Technici na Kennedyho vesmírném středisku úspěšně dokončili sérii testů přetlakové kabiny návratového modulu lodi Orion, která v roce 2018 vyrazí na nepilotovaný oblet Měsíce. Při této misi ještě na palubě nebudou lidé, ale při dalších letech už ano. Je proto potřeba mít jistotu, že konstrukce lodi bude plnit hlavní úkoly, tedy že svary udrží tvar kabiny i při namáhání při startu a návratu na Zemi, stejně tak i to, že kabina udrží atmosféru, kterou bude posádka dýchat. Zkoušky dopadly dobře a tak se může pokračovat v naplánovaném harmonogramu prací.
V závěru dubna byla kabina Orionu pomocí jeřábu zvednuta z takzvané ptačí klece a následně ji čekal přesun na stanoviště, kde se měla podrobit zkouškám. V rámci příprav na tyto testy připojili technici na stěny lodi několik set tenzometrů – citlivých senzorů, které dokáží v reálném čase monitorovat změny v pnutí konstrukce lodi.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Pak už se obsluha přesunula do vedlejší místnosti, velké dveře se zavřely a kabina Orionu čelila v jednu chvíli až 1,25x větším tlakům, než kolik by měla zažít při letu do vesmíru. Společnost Lockheed Martin, která stojí za výrobou návratové kabiny lodi Orion, řídila i aktuální zkoušky. Měření trvalo celkem dva dny, během kterých se po drobných krocích zvyšoval tlak v kabině. Orion se v zevnitř natlakoval a odborníci sledovali, zda nedochází k deformacím kostry. I v ostrém provozu bude přetlaková kabina Orionu udržovat dýchatelnou atmosféru a vnější prostředí lodi bude tvořit vakuum.
Při každém kroku specialisté vyhodnocovali naměřená data a na základě toho upravovali podmínky při dalších testech, aby co nejlépe prověřili stav konstrukce lodi a hlavně jejích svarů. „Jsme velmi potěšeni tím, jak se loď chovala při zkouškách. Úspěšné dokončení tohoto testu znamená další velký krok vpřed na dlouhé cestě k misi EM-1 i k pilotovaným letům mimo zemské gravitační pole,“ chválil Scott Wilson, manažer, který v NASA zodpovídá za výrobní operace v rámci programu Orion.
„Pro celý tým se těmito zkouškami zvyšuje naše hrdost, když vidíme, jak se jednotlivé části lodi postupně skládají dohromady, aby společně zvládly misi EM-1,“ dodává Ed Stanton, inženýr zodpovídající za výrobní operace lodi Orion v rámci programu GSDO (Ground Systems Development and Operations).
Poté, co testy skončily, vrátila se kabina z Neil Armstrong Operations and Checkout Building zpátky na stanoviště přezdívané ptačí klec. Technici nyní začnou zdlouhavý proces připojování stovek držáků na exteriér kostry kabiny. Tyto držáky mají za úkol poskytovat oporu trubkám a hadicím pro hydrauliku a další systémy.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Ale neznamená to, že Orion už se bude jen stavět a zkoušky pro něj skončily. Na loď ještě čeká třeba simulace startu, nebo aktivace elektrických systémů. V rámci akustických a vibračních testů dokonce celá sestava CSM nezůstane ani na Floridě, ale přesune se do Glenn Research Center v Sandusky v Ohiu, konkrétně na Plum Brook Station. Jak jsme si již řekli, tato mise Orionu bude nepilotovaná, ovšem na palubě lodi už bude většina systémů, které budou nutné pro výpravy s posádkou.
Ke startu na premiérové misi rakety SLS by mělo dojít v září roku 2018 z rampy 39B na floridském kosmodromu. Loď Orion se vydá k Měsíci a poletí dále, než kam se kdy vypravila jakákoliv loď schopná nést posádku. Třítýdenní mise vyvrcholí návratem na Zemi, který by měl být korunován úspěšným přistáním návratové kabiny do Tichého oceánu poblíž kalifornského pobřeží. Orionu, i celé americké kosmonautice se pak otevřou nové obzory, ve kterých se v hodně velké dálce dají rozeznat mlhavé obrysy Marsu.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orion_pressure_vessel_testing.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1689/26038150634_dd4d99f609_h.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1568/26038129244_3fcc9ace15_h.jpg
Já bych do toho nevlez. Orion ještě dobrý ale co ta raketa SLS. Kolik pak bude mít za sebou SLS startu až bude pilotovaná?
Asi jen jeden (EM-1) a pak by měl následovat pilotovaný oblet Měsíce. Ale už bylo hůř, Raketoplány neměly žádnou nepilotovanou zkoušku a přitom to byl úplně nový typ stroje navíc bez možnosti nouzového přerušení za letu. SLS je v podstatě recyklát z dlouhodobě zkoušených dílů a záchranný systém má, tak by mělo být riziko menší.
