Nová americká raketa SLS umožní Spojeným státům opět posílat své kosmonauty do vesmíru – a dokonce dál, než kdy dříve. Jednou snad možná i k Marsu. Dnes jsme pro Vás připravili článek, který přináší základní informace o tomto nosiči. Ostřílení profíci se v tomto článku mnoho nových informací nedozví, ale náš blog se snaží dávat informace všem – i těm, kdo se v kosmonautice teprve pomalu rozkoukávají. Dnes Vám proto přinášíme dvě infografiky z dílny NASA, které přehledně ukazují, z čeho se bude nová superraketa skládat, ale i několik zajímavostí o jejích komponentech, které jste třeba nečekali. Věděli jste například, jakou rychlostí rotují turbočerpadla v motorech RS-25? Je to víc, než čekáte.
Plné rozlišení prvního obrázku zde.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Autor
Plné rozlišení druhého obrázku zde.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Autor
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/….124a7e267fba1ad11d963d9a95522f9b&oe=56CABD8D
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…3fc67034bf43f76d0c6a4809b28a02d1&oe=56C3F962
V čem je lepší nová rakets SLS než legendární raketa Saturn V ? A může být SLS lepším nosičem než ruské rakety ?
SLS bude lepší než ruské rakety v nosnosti – Rusové nemají a ani na nejbližší roky nepřipravují žádnou raketu se srovnatelnou nosností. Na ruské straně tedy neexistuje nic, s čím bychom mohli SLS porovnávat – všechny ruské rakety jsou výrazně slabší, než SLS.
A k porovnání se Saturnem – Po dokončení (Block 2) bude SLS silnější, než Saturn V a zároveň dostane i lepší horní stupeň.
Faktem ovšem je, že Rusové si za cenu jedné SLS mohou dovolit vypustit minimálně deset Protonů…
To je pravda, co do nosnosti určitě. Ale je potřeba si uvědomit, že je něco jiného vypustit 10x 10 tun nebo jednou sto tun. V prvním případě spolkne významnou část hmotnosti technika určená ke spojování menších dílů do většího celku.
Zčásti ano. Ale zase u BEO misí velkou část hmotnosti spolkne palivo, které tuhle penalizaci nevyžaduje, všechno se slije do jedné nádrže, takže podíl jakýchkoli spojovacích portů na celkovém nákladu bude úměrně menší. Ovšem není asi třeba sahat k vyloženě „malým“ nákladům, i Vulcan by měl mít mnohem lepší ekonomičnost provozu. Ale to už je téma na dlouhou a úplně jinou diskusi. 🙂 Spíš jsem to zmínil proto, že zrovna Rusové především nemají peníze na vlastní náklady než že by trpěli nedostatkem vhodných raket.
Pripadne si mozu znovu postavit nejaku tu Energiu. Myslim, ze to zvladnu aj bez ukrajincov.
Rusové se momentálně ke stavbě supertěžkých raket obecně nemají.
V původním návrhu (ze září 2014) ruského Federálního kosmického rozpočtu na roky 2016 – 2025 v úhrnné výši 2436 miliard rublů byla vyčleněna částka 214,6 miliard rublů na zahájení vývoje superrakety o počáteční nosnosti 80 tun na nízkou oběžnou dráhu, přičemž celkové náklady na vývoj této superrakety bez letových zkoušek odhadl J.Koptěv na 700 miliard rublů. Letos v dubnu byla celková částka FKP snížena o 20% na 2004 miliardy rublů a položka na superraketu z uvedeného rozpočtového důvodu vypadla. Místo ní je v návrhu verze multistartů rakety Angara-A5V o nosnosti 35 tun na nízkou oběžnou dráhu, jejíž vývoj má stát jen 40 miliard rublů.
Tímto příspěvkem jsem chtěl jen doložit, že nemá smysl se bavit o ruském ekvivalentu SLS, protože byl letos zrušen pro naprostý nedostatek peněz.
„přičemž celkové náklady na vývoj této superrakety bez letových zkoušek odhadl J.Koptěv na 700 miliard rublů.“
Což je i při dnešním kurzu rublu šílené číslo (přes jedenáct miliard dolarů?), a člověk si vážně říká, jestli by si svět (za absence MCT) nevystačil hodně dlouho s něčím na úrovni Falconu Heavy. (Možná by Rusové mohli poskytnout něco na způsob RD-0124 pro horní stupeň, ale možná ani to by nebylo až tolik zapotřebí.)
