Americké letectvo momentálně řeší nepříjemnosti se svou družicí určenou ke sledování dráhy nepřátelských raket. Kvůli preventivní opatrnosti se musí odložit start a družice tak v našlapaném harmonogramu nosičů Atlas ztratí hned několik měsíců. Kdyby nebylo problémů dvou jiných družic s palubní tryskou, vydal by se aktuální satelit SBIRS GEO 3 na oběžnou dráhu už minulý týden, tedy 3. října. Americké letectvo k zastavení předstartovních příprav přistoupilo krátce předtím, než se do satelitu vyrobeného společností Lockheed Martin začalo tankovat palivo.
Všichni mají stále v živé paměti dva nedávné případy, které mohly mít podobnou příčinu. Řeč je jednak o satelitu MUOS-5, který pro americké námořnictvo vyrobila společnost Lockheed Martin, tak i o Intelsatu 33e od Boeingu. Oba satelity se momentálně potýkají s problémy s palivovým systémem. V obou případech je funkčnost tohoto systému velmi důležitá protože jako MUOS tak Intelsat musí vlastními motory zvýšit oběžnou dráhu, aby se dostaly na správnou orbitu.
„Americké letectvo pracuje na pochopení souvislostí mezi dvěma anomáliemi pohonných jednotek s problémem, který potkal družici SBIRS,“ uvedl úřad v oficiálním prohlášení. Kupříkladu Intelsat 33e určený pro šíření signálu v Evropě, Africe, Asii a na Blízkém Východě byl vypuštěn 24. srpna raketou Ariane 5. Po uvolnění na oběžnou dráhu jej ale postihlo „selhání primárního motoru pro zvyšování oběžné dráhy.“ Intelsat tyto problémy oznámil již na začátku září, přičemž Boeing jakožto primární dodavatel prý pracuje na určení příčiny nefunkčnosti motoru.
Intelsat 33e to zatím řeší tak, že pro zvyšování oběžné dráhy využívá svých slabších trysek, které jsou určeny spíše pro korekce oběžné dráhy. Kvůli jejich slabému tahu bude cesta na geostacionární dráhu trvat déle, než se plánovalo. Původně měla družice začít fungovat na konci letošního roku, přičemž nyní se počítá spíše se začátkem roku příštího.
V případě MUOS-5 je situace trochu komplikovanější tím, že se jedná o družici určenou pro námořnictvo, které je méně sdílné, než soukromý satelitní operátor. Námořnictvo zatím veřejně neoznámilo žádné bližší informace o situaci s družicí MUOS-5, která je určena k zajištění armádní komunikace. Neznáme ani časovou osu plánované záchrany mise, ani to, zda je vůbec možná, ačkoliv se už dříve objevily spekulace, že MUOS-5 možná zkusí podobný trik jako Intelsat 33e, tedy postupné zvyšování oběžné dráhy pomocí korekčních trysek. Poslední informací, kterou víme je, že po startu 24. června následoval blíže nespecifikovaný počet zážehů a pak 29. června hlavní motor selhal, takže družice zůstala zaseklá na půli cesty.
Podle vyjádření amerického letectva nedojde ke startu družice SBIRS dříve, než v lednu. Důvodem je jednak vyšetřování příčin havárie, ale i nabitý harmonogram startů raket Atlas. Nejbližším startem, který nás čeká je meteorologická družice GOES-R, společný projekt agentur NASA a NOAA pro zatím naplánovaný na 4. listopadu. První prosincový den má být ve znamení startu Atlasu V s armádní družicí NROL-79, která se na cestu vydá z Vandenbergovy základny. Osmého prosince by Atlas měl z FLroidy vynést komunikační družici EchoStar19, která má v Severní Americe zajišťovat přístup k internetu.
Do toho všeho je navíc na 15. prosince naplánován start rakety Delta 4-Medium+ (5,4) s družicí SATCOM 8. Tohle všechno znamená, že nejbližší volný termín pro SBIRS by mohl opravdu přijít až v lednu. Zatím se zdá, že by rok 2017 měl pro Atlasy otevřít start s pokročilou armádní komunikační družicí AEHF 4, který by měl startovat 26. ledna. Je otázkou, zda SBIRS tento náklad vystřídá, nebo předběhne. Výhodou je, že i AEHF spadá pod americké letectvo.
Jisté ale je, že SBIRS by se neměl nikam přesouvat. Letectvo avizovalo, že družice zůstane na kosmodromu a případné opravy se budou řešit přímo na místě. „Do této chvíle vyloučil společný tým odborníků z vládních agentur a ze specializovaných firem 90% částí, které by mohly způsobit problémy. Zaměřili se přitom na analýzu dat z anomálií, přičemž všechny podobnosti mezi motory pro zvyšování dráhy na SBIRS a motory, které potkaly anomálie, jsou velmi podrobně zaznamenány a analyzovány. Tým by měl své vyšetřování dokončit během pár týdnů,“ uvádí letectvo ve svém prohlášení.
