Izraelská společnost, která vlastnila komerční komunikační satelit Amos 6 zničený minulý týden při explozi nosiče Falcon 9 dostane 200 milionů dolarů a doufá, že by mohla získat i něco navíc. Finance, které získá z pojistky totiž pokryjí pouze cenu družice, která byla zničena na rampě 40. Společnost Spacecom by mohla žádat SpaceX o uhrazení padesáti milionů dolarů, případně o bezplatné vynesení některého příštího satelitu. Izraelská firma v pondělí 4. září prohlásila, že už začala hledat možnosti k získání nákladů na celý projekt Amos 6.
Izraelská společnost Israel Aerospace Industries (IAI) je státem vlastněný kontraktor napojený i na bezpečnostní sektor a právě tato firma postavila 5 250 kilogramů těžkou družici Amos 6. Mluvčí této společnosti v pondělním prohlášení uvedl, že firma drží na svých bedrech všechna předstartovní rizika ve vztahu k pojištění nákladu, což pokrývá i situaci, kdy je náklad převážen na startovní rampu, nebo se na ní nachází.
IAI držela nad satelitem ochrannou ruku od 13. července, kdy se družice vydala na cestu z Izraele na Floridu a její zodpovědnost za družici měla vydržet až do startu. To je hodně důležitý moment, protože SpaceX samozřejmě své starty pojišťuje, ale pojišťovny v tomto směru hodně lpí na přesné definici smlouvy a pojištění startu tak začíná až ve chvíli, kdy započne startovní sekvence, tedy pár sekund před odlepením rakety od rampy. Podle vyjádření IAI její pojištění kryje i aktuální havárii.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Firma Spacecom, která v této situaci vystupuje v roli zákazníka společnosti IAI, se momentálně pokouší obnovit a znovu získat investice do Amosu 6, který měl svými službami pokrýt Evropu, Afriku a Střední Východ, kde měl šířit televizní a internetové služby. Sama firma IAI oznámila, že podle smlouvy musí Spacecomu uhradit 173 milionů dolarů a k tomu i dodatečné náklady. Tyto dodatečné náklady tvoří převážně úroky a další podíly. Celková suma se tak dostává na 205 milionů dolarů.
Zdroj: spaceflight101.com
Spacecom by tím měl náklady na Amos 6 vyřešené, ale kromě toho v pondělí firma oznámila, že by mohla od SpaceX požadovat uhrazení padesáti milionů dolarů, případně žádat o bezplatné vynesení nějaké příští družice. Částka padesáti milionů dolarů odpovídá sumě, která byla předmětem smlouvy uzavřené mezi Spacecom a SpaceX v roce 2013.
Amos 6 byl připevněn na vrcholku Falconu 9, zatímco nosič měl provádět rutinní statický zážeh svých motorů, což je u SpaceX tradiční předpoklad pro start, který měl přijít za dva dny. Osm minut před statickým zážehem, tedy ještě během tankování ale došlo k explozi nosiče. Mělo se jednat o devátý start Falconu 9, což by byl pro SpaceX rekord.
Společnost vedená Elonem Muskem přitom do konce roku plánovala dalších deset startů (byť, upřímně řečeno, u některých byl skluz do roku 2017 poměrně pravděpodobný). Toto rychlé tempo vyžadovalo co nejvíce zkrátit dobu mezi dvěma starty. Jednou z těchto cest, která je navíc relativně jednoduchá na realizaci, je provádět statický zážeh i s připojeným nákladem. Raketa se po zážehu nemusí vracet do haly pro připojení nákladu a může se tak ušetřit klidně i jeden den. SpaceX s touto novinkou začala v roce 2014 a letos už se jednalo o poměrně běžnou praxi.
