Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.
Nafukování modulu BEAM
Možná nejočekávanější událostí tohoto týdne mělo být nafouknutí historicky prvního nafukovacího modulu u Mezinárodní vesmírné stanice. Nezapomínejme, že pokud by testování takových modulů bylo úspěšné, výrazně by se zjednodušilo vynášení prostorných obytných modulů pro budoucí stanice a mise. Nafukování modulu BEAM mělo začít 26. května okolo poledne. Nešlo však podle očekávání a modul se nafukoval velmi pomalu. V určitou chvíli došlo k nárůstu tlaku, což znamenalo, že modul se nafoukl méně, než by při současné dávce vzduchu měl. Proto bylo rozhodnuto o přerušení nafukování a NASA a výrobce Bigelow Aerospace si vzali den na vyhodnocení dat a nalezení řešení celého problému.
Modul se zkrátka nafukoval trochu jinak, než bylo očekáváno a z původně plánovaných dvou hodin se celý proces protáhl na mnohonásobně více. Dvacátý sedmý květen se nenafukovalo vůbec a ještě se vyhodnocovala data. Ale již 28. května se opět přikročilo k novému pokusu, který byl trochu odlišný. Modul byl nafukován velmi obezřetně krátkými pulsy, které trvaly i jen jednu sekundu a posléze se vždy čekalo, jak modul zareaguje. Modul se začal nafukovat velmi plynule. Nafukoval se sice pomalu, ale menší síly, které působily na poskládanou látku, dávaly modulu čas, aby se v pořádku pomalu rozložil. Velmi zajímavé byly doprovodné zvuky, které ponejvíce připomínaly praskání popcornu. Tyto zvuky však byly v pořádku a říkaly jen to, že právě pracuje látka, která se uzpůsobuje nové dávce tlaku. Vždycky, když zvuky odezněly, přidal se další puls vzduchu a tak dál.
Sobotní nafukování skončilo úspěšným plným nafouknutím krátce před 23. hodinou. Poté, co byl modul natlakován vzduchem, který se vháněl mezi stěny modulu, což způsobilo jeho nafouknutí, došlo k naplnění interiéru dýchatelnou atmosférou, kterou si modul vezl s sebou uvnitř vlastních tlakových nádrží. Vnitřní systém modulu tuto práci zvládl za deset minut. To vedlo k mírnému přetlaku oproti tlaku na stanici a tak došlo ještě ke krátkému upuštění a bylo hotovo. Následovat bude série testu těsnosti spojení modulu se stanicí a o týden později by se dovnitř měla vydat posádka, která nainstaluje měřící přístroje a čtyřikrát do roka se dovnitř bude vydávat na jejich kontrolu. Životnost modulu je zatím stanovena na dva roky. U stanice se nyní nachází první nafukovací modul, který nenápadně klepe na dveře nové éry kosmonautiky, společně se společností SpaceX, která ho tam dovezla svojí soukromou kosmickou lodí.
Thaicom 8 vzhůru, první stupeň dolů
Byl by to jen další obyčejný start, při kterém raketa vynesla do vesmíru nějakou další telekomunikační družici, o jejichž názvech už ztratil přehled i ten nejzarytější fanoušek kosmonautiky. Ale od té doby, co se na trh vecpala SpaceX a zpřeházela všechny dosavadní pravidla a zvyky se i start obyčejného telekomunikačního satelitu může stát show, na kterou se dívají stovky tisíc lidí z celého světa a užívají si okamžiky, kdy jim tuhne krev v žilách. Zkrátka už nic není tak, jak to bývalo.
Poslední start rakety Falcon 9 v1.2 se málem přiřadil k těm, které letěly na první dobrou. Původně byl start naplánován na 26. května a počasí, které dávalo startu krásných 90%, napovídalo, že ten den by ke zpoždění dojít nemělo. Avšak vinou drobné chyby v systému naklápění motoru druhého stupně byl start z opatrnosti odložen. Startovalo se tedy 27. května hned na začátku startovacího okna ve 23:40 SELČ. Start se podařil i přes nepříznivou předpověď počasí, která dávala z počátku jen 40 % a později se vylepšila na 60 %. Vynášeným nákladem byl thajský telekomunikační satelit Thaicom 8, který postavila společnost ATK Orbital.