SBIRS je systém nové generace, který varuje Spojené státy před cizími raketami, které by mohly USA ohrozit. Družice nepřetržitě z oběžné dráhy sledují Zemi pod sebou a v infračerveném spektru hledají nejen rakety, ale i jiné prostředky, které by mohly způsobit ohrožení. První dva geostacionární satelity SBIRS byly vypuštěny v letech 2011 a 2013.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/sbirsgeo3_patch.jpg
http://www.intelsat.com/wp-content/gallery/intelsat-33e/Fitcheck-CU1_S5B_017.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/GOES-R%20ART_day%20earth%202011%203600×3600.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/SBIRS-Architecture.png
Pro velmi drahé družicové vybavení je možno přidat pojišťovací malou raketu na pevné palivo,která bude dimenzována na dosažení potřebné polohy.
Je to cca O 80 kg navíc, ale finančně to bude zdůvodnitelné.
Není problém že raketa na THP nejde zhasnout? A opravdu stačí 80kg šťouchací raketka?
Myslím že by t| raketa musela mít spíš 800 kg aby to mělo měřitelný význam pro několikatunovou družici. Jak je vidět, záloha je už ve využití manévrovacích motorků.
Koukám, že váš raketový seriál pokračuje… 😀
A k čemu vám ta raketa bude, když všechno ostatní bude fungovat? Jako mrtvá váha? A když už ji tam budete mít, proč ji prostě nepoužít vždy a ne jako zálohu?
Náhodou to není špatný nápad. Je výhodné použít pro zálohu úplně jiný princip než je použit pro to hlavní řešení.
Zálohy se dělají právě pro zvýšení pravděpodobnosti, že věc neselže.
Proč myslíte, že elektronické řízení Airbusu má dokonce několikanásobnou zálohu přenosu dat systému Fly-by-wire? Proč prostě neudělali jen tu jednu cestu ale „víc pořádně“ ?
No když všechno funguje, tak je záloha jen zbytečná zátěž. Od toho je to záloha.
Mám pocit, že třeba Sojuz má taky náhradní motor, i když není na pevné palivo. Nespíš ho taky skoro vždycky vozí úplně zbytečně. Ale já bejt na palubě tak jsem rád, že se tam vešel…
Skôr je problèm že ta raketa má dopredu daný výkon čo nieje dobre keď nevieš kde skončíš pred jej odpálením.
Tak to se dá částečně řešit tím v jaké poloze a orientaci se to zapálí, ale to bude mít určitě limity…
Raketa na TPH je zcela nevhodná pro jakékoli umisťování satelitu na přesnou dráhu.
Úvahy o řešení pro řešení nemožnosti regulovat tah a jeho délku u TPH pomocí změnou orientace a polohy ve které dojde k iniciaci, jsou zcela zcestné.
Raketa na TPH nevhodná sice je, ale udělat se to taky dá. V okamžiku dosažení správné dráhy jde odstřelit trysku, roztrhnout (výbušninou) celou komoru nebo rovnou odstřelit celý motor jako SRB u raketoplánu.
Nejspíš by fungovalo i rychlé roztočení satelitu.
Jak čtu výše, nahrazovat takový motor:
https://en.wikipedia.org/wiki/LEROS
motorem na tuhé palivo, jehož výkon řídí pouze velikost zrna a nelze ho vypnout, může to někoho napadnout? Snad se jim podaří příčinu najít, možná bude stačit projít montážní záznamy u zdravých motorů plus se podívat, kde všude byla u součástek změna dodavatele a nakonec se zadaří. Mimochodem LEROS v ČR je jeden z nejlepších výrobců bylinných čajů u nás.
On ten motor na TPH prostě může být poddimenzovaný. Tedy jen může pomoct ušetřit palivo a čas, když už se bude muset ten satelit pohybovat pomocí korekčních trysek. Takže i když vyhoří TPH kompletně, stejně ten cíl „nepřepálí“, protože to bude jen pomocné „postrčení“.
Re- Motory na tuhá paliva nové koncepce jsou i pro páškovou náplň, takže mají možnost vypínání hoření. Ales ist moeglich.
Nejako nechapem ten nabity harmonogram, tyka sa ULAy alebo Atlasov? Tento rok letelo 5 Atlasov a 3 Delty, co je spolu 8 nosicov. Myslel som, ze ULA dokaze vyrobit a vypustit podstatne viac.
Zdroj píše jen o nabitém harmonogramu. Osobně se domnívám, že jde jen o Atlasy, Delty v tom moc vlekou roli nehrají, protože startují z jiných ramp.