sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Vědci mají hned několik teorií, které by vysvětlovaly, proč má kráter Organa nadbytek čpavku. jedna z nich hovoří o tom, že se jedná o mladší kráter, nebo došlo při dopadu cizího tělesa k zásahu podzemního rezervoáru čpavku. Další teorie hovoří o tom, že byl čpavek na Charon dopraven samotným impaktorem.

Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Rozlišení originálních dat z přístorje Ralph/LEISA je 5 km/pixel. Podkladové fotky z kamery LORRI mají rozlišení 0,9 km/pixel. Snímek v původním rozlišení najdete zde.

Oba krátery mají téměř shodný průměr – okolo 5 kilometrů. Podobné jsou i světlé pruhy vyvrženého materiálu. Liší se jen tím, že ve středu kráteru Organa leží vrstva tmavšího materiálu, pod kterou se může ukrývat materiál bohatý na čpavek. „Je to fantastický objev,“ neskrývá své nadšení Bill McKinnon z Washington University v St. Louis a dodává: „koncentrovaný čpavek je na ledových světech výborným nemrznoucím materiálem a pokud pochází opravdu z nitra měsíce, mohlo by to pomoci vysvětlit vznik terénu na Charonu pomocí kryovulkanismu. Teoreticky mohlo docházet k vyvrhování čpavko-vodního „magmatu““.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3_map.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3-annotated.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.