NASA právě oznámila výherce druhého kola Commercial Resupply Services (CRS-2) – komerčních zakázek pro dopravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do boje o tyto lukrativní kontrakty se pustilo hned 5 uchazečů. Známé firmy SpaceX s lodí Dragon a Orbital ATK s lodí Cygnus již nyní dodávají na ISS zásoby v rámci kontraktů z prvního kola. O nové zakázky měly ale zájem i společnosti Sierra Nevada Corporation, Boeing a Lockheed-Martin. Do užšího výběru se však dostaly jen SpaceX, Orbital ATK a SNC. Přímý přenos byl vysílán živě od 22:00 na NASA TV.
Zdroj: http://mediakit.sncorp.com/
Na začátku přenosu zdůraznili zástupci NASA důležitost komerčních zásobovacích misí. Pak se hned přešlo k oznámení výherců. NASA celkem překvapivě vybrala všechny tři firmy, které se dostaly do užšího výběru. U každé z firem si NASA objedná minimálně 6 letů s tím, že se pravděpodobně budou přidávat ještě mise další. Orbital ATK nabídla 3 profily misí, 2 s hermetizovaným a 1 s nehermetizovaným nákladem. SNC nabídla 2 profily misí za použití miniraketoplánu Dream Chaser. Jeden pouze s hermetizovaným nákladem, druhý s oběma typy. K tomu bude použita nová nákladní verze lodi zvaná Dream Chaser Cargo System. Oproti původnímu Dream Chaseru by měla tato verze mít navíc malý nákladní kontejner, který by po ukončení mise shořel v atmosféře. SpaceX také nabídla 2 mise, ty by se lišily způsobem připojení k ISS. Zatímco všechny 3 typy misí od Orbital ATK by stále používaly robotickou paži stanice pro připojení, SpaceX i SNC nabídly po jednom profilu mise, při kterém by zásobovací loď provedla dokování sama. To naznačuje použití Dream Chaseru v původní konfiguraci v případě SNC a nákladní verze Crew Dragonu v případě SpaceX.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
NASA dále naznačila, že vybrání všech tří uchazečů bylo učiněno hlavně z důvodů redundance, je potřeba mít co největší jistotu, že se zásoby na ISS dostanou v každém případě. Pořadí misí ještě není určeno, NASA bude mít k dispozici velké množství konfigurací misí a o jejich pořadí a profilu se bude rozhodovat až podle nutnosti. Proto také ještě nelze říci, kolik která firma obdrží financí. NASA dále obhajovala výběr Dream Chaseru, který byl v minulosti odmítnut pro dopravu posádky. Jeho hlavní předností je návrat skrze atmosféru s menším přetížením, z důvodu jeho aerodynamické konstrukce. Dalším faktorem je velmi rychlé navrácení nákladu z ISS zpátky na zem, kvůli přistání na běžné přistávací dráze. Toto je velmi důležité u některých vědeckých experimentů, které můžou být znehodnoceny, pokud by návrat trval moc dlouho. SpaceX také nabídla možnost přistání na pevnině s rychlým návratem nákladu. K tomu by byl pravděpodobně použit Crew Dragon, který by přistával s pomocí motorů.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Neúspěšní uchazeči
Boeing zvolil podobný přístup jako SNC a přišel s návrhem nákladní verze Starlineru. V případě této verze by byly sedačky a systémy podpory života vyměněny za více volného prostoru pro náklad. Ze servisního modulu lodě by byly také kromě dalších systémů odstraněny motory určené pro záchranu posádky v případě poruchy nosné rakety. Uvolněné místo by sloužilo pro přepravu nehermetizovaného nákladu, podobně jako v trunku současného Dragonu. Boeing byl ale vyřazen ze soutěže na počátku listopadu 2015.