Saturn 5 také nebyla nijak zvlášť prověřená. Pouze jedna podařená zkouška s Apollem 4 (apogeum asi 18 000 km), pak mělo Apollo 6 vyzkoušet návrat druhou kosmickou rychlostí z podobné vzdálenosti, ale to se nepodařilo a ta rychlost byla nižší. Přesto ale hned přišlo Apollo 8 s lidmi jako sice třetí let Saturnu 5, ale první k Měsíci a navíc šlo o vůbec první návrat lodi Apollo druhou kosmickou rychlostí. Možná kdyby Američani věděli, jak moc jsou Rusové vzdáleni pilotovanému letu k Měsíci, raději by vyzkoušeli nepilotovaný návrat podobně, jako to bude v případě EM-1.
Přesně tak. Američani měli hodně velké obavy, že by Rusové mohli stihnout Měsíc dřív (měli fotky rakety N1 na rampě z půlky roku 1968), takže u Apolla přeskočili postupné kroky a tu Apollo 8 v prosinci 1968 riskli.
Ahoj, skvělý článek. Jen posílám pár doplnění:
-odst.2: klec na ptáky je tohle zařízení:
-odst.3: maximální vnitřní tlak byl 1,25 násobek maximálního letového tlaku. Ještě budou podrobně prohlédnuty všechny svary pro zjištění, že nejsou žádné defekty.
-předposl.odst.: do Sandusky se přesune celá letová sestava CSM
-poslední odst.: SLS odstartuje z rampy 39B
Díky, doplním tam některé údaje.
Jen dva jazykové postřehy/návrhy:
– „klec na ptáky“ bych mozná přeformuloval na „ptačí klec“
– formulace „Orion pod tlakem“ by mohla evokovat dojem, že byla kabina testovány na přetlak z venčí. Jak všichni asi tušíme, bylo tomu přesně naopak, tedy kabina byla zkoušena na vnitřní přetlak 1,25 násobku nominálního provozního tlaku uvnitř jeho hermetizované části. Pokud bychom tedy chtěli být přesní a stále zachovat určitou dvousmyslnost titulku, mohl by se článek jmenovat „Orion pod vnitřním tlakem“.
Ptačí klec přeformuluju. Díky za tip. Co se tlaku týče, tak v článku to už vysvěltuju. Název asi nechám, ale možná to v článku ještě zdůrazním. Každopádně díky.
Orion pod tlakem…. podle názvu článku jsem čekal nějaký odklad plánovaného startu. Ono je poslední dobou pod tlakem kdeco.
Hej je to taká novinárska licencia, používat dvojzmyselne pomenovsnia 🙂
U kosmonautixu je to nezvyk pretože je to podla mňa najfèrovejšia stránka ktorú čítam, ďaleko korektnejsia než väčšina „profesionálov“
Myslím, že ten dvojsmysl vznikl jen v tom mém prejtu, co ho mám v lebce. Už tu byl Orion pod proudem, tak teď je pod tlakem. Nehledal bych tam úmysl. Navíc mně osobně dvojsmysly ani moc nevadí.
Souhlasím… Nejlepší web na který jsem kdy narazil. Občas chodím ještě na exospace.cz ale kosmonautix si získal můj obdiv a hodně mě inspiroval k tomu co chci vlastně v životě dělat a jsem rád, že jsem na tento web narazil ještě před výběrem VŠ díky tomu jsem si vybral obor, který má ke kosmonautice blízko. 🙂 Teď už jen úspěšně odmaturovat a udělat příjmačky. Takže vřelé díky za tento web dalo by se říct že mi změnil život k lepšímu.
Majkl, a co studujes (ak to nie je tajnost) ?
Mozno inspirujem syna 🙂
Teď budu maturovat v oboru elektrotechnika se zaměřením na automatizaci. Na VŠ bych chtěl na ČVUT FEL obor Robotika, kybernetika na bakaláře a dále pokračovat na magistra na mezifakultní obor Letectví a kosmonautika také v Praze (Tento obor mi mimochodem poradili zde na fb profilu kosmonautix). A dál? dál se uvidí… 😀 Nejdůležitější je se dostat, jelikož jsem zjistil, že obor Rokotika, kybernetika je nejtěžší na FELu. Nicméně mám velkou motivaci a věřím, že se dostanu. A to mi na základce říkali, že ze mě nic pořádného nebude a na škole s maturitou se ani neudržím protože ji nebudu zvládat. No… jsem rád že jsem zklamal tolik lidí 😀
Tak drzim palec.
Děkuji 🙂 Asi to budu potřebovat s tou moji češtinou 😀
Moc děkujeme za pochvalu a moc držíme palce na přijímačky!
Super aspoň niesom jediný elektrotechnik zo zameraním automatizácia čo sa zaujíma o kozmonautiku 😀 a taktiež ti držím palce až to dáš 😉
Ad Samo: Nebojte, je nás tu víc 😉
Ad Majkl: Ať se daří. Lehké to není, ale hlavní je prostě vydržet. Na obor letectví (za mé doby ještě bez kosmonautiky) jsem si netroufl, ale i tak je kybernetika zajímavá. Hlavně kvůli faktu, že v podstatě všechno potřebuje nějaké řízení. Detaily konkrétních systémů každý pozná tak jako tak stejně až v praxi a všeobecný kybernetický nadhled se vždycky hodí.
