Raketa Antares, kterou potkala 28. října roku 2014 havárie těsně po startu, je konečně připravena pro další mise. Během téměř dvou let, které už od nehody uplynuly, musela být opravena startovní rampa a i raketa Antares si prošla změnami. Její nová verze nese jméno Antares 230 a hlavním rozdílem jsou nové motory RD-181, které nahradí původní AJ26 (NK-33). Plány na výměnu motorů existovaly ještě před říjnovou nehodou a měly být realizovány v roce 2017, ale firma Orbital ATK se asi měsíc po nehodě rozhodla, že výměnu urychlí. Vynášeným nákladem bude samozřejmě nákladní loď Cygnus, která zamíří k ISS. Start by měl proběhnout někdy mezi 9. a 13. říjnem.
Orbital ATK si v době, kdy byla raketa Antares uzemněna, koupila od společnosti ULA dva starty na raketách Atlas V. Na nich se představila nová prodloužená verze lodi Cygnus, která se jmenuje Cygnus Enhanced. Nový Antares 230 bude mít vyšší výkon než jeho předchůdce, což mu také umožní vynášet těžší prodloužený Cygnus. Ten říjnový ponese jméno Alan Poindexter a byl nedávno převezen z čisté místnosti ve Wallops Flight Facility do tankovací stanice nedaleko startovní rampy. Tam budou nádrže lodi naplněny hypergolickým palivem a do nákladního prostoru bude dodán poslední náklad. Loď pak bude připojena k hornímu stupni rakety Antares 230 a zapouzdřena do aerodynamického krytu.
ISS má sice zatím dostatek zásob na dalších několik měsíců, ale současné uzemnění raket Falcon 9, posun startu japonského HTV z 30. září na prosinec a možný odklad Progresu kvůli problémům Sojuzu přidávají raketě Antares a lodi Cygnus na důležitosti. NASA pečlivě zvážila, jaký druh nákladu Cygnus poveze. Protože se jedná o start prakticky nové rakety, nebude na palubě lodi Cygnus náklad, který by bylo velice těžké nebo zdlouhavé nahradit. Pokud půjde vše podle plánu, měl by start nové rakety Antares přijít mezi 9. a 13. říjnem. Tento start bychom vám rádi nabídli v přímém přenosu s českým komentářem, o kterém ještě vyjde samostatný článek.
Statický zážeh prvního stupně rakety Antares 230:
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.zerognews.com/…/8675761270_6bfebc9bcc_o.jpg
http://spaceflightnow.com/…5383701380527040460_o.jpg
Držím palce. Určite to bude napínavý štart.
Částečně inovované motory ruského původu jsou stále ještě dobré pro tyto účely. Spotřeba paliva zejména kapalného kyslíku bude značná již vzhledem na dvoukomorový systém. Velikost trysek bude rovněž vyžadovat vysokou účinost chlazení. Zkušební statický test byl redukován vzhledem na množství nedokonale spálených plynů.
Ty motory vůbec nejsou částečně inovované. Právě naopak. Konečně skončili s vlastními zásahy do desítky let starých dlouhodobě skladovaných motorů a použili stadardní, nově vyrobené, výkonné efektivní motory s uzavřeným cyklem RD 181 (varianta motoru RD 191 pro upevnění na Antares), do kterých v žádném případě nerýpali. Specifický impuls 311s vám tu efektivitu vyjadřuje více než jasně.
Nebyla ta „částečná inovace“ spíš záležitost řady RD-1xx? Tam skutečně k částečné inovaci dlouhodobě dochází (ale výrazně odlišné modely ve stylu změn J-2 → J-2S → J-2X nebo Merlin 1C → Merlin 1D se zřejmě neplánují).
Takže jestli už má podle vašeho „odborného“ soudu značnou spotřebu paliva, tak je to, pro vaše překvápko, naopak „moderní“ motor Merlin 1D, který má specifický impuls 282s. Ten ruský motor RD 181 je tedy o 10 procent efektivnější. To jsou věci, že?
„Modernost“ ani zdaleka nebude daná jen specifickým impulzem. Vyrobitelnost, jednoduchost, spolehlivost, to jsou všechno faktory, které čím dál tím více nabývají na významu.
Modernost byla jen taková vedlejší vlastnost u tohoto dialogu. To podstatné je efektivnost, kterou se startér tohoto vlákna jaksi pokoušel „vysvětlovat“ jakousi, podle jeho podivného soudu, „vyšší spotřebou paliva a především kyslíku“ a (asi starým) dvoukomorovým řešním konstrukce. Proto asi bude překvapen, když „moderní“ motory společnosti SpaceX, jakýsi etalon modernosti dneška, jsou méně efektivní, a tedy zbytečně víc „žerou“. Ale to jste snad zaznamenal.