K explozi došlo ve čtvrtek 1. září v okolí kyslíkové nádrže na horním stupni rakety, přičemž po příčině nehody pátrají specialisté ze SpaceX, NASA, U.S. Air Force i z různých průmyslových oborů, kteří dohromady vytvořili vyšetřovací tým, nad kterým dohlíží Národní letecký úřad FAA (Federal Aviation Administration). Specialisté musí prověřit na 3000 telemetrických kanálů, přičemž důležité údaje se budou ukrývat zhruba v oblasti trvající jen 35 – 55 milisekund.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/AMOS-6-close-up-final-tests.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/20160901-F9-Sequence.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/104/2016/09/amos-6-fairing-800×445.jpg
…tak teď bude ještě záležet jaké pojištění má SpaceX, neboť jinak dělat statický zážeh s nákladem je hodně kaskadérský kousek
PS: Ty údaje o dostupných informací z telemetrie jsou poněkud nešikovně popsány – 35 až 55ms je vzorkovací perioda měření v jednotlivých kanálech, tedy patrně některé údaje jsou vzorkovány každých 35ms (tedy rychlostí cca 28 měření za sekundu), jiné trochu pomaleji každých 55ms (tedy cca 18 měření za sekundu). Měří se (co kanál, to jedna veličina) obvykle nejrůznější tlaky (nejen v nosiči, ale i na rampě a v zázemí), síly, hladiny, úhly, stavy (ventil otevřen nebo uzavřen, apod.), elektrická napětí a proudy, případně i další veličiny.
K článku doplním, že IAI jako každý zákazník SpX měla volbu (právo veta) dát nebo nedat souhlas ke statickému zážehu s připojeným nákladem. IAI zvolila to co zvolila, jejich inženýrský tým to mohl klidně odmítnout, jako nepřijatelné riziko, ale neudělali to. Jelikož měli satelit pojištěný i na dobu před startem, nemyslím si, že je úplně košér vymáhat další poníze ze SpX.
Já to pochopil tak, že chtějí vrátit peníze za vynesení družice. To by bylo logické, když vůbec neodstartovala, ale nevím, jak se tohle při havárii nosiče obvykle řeší.
Takhle to zřejmě je. Zarazila mne částka sjednaná v roce 2013. Znamená to, že SpX už zakalkulovala záchranu prvního stupně do ceny za vynesení nákladu.
No jestli něco je nebo není „košér“, to budou určitě na prvním místě právě izraelské společnosti vědět nejlépe… Upřímně mne pobavilo použití tohoto slova právě v souvislosti s nimi… Jinak to nemá být v žádném případě nějaká xenofobní narážka: obrovské portfolio dovedností lidí z toho státu jsem od mala upřímně obdivoval a nepřekvapilo by mne, kdyby vyhráli Google soutěž v boji o dobytí Měsíce…
Smlouva je smlouva, každé nedodržení smlouvy je obvykle zatíženo smluvní pokutou. Pokud má Izrael z tohoto titulu nárok na plnění není to nic neobvyklého a nijak to nepoškozuje pozici Space X a je věcí dohody jak bude případný nárok poškozeného vypořádán. Pokuta je pochopitelná i z důvodu ztráty zisku, jedná se o komerční družici, která je určena k tomu aby provozem vydělávala, což se pochopitelně neděje.
Škoda nákladu, co jiného k tomu říci? Spěch se v dnešní kosmonautice nevyplácí a nic na tom nemůže změnit ani pan Musk. V roce 2025 na Marsu ahá, pouze elektrická auta (případně i letadla) ahá. Já bych se pana Muska zeptal jak má vyřešen případný návrat kosmonautů z Marsu (nevím o systému schopném vynést na orbitu zpět modul na cestu k Zemi), ohledně Marsu ještě doplňující dotaz, zůstanou-li tam sebevrazi bez návratu, opravdu jim bude stačit těch pár tun, co jim tam chce zanechat? Jak chce zabezpečit suroviny pro všechny baterie pro svá auta (speciální dotaz na světové zásoby lithia) a dále jak chce takovou masu aut napájet. Všude nemají vodní elektrárny, případně jaderné které pokryjí 100% sítě. A zbytek se musí pokrýt uhlím, plynem prostě běžnými fosilními palivy (větrné ani solární použít opravdu nelze). Celá ekologie mi pak i vzhledem k životnosti baterií a jejich zátěži na životní prostředí uniká.