Vztahy USA s Ruskem jsou problematické, viz současná snaha o nezávislost na ruských motorech RD-180, snaha NASA o nezávislý přístup na ISS atd. Politická situace na počátku 90. let po ukončení studené války byla unikátní a nelze nadále spoléhat na ruské dodávky v tomto strategickém odvětví. Ch.Bolden navíc argumentuje tím, že už nechce posílat další peníze do Ruska na úkor podpory ekonomiky USA. Ani myšlenka o zmezinárodnění nosiče by nevytvořila stabilní systém, protože samo Rusko chce být v pilotovaných letech k Měsíci nezávislé (Vostočnyj – Angara-A5V – PTK).
„SLS bude lepší než ruské rakety v nosnosti – Rusové nemají a ani na nejbližší roky nepřipravují žádnou raketu se srovnatelnou nosností. Na ruské straně tedy neexistuje nic, s čím bychom mohli SLS porovnávat“ citace Vašeho příspěvku.
Pane Mayere, modulový systém Eněrgia může být připraven k operačnímu nasazení v neporovnatelně kratší době, než za půldruhého roku, kdy se má dostat SLS (nejdříve) na orbitu. Projektovaná nosnost ( odhad z r. 1987) při použití maximálního počtu startovacích bloků s nejsilnějšími kapalinovými raketovými motory RD 170 na světě činí 180 – 200 t. na LEO. ( verze Vulkan). SLS je redukovaný a zavržený projekt Constellation s nosiči Ares I -Ares V ¨(na počest Saturnu 5 )
Rusové mají v úmyslu postavit vlastní orbitální stanici se základním modulem hmotnosti 112 t. vynášeného právě Eněrgií (ISS používá servisní a základní moduly vynesené Protonem, to je sice pravda. Ale také je pravdou, že Mir 2 (alias Poljus v polomaketě z r. 1986 měl hmotnost kolem 80 t, i když se na orbitu nedostal, neboť strategickou prioritou Politbyra v kosmickém prostoru bylo tehdy něco jiného. Motory SRB pro pilotované lety, které jsou levnější, než kapalinové, ale nejsou po zážehu kontrolovatelné, norma v RF zakazuje.
Raketa Eněrgia je již uzavřenou kapitolou. Ano, dříve létala – stejně jako dříve létal americký Saturn V. Ale v současné době nelétá ani se její znovunasazení (třeba v modernizované verzi) nechystá. Rusové sice hovoří o mnoha plánech, včetně těch, které jste nastínil, ale zatím nepřikročili od slov k činům. SLS je oproti tomu reálný projekt, který míří mílovými kroky k prvnímu startu. Je hezké, že píšete, „modulový systém Eněrgia může být připraven k operačnímu nasazení v neporovnatelně kratší době, než za půldruhého roku“ – může být připraven, nevím, kde jste s touto teorií přišel, ale oživení všech výrobních linek (pokud by se Rusové nesnažili o modernizaci), by jistě zabralo déle než dva a půl roku. Ale chápu, že to zapadá do ruského pojetí kosmonautiky – kdybychom chtěli, tak to dokážeme. Jak je vidět, nikdo asi nechce. 🙂
Vím, že je to složitější, jde o peníze i technologické překážky. Proto je potřeba se na celou věc podívat střízlivým pohledem. Rusko opravdu nemá žádný ekvivalent, který by mohl konkurovat SLS. Opravdu nepočítám rakety, které letěly naposledy před více než 20 lety. Bavíme se o současnosti. Realita je taková, že ruský kosmický program prochází krizí, restrukturalizací a změnami. Financí není mnoho, pokulhává spolehlivost a Rusové sami přiznávají, že musí omezit vývoj technologií do budoucna. Proto v nejbližších deseti letech nepředpokládám, že by Rudové vypustili raketu s nosností vyšší než 100 tun na LEO.
Pěkná infografika, hezky uděláno. Obr.č.2: 2,3 KWh? A tah motorů bych uváděl v MN a ne v kilogramech.
Jde o přímý překlad originálu (viz zdroj informací). Proto jsem ani jednotky nepřeváděl.