S velmi zajímavým nápadem přišla firma Lockheed-Martin. Návrh obsahoval tahač Jupiter a nákladní kontejner Exoliner. Jupiter spojený s Exolinerem by dopravily zásoby na ISS. Po naplnění Exolineru odpadky by se celá sestava opět odpojila, nezamířila by však do atmosféry, ale k novému kontejneru Exoliner, který by vynesla raketa Atlas V. Jupiter by pak vyměnil pomocí robotické paže nový kontejner za starý a vrátil by se na ISS. Pokud se chcete o tomto návrhu dozvědět více, pokračujte zde. NASA však tento koncept zamítla a vyřadila firmu Lockheed-Martin ze soutěže v září roku 2015.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
http://aviationweek.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/640px-SpX_CRS-2_berthing.jpg
http://mediakit.sncorp.com/mediastore/image/UDC_CM_SA_back%20view%202.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/CST-100_%28crop%29.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/14676490361_7b2f326fa6_z.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CYtqx3rWQAA41Fi.jpg:large
Dream Chaser vypadá podobně jako záhadný Black Knight http://www.playtvak.cz/obiha-kolem-zeme-tajny-mimozemsky-satelit-fi8-/konspiracni-teorie.aspx?c=A151228_102836_konspirace_holy
Jeho „futuristický“ vzhľad sa podľa mňa vôbec nepodobá na obrysy Dream Chaseru. Predpokladám, že objekt schopný visieť na oblohe, potom zasa kopírujúci obežnú dráhu ISS alebo inokedy zasa nejakú misiu STS, nedokáže zaznamenať ani monitoring vesmírneho odpadu, takže sa v pohode priblíži k ISS a jej kontrolným strediskom to ani nepohne.:)
Ináč gratulujem Dream Chaseru aspoň podružnej misii, aj keď potreby super rýchleho doručenia na zem asi nebudú často potrebné. Nič ale nemení na tom, že firma zostane v hre a na očiach, takže sa môže pokúšať pritom aj o pôvodný plán…
No viem si predstaviť potrebnu rýchleho doručenia napríklad v prípade vážnych zdravotných problémov astronauta. S rastúcim počtom astronautov na obežnej dráhe bude možno potrebné riešiť aj „vesmírnu sanitku“.
No v prípade tejto verzie Dream Chaser by to bol skôr „pohrebák“ pretože nebude mať pístroje na udržanie života. Ale ako som napísal:
„takže sa môže pokúšať pritom aj o pôvodný plán…“ = doprava astronautov.
Čistě teoreticky to bude mít klimatizační jednotku a bude to i hermetické, takže s dýchacím přístrojem ze skafandru by to mělo jít přežít. Ale předpokládám, že bude existovat aspoň pět lepších a bezpečnějších řešení. Říkal to i Elon Musk, že by na palubě nákladního Dragona člověk přežil.
Dreamchaser je super zpráva škoda, že není exoliner, ale chápu NASA, že 1 riziko stačí. ATK i Space X už mají odzkoušený.
Poslední dobou jdou z americké kosmonautiky jen samé pozitivní zprávy – přistání New Shepardu a Falconu, navýšení rozpočtu NASA a teď Dream Chaser! Amícu budou mít zase svůj raketoplán, i když jen mini 😉
Samozřejmě mají i X-37B, ale to se tak nějak nepočítá.
Mozno celkom iracionalne, ale okridlenym projektom drzim velmi palce a som rad, ze v spolupraci s NASA bude DCh zit a vyvijat sa. Akosi mam v podvedomi fikciu, ze im patri buducnost (o 50-100 rokov).
V tomto s vami absolútne súhlasím. Shuttle proste len príliš predbehol dobu. Ale súčasne si Shuttle môže aspoň šepkať – I will be back.
Ja si zas myslim, ze kridla do vesmiru nepatri, ale cim vic zpusobu vyzkousime tim spise objevime ten nejlepsi 🙂 Takze rozhodne sdilim nadseni z vyberu DCh.
Do vesmíru určitě ne, ale jak známo, vesmírné lodě se pohybují i v zemské atmosféře a do ní už křídla patří 😉
A mozno, ked sa dream chaser odskusa a osvedci, tak ho neskor pouziju aj na prepravu posadky…
bodaj by tak bolo! 🙂
Alebo aj ako zachranny modul …
V pôvodných plánoch ISS bol aj takýto podobný mini raketoplán v úlohe záchrannej lode
https://en.wikipedia.org/wiki/Crew_Return_Vehicle
Presne to mi to pripomenulo.
