Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.
8.12. 13:50
Objekt Kosmos 2511 již před několika hodinami zanikl v atmosféře. ještě předtím se od něj oddělil menší úlomek, označovaný jako objekt D, který již také pohltila atmosféra. Neúspěšný start otevírá mnoho otázek do budoucna – přecijen šlo o tajný armádní projekt (spekuluje se o hledání ponorek) a jeho ztráta je tedy pro Rusko poměrně bolestivá. Děkujeme Vám za pozornost, kterou jste našemu přímému přenosu věnovali, o dalších novinkách, které s nehodu souvisí Vás bdueme informovat ve speciálních článcích na našem webu – tento již dále aktualizovat nebudeme.
8.12. 13:45
Máme potvrzený zánik objektu Kosmos 2511, tedy horního stupně Volga a družice Kanopus ST. Na základě výpočtů všech dostupných dat byl jako termín zániku stanoven čas 6:45 našeho času +/- 1 minuta. Nespálené trosky zřejmě dopadly do Atlantiku poměrně daleko od pevniny.
8.12. 9:40
je velmi pravděpodobné, že Kosmos 2511 již zanikl v hustých vrstvách atmosféry. Na definitivní potvrzení i oznámení místa vstupu do atmosféry si budeme muset počkat pár hodin.
7.12. 23:15
Jelikož vím, že náš web čtou i krajané žijící ve Spojených státech, přidám sem informaci pro ně – třeba se to někomu bude hodit. O půlnoci našeho času, tedy ve 23:00 UTC by měl být na Kubě, ve Spojených státech i Kanadě vidět přelet sestavy Kosmos 2511. Pozorovací podmínky by měly být dobré pro Floridu, obě Caroliny, Kentucky, Ohio a Michigan. Objekt poletí od jihu na sever.
7.12. 21:00
Data z programů GMAT a Satevo stále počítají se zánikem zítra mezi 10:00 a 13:00 SEČ +/- 4 hodiny. Aerospace Corporation aktualizovala svůj odhad (viz zpráva z 19:50) – nový očekávaný termín zániku je 12:25 SEČ +/- 5 hodin. V 19:54 byla družice na dráze s výškou 96,1 – 407,3 kilometrů se sklonem 98,16° a oběžnou dobou 89,54 minut. Přiložený graf ukazuje pokles oběžné dráhy v posledních hodinách.
7.12. 20:00
Svou predikci ohledně zániku objektu Kosmos 2511 přidal i velmi důvěryhodný zdroj – USSTRATCOM v 19:25 našeho času oznámil, že očekává zánik satelitu v 7:54 našeho času +/- 3 hodiny. Níže přiložená grafika ukazuje oběžné dráhy družice během tohoto šestihodinového okna.
7.12. 19:50
Sestavě horního stupně Volga a neuvolněné družice Kanopus ST se nyní říká Kosmos 2511. Podle algoritmu GMAT je zánik plánován na 11:15 SEČ, podle programu SatEvo by k zániku mělo dojít zítra kolem poledne. Další odhad pochází od Aerospace Corporation a hovoří o zániku ve 12:30 s odchylkou +/- 7 hodin.
7.12. 19:00
Předběžný odhad vstupu do atmosféry oznámený dnes v 7:08 našeho času hovoří o vstupu do atmosféry zítra, tedy v úterý ve 3:19 našeho času. Problém je, že se pracuje s odchylkou +/- 4 hodiny.
7.12. 18:40
Dráhu satelitu můžete sledovat třeba na tomto webu. Jak se ale bude nořit stále hlouběji do atmosféry, budou predikce jeho dráhy ovlivňovány stále větší chybou.
7.12. 17:50
Dnes v 16:30 byla zveřejněna další aktualizace oběžné dráhy – Výška 95,3 – 443,8 km, sklon dráhy vůči rovníku 98,16°, oběžná doba 89,90 minut. Na níže přiloženém grafu je vidět velmi rychlé snižování oběžné dráhy v posledních hodinách.
7.12. 17:40
Oběžná dráha satelitu Kanopus a horního stupně Volga – jde o polární dráhu, takže „v ohrožení“ dopadem nespálených trosek je celá planeta. Záměrně jsem dal v ohrožení do uvozovek, riziko by totiž nemělo být velké.
7.12. 17:30
Data ukazují, že v neděli mezi 2:00 a 11:00 SEČ (nejpravděpodobněji okolo 3:00) provedl komplex horního stupně Volga s připojeným satelitem Kanopus ST výrazný brzdící manévr, který měl za úkol snížit perigeum. Tento manévr se běžně provádí po uvolnění nákladu, aby horní stupně urychlily svůj zánik v atmosféře. Bez tohoto zážehu by zánik přišel třeba až za několik let, takto se doba zredukuje pouze na pár desítek hodin. Data naměřená během soboty ukazují, že se sestava pohybovala po oběžné dráze ve výšce 113,5 – 591,4 kilometrů, přičemž sklon byl 98,17° vůči rovníku a jeden oběh trval 91,59 minut.