Thaicom 8 je 3025 kilogramů vážící telekomunikační satelit osazený 24 Ku transpondéry pro retranslaci televizního signálu více jak sedmi set televizních stanic. Pokrývat bude oblast zejména Jihovýchodní Asie. Jeho pracovní oběžná dráha je geostacionární ve výšce 35 700 kilometrů. Životnost satelitu je uváděna na 15 let. Satelit má kooperovat společně se svými bratříčky Thaicomem 5 a Thaicomem 6 zvyšující poptávku televizních přenosů. Konkrétně tento satelit má být klíčovým prvkem, pro přechod dané oblasti na budoucí vysílání ve 4K rozlišení. Operačního nasazení by měl dosáhnout 1. července 2016. Satelit je osazen dvojicí velkých solárních panelů, které jsou složeny ze čtyř menších. Jedná se už o druhý satelit Thaicom vynesený společností SpaceX. První byl Thaicom 6 v roce 2014.
Jak už to u letů SpaceX bývá, není hlavním zájmovým bodem letu náklad, ale zejména samotná raketa. Falcon 9 v1.2 ani tentokrát nezklamal a všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni odvedlo svoji práci na výbornou. Vynesením nákladu však svoji práci první stupeň neskončil. Již potřetí v řadě jsme byli svědky něčeho, co ještě před rokem a půl bylo vysněným a takřka nesplnitelným přáním. První stupeň opět úspěšně přistál na plovoucí přistávací plošině OCISLY.
Tentokrát však bylo přistání malinko drsnější – stupeň přistál na plošině rychleji, než by měl. Naštěstí jsou v přistávacích vzpěrách umístěny deformační zóny, které v takových případech tlumí náraz. Tentokrát to bylo poprvé, co byla jejich schopnost využita. Stupeň totiž opět letěl s těžkým nákladem do vysoké výšky a návrat byl náročnější. Po oddělení neproběhly standardní tři brzdící zážehy, ale pouze dva a zejména ten druhý – přistávací musel utlumit podstatnou část energie. Jak již bylo řečeno, jednalo se o třetí úspěšné přistání na plovoucí plošině v řadě. Celkem čtvrté úspěšné přistání. Vůbec první historicky zdařené přistání totiž proběhlo v prosinci minulého roku na pevninu.
SpaceX má k dispozici již čtyři první stupně, které se vrátily zpět po svém letu. Osud toho prvního, který přistál na pevninu, je již zpečetěn – až proběhnou všechny potřebné testy, bude vystaven ve středisku SpaceX v Hawthornu. Stupeň, který se vrátil na začátku května před tím současným, si prošel drsným návratem, který ho trochu pochroumal. Bude proto převezen do Texasu do testovacího střediska v McGregoru, kde proběhne důkladné testování. Pokud by totiž tento stupeň po drobných úpravách byl schopen dalšího letu, znamenalo by to, že pro většinu ostatních by to neměl být problém, protože nebudou prožívat takové peklo jako tento. Stále platí, že se stupněm s číslem 023, který jako první přistál na plovoucí plošinu, se počítá jako s tím, který si odbyde svoji premiéru a poletí znovu. Nesmíme však zapomínat, že se objevila zpráva, že SpaceX bude testovat také jednotlivé motory při dalších letech. Což je logické, protože se tak v provozu s menším rizikem dá vyzkoušet, jak to motory zvládají a až posléze se vrhnout na plný start s použitým stupněm. Tato zpráva je potvrzená. Nepotvrzená však zůstává zpráva o použití takového motoru při tomto posledním letu. Objevily se totiž fotografie jinak vypadajícího motoru na prvním stupni při startu s Thaicomem 8 a to rozvířilo diskuzi o možném použití již použitého motoru. Samotná SpaceX však zatím tuto zprávu nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.
Vzhledem k tomu, že jsme při tomto letu byli poprvé svědky živých záběrů z klesání prvního stupně zpět k Zemi, včetně zážehu motoru při brzdícím manévru, objevilo se několik velmi zajímavých videí. Naleznete je pod tímto odstavcem.
