Nejsilnější nosič, jaký má Evropa momentálně k dispozici, raketa Ariane 5 se na kosmodromu v Kurou ve Francouzské Guyaně připravuje na svůj první letošní start. Jejím nákladem je satelit Intelsat 29e, tedy první exemplář nové řady EPIC, která má do roku 2020 čítat hned šest družic. Nový Intelsat disponuje kapacitou, která je srovnatelná s 270 tradičními transpondéry, což je 3–5× více, než na běžném komunikačním satelitu. Pokud půjde všechno správně, měly by se její motory zapálit dvacet minut po naší půlnoci. Prostřednictvím tohoto krátkého článku jste měli možnost celý start sledovat živě.
Nyní jsme okno přehrávače přímého přehrávače nahradili záznamem startu.
Zajímavé je, že je to první start Ariane 5 od roku 2009, ve kterém je vynášen pouze jeden telekomunikační satelit. Většinou totiž tato raketa vynáší družice dvě, aby se jejich provozovatelé mohli podělit o náklady na start. Jenže společnost Arianespace uvedla, že momentálně nebyl žádný vhodný satelit pro „spárování“. Intelsat se proto rozhodl, že si připlatí, aby dostal svou družici do vesmíru co nejdříve, než aby čekal na další příležitost, která by mohla přijít až v polovině roku.
Satelit Intelsat 29e vyrobila společnost Boeing a s hmotností 6559 kg bude jednou z nejtěžších telekomunikačních družic. Startovní okno trvá 80 minut a přesně 29 minut a 53 sekund po startu se satelit uvolní od horního stupně na dráze přechodové ke geostacionární.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/Transfert-lanceur_160.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/Pose-coiffe-sur-lanceur_035-2.jpg
Děkuji, nějak jsem zapomněl sledovat termíny startů přes zkouškové 🙂
Snažíme se myslet na všechno 🙂
Chápu to dobře,že nevyužili plnou kapacitu rakety i přes značnou hmotnost satelitu? Vždyť má na LEO nosnost 21tun. Měli tam přibalit aspoň pár cubesatú.Já vím,že to společnost zaplatila,ale je to mrhání prostředky,minimálně jejich zákazníků.Jinak díky za článek o nejsilnějším Evropském nosiči.
Přibalit CubeSaty není tak snadné jak by se mohlo zdát. Je nutné je z něčeho vypustit a to něco není zadarmo a taky to má nezanedbatelnou hmotnost. Komplikuje se průběh startu, což se samozřejmě odráží v ceně služeb. Dále a to je podstatné je to práce navíc pro provozovatele primárního nákladu + reálně hrozí vyšší pojistné a nebo dokonce možnost, že družici nikdo nepojistí při startu s CubeSaty.
Nosnost na GTO je asi 10,5 tuny, takže by druhý satelit musel být o dost lehčí než Intelsat. A na vyhazování cubesatů na LEO nebude asi moc čas, Ariane většinou letí na GTO na jediný zážeh, nezůstává na parkovací dráze. A cubesaty nejsou navrhnuté na funkci na GTO.
Díky za informace.Samozřejmě mi bylo jasné,že to nebude tak jednoduché.
Nemá Ariane 5 ECA nosnost spíš 9,5 tuny místo 10,5?
Všude na internetu se píše 10,5t…
http://space.skyrocket.de/doc_lau_det/ariane-5eca.htm uvádí 9,6 mt single launch, 9,1 mt dual launch.
http://www.spacelaunchreport.com/ariane5.html uvádí 10 mt „včetně adaptéru pro náklad“ (což asi sedí s čísly výše).
http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/ariane-5-eca-dual-satellite-launch-kourou/ taky uvádí 9,6 mt, ovšem bez dalších poznámek.
http://www.esa.int/Our_Activities/Launchers/Launch_vehicles/Ariane_5_ECA říká jak „Payload mass…10.0 t“, tak i „is designed to place payloads weighing up to 9.6 tonnes into GTO“, což už je trošku matoucí.
Takže někde člověk sice vidí čísla vyšší, ale jinde zase nižší. Uživatelská příručka používá zajímavou formulaci „9500 kg or even more“, což ve mně budí trošku rozpaky. Na jednu stranu myslím, že tím chtějí říct, že větší náklady se dají vynést, pokud se poněkud sníží prostor pro chybu (a zvýší riziko předčasného vypnutí stupně), ale zase kdyby si byli jisti větším číslem, tak ho tam snad uvedou.
Nějaká jiná menší raketa nebyla k dispozici? Nemyslím jen v ESA, ale třeba SpaceX nebo Sojuz. Neznám moc nosnost těchto nosičů.
Sojuz určitě ne, Falcon by to také asi nezvládl, na stránkách píšou nosnost na GTO 4850 kg, pokud by nezachraňovali stupeň tak by se to možná dalo i se 6,5 tunami, ale to by Spacex nesvolila. Proton M by to mohl také zvládnout, ale Ariane je mnohem spolehlivější.
Jsem si jist, že kdyby za to dostali zaplaceno tolik, co Arianespace, tak jim zahozený stupeň vadit nebude. 😀
Dík za odpověď.