Já bych nespekuloval a počkal bych na konec září, kdy bychom se měli od Muska dozvědět bližší informace. Kolonizace určitě bude postupná. Rozhodně nebude všechno hned.
A máš pocit, že „konec září“ něco řeší? Ty snad někde vidíš technická řešení (ne řeči) pro jeho „plány“? Co technická řešení, on už proběhl jakýkoliv test čehokoliv kromě lehkého nosiče nákladů a satelitů? Pilotovaná cesta k Marsu je jiná liga, mám značné obavy, že si termíny jako 2025 cucá pan Musk z prstu, a takový přístup se mi nelíbí.
Na McGregoru by měly začít statické zážehy metanového motoru Raptor, to můžeme považovat za první krok vpřed. Vystoupení v září udělá minimálně to, že se o tomhle tématu přestane spekulovat jak asi to může ta SpaceX chtít udělat.
Jestli mi něco neuniklo, tak SpaceX není tím, který chce poslat na Mars „sebevrahy bez návratu“. To byl cíl projektu Mars One, který, jak to tak vypadá, pomalu vyznívá do ztracena (no, ale kdo ví, co nám Elon Musk brzy představí za novinky). A i kdyby-tak dobrovolníci jsou zkrátka dobrovolníci a tam si dokážu představit cokoliv. A koneckonců, slovy klasika: „Who Wants to Live Forever?“ 🙂
Jakože SpaceX má techniku a Mars One lidi, takže to možná dají dohromady?
Projektu Mars One bych celkově moc nevěřil.
skeble: Ne, takhle jsem to nemyslel. Jen jsem neobratně seřadil věty 🙂 Omlouvám se. Mars One a SpaceX dohromady nedávám.
Troufám si tvrdit, ze cesta bez nevratu by prestala dotycne bavit presne po prekroceni obezne drahy Mesice… pak by zacali pestickama tlouct do sten modulu a pak by byl radsi prerusen primy prenod. Spis mi unika, jak tomu nekdo vubec verit, kdyz je obecne problem zlegalizovat treba takovou eutanazii. Neni napomahani k sebevrazde zlocin?
Když si spočítáš, že 2,5 – 5 tun nákladu pro „dobrovolníky“ je na Marsu prakticky sebevražda, pak ti co se „hlásí“ ani moc vysoké IQ mít nebudou. Nezlob se na mě, ale kdo ze skutečně chytrých (ne bohatých) lidí tam chce?
Nesuďme podle sebe. Já bych do toho taky nešel. Ale lidí způsobilých k letu by se našlo obrovské množství a jsem přesvědčen, že mezi nimi i pár dobrovolníků, kteří nejen, že se zúčastní výběru, ale do té lodi i nastoupí. Šlo by o obrovskou výzvu a pro někoho může být cesta na Mars celoživotním posláním bez ohledu na následky.
Něco jiného by mohlo nastat poté. Náhle dostanou chuť vrátit se na Zemi, ale bohužel. Pak přiletí první návratová expedice a co se stane? Bitva mezi těmi na doživotí a těmi, co letí zpátky. To už ale fantazíruju, i když jako námět na film dobré 🙂
Musk sám dobře ví, že se na Mars tak rychle nedostane. Celý je to hlavně o tom, jak správně motivovat zaměstnance a jak nalákat i potencionální zaměstnance. Musk předvádní naprosto učebnicový případ vedení lidí, kde pak není potřeba nikoho hlídat a lidi ještě dobrovolně chodí do práce i o víkendech. Počkejme si na konec září, Musk už dokázal pakrát překvapit.
Lithia je dost. Zásoby lithia nebyly ještě zdaleka vytěženy. Třeba v Srbsku jsou velká naleziště. Nakonec lithium je možné težit i u nás v ČR. Prostě doteď tolik lithia nebylo potřeba. Jestli mají nějak vyřešenou recyklaci baterií by mě opravdu zajímalo.
