Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

IRIS. Zdroj: Lockheed Martin

Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.

IRIS je opravdu malá družice, vlastně taková dvojice dalekohledů se spektrografem, která váží dohromady jen 183 kg. Hlavním přístrojem je 20cm dalekohled poskytující spolu se zmíněným spektrografem dosud nejpodrobnější ultrafialová spektra sluneční atmosféry. Měřit lze intenzitu, teplotu a rychlost částic. Spektra jsou pořizována v kadenci v řádu sekund a to je perfektní zdroj informací pro studium rychle se pohybujícího plasmatu. Přístroje rozliší struktury od 250 km. Krátké expozice a jejich vysoká kadence v řádu sekund až desítek sekund činí z IRIS dosud nejlepší přístroj pro studium dynamiky sluneční chromosféry.

Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA
Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA

Během dosavadní tříleté mise pořídila IRIS 24 miliónů snímků nebo spektrálních měření. V nich jsou zahrnuta i data z devíti silných erupcí kategorie X (nejvýznamější erupce spadají do kategorií X a M, přičemž ty slabší jsou C atd. Každá kategorie představuje desetkrát slabší erupci). Erupcí třídy M už bylo zachyceno kolem stovky a stovky slabších. A to má IRIS ještě docela smůlu na to, že aktuální maximum sluneční aktivity, které pomalu ustupuje k minimu, bylo jedno z nejslabších za sto let. To ovšem neznamená, že už se další erupce třídy X nemůžeme dočkat. S tím, jak erupcí ubývá, může se IRIS zabývat i jinými detaily sluneční aktivity.

Vzhledem k tomu, že na datech z IRIS je založeno již 115 vědeckých prací, není divu, že prodloužení této mise dostalo zelenou. Lockheed Martin na jeho provoz potřebuje vlastně v uvozovkách jen 17 miliónů dolarů, což je ve srovnání s mnoha jinými opravdu velmi málo. V úvodu jsme naznačili, že na další provoz družicové observatoře se můžeme těšit do září 2018. Ovšem ani to nemusí být konečná. Ve výhledu je ještě další prodloužení do září 2019. Během prodloužené mise se IRIS zaměří na zdroje velmi rychlého slunečního větru, kdy částice opouštějící Slunce, vyletují rychlostí kolem 1000 km/s.

Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA
Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA

Další pozorování pomůže také zpřesnit počítačové modely, které se snaží popsat způsob, jakým se ohřívá chromosféra a následně i výše položená koróna. Během následujících let se také simultánně zapojí do pozorování další observatoře, například německý dalekohled GREGOR, švédský SST na Kanárských ostrovech a sluneční observatoř Big Bear v Kalifornii. Zajímavým příspěvkem k tomuto společnému pozorování může být také spolupráce s radioteleskopy ALMA v chilských Andách. Tato rádiová observatoř má v milimetrové oblasti spektra dosud nevídané rozlišení.

Fanouškům Kosmonautixu, respektive pořadu Dobývání vesmíru Dušana Majera, by mohlo být jméno družice IRIS celkem povědomé i díky nedávnému střípku z Cesty do budoucnosti. Dušan ji ukazuje při své návštěvě AMES Research Centra v San Franciscu. A upřímně, pokud už vás třeba záběry z návštěvnického centra AMES nezaujmou natolik, abych vás na ně nalákal, mrkněte alespoň na začátek videa. Ukázka akcelerace vozu Tesla X stojí určitě za odlehčení závěru našeho článku.

Zdroje informací:

https://www.nasa.gov/mission_pages/iris/index.html
http://spaceflight101.com/iris/iris-solar-observatory-receives-two-year-mission-extension/

Zdroje obrázků:

http://spaceflight101.com/iris/wp-content/uploads/sites/28/2015/09/5533713_orig.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/iris-sdo-x1.6-20140910.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/images/678410main_layerzoo_full.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
10 let před

Satelit je super, ale nosič je též vrcholem techniky, zasloužil by samostatný článek

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
10 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Škoda, že se nepodařilo koupit tři letouny TU-160 z Ukrajiny pro vynášení raket Pegasus. Rusko bylo proti obchodu, tak byly stroje sešrotovány. Docela by mne zajímal rozdíl ve vynesené zátěži oproti současným L 1011.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
10 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Chtělo by to něco na 3M v 30 km.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
10 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

To jo, ale SR-71 tu rachejtli neunese. 🙂 Alespoň k něčemu užitečnému mohl ten ruský (sovětský) krám být. Teď už takové letadlo nevznikne, na bombardéry jsou kladeny jiné požadavky a kvůli Pegasu nosič konstruovat nebudou.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