Raketoplan nepredbehol dobu prave naopak zastavil dalsi rozvoj kozmonaultiky na niekolko desatroci. Raketoplny su uplny nezmysel a dnes si to uz uvedomuju mnohi odbornici. Ich naklady na prevadzku boli astronomicke a v podstate nedokazali nic prevratne. Stali zivot 14 ludi do sposobilo ze sanca ze astronault alebo oozmonault zomrie pri raketoplane bola 1:70 zatial co tradicne kapsule 1:10 000
Napriklad Dragon v2 bude schopny pristat kdekolvek v podstate ako vrtulnik zatial raketoplan bude moct pristat len na urcenych drahach pokial sa samozrejme nerozpadne este v atmosfere. Kridla su vo vesmire uplne zhytocne a pri pristavani zvysuju len rizika. Vynasanie nakladu do vesmiru raketoplanom bolo tak strasne neekomnomicke ze dnes je tomu tazko verit. Spolocnosti ako SpaceX a mozno aj ine ktore pridu na trh s novymi koncepciami uz dnes rozvalcovi tradicne spolocnosti. To co NASA predvadza je len plytvanie penazi danovych poplatnikov a plnenie rozpoctou zbrojarskych firiem napojenych na americku politiku. Napriklad falkon Heavy bude schopny vyniest 2x tolko nakladu ako raketoplan skoro 53t na LEO a bude to stat 10x menej nez start raketoplanu pretoze ich starty sa na konci pohybobali uz na urovni 1mld dolarov co je cena vysia nez vyvoj Falconu 9. ZSSR a ich Buran letel len 1x za cenu ktora sa ani neda predstvit. Aj tento novy Miniraketoplan je totalne nezmysel a mrhanie energiou.
Nejsem si úplně jist tím, co píšete. Raketoplány byly zcela jistě ekonomická katastrofa, ale po technologické stránce šlo opravdu o velmi dobrý projekt. Byla to první znovupoužitelná kosmická loď, která navíc umožňovala nejen vynášet velké náklady do vesmíru ,ale také je vracet zpátky, bez raketoplánů by se mnohé mise realizovaly jen velmi těžko – namátkou oprava Hubbleova teleskopu a podobně. Nic není černobílé. Raketoplány bezesporu měly své mouchy, to se popřít nedá, ale nemůžeme je šmahem odsoudit jako špatné, to by si tato technologie skutečně nezasloužila.
Koncept znovupoupouzitelnej kozmickej lodi bol urcite prelomovy ale uz v pociatkoch bolo jasne ze jeho realizacia bude narocna. Samotna vystavba sa niekolkonasobne pretiahla a vysledny produkt bol v skutocnosti kockopes. Hlavna nadrz sa po kazdom pouziti vyhodila a zhorela v atmosfere a pomocne rakety (solid rocket booster) po dopade do slaneho oceanu potrebovali kompletnu generalku. Dodavatelelia boli roztruseny po celej Amerike a logistika a proceduri boli nocna mora. NASA nechal postavit ten najnarocnejsi stroj na svete, ale co dokazal skutocne priniest pre kozmicky program? Projekt Mercury 1958-63, projekt Gemini 1961-66, projet pollo 1969-72. Rok 1973 a Skylab. Stanica o kmot o hmotnosti viac nez 77t ktoru dokazali navstevovat posadky o 3 astronaultoch pomocou Saturnu IB. Cize rok 1973 mala NASA este k dispozicii nosic IB ktory dokazal vyniest na LEO 21t a trojclennu posadku a Saturn V ktory dokaza vyniest az 140t. Skylab umoznil pracovat na obeznej drahe posadkam niekolko mesiacov na orbite co Raketoplan nedokazal. ZSSR dokazal postavit MIR aj bez Raketoplanov cize na vystavbu stanic a dopravu nakladu do vesmiru bol Raketoplan zbytocny. Doprava nakladu naspat sa dal riesit aj inak. Pisal sa rok 1973 a NASA bola na vrchole a mala k dispozici hardware potom ubehlo 30 a NASA nedosiahla nic prelomoveho (medzianetarne sondy sa vo vacsine nevynasali Raketoplanom) dokonka ostala odkazana na Ruske Soyuzi. Americke spolocnosti vynasajuce naklad do vesmiru ostaly vyhradne odkazane na ruske Rakety jedine co zachranilo cest ameriky je SpaceX co je v podstate start up. Rozpocet NASA v porovnani na dnesne peniaze neklesal od programu Apollo ale program Space Shuttle poslal na absolutne dno. Ubehlo 40 rokov a ludstvo sa nikde nedostalo a Amerika ostala totalne zavisla na dedictve raketovych programov ZSSR pretoze ULA pouziva Ruske motori. Telekomunikacne satelity americke spolocnosti nedokazali vynasat pretoze strati konkurencioschopnost. NASA nastastie dostala rozum a mala stastie ze Elon Musk riskoval a vybudoval SpaceX.
