sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Vojenská oblast

Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.

Firefly Aerospace

Společnost Firefly Aerospace plánuje koncem léta představit modernizovanou verzi své rakety Alpha, protože zaznamenává silnou poptávku na jejívyužití, zejména pro aplikace v oblasti národní bezpečnosti.

Starcloud

Společnost Starcloud se snaží získat nejméně 200 milionů dolarů v rámci transakce, která by zdvojnásobila hodnotu startupu zaměřeného na orbitální datová centra na přibližně 2,2 miliardy dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Vědci mají hned několik teorií, které by vysvětlovaly, proč má kráter Organa nadbytek čpavku. jedna z nich hovoří o tom, že se jedná o mladší kráter, nebo došlo při dopadu cizího tělesa k zásahu podzemního rezervoáru čpavku. Další teorie hovoří o tom, že byl čpavek na Charon dopraven samotným impaktorem.

Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Rozlišení originálních dat z přístorje Ralph/LEISA je 5 km/pixel. Podkladové fotky z kamery LORRI mají rozlišení 0,9 km/pixel. Snímek v původním rozlišení najdete zde.

Oba krátery mají téměř shodný průměr – okolo 5 kilometrů. Podobné jsou i světlé pruhy vyvrženého materiálu. Liší se jen tím, že ve středu kráteru Organa leží vrstva tmavšího materiálu, pod kterou se může ukrývat materiál bohatý na čpavek. „Je to fantastický objev,“ neskrývá své nadšení Bill McKinnon z Washington University v St. Louis a dodává: „koncentrovaný čpavek je na ledových světech výborným nemrznoucím materiálem a pokud pochází opravdu z nitra měsíce, mohlo by to pomoci vysvětlit vznik terénu na Charonu pomocí kryovulkanismu. Teoreticky mohlo docházet k vyvrhování čpavko-vodního „magmatu““.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3_map.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3-annotated.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.