Kosmický přehled týdne:
Sonda Rosetta stále doprovází kometu 67P na její cestě od Slunce. Nyní, když je kometa už klidná a prach v okolí už neohrožuje orientační systém sondy, začala se sonda přibližovat. Fotografie, které začaly docházet, opravdu stojí za to. Podívejte se na snímky z výšky 7,4 km, 7 km a rekordních 5,6 kilometru nad povrchem komety.
V roce 2018 by Čína mohla vypustit první modul jejich třetí orbitální stanice Tiangong 3, která bude složena ze tří velkých modulů. I to je jedna ze zajímavých informací, kterou na naše fórum přinesl Michal Václavík. Celý příspěvek plný zajímavých informací si můžete přečíst zde.
Prohlédněte si video poskládané ze snímků sondy New Horizons. Výřez na videu zabírá přibližně 75 kilometrů široký pás povrchu Pluta a pojedeme po něm po celé šířce trpasličí planety Pluto. Jedná se o snímky s nejlepším rozlišením povrchu, které máme a dají se na nich rozeznat objekty o velikosti i 80 metrů.
Po pěti letech cesty se americká sonda Juno dostala z převažujícího gravitačního vlivu Slunce do gravitační oblasti Jupiteru. K největší planetě ve sluneční soustavě sondě zbývá už jen pár měsíců cesty. Do cíle by měla dorazit 4. července letošního roku.
Přehled z Kosmonautixu:
Týden plný událostí, při kterých jsme si mohli užít tři starty, jedno přistání a nafukování modulu BEAM je za námi. Celý týden jsme vám přinášeli aktuální články, které si teď můžeme projít. Týden začal velmi pěkně, když Indie provedla experimentální let a přistání svého připravovaného raketoplánu. Aby se tempo nezpomalilo, mohli jste v našem ŽIVĚ A ČESKY komentovaném přenosu sledovat start dvou dalších družic systému Galileo. Ale ani tento týden jste nepřišli o další díl seriálu o výzkumu Venuše, který čtvrtým dílem opět zkoumal zejména povrch této horké planety. Jednu z kotvících lodí Progress potkal tento týden drobný únik z jedné z nádrží. Velmi zajímavý projekt se ukázal v oblasti cubesatů. Žáci jedné základní školy si totiž postavili svůj satelit. Tradičně velkolepý byl start a přistání v podání SpaceX, která raketou Falcon 9 vynášela Thaicom 8. ŽIVĚ A ČESKY jsme pro vás tento start okomentovali. Nafukování experimentálního modulu BEAM se první den neobešlo bez obtíží. Další den jsme se pokusili naleznout odpověď na otázku, proč to nešlo podle plánu. Nakonec se však modul v sobotu nafoukl a stanice tak získala nový zcela jedinečný prostor. Podívali jsme se také na plány premiérového letu rakety SLS, která krom lodi Orion vynese i několik velmi zajímavých cubesatů.
Snímek týdne:
Nějak často se nám poslední dobou stává, že uvažujeme, zda stojíme na prahu zcela nové éry kosmonautiky. Věřím, že tomu tak je a pokud tomu tak je, je to vážně dobře. Zatímco před pár měsíci jsme oslavovali přistávání prvních stupňů, dnes se můžeme kochat pohledem na historicky první nafukovací modul, do kterého se podívají astronauti. Pokud se tato technologie osvědčí, mohou se budoucí cestovatelé těšit na mnohem pohodlnější cestování vesmírem za lepší cenu. Gratulujeme společnosti Bigelow Aerospace a NASA, že se jim BEAM podařilo rozložit.
Zdroje informací:
https://www.orbitalatk.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://blogs.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/dragon-spx8/wp-content/uploads/sites/82/2016/05/BEAM-Deploy-1c.jpg
http://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2016/05/ISS_05-26-16_BEAM_Detail2.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/gifbeam.gif
http://i.imgur.com/6LiWDiQ.jpg
flicker SpaceX
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/landing_thaicom.jpg
https://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2016/05/expansion_progress8.jpg
Expandable modul nafuknuty. Stupeň, co obvykle byva Expendable, sedi na pontonu jak přibity – tuž kurňa, tomu se řika svatečni neděla, no ni?
