Člověk má někdy pocit jako kdyby osud hrál nějakou podivnou zákeřnou hru se značně pokřiveným smyslem pro humor. Jak jinak si vysvětlit, že v roce 2016, který zatím neměl ani jedinou havárii nosné rakety se v jeden jediný den objevily hned dva takové případy? Náhoda umí být někdy pěkně zákeřná, o čemž se přesvědčili nejen zaměstnanci SpaceX na Floridě, ale i Číňané na kosmodromu Tchaj-jüan (náhledový obrázek nepochází z aktuálního startu, ale je archivní). Jelikož jsme havárii Falconu věnovali celý odpolední průběžně aktualizovaný článek, rozhodli jsme se nyní dát přednost čínskému neúspěchu, přičemž Falconu věnujeme velký sobotní článek s analýzou celého případu.
Zdroj: spaceflight101.com/
Ale pojďme se teď přenést v čase zpět do chvíle, kdy ještě SpaceX netušila žádné riziko. Z čínského kosmodromu Tchaj-jüan startovala raketa Dlouhý pochod 4C, která měla na oběžnou dráhu vynést družici Gaofen 10. Nešlo o nic neobvyklého, tyto satelity určené ke snímkování Země, které využívá i armáda, nejsou výjimečné a proto se tomuto startu nikdo příliš nevěnoval.
Ke startu mělo dojít 31. srpna mezi 20:50 a 21:00 středoevropského letního času, tedy 1. září mezi 2:50 a 3:00 místního času. Podezřelé začalo být, že ani několik hodin po startu nepřišlo oficiální potvrzení o úspěšném startu, přičemž obvykle se objevuje zhruba 40 minut po startu. Svým způsobem se to dalo chápat, Čína není příliš komunikativní a navíc kosmodrom Tchaj-jüan je podobně jako ruský Pleseck spíše armádní střelnicí, což odpovídá i úrovni utajení.
Zdroj: spaceflight101.com/
Existovaly tak dvě možnosti – Raketa buďto neodstartovala a její start se odložil a nebo odstartovala a došlo k havárii. Úsvit nad oblastí ale ukázal, že pravdivá bude druhá možnost. Zhruba 600 kilometrů od kosmodromu Tchaj-jüan v provincii Šen-jang byly objeveny trosky prvního stupně rakety Dlouhý pochod 4C. Vzdálenost od kosmodromu odpovídala běžnému letovému profilu tohoto nosiče, což znamená, že pokud došlo k havárii, muselo to být až při práci druhého, případně třetího stupně.
Spekulace o havárii ještě zesílily poté, co U.S. Space Surveillance, která monitoruje objekty na oběžné dráze kolem Země informovala, že v uvedeném období nezaznamenala na oběžné dráze žádné nové objekty. Dokonce ani dvanáct hodin po očekávaném termínu startu z Číny nepřišlo žádné oficiální stanovisko, které by se tímto tématem zabývalo.
Zdroj: spaceflight101.com
Důkazy jsou ale dostatečně výmluvné, abychom mohli start rakety Dlouhý pochod 4C prohlásit za první havárii nosné rakety v roce 2016. Pro Čínu jde o první havárii od roku 2013, kdy selhala raketa Dlouhý pochod 4B, která vynášela satelit CBERS-3 určený k pozorování Země. Ohledně aktuální havárie je k dispozici jen velmi málo informací, ale je možné, že se tento neúspěch dotkne i dalších startů.
Zdaleka přitom nepůjde jen o rakety Dlouhý pochod 4C. Jejich příbuzné z dalších rodin totiž používají buďto přímo shodné, nebo jen lehce upravené první dva stupně tohoto nosiče. To se bohužel týká i rakety Dlouhý pochod 2F, která má vynést v polovině září kosmickou stanici Tiangong-2 a následně v říjnu i kosmickou loď Šenčou-11, která k orbitální základně dopraví lidskou posádku. Je velmi pravděpodobné, že se těchto startů dotkne odklad, dokud nebudou mít Číňané jistotu, co přesně havárii způsobilo.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/08/CZ-4C-Night-YG-29.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/08/8759727_orig-gaofen1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/09/cz-4c-2016-debris.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/08/gaofen-2-casc.jpg
No tak snad už máme zase na hodně dlouhou dobu vybráno. Naštěstí šlo v obou případech o méně významné záležitosti. Mnohem horší by bylo, kdyby se něco přihodilo za pár dní stanici Tiangong-2, OSIRISU nebo nedejbože dokonce Šenčou s posádkou.
