Včerejší start ruské raket Rokot z kosmodromu Plesetsk s evropským průzkumným satelitem Sentinel-3A se podařil. Tato družice bude mít za úkol z téměř kruhové polární dráhy zkoumat dění v oceánech a zjišťovat tak vliv na globální klima. Mezi čtenáři jsou v poslední době navíc velmi oblíbené články, ve kterých detailně rozbíráme technické řešení nově vypouštěných družic. Dnes se proto detailně podíváme na zoubek nového satelitu, který od včerejšího večera obíhá kolem naší Země.

Horní stupeň Briz-KM úspěšně s pomocí dvou zážehů dopravil náklad na požadovanou oběžnou dráhu 801 x 815 kilometrů skloněnou vůči rovníku o 98,62°. Družice postavená firmou Thales Alenia za 301 milionů Euro se podle plánu oddělila od horního stupně zhruba 80 minut po startu, načež rozložila svůj solární panel. Všechny systémy zatím pracují správně. Horní stupeň pak měl dvěma zážehy proti směru letu snížit svou oběžnou dráhu a zaniknout v atmosféře.

Sentinel 3A je, jak již název napovídá, prvním zástupcem třetího typu evropských družic Sentinel, které zkoumají naši planetu. Zatímco první typ využívá radarové antény, druhý zkoumá především pevninu, třetí pak má na starosti hlavně oceány. V roce 2017 bychom se měli dočkat startu identické družice Sentinel 3B, která umožní sběr dat na jiném místě planety, což je pro vědce ohromně cenné.

Jak jsme si již řekli, Sentinel 3A bude zkoumat především oceány. Ty tvoří převážnou část povrchu naší planety a jejich význam je neoddiskutovatelný. Nejen kvůli tomu, že z nich získáváme velké množství ryb, využíváme je k přepravě velkých nákladů, ale jde i o jejich vliv na globální klima. Ať už je řeč o odpařování mořské vody, o mořských proudech, nebo o větrech, které nad nimi vanou, vždy se jedná o procesy, které ovlivňují dění na celé planetě. Ničivý jev El Niňo není ničím jiným než narušením běžného stavu mořských proudů.

Družice Sentinel 3A bude měřit výšku hladiny, její pohyb, teplotu, rychlost větru, nebo také barvu vody. To všechno jsou údaje, které jsou nesmírně důležité pro lepší pochopení globálního klimatu a jeho změn. Když lépe prozkoumáme tyto procesy, budeme schopní lépe předvídat další vývoj počasí. Nasbíraná data bude možné spojit s těmi, která nasbíraly družice v minulých letech – třeba legendární Envisat. Superpočítače pak budou z naměřených údajů vytvářet přesné modely změny počasí, ale výhody by měli pocítit také námořníci, kteří by mohli včas vědět, kde jsou vysoké vlny, aby mohli plout jinou cestou. Kromě průzkumu oceánů ale Sentinel 3A pomůže i při zkoumání pevniny. Jeho citlivé přístroje by mohly hledat vznikající požáry na nepřístupných místech, nebo monitorovat stav ovzduší.

S účelem a významem satelitu jsme se tedy již seznámili, pojďme se nyní podívat detailněji na jeho technické parametry. Sentinel 3A je družice s tělem ve tvaru kvádru o rozměrech 2,2 x 2,2 x 3,7 metru, ze kterého vyčnívá jediný solární panel. Družice měla při startu hmotnost 1 244 kilogramů, přičemž 120 kilogramů tvoří palivo, o kterém bude řeč na dalších řádcích. Družice by mohla na oběžné dráze vydržet sedm a půl roku, ale spíše se počítá s pětiletou službou, aby v nádržích bylo dost paliva pro vstup do atmosféry.

Již zmíněný solární panel s celkovou plochou 10,5 m² se skládá ze tří sekcí, na kterých najdeme 2 772 gallium-arsenových solárních článků o rozměrech 8 x 4 centimetry. Články jsou uspořádány do 22 samostatných elektrických větví. Ty budou dohromady produkovat na začátku mise 2 000 W, přičemž na konci služby jejich výkon poklesne na 1960 W.

Sentinel 3A disponuje 128 kilogramy hydrazinu, které jsou uloženy v jedné velké nádrži. Ta je napojena na nádrž s dusíkem, který se používá k tlakování celého palivového systému. Satelit disponuje osmi tryskami (každá o váze 230 gramů) které jsou spojené do dvou svazků po čtyřech. Trysky zvládají fungovat při tlacích 5,5 – 23 barů, přičemž generují tah 0,36 – 1,45 N. Jednosložkové palivo potřebuje katalyzátor, aby se mohlo ve „spalovací komoře“ rozložit na plyny. Hydrazin se v tomto případě bude rozkládat na ohřívané desce ze slitiny platiny a palladia. Trysky poslouží nejen pro drobné úpravy oběžné dráhy, ale také pro sestup do atmosféry na konci mise.

Na samotný závěr našeho článku jsme si nechali informace o vědeckých přístrojích. Na Sentinelui 3A najdeme „jen“ čtyři vědecké aparatury. Dvě z nich budou sloužit k optickému snímání, další dvě pak budou topografické. Prvním z přístrojů je Ocean and Land Color Imager, který se skládá z pěti kamer, které pokrývají 21 spektrálních pásem. Jejich úkolem bude přinášet co nejpřesnější data o barvě terénu pod sebou. Právě data z tohoto přístroje najdou uplatnění při výše zmíněné detekci požárů. Kromě toho půjdou využít pro zjišťování stavu vegetace, nebo obsahu aerosolů v nejvyšších vrstvách oblaků.

Druhý optický snímač nese název Sea and Land Surface Temperature Radiometer. Jeho polem působnosti je infračervené spektrum a jak již název napovídá, bude mít za úkol měřit teplotu povrchu moří i pevnin. Důležité je, že přístroj bude mít poměrně široké zorné pole, takže by měl získávat data z velkého území.

Hlavním topografickým přístrojem je Synthetic Aperture Radar, což je klasická radarová anténa, která vysílá k Zemi radiové vlny a sleduje jejich odrazy. Data z tohoto přístroje najdou využití při měření výšky vln, ale i při pozemské topografii. Ke zpřesnění se použije menší přístroj Microwave Radiometer. Ten bude zaznamenávat přirozené emise mikrovln, takže poskytne data pro korekci údajů naměřených radarem. Podle předpokladů by měly tyto přístroje dosáhnout přesností menší než jeden centimetr.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/copernicus/wp-content/uploads/sites/35/2016/02/Sentinel-3.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/35/2016/02/Sentinel-3A_in_the_cleanroom-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/35/2016/02/Sentinel-3_from_below.jpg
http://spaceflight101.com/copernicus/wp-content/uploads/sites/35/2016/02/S3-Layout.jpg
http://spaceflight101.com/copernicus/wp-content/uploads/sites/35/2016/02/S3-Exploded.jpg