sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropa za sedm let stáhne první kosmické smetí

Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.

Družice e.Deorbit by měla vážit zhruba 1 600 kilogramů a na oběžnou dráhu ji v únoru 2023 vynese lehkotonážní raketa Vega. Úkolem družice bude srovnat dráhu s cílovým tělesem, kterým bude s největší pravděpodobností vysloužilá družice Envisat. Cílové těleso je mrtvé a neovladatelné, při přibližování tedy nebude s novou sondou spolupracovat a je pravděpodobné, že bude i neřízeně rotovat. Družice e.Deorbit bude svůj cíl během přibližovací fáze snímkovat a na základě toho určí stav, v jakém se Envisat nachází.

V ESA zatím zvažují dvě možnosti, jak by se e.Deorbit mohla k Envisatu připojit. První počítá s robotickou paží, která by se zachytila za konstrukci Envisatu, druhá (trochu divočejší) pak počítá s tím, že by sonda v dostatečné vzdálenosti vystřelila síť, do které by se cílové těleso zamotalo. Druhá možnost by byla výhodnější, pokud by cílové těleso rotovalo až příliš rychle a standardní zachycení by bylo moc náročné. U sítě se počítá s jejím vyzkoušením na suborbitální raketě.

Družice e.Deorbit by pak s pomocí svých motorů celou sestavu stabilizovala a poté by zažehla svůj motor a stáhla by náklad do atmosféry. K této finální fázi by mohlo dojít v dubnu 2023 a šlo by o první likvidaci velkého kusu kosmického odpadu. Na závěr se ještě sluší poznamenat, že mise e.Deorbit zatím není schválená. O jejím osudu se bude rozhodovat na prosincovém zasedání.

Plánovaný průběh mise e.Deorbit
Plánovaný průběh mise e.Deorbit
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/e.Deorbit_closing_on_target_satellite.jpg
http://www.esa.int/…/16063650-1-eng-GB/e.Deorbit_mission_profile.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ramsescz
Ramsescz
8 let před

Tak velký palec nahoru, pokud se do toho pustí, bude to jen dobře. Věřím, že by tím ESA mohla prošlapat cestičku k „úklidu“ oběžné dráhy země 🙂

Každý takový počin, byť zatím jen na papíře je cesta vpřed.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Ramsescz

Máme se na co těšit, snad bude projekt schválen.

Racek
Racek
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

No, doufejme. Politicky asi moc populární nebude, snad nesporná užitečnost a potřebnost převáží.

JP
JP
8 let před

Hlavně envisat je poměrně nebezpečnej LEO objekt, takže sundat ho je dost v zájmu všech

marian
marian
8 let před
Odpověď  JP

Presne tak. Len dúfajme, že za sedem rokov už nebude neskoro. Okolo Envisatu to na danej dráhe totiž pekne sviští, už počas aktívnej služby musel uskutočniť niekoľko manévrov, aby sa vyhol kozmickému odpadu. Teraz, ked je sám mŕtvym a obrovským kusom šrotu je len šťastím, že sa zatiaľ nič nestalo. Ktovie ale, ako dlho to vydrží…

asdf
asdf
8 let před

Trochu si dovolím rýpnout do jiných kosmických mocností – plánuje snad něco podobného Rusko? Nebo Čína?
Tady je opět vidět zásadní rozdíl mezi uvažování západu a zbytku světa.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  asdf

Rusko by se mělo podílet na této mezinárodní stanici, Čína chystá svou stanici na nízké oběžné dráze.

ptpc
ptpc
8 let před
Odpověď  asdf

Neviem či som správne pochopil vašu otázku(lebo odpoveď by ste našli v inom článku na tomto portály – ale áno, niečo podobné chystá aj Čína. A nielen chystá ale pri nedávnom štarte rakety CZ-7 aj vyskúšala technologický experiment zameraný na tento problém. A úspešne.

Jan
Jan
8 let před

Dobrý den,
rád bych se zeptal, na té oběžné dráze 300 km, by jak dlouho trval samovolný zánik, postupným zpomalováním o zbytky atmosféry?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Jan

Dobrý den,
ve výšce 300 km by to trvalo jen pár desítek měsíců – třeba dva, nebo tři roky. Ale Envisat, tedy cílové těleso, obíhá ve výšce 750 km, tady už je tření o zbytky atmosféry mnohem slabší a zánik se počítá na desítky let.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.