O některých zajímavých technologiích jsme se v minulých článcích zmínili jen okrajově s tím, že je podrobněji rozebereme za několik týdnů, až bude k dipozici více informací a projekt se posune krátce před start. V případě adaptéru IDA jsme to však nestihli a článek před startem nevyšel. Jelikož šlo ale o nešťastný start rakety Falcon 9, při kterém došlo k havárii, IDA se nakonec do kosmu nepodíval a proto se na něj podíváme až nyní. Za těmito třemi písmeny se ukrývá zařízení, které bude fungovat jako fyzická spojka mezi soukromými loděmi pro astronauty a Mezinárodní vesmírnou stanicí.

S lehkým odklonem k patosu sama NASA uvádí, že dva adaptéry IDA budou fungovat jako jakési metaforické brány do budoucnosti. Právě na ně se totiž budu připojovat soukromé lodě Crew Dragon a CST-100 Starliner – půjde o první americké pilotované lodě od dob raketoplánů, které se na ISS podívají a zároveň o první soukromé kosmické lodě pro posádku vůbec.

Adaptéry IDA vychází ze základní specifikace standardního mezinárodního dokovacího systému. V něm najdeme vestavěné systémy, které se starají o automatické dokování přilétávajících lodí i všechna nezbytná měření. To znamená, že se tyto adaptéry budou v budoucnu moci používat i na jiných místech a poslouží různým lodím. Ať už se bavíme o současné vlně soukromých lodí, nebo o plavidlech, která budou navržena až v dalších letech.

Adaptéry IDA navíc disponují i elektrickými propojkami, což znamená, že připojená kosmická loď bude napojená na elektrické obvody stanice, ze kterých bude napájet své palubní systémy.

Oba adaptéry najdeme na koncích přechodových tunelů PMA (Pressurized Mating Adapter), které budou připojené k modulu Harmony (tunel PMA-3 je momentálně na modulu Tranquility). O dopravu adaptérů IDA na stanici se postará soukromá loď Dragon, která při jednom startu vynese jeden adaptér. Ten bude uložený v nehermetizované zadní části lodi, takzvaném trunku. Až se Dragon připojí na ISS, přesune se k trunku staniční robotické rameno a adaptér z něj vyjme.

Následně domanévruje i s nákladem k tunelu PMA, na který uloží přechodový adaptér. Ovšem nikoliv přímo na jeho čelo, kde bude definitivně umístěný, ale zhruba metr od něj. Je to proto, že připojení IDA k ISS je velmi detailní práce, kterou robotické rameno nezvládne. Astronauti tedy podle plánu vystoupí z přechodové komory a během kosmické procházky přesunou adaptér na jeho finální místo a důkladně jej propojí se všemi potřebnými kabely.

Ostatně příprava na umístění těchto adaptérů už začala – na počátku letošního roku v rámci výstupu do volného prostoru už astronauti prováděli přípravné práce, které umožní přípojení IDA. Na Zemi zatím čeká model IDA-2, přičemž IDA-1 byl zničen při explozi rakety Falcon zmíněné na začátku článku. NASA počítá s tím, že by z náhradních dílů měl vzniknout náhradní model.

Na stavbě IDA se podílely jak mezinárodní, tak i čistě americké týmy. O stavbu se postarala firma Boeing, přičemž jednotlivé díly pochází z 25 států USA. Výrobu základní struktury obou adaptérů zajistila ruská společnost RSC-Eněrgija. IDA má průměr 160 centimetrů a na výšku měří zhruba 106 cm. Po doplnění všech potřebných struktur jako jsou dokovací terče, odražeče laserových paprsků a podobně se průměr ve výsledku zvýší na téměř 240 centimetrů.

Na adaptérech IDA se používá sofistikovanější technologie, než na dosavadních dokovacích prvcích. Najdeme tu třeba výše zmíněné laserové odražeče, nebo systémy, které umožní vzájemnou výměnu důležitých informací mezi lodí a stanicí – ať už jde o vzájemnou rychlost, polohu, vzdálenost či orientaci. Díky tomu budou mít soukromé lodě možnost využívat pokročilých funkcí jako je třeba automatické zarovnání do jedné osy s dokovacím adaptérem a následné spojení.

Tím, že se o dopravu kosmonautů na nízkou oběžnou dráhu postarají soukromé firmy se NASA výrazně uvolní ruce – hlavně po finanční stránce. Díky tomu se bude moci více zaměřit na to, kvůli čemu byla založena – na posouvání hranic. V dalších letech bude možné alokovat více financí na kosmickou loď Orion, která má díky raketě SLS dopravit astronauty dál, než kdy dříve.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.internationaldockingstandard.com/

Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…1928983035772676256_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-2523.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/IDAs_on_ISS_(2015).png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-1861.jpg