Je pravda, že u elektromobilů by se zatím mělo mluvit raději o nulových místních emisích. Dokážu si představit, že by bylo možné většinu elektromobilů dobíjet jen pomocí solárních panelů. Podle mě Musk jako jeden z mála skutečně pochopil, jak by solární ernergie mohla fungovat. Přes den dobíjet Powerwall a přes noc dobíjet Powerwall ze sítě za sníženou sazbu. Stejně jako přebytek elektřiny v noci řeší přečerpávací elektrárny.
Jestli je to obchodník se sny, tak mě dost naštve. Nechci tady strašit do 120ti, abych se dožil přistání lidí na Marsu. 🙂 Jinak jsou ty elektromobily dobrým tlakem na těžaře ropy. Saudská Arábie už pochopila, že jí mohou být v budoucnu zásoby suroviny asi tak platné jako zásoby pazourku v době železné.
Musk se asi časem dostane na Mars s Falcome Heavy a Dragonem (jestli mu to NASA částečně zasponzoruje), ale ty plány s kolonizací pomocí obřích MCT/BFR je jen mediální reklama, plus jak píšte motivace pro zaměstnance. Kriticky uvažující člověk to vidí, jedna soukromá fima absolutně nemá šanci utáhnout gigantický projekt velikosti Apolla, hlavně ne finančně. Který se navíc v dohledné době několika destiletí nezaplatí.
Přesně tak, je to i velká reklama. Já si myslím, že Musk nakonec něco jako MCT/BFR postaví. Ale dřív jak za 30 let to nebude. Nakonec na Mars ve spolupráci s NASA několik desítek lidí dostane, ale to bude všechno. Určitě se za jeho života nebude konat kolonizace se stovkami nebo tisíci lidma.
Každopádně je Musk největší vizionář, jaký kdy žil. Stojaté vody kosmonautiky se mu podařilo pořádně rozvířit.
V tom případě snít umím také, ale sám bych raději nedával přesné a z mého pohledu nereálné termíny.
Lithium se také musí vyplatit těžit, na světě je mnoho surovin, ale od jistého okamžiku nemá význam v těžbě pokračovat, nastane záporná bilance, více energie na těžbu než vrátí produkt těžby. U lithia máš momentálně zásoby pro 500 M aut, při kapacitě 85 kW/h (dojezd 500 km, Tesla).
Ukládání energie ze solárních nebo větrných elektráren není zatím reálné. Jedna přečerpávací elektrárna má instalovaný výkon ve stovkách MW. Ty potřebuješ v případě jaký uvádíš pracovat s TW (2 a více řádů výše), můžeš mi říci jak tolik energie uložíš – já to nevím.
Musk je stanovováním nereálnejch termínů docela známej. To dnes už nemůže nikoho překvapit.
Elektromobily nenahradí spalovací motory ze dne na den. To bude trvat desítky let. Podle mě jsou současné zásoby lithia víc než dostačující. Panasonic by určitě nešel do stavby Gigafactory společně s Teslou, kdyby v tom neviděli ekonomickou návratnost.
Je jasný, že současný stav technologií neumožní zcela nahradit jaderné nebo tepelné elektrárny obnovitelnými zdroji. To jsou pořád jen sny bláznivejch ekologů. Powerwall je pořád jen doplněk, ale podle mě ukazuje správný směr do budoucna – decentralizace energie a vyrovnávání výkyvů až na úrovni jednotlivých budov.
Na Marsu staci mir reaktor, nebo velke solarni panely a z atmosfery se da udelat dvojslozkove plynne palivo do raketovych motoru. Na zemi by se asi pouzit nedalo (jedovatost, nizky specificky impuls), ale mam pocit, ze jsem nekde cetl, ze s pohonem 2CO + O2 se da z Marsu bez problemu odstartovat.
jeste lepsi pridat do toho trochu vody z povrchu a vytvorit CH4 + O2
Jistě, je otestován reaktor na povrchu Marsu? Jsou otestovány baterie solárních panelů (výkonné)? Je otestován také tam mechanismus výroby paliva? To vše se plánovalo v roce 1990, můžeš mi tedy popsat co máme do této doby kromě jednoho výrobníku (testovací) na zemi zvládnuto a odzkoušeno? Je to již 26 let, a stále se jedná pouze o koncept.