Myslím, že byste se měl trochu mírnit v používání slova „totální“. ULA má dvě řady raket Delta IV a Atlas V. Jen druhá zmiňovaná má ruský motor. Raketoplány také ruské motory neměly. Tak nevím, co je na tom totálního 😉
Na začátek si dovolím opravit chybu ve Vaší argumentaci – rozhodně není pravda, že americké rakety jsou plně závislé na ruských motorech – nezapomínejte na nosiče Delta IV, které patří pod koncern ULA. Tyto rakety mohou také vynášet telekomunikační družice a obejdou se bez ruských motorů.
Plně souhlasím s tím, že původní koncept raketoplánu byl jiný a výsledný kompromis se dost odchyloval od původních plánů. Hodně to bylo tím, že armáda si nadiktovala mnoho požadavků pro své mise, ale po havárii Challengeru od nich dala ruce pryč a NASA tak měla stroj s parametry, které de facto ani nepotřebovala. Máte pravdu i s tím rozmístěním výrobních středisek po Spojených státech. Ale tady bych chtěl říct, že to není chyba raketoplánů jako takových, ale spíše zákonodárců, kteří lobbovali za vytvoření pracovních míst ve „svém“ státě. Raketoplány v tom tedy byly nevinně a úplně stejně by to vypadalo kdyby NASA stavěla cokoliv jiného – to je ostatně vidět i nyní při vývoji SLS a Orionu.
O tom, že Saturnu je velká škoda nemusíme diskutovat, ta raketa byla úžasná. Nicméně financí pomalu ubývalo a NASA hledala náhradní řešení. Raketoplán zprvu vypadal dobře a sliboval snižování nákladů na start, což se líbilo i zákonodárcům. Naopak drahé Saturny byly rázem na druhé koleji. To, že se původní plány ukázaly jako nereálně optimistické je už druhá věc. Nicméně znovu bych chtěl říci, že nebýt raketoplánů, tak bychom neměli mnoho věcí, které máme dnes.
Zkrátka a dobře raketoplány a jejich historie jsou natolik komplexní, že není možné se na ně dívat černobíle.
EDIT: Aha, koukám, že na tu Deltu už zareagoval čtenář s nickem Asdf.
„Ubehlo 40 rokov a ludstvo sa nikde nedostalo…“. Preboha a vy kde žijete? Čo HST, čo ISS, čo výskum Marsu. A čo množstvo vedeckých družíc, výskum vesmíru. A nebudem sa tu rozpisovať, čo z toho všetko zabezpečil Shuttle.
Program Apollo a Saturn, áno to bol nevyužitý potenciál. Ale za tým boli skôr politické rozhodnutia než technologické. Saturn V osobne považujem za ôsmy div sveta. A verím tomu, že keby ľudstvo z nejakého dôvodu „muselo“, tak Saturn V oživí. Napr. motory F1 žijú koncepčne ďalej, tiež SSME, SRB. A nadobudnuté know-how z prevádzky raketoplánov spolu s know-how SpaceX nás určite posunie k 100 percentnej reusable technológii.