Teoreticky-kdyby se včera nejednalo o Falcon, ale o Atlas 5 a problém by byl na straně rakety. Podle klasických postupů by měly být další lety tohoto nosiče pozastaveny. Stalo by se tak i za cenu promeškání okna k Bennu nebo by se v takovém případě pistupovalo jaksi „pružněji“? To okno je sice otevřené skoro do poloviny října, ale i tak…
Včera večer jsem kouknul na Váš web a při pohledu na fotky hořící rampy jsem málem upadl – stejný pocit, jako při leteckém útoku na Dvojčata – člověk si říká, jestli to je špatný film, nebo špatný sen..
Později jsem si mnohokrát prohlížel jednotlivé záběry a nechápu stále. Ne požár, ale exploze! V období, kdy jenom začínalo plnění nádrží druhého stupně. A ještě k tomu v místě pod satelitem, na horním konci kyslíkové nádrže. Co tam může explodovat? Přetlak v nádrži nebyl, právě začalo plnění podchlazeným kyslíkem, a i kdyby, tak kyslík neexploduje. Maximálně by se objevil velký oblak odpařujícího se kyslíku a pak v něm by mohlo něco hořet. Ale ne exploze v první desetině sekundy. Bylo něco v kyslíkové nádrži, co tam být nemělo? Hydrazin v satelitu asi taky ne, na záběrech padá k zemi celý , v krytu a exploduje na zemi. Nechápu prostě takovou explozi na startovní rampě. Ví někdo, jestli má druhý stupeň autodestrukční zařízení? Průběh exploze by odpovídal tomu nejlépe. Vím, že v prvním stupni byl jednou použit u Falconu / tuším 1/ , když po startu vybočil z trajektórie pro poruch navigačního zařízení. Tak nebo tak, je mi velmi smutno.
Mám stejný pocit, ale autodestrukční zařízení mne nenapadlo. Doufám, že vyšetřování přinese poznatky o příčině havárie rychle. Plnění nádrží už jsme zvyklí sledovat v klidu.
To zní docela pravděpodobně. Velký výbuch bez byť jen náznaků předchozího požáru či hroucení konstrukce je hodně zvláštní a vada na autodestrukčním systému by ho způsobit mohla.
Roztržení kyslíkové nádrže jsme mohli vidět při předchozí havárii Falconu a vypadalo to, jak jste psal – nejdřív oblak a v něm pak zažehnutý výbuch.
Chemické rakety jsou živelný a bouřlivý pohon. Ve většině případů, po zážehu nelze dělat nic jiného než se modlit. Otřesy, i drobné technické závady (prakticky neodhalitelné do startu či selhání) si následně vyberou daň. Řešení je prosté, analýza trosek (pokud jsou), telemetrie, prověrky dalších součástí, pak celku a nová raketa je připravena na start. Lidská společnost v systému pokus – omyl funguje od nepaměti a je to tak správně. Tragédie je ztráta životů ne věcí.
Zas takhle jednoduše to podle mě brát nejde. Zničení podobné věci znamená zničení ohromného množství hodin práce spousty lidí, tedy částí jejich životů. Možná se to nakonec nasčítá i do celého „virtuálního“ života nebo víc, nevím. Je to „rozprostřené“ po malých kouscích, tak to není tolik vidět, ale tragédie je to podle mě také. Samozřejmě, čím víc se z havárie dá poučit napříště, tím méně to bylo zbytečné zničení, ale to v principu platí i pro havárie s obětí na životech.
