Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.
Vysvětlena zatím nebyla ani druhá závada, tedy komplikace s ventily tlakovacího helia v palivovém systému. Jisté ale je, že po opuštění safe modu je Juno v dobrém stavu a reaguje správně na všechny pokyny. Ve zprávě od NASA ale není specifikováno, zda se na sondě ověřovala i funkce obou problematických ventilů. Pozemní týmy momentálně pracují na aktivování vědeckých přístrojů, což by mohlo skončit na začátku listopadu. NASA přitom slibuje, že všechny přístroje budou připraveny na prosincový průlet.
Juno proletí 11. prosince v 17:03 SEČ nejnižším bodem oběžné dráhy a ve zprávě, kterou kosmická agentura vydala, se píše o tom, že při tomto průletu bude Juno sbírat vědecká data a aktivována bude i kamera JunoCam, která má pořizovat série fotek. Ve zprávě se ale nehovoří o tom, že by se při prosincovém průletu měl zapálit motor sondy a že by mělo dojít ke zkrácení oběžné dráhy ze současné 53,5 denní na 14 denní, jak se dříve plánovalo.
Na druhou stranu sonda vykonala v úterý ve 20:51 SELČ malý korekční zážeh – přičemž mělo jít o přípravu na prosincový průlet. Ten trval 31 minut, změnil rychlost sondy o 2,6 m/s a spotřeboval 3,6 kg paliva. K tomuto zážehu sonda nepoužila svůj hlavní motor, ale malé korekční trysky. Zatímco hlavní motor spotřebovává dvousložkovou směs hydrazinu a oxidu dusičitého, malé trysky si vystačí s jednosložkovým palivem, tedy se samotným hydrazinem. Nechme se tedy překvapit, jak přesně bude prosincový průlet probíhat.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m16-122.jpg
Tak vyborne to jsou opravdu dobre zpravy! Tak snad nezatuhne tesne pred pruletem…
Hádám, že ventilům se ještě úplně nevěří a tak si oznámení o manévru ke snížení apojovu raději nechávají na později. Času dost.
Waw tak to je dobra sprava…predpokladam, ze komunikacia trva niekolko desiatok minut + niekolko desiatok minut cesta spat.
Drzim im palce aby fungoval ventil a obezna draha bola len 14 dni aby misia netvala 5 rokov.
Drzim palce i NH ktory by mal 1.1.2019 preletiet okolo tajuplneho cerveneho objektu 2014 MU69. Bude to skutocne analyza z hlbokeho vesmiru.
A to já bych byl rád, kdyby mise Juno trvala 5 let 🙂
Pokud by nechali současnou oběžnou dráhu, tak by bylo nepříjemné třeba i to, že blízké průlety by byly o dost rychlejší, než při kratší oběžné době a tedy by bylo méně času na vědecká měření i na pořizování snímků. Experimenty jsou navrženy na nižší průletovou rychlost, takže by výsledky asi nebyly stoprocentní. Jinak by samozřejmě bylo super, kdyby Juno na plánované dráze vydržela pět let. Proti snad může být jen ten, kdo by na prodlouženou misi musel vysypat další peníze 😉
Tak ona by ta rychlost v perijovu byla vyšší mininálně, odhadem tak o procento, na čas pozorování to skoro mít vliv nebude.
Tak jsem si trochu pocvičil mechaniku, za předpokladu, že se vzdálenost perijova nezmění, by se rychlost v něm při úpravě dráhy měla snížit asi o 0,66 %.
Jinymi slovy: sondu pripravime na prulet a kdyz vypadne uplne stejne jako predtim, tak uz se snizovat obezna draha nebude.
Nicmene i to by byl dulezity poznatek. Ty neplanovany jsou nejlepsi.
Dobrý den, mám dotaz ohledně údajů spotřeby paliva. Vím, že informací: „spotřeboval 3,6 kg paliva“ je zde myšlen jen hydrazin, ale v jiných případech, kdy uvedete jen „spotřebované palivo“, je myšleno jen palivo nebo i okysličovadlo?
Mimochodem děkuji za skvělé články.
Hezký den,
máte pravdu, jelikož se používaly pouze korekční trysky, které spalují hydrazin jako jednosložkové palivo, šlo v tomto případě pouze o hydrazin. V jiných případech se většinou (pokud není uvedeno jinak), pod pojmem „palivo“ rozumí spotřeba paliva i s okysličovadlem.
Tak teraz je mi jasná tá spotreba paliva a dĺžka zážehu… Kedže boli použité korekčné trysky už je mi to jasné.
…trochu odjinud:
Detailní obrázky částí EDM –
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Detailed_images_of_Schiaparelli_and_its_descent_hardware_on_Mars
Aj napriek tomu, ze dovody pre dva vazne problemy vobec nie su zname, vyhravaja vedecka snaha vytazit z misie co najviac nad opatrnostou. Drzim palce celej misii, nech sa podari zistit co najviac.
Aj napriek tomu, ze EDM-Schiaparelli mal ombedzenia hmotnosti, hodila by sa nan kamera a la JunoCam. PR by sa EM2020 robilo lepsie.
Já jsem sice příznivcem toho, aby se na kosmické sondy dávalo to nejlepší, co je k dispozici (a to nejen kamery, ale třeba např. atmosférické pouzdro pro Juno, když už k Jupiteru letěla), ovšem v případě EDM bych to nehrotil. Kamera DECA mohla na ty tři minuty sestupu bez dolního štítu plně postačovat. To už bych raději viděl záběry na okolí po přistání.
Ne druhou stranu se můžeme těšit na kvalitní foto práci TGO. Evropská kolegyně Mars Express podává v tomto směru velmi dobrý výkon.