Určite však nie cez váš negativistický prístup, Peter! A skúste si ustrážiť gramatiku, patrí to k dobrému menu tohto webu.
A na margo vášho postrehu okolo stanice MIR. Ani Skylab, ani MIR neboli modulárne stanice. Až ISS a to aj vďaka raketoplánu.
Tady se obávám, že se mýlíte. Mir byl první modulární stanicí – do plného rozsahu byl sestaven až na orbitu.
To Ondřej. Áno, máte pravdu, ospravedlňujem sa. Ale s modulárnosťou ISS sa to nedá rovnať. Sú tam konštrukčné prvky, ktoré v danej dobe vedel vyniesť zrejme len raketoplán.
Označiť SpaceX za start-up, to je teda sila. Falcon 9 je úspešný a certifikovaný nosič, detto Dragon pre dopravu nákladov na ISS. A nemajú ruské motory, to je teda drzosť, však Peter!
A taká maličkosť, ktorá sa podarila SpaceX 22.12.2015, čo na to ruská kozmonautika, nejaká odpoveď je kde? A pritom tieto koncepie rusi mali vynikajúce, len skutek-utek.
Prepáčte, nemáte pravdu. Technologicky bol raketoplán zázrakom svojej doby. Ekonomicky to bol neúspech alebo minimálne nesplnenie očakávaní. Vaše tvrdenie, že raketoplán zastavil vývoj kozmonautiky je úplný nezmysel, SLS napríklad vychádza technologicky práve z raketoplánu.
Ja som uviedol, ze je skutocne obdivuhodbe ze Elon Musk vybudoval SpaceX od nuly a dokazal aj s minimalnymi zdrojmi poslat naklad na obeznu drahu este pred tym nez mu NASA poslala prve peniaze. Ano nosice Delta ULA su americkej vyroby ale su neekomicke a minuly rok leteli len 3x. Delta Heavy ma skutocne astronomicke naklady na jeden start. ULA na rozdiel od SpaceX dostava od americkej armady 1mld dolarov bez ohladu toho ci lietaju alebo nie. Taketo kartelove dohody nicili americky vesmirny program a aj tento miniraketoplan je dokazom toho ze bude trvat este dlho kym veci budu fungovat aspon trochu normalne. Space Shuttle sa mal ukoncit uz v 90 tych rokoch a mali sa hladat ekonomicke a prakticke riesenia. NASA zaspala dobu. Ano vesmirne sondy dokazali neuveritelne veci ale k tomu Raketoplany neboli potrebne pretoze ako vynasace sond boli neefektivne. Vystavba stanic sa zaobide aj bez raketoplanov co dokazal Mir a na dalsiu stranu prinos ISS je tiez velmi diskutovatelny. Jeho naklady vs to co vyskum priniesol su nizke. Ludstvo potrebuje vyrazit do hlbokeho vesmiru a nie zivit zbrojarske firmy po celych spojenych statov na zakladie politickych lobby. Historia urcite posudi projekt raketoplanov ako ten najneuspesnejsi projekt. Bohuzial fakty to len potvrdzuju. Malo muziky za vela penazi.
To zda jsou Delty IV dražší je vedlejší, každopádně USA na ruských motorech nijak závislé nejsou a už vůbec ne totálně. Kdyby čistě teoreticky ruské motory zcela zmizely z povrchu zemského, stále by měly jak USA vypouštět svoje družice. Akorát by je to holt stálo víc peněz.
A ešte na margo havárií raketoplánu. Challenger vybuchol kvôli nedodržaniu technologických postupov – štart v mraze mimo limitu pre tesniace krúžky. Columbia havarovala kvôli nedodržaniu procesov a hrubým manažérskym chybám. Ani v jednom prípade kvôli technológii alebo vade konceptu. A ako správne podotkol Dušan Maier, bez raketoplánu by nebol HST, nebola by ISS, atď. Vaša reakcia je viac emotívna ako konštruktívna.
Nějak nechápu, jak raketoplány zastavily vývoj kosmonautiky. Kde jako podle vás měla být, kdyby raketoplány nebyly? Můžete to nějak objasnit?