Nikto sudny pohybujuci sa okolo elektromobilov nepovazuje elektromobil s lithiovymi bateriami za zivotaschopny koncept. Ja taktiez nie a Musk tiez nie. Jeho prvopociatocne myslienky o elektromobile boli napajane superkapacitormi, ktore su z principu tvorene hromadou nicoho a elektrodami. Vyvoj v tomto smere ide dopredu, ale nie velmi rychlo. Lithiove baterie su preklenovacim obdobim. Ci sa to niekomu paci, alebo nie.
Co sa tyka ich nabijania, tak solarna energia moznym riesenim je, avsak nie centralizovana, ale decentralizovana. Ak sa do siete prida prenasany vykon radovo v TW navyse, skolabuje siet a to je radovo nakladnejsi problem, nez nejaka elektraren hore-dole. Postavit male (polo)ostrovne prevadzky FV elektrarni potom vyjde po vsetkych smeroch rozumnejsie. Samozrejme nie vzdy a nie vsade, ale toto su zivly, tym neporucite.
Decentralizované napájení je hezké, ale zase potřebuješ domy, které nejen mají soláry, ale také energii ukládají, alespoň do baterií. Kolik takových sousedů v okolí znáš? Já snad 2 a byla to skoro M (0,6 – 0,8) investice. Zbytek pouze přeprodává do sítě nebo sluncem ohřívá vodu. Tím zase vzroste materiálová náročnost celého konceptu. A x – mld. lidí na světě (zohledňuji bytové domy) prostě nemůže mít každý svoji sol. elektrárnu, nereálné. Buď zvládneme efektivní způsob ukládání velkého množství el. energie, nebo bude plavat celý koncept lokálních zdrojů na vodě. Stabilita sítě je základ a jinou zálohu než vodní, fosilní a jaderné elektrárny zatím nemáme. Snad jen, že co se týče solární energie, úrodná půda by se nikdy neměla využívat k jinému účelu než pěstování plodin (potraviny, krmivo), což se také vždy neděje. Nelze celý svět „obložit“ panely a střechy nemají neomezenou plochu.
Stale sa bavime o tom, ze sa vyvoj elektrickeho pohonu nezastavi pri napajani z kablov, alebo lithiovych baterii, ale pobezi vyvoj superkapacitorov. Sluby spred X rokov sa sice nenaplnili, ale ja by som hlavu nevesal, lithiove clanky tu s nami nie su zasa tak dlho (asi 25 rokov masivne rozsirene v komercnej sfere), aby nieco tak zasadne ine ako bateria bolo automaticky odpisane.
Ako som napisal, kapacitory su z principu prazdne nic, takze masivne nakladne na suroviny by to byt nemalo. Co sa dnes u superkapacitorov riesi je parazitny odpor, ktory sposobuje ich predcasne vybijanie a teda obmedzuje ani nie tak uloznu kapacitu, ako ulozny cas. Bez vyriesenia tohto sa dalej nejde. S Muskom, bez Muska, s elektromobilmi ani s nicim.
Zivot s lithiom si teoreticky mozeme predlzit jeho recyklaciou z pouzitych clankov, ale tam cena stupne.
Majuc kapacitory v dome pripojene na FV panely by malo celu technologiu FV dalej zlacnit (podla mojich davnejsich vypoctov je pri rozumne velkom FV systeme battery pack tak 50-60% nakladov na cely system), oslobodit od zavislosti na nerastnom zdroji a hlavne by sa mali zlepsit nabijacie a vybijacie parametre, pretoze lithiove baterky nemozno nabijat ani vybijat moc rychlo, ak clovek nechce, aby mu baterka buchla. Kapacitory s tym obvykle nemaju zasadnejsie problemy.
