8. května 2016
Pravidelní čtenáři našeho portálu už vědí, že montážní hala VAB prochází v těchto měsících výraznou modernizací, která obnáší především instalaci deseti pater přístupových plošin. Ty v budoucnu obklopí raketu SLS a umožní tak technikům přístup ke všem důležitým místům na sestavované raketě. Jelikož dbáme na zpětnou vazbu od našich čtenářů, víme, že Vás toto téma zajímá a máte zájem o podrobnější informování o průběhu příprav. Dnes Vám proto přinášíme dvě fotky, které jsou zaměřeny na plošinu úrovně J. Na ní technici 28. dubna vyzkoušeli jednak připojení elektrických systémů, takže se její světla úspěšně rozsvítila, ale zkoušel se i výsuvný systém, který zajistí, aby se obě poloviny přístupové plošiny vysunuly tak, jak mají.
Polovina plošiny úrovně J je úspěšně zapojena do elektrické sítě a vysunuta do operační polohy
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Znázornění poloh obslužných pater
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vabplatformj.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vabplatformjvertical.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gsdo_platform_install_diagram_co.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Je skoda, ze sa NASA vzdala po programe apollo Saturnu 5. Muzelo ubehnut vela rokov pokial sa k tomu vratili. Po bitve je kazdy general a ja osobne casto utocim na program space shuttle, pretoze si myslim ze odcerpal mnoho energie a penazi na iny vyvoj. Na druhu stranu nedavno som objavil zaujimave video so startu tusim Apolla 17 kde bol v poslednej casti rozhovor so samotnym Wernherom von Braunom. Popisoval dalsiu strategiu a plany space shuttle. Skutocne veril, ze to bude prostriedok ktory usetri naklady na dopravu a posunie program dalej. On bol vizionar a rovnako ako jeho konkurent na druhej strane v ZSSR po jeho smrti za vesmirne zavody zasekli. Raketoplan nebol tak vyhodny ba naopak prevadzka astronomicky draha. Co je na tom neuveritelne Sovieti odobrali koncept a spalili na tiez astronomicke naklady. SLS ma zmysel pretoze bez tak tazkeho nosica bude cesta za nizku obeznu drahu nedosiahnutelna. Verim ze kombinacia nosicov SLS a Falcon Heavy je dostacujuca na let k marsu. Drzim im palce.
Buran byl „jen“ kosmické házedlo, ale Eněrgia byla vyspělá raketa. To, že ji Rusové nevyrábějí, má důvody v ekonomické situaci Ruska. Náklady na jiný velký projekt by byly také spálené, bez ohledu na jeho smysluplnost. Škoda, potenciál ruských kontruktérů nebude využit ani v budoucnu, pokud budou vlastenecky setrvávat v zemi zamrzlé v minulém století.
P.S.
Americký raketoplán byl možná neekonomický, ale byla to nádherná kára. 🙂
K článku a diagramu úrovní jednotlivých pater přístupových plošin doplním pár informací:
Datum instalace platforem:
patro – první polovina /druhá polovina
J – 05.04.2016 / 15.04.2016
K – 22.12.2015 / 07.03.2016
Dnešní článek o funkčním testu se týká plošiny instalované 15.04.2016.
V Kennedyho vesmírném středisku jsou připravovány k instalaci, případně čekají na tuto přípravu, všechny plošiny úrovní H, G a F, které obklopí centrální stupeň a vzletové stupně SRB. Všechny tyto plošiny mají stejný profil a byly přiváženy přibližně v měsíčních intervalech.
Dne 26.04.2016 dorazila na parkoviště za budovou VAB první polovina plošiny úrovně E, která obklopí raketu SLS v úrovni nad vzletovými stupni, a má tedy jiný profil. Na této fotografii je polovina plošiny úrovně F a za ní polovina plošiny úrovně E:
https://c2.staticflickr.com/2/1689/26615467191_7773586ac2_o.jpg
Díky moc za doplnění informací.
Škoda těch středověkých jednotek v infografice… Foto je ale úchvatné.
Na to si bohužel budeme muset u NASA ještě pár let zvyknout. Potěšující je, že třeba SpaceX používá pro nás běžné jednotky.
NASA interně používá jednotky SI, ale její hlavní publikum je prostě zvyklé na ten středověk. SpaceX taky používá automobilové km/h místo m/s, čímž mě štve, protože si nepamatuji, kolik km/h je oběžná rychlost.
Kdyby NASA žila ve středověku i interně, tak jsme měli o jednu družici Marsu víc 🙂 Vtipkuju. Je to sice fakt, ale samozřejmě byla chyba u Lockheedu.
To sa dá jednoducho prepočítať m/s=km/h / 3.6
Přepočítat to jde, ale to jdou i ty palce, stopy, míle, uzly, libry, psi atp. Km/h je praktická jednotka při jízdě autem či let letadlem, ale pro vesmír bych raději používal metry nebo kilometry za sekundu. Samozřejmě i ve vesmíru se používají různé obskurní jednotky jako AU, ly, pc nebo násobky c, ale ty by zase v autě nedávaly smysl.