Nejsem zastance toho tvrzeni ale dovedu si predstavit alternativu, ve ktere by NASA nejakym zazrakem prohledla budoucnost a zjistila ze se raketoplany nevyplati a misto toho dal pouzivala Saturny V, pokracovala v AAP, a touhle dobou bychom meli zakladnu na Mesici a par pilotovanych vyprav k Venusi a Marsu. Rikam, nemyslim ze by to tak bylo, ale lze si to predstavit.
Ja si zase viem predstaviť nasadenie raketoplánu verzia 2.0 bez motorov SSME. Nosnou raketou by bol Falcon Heavy s reusable všetkých troch stage. Odpadla by drahá údržba SRB+SSME a použitím dnešných moderných materiálov na štít aj tento rizikový faktor. Samozrejme je tu otázka využívania raketoplánu ale znížením ceny jeho štartu by sa dali očakávať zmeny aj v tomto.
Raketoplán byl především předimenzovaný – motory měl jen o trochu slabší než Saturn 5. Navíc s mizerně řešenou záchranou posádky. Tohle DreamChaser netrápí (ani v případné verzi s posádkou). Jak se popere s konkurencí (především s novým nákladním Dragonem), uvidíme. Asi bude mít trochu horší poměr hmotnosti k nákladu. Oproti Dragonu mě jako výhoda napadá jen snadnější dekontaminace po přistání. Hydrazinové SuperDraco se nedají z hlediska ochrany pozemního personálu úplně zanedbat. Jinak bych hádal, že Dragon bude lepší. Zvlášť pokud se povede rozjet recyklaci prvních stupňů ve velkém.
Na margo mizernej ochrany posádky. Pôvodne toto bolo uvažované a to myslím že dokonca na úrovni odstrelenia celej kabíny. K dispozícii bolo aj riešenie pre katapultovanie jednotlivcov. Je však známy postoj astronautov voči tomuto riešeniu v súvislosti s nasledovným vysoko pravdepodobným usmažením sa v plameňoch SRB.
Tieto systémy majú zmysel najmä a možno jedine pri štarte. Avšak ani jeden raketoplán nezlyhal hneď pri štarte. Challenger vybuchol v 73 sekunde a tu by asi žiaden záchranný systém nepomohol, detto pri Columbii.
A opakujem, ani jedna z havárii raketoplánu nebola spôsobená technologicky alebo koncepčne. V oboch prípadoch šlo o hrubé ľudské chyby.
Som možno naivný a zaslepený ale považujem Shuttle za doteraz neprekonaný technologický zázrak a očakávam/verím že toto zmení práve SpaceX.
No nevím. In flight abort u lodí jako Apollo, Sojuz nebo Dragon by snad měl fungovat i během letu, takže v případě selhání boosteru a destrukce nádrže, by měl kabinu odnést do bezpečí. Samozřejmě u monstra typu Shuttle taková konstrukce (posádka vysoko nad vším ostatním) nebyla možná.
Dream Chaser bude koncepčně právě mnohem lepší než dřívější raketoplány, hlavně z ekonomického hlediska a přitom odvedou stejnou práci, ne-li lepší. Klasické raketové nosiče se možná stále teď ještě jeví, jako nejjednodušší a nejběžnější prostředek na vynesení nákladu do kosmu, ale já tvrdím, že tato koncepce na druhé straně neuvěřitelně plýtvá veškerými materiály, zbytečně vyhozené raketové stupně s drahými motory. Tvrdit, že jednou osvědčená metoda je to nejlepší a na věky je nesmysl. To bychom dnes zůstali u osvědčeného oštěpu a pazourku a u odvědčené jeskyně 🙂
Tak nutno podotknout, že i Dream Chaser bude vynášen na orbit nosnou raketou, takže v tomhle se nic nezmění. Vlastně je to jen kosmická loď s křídly, které umožní hladší sestup na zem.
No jo, zase pamětník … svého času, v padesátých létech, posuzovali Britové tři projekty dálkových bombardérů. Výběrové řízení skončilo … no, neuhádne ten, který to neví. Vyhráli všichni tři soutěžící. Takže Británie měla tři typy bombardérů úplně stejných parametrů. Co to dělalo s logistikou a efektivitou, asi pochopíte.
