Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis „sustentantes bellatores de caelis“, což můžeme přeložit právě jako „Podporujeme nebeské bojovníky“. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).

První náznaky můžeme vyčíst z informací, které jsou veřejně dostupné – třeba z použité rakety a startovního kosmodromu. Mise NROL-55 startovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii, ze které se létá nejčastěji na polární dráhy. Napoví nám i použitý typ rakety Atlas V. Ta včera startovala v konfiguraci 401, šlo tedy o nejzákladnější verzi – 4 metrový kryt, 0 urychlovacích bloků a 1 motor na horním stupni. Z toho vychází, že vynášený náklad byl relativně lehký, nebo mířil na nízkou oběžnou dráhu. Pro příklad – použití pětimetrového krytu by při použití žádných urychlovacích bloků znamenalo, že se jedná o lehkou, ale objemnou družici – třeba s rozkládací anténou. Pojďme ale zpátky k NROL-55.

Portál spaceflight101.com uvedl, že se při použití Vandenbergovy základny nabízí pouze tři možnosti tajných satelitů – družice NOSS (Naval Ocean Surveillance System), satelit třídy Trumpet pro elektronický průzkum, nebo kategorie FIA pro radarové snímkování. Zatímco satelity Trumpet startovaly na raketách Atlas V 411 a Delta IV M+ (4,2), satelity FIA používaly větší Atlasy V 501 a Delta IV M+ (5,2). Z toho vychází, že použití slabé verze rakety Atlas V ukazuje na systém NOSS. Dalším důkazem může být i použití trochu vyššího aerodynamického krytu, což naznačuje uložení dvou vynášených satelitů nad sebou.

Tato teorie vypadá docela logicky, protože tím pádem by mohlo jít o náhradu dvou podobných satelitů vypuštěných před deseti lety. Respektovaný odborník přes sledování satelitů Ted Molczan uvedl, že satelity aktuální generace systému NOSS nahradily své předchůdce také po deseti letech služby a i letový profil rakety, který se dá vyčíst z předstartovních upozornění, vytyčení střeleckých prostorů a podobně, také odpovídá družicím NOSS – vedl totiž směrem, který je vůči rovníku skloněný o 63,4°. Kupříkladu satelity NOSS 3-5 v roce 2011 nahradily družice 3-1, které pracovaly jen lehce přes deset let. Asi osm měsíců po startu náhrady opustily původní družice oběžnou dráhu.

Satelity vypuštěné v rámci mise NROL-55 mají být velmi pravděpodobně umístěny ve výšce 1000 -1200 kilometrů a jejich úkolem by mělo být zachytávání radiového signálu z cizích lodí. Dva satelity se používají kvůli přesnějšímu zaměření polohy vysílače (lodi). Jelikož satelity poletí po přesně známé oběžné dráze se daným rozestupem, bude k dispozici údaj o zpoždění, se kterým signál na obě družice dorazil, což trochu připomíná princip GPS. Program NOSS se rozjel v roce 1976, kdy se do vesmíru vydaly první trojice družic letících ve formaci. Tím došlo k náhradě dříve používaného systému Poppy Program, který v roce 1971 vypustil čtveřici družic.

Program NOSS prošel během let modernizací, v rámci které vznikly tři generace družic. Zlepšovala se nejen technologická úroveň nákladu, ale zároveň klesala hmotnost satelitů. Zatímco první generace byla vypuštěna mezi lety 1976 a 1987, druhá následovala mezi roky 1990 a 1996. Třetí generace si připsala premiéru v roce 2005, kdy byly poprvé vypuštěny dva satelity místo tří. Změnila se i oběžná dráha. Místo téměř kruhové ve výšce 1100 kilometrů se další družice vypouštěly na lehce eliptickou dráhu 1000 – 1200 kilometrů. Důvodem bylo, že u původní dráhy postupně rostla excentricita vlivem drobných odchylek zemského gravitačního pole. Podle již zmíněného Teda Molczana by družice měly postupně během 4 let změnit svou dráhu na téměř kruhovou ve výšce 1100 kilometrů a za další 4 roky se vlivem orbitální precese vrátí zpět na 1000 x 1200 km. Osm let je přitom téměř celá operační doba satelitů.

Portálu spaceflight101.com se podařilo zjistit, že výrobu družic zajistila společnost Lockheed Martin a o jejich provoz se bude starat americké námořnictvo, které by pro ně mělo používat krycí označení Intruder – to se ale mohlo změnit, jelikož tyto informace unikly už v roce 2013. Zajímavé je, že alternativy systému NOSS využívá zřejmě i čínská strana – po trojicích vypouštěné satelity Yaogan totiž krouží po dráze, která je velmi podobná prvním dvěma generacím NOSS.