K brzdícímu manévru tedy došlo deset hodin po nepodařené separaci. Jelikož byl k hornímu stupni připojen i náklad, nedokázala Volga zpomalit dostatečně pro přímý vstup do atmosféry. Nadbytečná hmotnost zanechala sestavu na protáhlé a značně nestabilní dráze.
7.12. 17:15
K chybě při separaci došlo zhruba dvě hodiny po sobotním startu v 15:09 našeho času. V průběhu neděle došlo k manévru, který výrazně snížil oběžnou dráhu celé sestavy, takže okamžik destrukce v hustých vrstvách atmosféry je velmi blízko. Vzhledem ke konstrukci satelitu je možné, že některé díly přežijí průchod atmosférou.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/kanopusst.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/071a-entry.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/2511usa.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/2511orbit2.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/2511prediction1.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/2511orbit1.jpg
http://spaceflight101.com/re-entry/wp-content/uploads/sites/19/2015/12/KST-Zone1.jpg
Zajímalo by mě, jak se k takovémuto selhání přistupuje. Přece jen se jednalo o vojenskou sledovací misi, jejíž strategické úkoly nebudou něčí vinou naplněny. To může být pro dotyčného výraznější průšvih než obvykle.
A jaký osud má druhý náklad? Měla by to být kalibrační koule pro radary nebo tak něco.
Bezesporu jde o vážný problém i z hlediska taktického. Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale dokud Rusům padaly rakety s vědeckými, nebo komunikačními družicemi, byl to problém, ale ne horký. Havárie Protonu s družicemi Glonass už byla jiné kafe – tenhle systém je Putinova výkladní skříň a současný neúspěch čistě armádní mise, to už je hodně velký poplach. V ruském programu bude zřejmě potřeba velký řez.
Mimochodem ke druhé části dotazu – všude se píše jen o neoddělení hlavního nákladu, takže předpokládám, že separace sekundárního satelitu dopadla úspěšně.
Sekundárnemu nákladu nieje nič ten by sa mal už pohybvať na orbite.
Zaujímavé, že Sojuz FG je jedna z najspoľahlivejších rakiet na svete a ostatné ruské sú spoľahlivosťou na tom dosť biedne. O to je to horšie keď sa pokazí len dáka blbosť alebo malá súčiastka, kvôli ktorej si to odnesie celý zložitý projekt. Neviem aké pomery panujú v Rusku v kozmickom priemysle ale asi by si tam mali vstúpiť do svedomia a urobiť s tým niečo. S tým čo koluje po nete, že všetko v Rusku je na figu sa mi nechce veľmi súhlasiť ale ktovie no….
On je trochu problém v samotném názvu rakety Sojuz 2-1v – mohlo by to svádět k tomu, že jde o nějakého blízkého příbuzného klasických Sojuzů. Realita je jiná. Tahle raketa se od běžných nosičů Sojuz výrazně odlišuje – velikostí, použitými motory,absencí urychlovacích bloků atd, že by si zasloužila samostatné jméno.
Tak to budem musieť naštudovať ako sa dnes tie rakety Sojuz majú. Rozdelenie, typy atď. Článok o nich tu nechystáte? 🙂
My sice ne, ale 30. prosince 2013 o tom napsal na svůj web Tomáš Přibyl,cituji:
V sobotu se v tichosti přepisovala historie: po celé řadě odkladů se do vesmíru vydala ruská raketa Sojuz-2-1v. Přestože název může svádět k tomu, že jde o vylepšenou, modernizovanou nebo jinak pozměněnou variantu roky používaných nosičů, není tomu tak. Naopak: od letu rakety Eněrgija (květen 1987) jde o první zcela nově vyvinout ruskou raketu (konvertované vojenské nosiče Dněpr, Rockot, Start či Štiĺ nepočítám – ty opravdu nejsou nově vyvinuté). Sojuz-2-1v má s tradičními jmenovci v podstatě společnou jen pozemní infrastrukturu: klasický model středový (druhý) stupeň plus čtyři (první) stupně na boku je nahrazený jedním jediným stupněm (má průměr 2,7 m, dosud 2 m) s motorem RD-0110R alias 14D15 (dosud RD-108). Horní (v daném případě druhý) stupeň rakety se nazývá Volga a využívá asymetrický dimetylhydrazin plus oxid dusičitý. Kapacita nosiče Sojuz-2-1v (holt se nešťastně jmenuje a určitě by si zasloužil své vlastní jméno) je kolem dvou tun nákladu. Nejde přitom jen o první novou ruskou raketu po 26 letech (!), ale také o druhý úspěšný nosič s motorem odvozeným od NK-33 (vyvinutý původně pro lunární raketu N-1, která v letech 1969 až 72 čtyřikrát havarovala). Tím prvním je americký nosič Antares, který si také odbyl premiéru letos…