Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Sentinel-1B musel po startu projít celou řadou procedur, které stále ještě probíhají – kromě aktivace a zkoušek vědeckých přístrojů se také upravovala oběžná dráha. Té finální dosáhla družice teprve nedávno – 15. června. V současné době obíhají oba Sentinely-1 na stejné oběžné dráze ve výšce 700 kilometrů, ale na této pomyslné kružnici se nachází každý na jiné straně – jinými slovy je od sebe dělí 180°.

První interferogram z družic Sentinel-1
Zdroj: http://www.esa.int/

Právě díky shodné oběžné dráze dokáží oba satelity zmapovat celou Zeměkouli za pouhých šest dní a pak začít zase od začátku. Oba Sentinely-1 nyní (vůbec poprvé v historii) spojily své síly, aby pomohly hledat drobné deformace zemského povrchu. Tyto družice z vědeckého programu Copernicus jsou vybaveny pokročilým radarovým systémem, který dokáže monitorovat terén pod sebou bez ohledu na denní dobu, nebo počasí. Radarové vlny bez problémů proniknou i skrz oblačnost.

Nejnovější zkouška ověřila, že dvojice snímků pořízené Sentinelem-1A a 1B mohou být sloučeny do jednoho, což do budoucna otevírá mnoho možností. Porovnání obou snímků totiž umožňuje odhalit drobné změny ke kterým došlo mezi jejich pořízením. Tato technika se hodí zejména při vytváření přesných map povrchových deformací na velkých územích. Jde především o deformace způsobené tektonickými procesy, vulkanickou aktivitou, nebo sesuvy půdy. Tato data najdou uplatnění i ve výzkumu polárních ledovců, kde mohou pomáhat mapovat jejich pomalý pohyb.

Spojení radarových snímků ze Sentinelu 1A a 1B
Zdroj: http://www.esa.int/

První interferometrie v podání Sentinelů přišla na řadu pár dní předtím, než Sentinel-1B dosáhl definitivní oběžné dráhy – devátého června nasnímal oblast v jižním Rumunsku Sentinel-1A a jeho mladší bráška tuto lokalitu vyfotil čtrnáctého června, tedy jediný den před dosažením finální dráhy. Struktury na snímku, které hrají duhovými barvami, souvisí s topografií. Ukazují, že dva identické radary na obou Sentinelech jsou naprosto přesně synchronizovány, míří do stejné oblasti a že družice operují na správných oběžných drahách.

Sentinel-1B je stále ve fázi testování. Ta by měla skončit až v polovině září, kdy bude oficiálně uveden do provozu. Od té doby bude dvojice těchto družic připravena systematicky a pravidelně snímkovat povrch Země, sledovat jeho změny, nebo pohyb ledovců. „Po velkém úspěchu, kterým bylo pořízení prvního radarového snímku pouhé tři dny po startu, mne velmi těší, že mohu oznámit další ohromný úspěch. je to vůbec první interferometrie Sentinelu-1B, který o den později dosáhl oběžné dráhy a nyní je o 180° vzdálený od Sentinelu-1A,“ neskrýval své nadšení Ramón Tores, projektový manažer Sentinel-1 a dodává: „Je to úspěch nejvyšší důležitosti v rámci celé mise. Dokázali jsme na první pokus, že obě družice Sentinel-1 pracují velmi dobře a navíc spolu“.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/2014/02/sentinel-1/14276532-1-eng-GB/Sentinel-1.jpg
http://www.esa.int/…/16043749-1-eng-GB/Sentinel-1A_and_-1B_combined.jpg
http://www.esa.int/…/16043790-1-eng-GB/Sentinel-1A_and_-1B_radar_scans_combined.jpg