Raketa Atlas V odstartovala ve 14:49:30 středoevropského letního času a díky poměru tahu vůči hmotnosti 1,16 se od rampy odlepila poměrně pomalu. Motor RD-180 hnal raketu 17 sekund přímo vzhůru a poté začal předem naplánovaný proces klopení dráhy. Jelikož profil dráhy vedl nad pobřežím, mohli let rakety sledovat lidé ve městech na kalifornském pobřeží a v jeho okolí. Atlas prolomil rychlost zvuku  80 sekund po startu a za dalších 9 sekund přišlo období maximálního dynamického namáhání. Motor prvního stupně trochu ubral tah (na 422,4 tuny), protože raketa už měla za sebou husté vrstvy atmosféry.

Horní stupeň Centaur se zatím připravoval na svůj první zážeh – odpálením pyrotechnického ventilu začalo tlakování palivového systému a nádrží, následovalo chlazení trysky motoru RL-10C. První stupeň v té době už pálil poslední zbytky paliva, raketa vážila jen zlomek toho, co na startu a RD-180 podle plánu zvýšil opět výkon na plné obrátky, takže přetížení atakovalo hranici 5G. Čtyři minuty a deset sekund po startu došlo k vypnutí prvního stupně a jeho odhození. Krátce poté se aktivovalo osm malých retrotrysek, které odstrčily již nepotřebný první stupeň pryč.

Motor RL-10C, který na horním stupni spaluje kapalný kyslík a vodík začal pracovat prakticky okamžitě po odhození prvního stupně a s tahem téměř 11 tun tlačil náklad na oběžnou dráhu. Jen pár sekund poté se aktivovaly pyrotechnické systémy na aerodynamickém krytu, který chránil náklad před poškozením při průletu atmosférou. Stejně jako tomu bývá u všech startů spadajících pod NRO, byl přímý přenos ukončen ve chvíli, kdy raketa odhodila svůj aerodynamický kryt. Ani až oficiální místa oznámí úspěšný start, nebudou k dispozici žádné informace o oběžné dráze ani účelu nákladu. Zástupy amatérských sledovačů oblohy ale dokáží zjistit, že se na nebi objevily nové objekty a snadnou si vypočítají parametry jejich oběžné dráhy.

Očekává se, že po dosažení oběžné dráhy provede Centaur zážeh pro vytvoření přechodové dráhy s apogeem ve výšce 1200 kilometrů. Následovat bude zřejmě přeletová fáze bez zážehu. V nejvyšším bodě dráhy se motor zapálí znovu a vytáhne perigeum do výšky 1000 kilometrů, přičemž drobně upraví i sklon oběžné dráhy. Uvolněním nákladu – dvou družic systému NOSS – ale mise neskončí. Centaur po oddělení provede standardní úhybný manévr, aby se náhodou nesrazil s uvolněným nákladem.

Dvojice dalších zážehů sníží oběžnou dráhu do výšky 460 x 770 kilometrů, kde dojde k uvolnění 13 cubesatů. Ty bychom ale nenašli pod hlavním nákladem, ale na spodní části horního stupně Centaur u jeho trysky. Devět z nich patřilo také pod úřad NRO, konkrétně pod jeho program GRACE, zbylé čtyři měla pod svými křídly NASA a spadaly do programu ELaNA, který je určený pro vzdělávání. Cubesaty se zaměřily hlavně na testování nových systémů pohonu, orientace, navigace a komunikace. Některé vznikly v ruku studentů, další pak patří vědeckým pracovištím. Má se na nich testovat třeba laserová komunikace. Cubesat bude mít za úkol namířit laserový paprsek na cíl ve vzdálenosti několika set kilometrů. Tento terč přitom bude mít na šířku pouze 30 centimetrů.

Aktuální úspěšný start nesl pořadové číslo 640 pro jakoukoliv raketu z rodiny Atlas, jejíž historie se začala psát už v roce 1957. Šlo o 58. let Atlasu V, a o 28. misi verze 401. NROL-55 byl 7. letošním nákladem Atlasu V, přičemž do konce roku nás čekají ještě dva starty – GPS IIF-11 na konci října a Cygnus Orb-4 v prosinci. O všech těchto misích bychom Vás na našem webu rádi blíže informovali.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.satobs.org/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/10/12096568_1722739537957433_7640528831575297557_n.png
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…939361562805178_109645280083590188_o.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/NOSS3_4_Plei_29012011_6.jpg
http://photos1.blogger.com/blogger/3124/1395/1600/NOSS.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…474acbf5154e19bb8a87abbf7bf82423&oe=56888DF1
http://spaceflightnow.com/news/n1406/04rl10c/04rl10c_400315.jpg