Řeč je o vědeckém přístroji NICER, který byl v tomto týdnu převezen z Goodardova střediska v marylandském Greenbeltu na Kennedyho středisko na Floridě. NICER se na začátku příštího roku vydá k ISS, odkud by měl studovat vnitřní strukturu neutronových hvězd, ale zároveň by měl být prvním krokem k novému systému, který by umožnil pokročilou navigační technologii pro sondy, které by mířily dále od Země. NICER bude uložen do nákladového prostoru jedenácté zásobovací lodi Dragon, která by měla podle aktuálního plánu startovat v únoru příštího roku a na ISS by měl fungovat rok a půl. První vědecké výsledky by mohly dorazit už na konci příštího léta.

Neutronové hvězdy vznikají z hvězd, které mají hmotu zhruba deseti našich Sluncí – když jejich fúzní reakce spálí veškeré palivo, vnější vrstvy hvězdy explodují jako supernova, přičemž samotné jádro se vlastní gravitací zhroutí samo do sebe a ohromným tlakem vytvoří neutronovou hvězdu. Jde o nejhustější, nejrychleji se otáčející objekty s nejsilnějším magnetickým polem, jaké známe.

Neutronové hvězdy dokáží stlačit hmotu dvou Sluncí do koule, jejíž průměr se počítá pouze na kilometry – hmota je k sobě silně vázána gravitací, která je silnější pouze u černých děr. Současná věda již vytvořila mnoho teoretických modelů, které umožnily lépe pochopit tyto objekty, jejichž podmínky se nedají na Zemi nasimulovat. Právě přístroj NICER by měl tyto teoretické modely ověřovat jejich porovnáváním s reálným měřením.

Některé neutronové hvězdy, nazývané pulsary, si můžeme představit jako kosmické majáky – do svého okolí šíří svazky záření, které se díky otáčení hvězdy velmi pravidelně opakují. Toto záření může být v mnoha spektrech – od radiových vln až po gamma záření – důležité je, že některé pulsary se mohou otáčet i několiksetkrát za sekundu a jejich intervaly jsou přesné téměř jako pověstné švýcarské hodinky.

Přístroj NICER se na ně zaměří pomocí systému SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology), který ověří zbrusu novou technologii – autonomní navigaci kosmických sond, která by využívala pulsary k výpočtu vlastní polohy. Pokud bychom tuto technologii dokázali aplikovat, mohli bychom ji používat při cestách sond i do velmi vzdálených částí Sluneční soustavy, nebo i mimo ni.

V útrobách přístroje NICER najdeme zařízení XTI (X-ray Timing Instrument), který s pomocí 56 sladěných optických přístrojů bude sledovat záření z neutronových hvězd ve spektru měkkého rentgenového záření (jde o méně energetické záření, než běžné rentgenové paprsky, které se používá např. v lékařství). Za zmínku stojí ještě dva důležité aspekty – na projektu NICER se kromě amerických institucí podílí i evropský zástupce – Technická univerzita z Dánska. Druhým zajímavým prvkem je to, že stavba celého přístroje byla hotová o dva týdny dříve, než se před čtyřmi lety naplánovalo.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/739635main_nicer_freespace_05.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/Neutron_star_illustrated.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image_1_nicer.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image_2_nicer.jpg