Nosič je často nejlevnější část kompletu, odzkoušet ho lze podle současných možností a jisté % rizika (selhání) tam zůstane navždy. Technika, stejně jako člověk (bio – stroj) má prostě omezenou spolehlivost, vždy se může cokoliv pokazit. Pokud ti lidé dělají co je baví, tak si nemyslím, že havárie jednoho výrobku je zničením jejich život – plat berou. Učení se z chyb je základní lidská vlastnost, a další provedení zase nebude dokonalé, kdo by čekal na dokonalý nosič (v tomto případě), tak by do smrti nevypustil ani ohňostroj třeba k narozeninám.
dolph 1888: Toto do jisté míry platí pro rakety, to jsou sériově vyráběné kusy. Jedna nevyjde, dáme druhou. Ale určitě ne pro unikátní náklady jako jsou vědecké družice, meziplanetární sondy nebo třeba připravovaný JWST. Takovou ztrátu za tragédii považuji.
Připomnělo mi to jeden vtip z komunistické éry. Paní učitelka vysvětluje dětem pojem „tragédie“ a chce od dětí příklady. Pepíček tvrdí, že tragédie je, když dědečkovi uhynou králíci. Paní učitelka vysvětluje, že
to je jen škoda, že tragédie je, když třeba spadne letadlo s vládními představiteli. Při opakování látky se paní učitelka opět ptá na tragédii. Pepíček odpoví, že tragédie je, když spadne letadlo s vládou, ale škoda to není, škoda je dědečkových králíků. 🙂
Jak sleduji svět, tak to platí asi globálně.
Jo, hezký, typický vtípek založený na tom, že spousta lidí hůř zvládá pojem implikace z matematické logiky. Pepíček by právě z té logiky dostal pětku. Paní učitelka řekla o pádu letadla, že je to tragédie a o králících řekla že to není tragedie a taky o nich řekla, že je to škoda. Ovšem o vztahu pádu letadla a termínu „škoda“ neřekla ve své větě vůbec nic. Ona to prostě nijak nevymezila, jestli to škoda je nebo není. A nelze to vymezení z její věty ani logicky vededukovat. Ovšem lidský mozek, který má i ten Pepíček, si to jen jaksi empiricky přimyslí.
Ne, ze bych nesouhlasil, ale nedoporucuji podobnou analyzu vtipku v rozjarene spolecnosti. 🙂
To mi připomíná jeden Cimrmanovský seminář (myslím, že před Lijavcem). „Vtipy nevypráví, ale umí je literárně vědně anylyzovat.“ 🙂
Žádný nosič a to ani sériově vyráběný a rozumně odzkoušený nebude nikdy (ani v daleké budoucnosti) 100% spolehlivý. Těch vlivů je tolik, že je prostě nejme (a nebudeme) schopni všechny rozpoznat. Lidé jsou lidé ne bozi. V budoucnu se pochopitelně bude % selhání snižovat s tím, jak se bude násobit ochrana, dnes je běžné 2 – 3 jištění kritických částí (u pilotovaných letů), které se zajisté ještě znásobí. Za nějakých 100 – 200 let bude normální, že vesmírná loď (pokročilá) bude mít i 10 – 15x jištěné kritické systémy. Určitě také jako dnes možnost mnohonásobného přemostění, ale ani v té době, nebude možné zaručit 100% bezpečnost. U nákladu lze přijít o družici (i drahou), ale plány jsou stále na zemi a často se vyrábí i duplicitně, či více kusů. Vždy je to o % dosažené spolehlivosti, ne o bezchybnosti či dokonalosti.
Doufejmu že se nepotvrdí pravidlo 3.
Podle videa to vypadá, že ohnisko bylo mezi věží a raketou, případně na povrchu rakety. Destrukční nálože jsou podélné, tady bylo ohnisko určitě bodové a navíc trup rakety výbuch vydržel a trvalo několik sekund,než trup poškodil požár a než odpadl náklad, ten jak se zdá výbuchem a požárem byl celkem neporušen.
Z čeho soudíte, že jsou destrukční nálože podélné? A jaké destrukční nálože máte na mysli? Je to odkaz k vašim dřívějším úvahám o sabotáži, kterou tedy nyní vylučujete?