Co sa tyka FV v bytovych domoch. V takych miestach bude aj tak hustota dopravy tak velka a parkovacie kapacity tak male (ano ono sa hovori o tom, ze u nas boli dimenzovane parkoviska na 30 aut pre 3 panelaky so 100 bytmi, ale uprimne, ani centra inych krajin na tom nie su omnoho lepsie…), ze pre tychto ludi bude z velkej casi (a vlastne dnes uz aj je) lepsie sa auta zbavit. My zazivame maly postsocialisticky boom a kazdy, kto auto mat moze si ho kupi bez ohladu na to, ci na nom realne potrebuje jazdit, alebo je prenho jazda autom casto drahsia a dlhsia (na cas aj km) nez keby zvolil iny sposob dopravy. Primarnym problemom bude, kde zaparkovat. Ak uz sa najde parkovacie miesto, bude problemom, ako k tomu parkovaciemu miestu dotiahnut nabijaci terminal. Takze problem s tym, odkial vzat stavu na prevadzku toho terminalu (a ci bude z FV alebo nie) by som videl v tomto stadiu ako uplne marginalny.
Investicia 600 – 800 t KC na FV mi dnes pride znacne premrstena, ale nepoznam ani parametre dotycnych systemov ani cas ich realizacie, ak su starsie 5 rokov cena mohla byt adekvatna. Dnes sa podla mna rozumne velky system na rozumne velke % pokrytia spotreby beznej domacnosti, ktora nevari na elektrike da zrealizovat niekde v horizonte 150 – 200 t KC. Aka je presne legislativa ohladom regulacie FV so spatnym vykupom do siete v CR neviem, ale v SR je dnes prakticky nemozne nieco take legalne postavit. Najjednoduchsie je postavit malu polo-ostrovnu elektraren na streche. Pri rozumnom nadimenzovani s elektromobilom celkom rentabilna investicia.
Zaber akejkolvek pody pre FV elektrarne povazujem podobne, ako vy, za hovadinu.
(k ohrevu vody slnkom – osobne to povazujem za velmi rozumnu vec a vobec by som nebol proti, ak by podmienka mat na dome nieco take, pokial objektivne okolnosti neznemoznuju jeho prevadzku, bolo podmienkou kolaudacie domu. aj v nasich zemepisnych sirkach sa take zariadenie zaplati velmi rychlo)
Ta cena družice je astronomická nechápu to mě více překvapilo než výbuch F9
Ta cena je mezi komunikačními družicemi relativně běžná, nic neobvyklého.
Cena není astronomická, ale kosmonautická (tedy v kosmonautice běžná ;-).
Spíš to překvapí při srovnání s cenou nosiče. Taky bych zprvu netipoval, že relativně obyčejná telekomunikační družice (tedy žádný vědecký „supersport“ typu JWST) bude stát čtyřnásobek toho, co nosič. A zase ve srovnání s tím JWST je cena Amosu 6 vlastně celkem lidová 😉
Ja s ejen bojim abi tato nehoda SpaceX nepolozila…. 🙁
to ne, nedavno dostali infuzi od Googlu a Fidelity neco kolem jedne miliardy dolaru. Ale Musk je taky mistr ve spalovani bankovek 😀 Nic ve zlem…
No, SpaceX to asi nepoloží, je slušně rozjetá vč. vládních zakázek, ale odsune pomalu všechny plány o Marsu či Falconu 9 někam k scifi. A možná i ten projekt se znovupoužitelností. Ten je totiž založen na důvěře zákazníků ve znovupoužitelnost a míře rizika. A dá moc práce ji znovu získat. I když té znovupoužitelnosti by bylo fakt škoda.
No, zrovna nedávno tuhle izraelskou firmu koupili Číňané. Asi budou docela naštvaní.
No kúpili ako kúpili…
Svoju investíciu podmienili úspešným fungovaním telekomunikačnej družice Amos-6 na GEO. Takže nebudú…