Možná tou „zvýšenou spotřebou“ bylo myšleno, že s nárůstem tahu by se hodilo také prodloužit nádrže? Pokud jde o kyslík, vzhledem ke směšovacímu poměru je jasné, že absolutní nárůst spotřeby (za jednotku času, případně co do celkové hmoty) bude vždy největší u něj. Jinak byl ten komentář ale skutečně hodně zmatený. Nechápu ani poznámku o „dvoukomorovém systému“, ani o „velikosti trysek“, ani o „množství nedokonale spálených plynů“, ani o „redukovaném zkušebním statickém testu“.
Tak já to spíš tipuju na takový klasický z patra dehonestující příspěvek amatéra, co netuší, proč ti Američani vlastně používají ty ruské motory, o nichž nemá ani páru, ale které přece musí být úplný šmejdy, když jsou z Ruska a navíc tak „staré“. Tak se o ně trochu otře, plácne nesmysl o neefektivitě a „staré omezené konstrukci“ a vysvětlení, že teda asi na tohle ten „krám“ ještě stačí, když je asi určitě aspoň strašně levnej. Tihle podivní, fakty nepolíbení příchozí, se tu prostě vyskytují.
Vy mu maro nemáte co vyčítat, děláte přesně to samé, akorát ve vztahu k motoru SpaceX.
Specifický impuls je sice hezký parametr, ale vězte, že mnohdy jsou mnohem důležitější parametry, zvlášť pro firmu jako SpaceX, která se snaží co nejvíc zlevnit a hlavně zintenzivnit starty raket. Pak nastupují především faktory jako: Schopnost motor co nejrychleji vyrobit za co nejmenší peníz, přitom ale musí být spolehlivý a znovupoužitelný, což znamená, že by měl mít relativně jednoduchou konstrukci, ale při tom robustní, ale zároveň lehkou. A to všechno Merlin 1D splňuje.
A to je důvod, proč Musk upustil od prvotní myšlenky kupovat ruské motory a rozhodl se vyrábět si vlastní. Z tohoto pohledu je Merlin 1D opravdu pmoderním motorem a fakt že ve jste u něj dal slovo „moderdní“ do uvozovek, je zase důkaz vaší vlastní neinformovanosti a amatérismus. ¨
To jsou věci, co? 😉
asdf:
„Moderní“ bylo v uvozovkách právě proto, že není vůbec efektivnější než ten „starý“ motor. A jeho modernost je na úplně stejné úrovni jako modernost toho motoru RD 181. Je pak docela těžké, čím tu modernost vlastně měřit, že? Dokonce ani cena není lepší. 9 motorů Falconu srovnatelných s jedním RD 181 na raketě Antares přijde na stejnou cenu 20 mil dolarů. Samozřejmě bude to levnější, když se dá použít znovu. To už je ale o celkovém systému. I RD 181 by třeba šel nastartovat znovu, pokud by byl zachráněn. Ovšem to už není věc toho motoru, ale rakety.
Moderní motor od SpaceX teprve přijde. A bude to Raptor s uzavřeným cyklem. To teprve bude něco, co si ten přívlastek naplno zaslouží.
Jenže hlavní problém je v tom, že vy tu modernost vidíte jen v palivové efektivitě. Ale tohle při ceně motoru vs. ceně paliva nehraje takovou roli.
Nechme radši slovo modernost stranou, protože si ho stejně každý chápe po svém a použijme sovo vhodnost. A z tohohle pohledu je Merlin 1D pro účely a použití u SpaceX mnohem vhodnější než RD-181.
A propos 9 Merlinů má celkový tah 7,6 MN. Jeden RD-181 má jen 1,9 MN. Na Antaresu jsou 2 motory, proto má taky zhruba poloviční nosnost než Falcon 9. Takže ty vaše výpočty jsou poněkud mimo.
No, ono financování zrovna RD 181 bude jinde, protože jsem se uklepl a ta cena okolo 20 mil dolarů je za dva motory. Antares je specifická raketa už kvůli tomu, že má speciální úpravu – motor RD 181 a vyžaduje nižší tah než Falcon 9.
Pokud chceme úplně stejně výkonný stupeň jako má Falcon 9, tak to samozřejmě uděláme tak, jak je to u Atlasu V. Použijeme dva standardní RD 180 v ceně za oba dva (!) pod 24 mil dolarů (https://en.wikipedia.org/wiki/RD-180).
