Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.
První zveřejněná fotka z oběžné dráhy ale u mnoha lidí způsobila rozpaky ohledně její kvality. Snímek neměl za úkol přinést nějaké detailní pohledy, měl pouze ukázat, že přístroj funguje. Kamera JunoCam je ale specifický přístroj, ke kterému musíme zaujmout i zvláštní postoj. V první řadě si musíme uvědomit, že původní plány sondy Juno vůbec nepočítaly s přítomností kamery. Z vědeckého hlediska není její přítomnost na sondě s těmito úkoly nezbytná. Nakonec se tam kamera dostala hlavně proto, že snímkující sonda se mnohem lépe popularizuje.
Zdroj: http://lh4.ggpht.com/
JunoCam není žádný teleobjektiv, aby mohla fotit na dálku. Jedná se o širokoúhlou kameru, která ke slovu přijde hlavně při maximálním přiblížení sondy k Jupiteru. Tehdy bude 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a fotky, které pořídí, budou pochopitelně mnohem detailnější, než tento snímek ze 4,3 milionu kilometrů. U kamery JunoCam se navíc počítá s tím, že bude rychle degenerovat vlivem silné radiace, která obklopuje Jupiter. Očekává se, že přístroj bude fungovat po dobu sedmi průletů kolem Jupitera.
NASA ale tyto nedostatky kamery JunoCam bohatě vynahrazuje tím, že slibuje široké zapojení internetové veřejnosti. Ta bude moci na webu navrhovat, co by měla kamera vyfotit a mezi návrhy pak budou hlasovat návštěvníci stránek. Mějme proto s touto kamerou trochu slitování, neodsuzujme ji za nedokonalé snímky, ale radujme se z toho, že na sondě vůbec je.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20707_figa.jpg
http://lh4.ggpht.com/…/BvinbbEbghU/Junocam_thumb.jpg?imgmax=800
Správně, foťák tam musí být. Kdyby ho tam nedali, tak jim neuvěřím, že tam vůbec s tím vehiklem jsou. 🙂
Fotka ako cez môj Newton, ale snáď bude lepšie. 🙂 Úprimne ma ale prekvapilo, že tá sonda má jedinú kameru a aj to len aby sa nepovedalo. Zvlášť keď predošlá sonda Galileo neodoslala toľko kvalitných snímok ako sa plánovalo. Jeden by povedal, že si to konštruktéri budú chcieť vynahradiť – a oni takto…
Ono to sice navenek tak možná vypadá, ale kosmické sondy k planetám nevznikají tak, že se někdo rozhodne „pošleme sondu k té a té planetě“. Zásadní roli v přípravě a schvalování sond hraje to, co ta sonda má u té planety dělat – kam posunout naše poznatky a jakými měřeními toho dosáhnout. Sonda Galileo měla za cíl zkoumat vrchní vrstvy Jupiterovy atmosféry a soustavu jeho měsíců. Sonda Juno má za cíl zkoumat především nitro Jupitera, což se děje pomocí nejrůznějších přístrojů, ale kamerou to prostě nejde. Pokud by Juno měla alespoň z části dělat to, co dělala sonda Galileo, celá mise (přístroje, dráha) by musela být naplánována jinak.
V největším přiblížení bude asi tisíckrát blíž, takže lepší by to být mělo (i když zázraky nečekám). Vzhledem k dráze sondy není dost dobře možné, aby jedna kamera dávala detailní snímky pořád a montovat tam navíc drahý a těžký teleskop by bylo vyloženě plýtvání.
ono ak sonda zalieta do radiacnych pasov, tak je velky problem ochranit pred ucinkami radiacie vnutornosti sondy samotne (pocita sa, ze sonda prezije len cca 30 obletov = 60x prelet cez radiacne pasy). s kamerou je ale ten problem, ze z pochopitelnych dovodov nemoze byt kompletne radiacne odtienena, takze snimaci cip kamery to schyta pekne naplno.
aby bola misia primarne snimkovacia, to by musela druzica planetu obiehat po inej drahe a to by zasa neslo studovat vnutro planety.
som zvedavy, ake napady na fotky sa zrodia a ako NASA poberie hlasovanie verejnosti.
Radiace je částečně řešitelná, pokud by se snímací čip umístil dovnitř a před něj se nasadilo něco jako periskop (zalomený tunel s optikou a zrcadly). Pak by nebyl o moc víc radiačně namáhaný než jiné přístroje uvnitř stíněné části sondy.
Problém dráhy však není jen radiace. Pro studium oblačnosti je nevhodné, pokud je Jupiter jednou vidět jako malá kulička a podruhé jeho rudá skvrna zabere většinu zorného pole. Důležité je především sledování dynamiky oblačnosti než jakkoliv detailní jednotlivé snímky. Pro tento účel bude mít mnohem lepší výhled na planetu sonda JUICE.
Dneska mám nějakou opravovací náladu… nezmáčkla JunoCam tu spoušť o 12 hodin dříve? V 7:30 našeho času?
Převody časů mi většinou dělají problémy, ale tady by to snad mělo být správně. Snímek vznikl v 10:30 a.m. PDT (1:30 p.m. EDT), což je 19:30 SELČ.
Já tady vidím 05:30 UTC. Což je 07:30 našeho času.
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA20707
To je divné. V článku na webu NASA jsou uvedené termíny, které jsem uvedl a u nich tenhle čas v UTC, což ale nedává smysl.
Smysl by to mělo, pokud by se jednalo o 05:30 p.m. UT. Myslím ale, že povolanější zdroje už nenajdeme 🙂