Díky za další skvělý díl Kosmotýdeníku 🙂
Ano, tento týden nám dal pádné důvody na řádnou oslavu. 🙂 Jinak nemáte zač a velmi rádo se stalo. 🙂
Soukromá americká kosmonautika tento týden zaznamenala dva významné úspěchy: nafouknutí modulu BEAM a přistání F9 1.2 na pontonu. Obě události byly dech-beroucí. První protože „to drhlo“ 😉 a druhá protože ji doprovodila úžasným videem. Je skvělé, když člověk může být on-line účasten takovým (historickým) událostem. A to i díky kosmonautixu.cz 🙂
Děkujeme. Máte pravdu, je to skvělé, že se to takhle živě všechno děje a my můžeme být u toho. 🙂
Ano, skvělý týden. První americkou techniku jsem vítal s hvězdnatým praporem na D5, zbytek týdně byl ještě famóznější. Díky za zprostředkování zážitků a komentování událostí.
Vítání s vlajkou hvězd a pruhů velmi chválím. Já se nikam nedostal, ale při tom nedávném mediálně velmi sledovaném průjezdu kvůli Krymu jsem byl. Sice to nemá nic společného s kosmonautikou, ale musel jsem to napsat 🙂
Jak já Vám rozumím ……… 🙂
Do ciech sa zbiehaju opat oslobodzovace armady? Nemam prehlad, preto sa pytam, ci aj my mame cakat oslobodenie…. ale od coho? 🙂
To je blbě položeno. Spíš jde o to, aby nás už nikdy nikdo osvobozovat nemusel. A vás taky ne.
A vůbec – blíží se Den nezávislosti 2. A to znamená, že každá hlaveň se bude hodit!! 🙂
Jedou z Čech přes Polsko do Pobaltí, nebojte se, nebudete muset s mávátkem k silnici. Já to dostal jako stranický úkol, bál jsem se, že bych nedostal od ROH poukaz na dovolenou, tak jsem šel. Ale musím uznat, pohled na laufy houfnic byl uklidňující. Já už jsem takový prosťáček, vidím lauf namířený správným směrem a hned lépe spím.
Nafouknutí modulu je naprosto úžasná věc. Pokud se to ujme (a není důvod proč by ne), tak tu máme opravdu začátek nové éry skýtající fascinující možnosti.
Keď sa ten Beam nafukoval, ako je možné že keď doňho vpustili trocha vzduchu sa celý model nenafúkol kvoli vákuu ktoré ho obklopuje?
Složená konstrukce má taky nějakou tuhost. Tu bylo nutné překonat.
On se pomalu nafukoval, ale to rozpínání bylo zpomalené kvůli tření mezi vrstvami stěn. Jinými slovy toto tření drželo původní tvar a kladlo tak odpor expanzi.
Uvnitř modulu také byly různé řemínky, které se postupně při nafukování přetrhávali (byly k tomu určené), což limitovalo expanzi.
Myslim, ze SpX ma tento mesiac celkom dobru sancu spravit z pristavania stupnov nudnu rutinu 🙂
Jo, příště mě vzbuďte až nepřistanou. 🙂
Ten nafuknuty modul ma uplne inu formu ako na animaciach. Absolutne to vizera v realite ako v planoch. Dokonca mam pocit ze sa nenafukol uplne. Nechapem ako sa tie modeli mozu tak vyrazne lisit od reality. Cely povrch modulu ma dranu formu pricom animacia ukazuje hladky povch. Mozno to neslo podla planu alebo nevieme uplnu pravdu. Urcite nikto nevedel presne aku formu bude mat, ale je to zaujimave.
Co se průměru týče, tak tam se modul nafoukl naprosto přesně, do délky mu chybělo jen 2,5 centimetru. Ten hrbolatý povrch je dán částečně tím, že jde o první takový experiment a částečně možná i tím, že modul byl ve složeném stavu déle než se čekalo, více než rok. I to může mít vliv.
Diky Dusane! Este jeden dotaz trochu mi to asi uslo kedy sa planuje vstup do tohto modulu? Viem, ze to asi nebude tento tyzden. Skoda, ze v module nie je kamera, tak ako bola v moduloch Genesis I, II.
Mluví se o začátku června – pravděpodobně o víkendu.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11300091989-nulova-gravitace/21638256092/
Zajímavý dokument o cestě a životě na ISS, Doporučuji.