SpaceX pokud vím nepoužívá na případné zničení Falconu nálože… Myslím, že bylo zmiňováno řízené odpuštění tlaku z nádrží…
SpaceX používá detcord (výbušná šňůra? nevím správný český termín), je to podélný pruh po boku rakety, který roztrhne nádrže. A je přesně na opačné straně od toho místa, kde podle videa začíná exploze.
Bleskovice?
To bude asi ono.
Táhlá nálož. Bleskovice je zápalná šňůra (pentrit), hořící cca 7 km/sec.
Ty kilometry za sekundu bude nejspíš překlep. Když je bleskovice ve svazku, tak vybuchuje. Jinak o ní nic nevím.
Tak mne Fantasta (nize) presvedcil, ze to preklep neni. Omlouvam se.
Bleskovic je mnoho druhů. Ohňostrůjci nejčastěji používají tu s náplní černého prachu a ta hoří pomalu (kolem 40 m/s). Pro vojenské nebo hornické účely se používají jako náplň rychlejší trhaviny a rychlost v řádu km/s není přehnaná (čistý pentrit má přes 8 km/s, ve směsi v detcordu to bude trochu míň). Rovněž mívají větší sílu, takže na proražení nádrže bohatě stačí.
Statický zážeh se nevydařil pro výbuch u kyslíkové nádrže. Mohla to být netěsnost, nečistota u ventilů a j. Pro zajištění vyšší protiexplozní bezpečnosti lze volit před manipulací nástřik kapalných plynů / N2, C02/ příp.u hydrazinu tetrachloru. Netěsnosti odzkušovat po naplnění detektory nebo mýdlovou kapalinou. On již statický zážeh je dost riskantní, vzhledem k teplotní citlivosti hydrazinu. / Volba hydrazinu pro jeho toxicitu není zrovna moc cool./.
No já nevím, nestačilo by plivnout na ventilky, jestli neucházejí – když už nemaj na mýdlovou vodu? A když jsem tak smělý, kde že je ten hydrazín ? Na věži určitě ne. Jinak dobrý, ale já bych ty rady amíkům neposílal, ještě by nás předběhli v dobývaní Marsu. Lol.
Hydrazin byl jen v nádržích satelitu.
Ano , jen v nádržích satelitu. A plní se na zemi, ve speciální místnosti, obsluha v „skafandrech“. Než se dostane do motorů, musí se postupně odjistit několik ovládacích ventilů. To samé platí pro oxid dusičitý. Nikde jinde na věži hydrazín není a už vůbec ne u vnějšího pláště kyslíkové nádrže druhého stupně. A proto mě ta exploze frustruje.
A nemohol nastať únik hydrazinu zo satelitu a jeho následná detonácia pri alebo na kyslíkovej nádrži II. stupňa. Náhlosť a prudkosť explózie bola skutočne hrôzostrašná. Ak by na rakete bol Crew Dragon, asi by mu nepomohli vlastné motory – nestihli by akcelerovať a zrejme sa ani zapáliť.
Crew Dragon by se zachránil – viz tato složenina dvou videí – včerejší havárie a loňského Pad abort testu – https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1190140381009391 😉
Ještě je tam TEA-TEB, ale taky někde jinde. Moc to nechápu. Zas tak moc věcí schopných tak prudce vybouchnout tam není.
Pokud jde o Crew Dragon, tak myslím, že by měl šanci. Ta ohnivá koule vypadá sice hrůzostrašně, ale je dobře vidět, že aerodynamický kryt to přežil vcelku, takže by to měl zvládnout i Dragon, který má vespodu odolný tepelný štít. Než se to celé začalo hroutit, bylo času na zažehnutí motorů celkem dost. Jestli by byl trochu ohořelý a pomlácený, nevadí. Ani narušení hermetičnosti by neměl být problém. Jen bych se bál o trunk, který funguje jako stabilizátor. Kdyby byl moc poškozený, mohl by se Dragon roztočit a to by dopadlo špatně.
Ďakujem za info ohľadom Crew Dragon. Som naozaj zvedavý na príčinu toho výbuchu.
Det-cord je trhavina , u nás bleskovice , na bázi pentritu , detonační rychlost až 8000 m/s , hezké zpomalené video na
http://youtu.be/W086BtJqCL8