sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ceres v detailu připomněla Mars

Kráter Kupalo na povrchu Ceres. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.

Na obrázku tedy vidíme jeden z nejmladších kráterů na Ceres. Na strmých stěnách kráteru vidíme obnažený světlý matriál. Mohlo by se jednat o slané horniny, podobně, jako dříve propírané jasné skvrny v kráteru Occator. Dno kráteru je zarovnáno zbytky z impaktu a zřejmě i natavenou hmotou. Díky nevelkému stáří je kráter v hledáčku vědců a bude nadále studován.

Kráter Kupalo v „marsovské“ verzi
Kráter Kupalo v „marsovské“ verzi. Úprava snímku Petr Scheirich

Sonda DAWN dále vyfotografovala velký mladý kráter Dantu. Připomíná nám trochu kráter Tycho z Měsíce, který je známý svými světlými paprsky, které od něj míří všemi směry. Dantu má průměr 126 km a dno je pokryto zajímavými trhlinami. Nabízí se u nich vysvětlení, že vznikly při chladnutí hmoty na dně, nebo když bylo později po vzniku kráteru dno trochu vyzdviženo.

Kráter Dantu na Ceres. NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Dantu na Ceres. NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Nedaleko kráteru Dantu byl ještě vyfotografován menší, 32 km velký kráter, který má uvnitř hřebeny a strmé svahy vzniklé nejspíš posunem jednotlivých vrstev. Dno kráteru se zřejmě částečně propadlo poté, co kráter vznikl.

32km kráter s komplikovaným dnem na povrchu Ceres. NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
32km kráter s komplikovaným dnem na povrchu Ceres. NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Zdroje informací:
dawn.jpl.nasa.gov

Zdroje obrázků:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20192.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20193.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20194.jpg
https://www.facebook.com/….1109383350&type=3&theater

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr Scheirich
Petr Scheirich
10 let před

Ehm, autor červeného obrázku jsem já – aspoň bych si zasloužil citaci :-).

Petr Scheirich
Petr Scheirich
10 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Aha ono je to ve zdrojích, tak pardon :-).

Martin Gembec
Martin Gembec
10 let před
Odpověď  Petr Scheirich

No, mohl jsem tě tam připsat. Jsi i důvodem, proč jsem použil Mars i do názvu, líbilo se mi to 🙂 A jsem rád, že sis článek našel.

Steve
Steve
10 let před

Ty nás ale napínají, každý nejvíc dychtivě čeká na detail kráteru s bílými záhadnými skvrnami 🙂

Libor
Libor
10 let před
Odpověď  Steve

Ten nám nikdy neukáží. 😀

Jiří Kos
Jiří Kos
10 let před
Odpověď  Libor

Proč myslíte? Protože sůl není zdravá?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.