Vojta: Jeden z faktorů podle kterého jsem vybíral bylo úplatnění po škole, další podle čeho jsem se rozhodoval jsou dasavadní znalosti z oboru automatizace… Je to moc krásný obor a už mám naplánováno spoustu projektů od 3D tiskárny, automatického závlahového systému zahrady doma, přes drona vlastní výroby až po soběstačné vozítko (inspirované Curiosity) Asi nebude mít jaderný pohon, ale chtěl bych tam mít sluneční panely, které se natáčejí za světlem… Jediný problém jsou teď finance. Nicméně si myslím že dobrý odborník v tomto oboru je k nezaplacení a důkazem je toho můj bratr, který přešel od soukromníka k Siemensu a soukromník podal žalobu, že mu Siemens ukradl programátora.. Nicméně s tím stejně nic dělat nemůže a soukromníkovi se v podstatě zastavil vývoj. Vtipné je že pro něj bratr dělá tak jako tak jen je nohem dražší protože jde vše přes Siemens.
Je pravda, že název je možná trochu dvojsmyslný, ale nic krátkého, tématického a trefného jsem nevymyslel.
Good luck Orion 🙂
Ta posledna veta bola pekna 🙂
Díky.
Byla, ale napadlo mě při ní, že až se NASA podívá k Marsu, bude tam SpaceX už pěstovat zeleninu. Úplně se bojím to odeslat, nechci být ani za cynika, ani za muskofila. 🙂
Chcem sa spýtať, toto je konkretne Orion čo poletí alebo to je testovacia verzia?
U Apolla bolo viacero prototypov na testovanie parametrov.
Toto je letová verzia ktorá poletí ma EM-1 😉
Přesně tak, tohle je letový exemplář. 😉
Ta poslední věta v článku je krásně napsaná, až při ní příjemné mrazí v zádech.
To nás těší. 🙂
Skutocne krasna veta a tecka za dobrym clankom, len aby prvy kto rozozna vlastnym okom v dialke mlhave obrysy Marsu sa nebu pozerat z kapsule RedDragonu 🙂
Ale teraz vazne. Posadka ktora poleti na Mars bude travit vacsinu casu v nejakom module, ktory mozno bude nafukovaci. Bude mat rozne ochranne vrstvi a mozno miesto kde budu astonauti spat bude obalene vodou, ktora este zvysi ochranu. Potom ako stravia par mesiacov na ceste za presunu do ineho modulu a pristanu. Orion v podstate bude len prostriedok ako sa dostat na Zem z druhej kozmickej rychlosti. Orion je dobry na let k Mesiacu ktory trva par dni. Cize pokial sa do hlbokeho vesmiru dostane bude to len kapsa pripojena k nejakemu nodulu. Kedze predpokladam, ze dopravny prostriedok k Marsu bude zlozeny z nejakych modulov.
Orion ma sice vacsiu ochranu ako DragonV2 napriklad pri prelete Van Allenovymi pasmi, ale otazka je ci to vobec bude nutne pri let do hlbokeho vesmiru. Posadka prileti na nizku obeznu drahu, kde sa pripoji a modulovej stanici / lodi, ktora bude mat specialnu ochranu a potom sa to cele vyda na cestu. Posadka bude chranena omnoho lepsie v specialnom module pre dlhodoby pobyt vo vesmire. Jednoducho nebude sediet ani v Orione ani v Dragonovi. Tieto lode bude len pripevnene k tomu komplexu. Za 6 meciacov ked dorazia k Marsu si presadnu a pojdu na povrch. Cize uloha Orionu postupne upada.
Dokonca je aj zbytocne aby Orion dopravila na LEO SLS, kedze moze byt kludne dopraveny Falconom 9 alebo Heavy. SLS potom dopravy to skutocne velke teleso, ktore bude schopne poslat naklad do dialky. Som zvedavy s cim Elon v tom Mexiku pride. Mal by predstavit koncept toho ako planuje vybudovat mesto na Marse. Skutocne neviem, ci Orion je sucastou tohto planu 🙂
Taky si myslím, nebo spíš věřím, že onen první pilotovaný let k Marsu bude hlavně zásluha SpaceX. Nic to ovšem nemění na tom, že Musk uvítá nějakou spoluprácí s NASA což už je v podstatě teď, když mu NASA nabízí údaje o přistání. Docela by mě zajmalo jestli Musk bude jeden z kolonizátorů a nebo zůstane na naší planetce 😀
A nemá dokonce NASA v plánu nechat posádku vrátit v druhém Orionu, který jim u Země poletí naproti..? To už by byl naprosto zbytečný… :/
Ano, jednou z možností, které se zvažují, je, že by posádka vracející se od Marsu přestoupila do nové lodi, ve které by se vrátila.
kopapaka:
Zřejmě myslíte tuto studii
https://kosmonautix.cz/2015/09/lide-na-phobosu-v-roce-2033-a-na-marsu-za-sest-let/
https://kosmonautix.cz/2015/10/jak-mozna-poletime-k-marsu/
Jenže tam se počítá s přestupem posádky v cis-lunárním prostoru, a nikoli na nízké oběžné dráze kolem Země.