitivní prodloužení a bylo to jen podmíněné?
Myslím, že ano. Pokud tomu rozumím správně, bylo potřeba ještě definitivní schválení.
Prodloužení mise do záři 2018 bylo schváleno už letos v červenci. Prodloužená mise začala 1.10.
Ohledně rozpočtu na konkrétně toto dvouleté prodloužení se mi nepodařilo dohledat přesnou částku, nicméně podle údajů z předchozích období to bude řádově kolem 20 mil USD. Finance slouží hlavně na pokrytí mzdových nákladů aktivních členů týmu, strojní časy přenosové soustavy DSN a zpracování dat pro další vědecké využití.
To je jistě dobrá zpráva.
Řekněme ale, že by to příště nevyšlo, nebo uvažujme obecně o jakékoliv sondě: V případě, že by mise měla být zrušena jenom z důvodu ušetření financí a nikoliv technických kapacit (blokování komunikačních pásem, apod.), bylo by možné ji místo toho převést například na některou univerzitu, kde by ji využívali „zdarma“ studenti? Je to legislativně možné? Napadlo to někdy někoho a jak to dopadlo?
Ta komunikační pásma by byla blokována tak jako tak. Jinak většina bezpilotních sond NASA je po vědecké stránce vedena vědci z universit a pracují na nich i postgraduální studenti. V případě MERů je hlavním vědeckým pracovníkem (PI – Principal Investigator) profesor Steve Squyres z Cornell University v Ithace.