Ten tah u hladiny moře dostaneme krásných 7,6 MN, což odpovídá přesně těm devíti motorům Merlin 1D FT, které jsou ovšem o těch deset procent méně efektivní než ty ruské stroje, takže my si můžeme toho paliva vzít míň.
https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_orbital_rocket_engines
Ruské motory jsou prostě kvalitní, zatraceně efektivní a ještě dostatečně levné.
Komentář čeká na schválení, protože obsahoval dva odkazy. Takže bez těch odkazů (a s opravenou cenou 25 mil dolarů za dva motory RD 180):
Ono financování zrovna RD 181 bude jinde, protože jsem se uklepl a ta cena okolo 20 mil dolarů je za dva motory. Antares je specifická raketa už kvůli tomu, že má speciální úpravu – motor RD 181 a vyžaduje nižší tah než Falcon 9.
Pokud chceme úplně stejně výkonný stupeň jako má Falcon 9, tak to samozřejmě uděláme tak, jak je to u Atlasu V. Použijeme dva standardní RD 180 v ceně za oba dva (!) pod 25 mil dolarů.
Tah u hladiny moře dostaneme krásných 7,6 MN, což odpovídá přesně devíti motorům Merlin 1D FT, které jsou ovšem o těch deset procent méně efektivní než ty ruské stroje, takže my si můžeme toho paliva vzít míň.
Ruské motory jsou prostě kvalitní, zatraceně efektivní a ještě dostatečně levné.
Na těch „pod 25 milionů“ za oba motory jste přišel jak? Já se tedy dočetl, že 25 milionů stojí je jeden. Viz:
http://spacenews.com/russias-interest-in-selling-rocket-engines-to-china-could-add-fuel-to-rd-180-debate/
Jinak v tom odkazovaném článku na Wikipedii se píše, že 20 až 25 milionů bude stát pár motorů AR-1, které mají právě potenciálně nahradit RD-180, tak jestli jste si to náhodou nespletl….
asdf:
Jo. Je to přesně tak jak píšete. Ten článek jsem prolítl očima, abych ulovil cenu a nepročetl jsem, že je to jen návrh ceny za nové motory, které mají ty RD 180 nahradit (plus ještě miliarda na vývoj).
Ještě jsem trochu zahrabal a našel asi nejpřesnější článek ohledně ceny RD180:
http://www.reuters.com/article/us-russia-capitalism-rockets-special-rep-idUSKCN0J22BQ20141119
Je to o překupnické firmě RD Amross (firmička o pěti lidech), která ty motory v Rusku kupuje za 20,3 mil. dolarů a Američanům je prodává za 23,4 mil. dolarů. Taková malá domů velkým zvířatům z Ruska i USA (je to join venture).
Takže jsou ty motory o dost dražší než sada Merlinů, pokud je tedy částka 2,4 krát 9 za Merliny ta správná.
Zatím mají Rusové zakázek dost, takže nemají důvod jít s cenou dolů. To se ale změní až začne ULA používat nové americké motory. To asi pro ně půjde do tuhého a bude se slevňovat. Navíc s nynějším velkým propadem rublu by to snížení ceny ani nemuselo tu firmu tak bolet.
V každém případě tedy uznávám, že motory Merlin jsou fakt dost dobré v tom jak jsou levné.
Ono to možná bude ještě méně, např. podle těchhle spekulací to bude něco kolem 2,2 mil USD za motor:
https://www.quora.com/How-much-does-it-cost-to-produce-a-single-Merlin-engine-in-SpaceX-rockets
Každopádně určitě to nebude víc.
Maro, z váš ta evidentní snaha za každou cenu se být za ruskou techniku, vyloženě sálá 😉
Jo, to víte. Ale vy si radši zopakujte vyjmenovaná slova po „b“.
A jsme u těch Grammar Nazi, překlep zde opravit nejde a chybka se použije jako argument pro shazování protivníka v diskusi.
Nazis, když už jde o množné číslo, ať se nemusíme „točit“ na blbostech, tak to radši opravuji.
Sorry, ale já si prostě nemohl pomoct 🙂
Mám to ze školy tak zafixované, že takováhle hrubka je jak rána do hlavy.
Jistě, vám se nikdy nestalo, že jste se prostě překlepl na klávesnici, že 😉
Je to dobrý nápad že to předělali na Ruské motory to nemohli použit něco z USA ?
V USA není v současné době k dospozici vhodný motor na RP1/LOX který, by mohl být rychle použit.
Antares měl i před tím ruské motory. Každopádně jediný americký kerolox motor, který se v současnosti používá, je Merlin-1D. Možná v budoucnu by se teoreticky mohl používat AR-1.
Pozor, poslední Delta II s motorem RS-27 ještě čeká v hangáru. 😉 🙁