Tenhle případ mi připadá jako úplně analogický. A co je za tím, to je pokaždé stejné. Prostě využít současné výrobní a vývojové kapacity, udržet a vyškolit nové odborníky a hlavně udržet kvalifikovanou zaměstnanost. To u voličů zabírá, že. No, samozřejmě, velký lobbing. No, furt lepší než další dvě letadlové lodi.
V obou případech ovšem vznikla nebo vzniknou nádherná díla, třeba bombardéry Vulcan a Victor byly opravdu úchvatné a patří k mým oblíbeným. No a tady se moc těším na Dream Chaser. Myslím že tady bylo nejméně lobbistů a naopak pár fanoušků tohoto fakt zajímavého řešení ve výběrové komisi (ne že by to byla novinka .. už Dyna Soar vypadal podobně, ruská vztlaková tělesa v letech sedmdesátých).
Je velký rozdíl mezi vojenským a civilním letectvem. U vojenského je logistika strategický parametr, u civilního pouze ekonomický. Strategickým parametrem v civilním sektoru je bezpečnost. Většina aerolinek také nespoléhá jen na jeden typ letounu pro každý druh letu, ale snaží se, aby v případě havárie a uzemnění jednoho typu měly adekvátní náhradu.
Když nedávno měly hned po sobě problémy Cygnus (první stupeň nosné rakety), Dragon (druhý stupeň nosné rakety) i Progress (samotná loď) a ATV už je bohužel vyřazená, tak si NASA asi řekla, radši víc než míň, i když to bude dražší.
No, víte, přece jen uvedené případy nejsou zrovna příkladem efektivnosti či bezpečnosti. Vymýšlet alternativní řešení a zálohování za miliardy tolárků, to opravdu v těchto programech neplatí. Selhání technické musíme předpokládat vždy, jsou to stroje a dokonalé nejsou. Ale že by při havárii musel být připraven jeden nebo dva nosiče od jiného výrobce hned při startu, to snad nelze myslet vážně. To je vždy úkol provozovatele příslušné technologie. A nemyslím si, že alternativní možnosti nejsou připraveny, zvláště u ISS To co se stalo vloni, to byl případ kdy selhaly všechny tři možnosti. Ale ani tehdy nebylo zásobování ohroženo.
No a o těch aerolinkách, řada z nich i velkých létá na jednom typu, zejména nízkonákladovky. Samozřejmě, nejsou s stejných sérií. To ani v podstatě nejde. Ale typy si volí hlavně podle charakteru činnosti.
No, asi to sem nepatří.
Srovnání s aerolinkami dost silně kulhá, protože ty ty letadla přímo vlastní a musí se tedy o ně starat sami. NASA ale ani jednu z těch lodí nevlastní, takže ji jsou nějaké logistické záležitosti v podstatě jedno. O ně se starají dané najmuté soukromé subjekty. Chápete už ten rozdíl? 😉
Bohužel, nějak jste přehlédl, že aerolinky do srovnání zavedl pan Vojta. Já jsem jen konstatoval, že ne vždy platí pravidlo o zálohování typů u aerolinek, čímž pádem, jak jistě pochopíte, jsem sám konstatoval nevhodnost srovnání přístupu aerolinek.
NASA ovšem logistické záležitosti zajímají nadmíru, neb lety na ISS platí a platí i vývoj národních prostředků pro dopravu. A pokud loni selhaly všechny tři … Takže tedy pro jeden účel se budou využívat 4 systémy. Ruský už existuje, USA teď budou mít tři. Japonský a Evropský taky se už předvedly, že ano. O tom kolik vývoj každého stojí je publikováno dost. A že tedy platí jednu věc 3x, znamená holt 3x víc miliard tolárků. Ale jistě, jsou to jejich peníze a jejich pohnutky. Ty ovšem jsou už trochu mimo rozumu a jsou spíš navýsost politické a lobbystické. Jako ty britské bombardéry.
Nicméně, tomu raketoplánu fandím. Přece jen v tom vidím budoucnost.