„Proto jsem ani jednotky nepřeváděl.“
Jak tak koukám na originál, tak objemové jednotky jste přepočítal na m3, výšku ze stop na metry taky a libry na kg taktéž…
A v energii jste se seknul o šest řádů. 🙂
Převáděl jsem pouze anglosaské míry na metrické, jelikož anglosaské galony, libry a stopy by našinci mnoho neřekly. 😉
U energie mi ty miliony opravdu ujely – to už je opravené.
Tak vyšší než 11patrová budova bude asi jak block 2 i block 1 🙂
Jasně, jak říkám, jde o překlad originálu od NASA, nezasahoval jsem do údajů, jen jsem je přeložil.
„…Pokud bychom přeměnili tepelnou energii ze SRB na elektřinu, pak by dva motory během dvouminutového hoření vyprodukovaly 2,3 kilowatthodin (sic!) energie, což stačí na napájení 92000 domácností po dobu jednoho dne…“
2.3kWh staci napajet po dobu jednoho dne akorat tak jeden prumernej stolni pocitac (a to jeste bez monitoru)…
Pravda, má tam být milionů 🙂 Opravím to.
Kdyžtak změňte prosím i těch 11 pater na 30
Opraveno. Díky
I přes drobné maličkosti a nepřesnosti, na které borci přede mnou upozornili, to je dobrá a zajímavá ikonografika. Díky za ni.
E
Všechny detaily jsem se pokusil vychytat. Díky za pochvalu. 😉
S nadšením sleduji stavbu sls,ale přesto přezevšechno musím konstatovat,že sestava raketoplánu měla vzhledem ke startovní váze mnohem lepší parametry nosnosti.Raketoplán,startovní hmotnost cirka 2000 tun.S touto sestavou vynesen orbiter o hmotnosti cirka 100tun na oběžnou dráhu.Tak já nevím v čem soudruzi udělali chybu.
Jasně, to je pravda, ale tenhle příklad ukazuje, že nosnost na LEO není vždy vypovídajícím faktorem. Raketoplán dokázal na LEO vynést návratový stupeň + náklad v něm. Ale na vyšší dráhu by se nedostal. SLS má naopak sloužit pro lety mimo zemské gravitační pole. Proto u ní nehraje nosnost na LEO moc roli. U ní je hlavní její výkonný horní stupeň. Ano, byly tu případy, kdy raketoplán vynesl v nákladovém prostoru meziplanetární sondu s vlastním pohonným stupněm, ale to se se SLS nedá moc srovnávat.
Myslím, že udělali chybu v ignorování potenciálu F-1B. 😉
Asi mám staré informácie Boostre Pyrios mali letieť na SLS v roku 2026 to už neplatí, ostane nasa pri klasike od ATK ?
Budoucnost urychlovacích bloků není přesně daná, je ale pravděpodobné, že by se mohlo přejít na kapalné pohonné hmoty, kde by se využily motory odvozené z legendárních F-1.
Já měl spíš na mysli první stupeň se čtyřmi F-1B, a dost možná úplně bez boosterů. (Díky dnes dostupným výrazně lepším motorům pro druhý stupeň a vyššímu tahu F-1B by k dosažení parametrů Saturnu V stačily právě jen čtyři.)
Zober z orbiteru motory a systém ich „kŕmenia“ plus daľší motor s palivom navše, koniec koncov orbiter nemal nikdy potrebné vybavenie dostať sa na oblet mesiaca 🙂
A to si sebou raketoplán po přistání přivezl i motory,které sls „zahodí“
No právě díky motorům vyšel u raketoplánu ten poměr náklad/startovní hmotnost tak dobře, protože se celý motorový systém počítá do užitečného zatížení.
U SLS Block II poměr vychází stejně jako u raketoplánu.
U SLS Block I vychází hůř, protože první stupeň je již finální verzí použitelnou i pro Block II (pro Block I by stačila verze se třemi motory a méně paliva, ale ta byla v rané fázi vývoje zavržena), a také kvůli méně výkonnému (ale existujícímu) hornímu stupni převzatému z rakety Delta IV. Pouhou změnou horního stupně z ICPS na EUS se zvýší nosnost ze 70 na 105 tun, tj. o 50%.
Jak jsem níže psal (v 7:19) o poměru nosnost/startovní hmotnost, tak jen připomenu, že Saturn V měl při stejné nosnosti jako SLS Block II startovní hmotnost 3 miliony kg.
To byla reakce na příspěvek gg 25.10.2015 (00:41). Chybně jsem to umístil.
Pominu-li, že GLOW je hodně irelevantní metrika, tak jsem si jist, že s dnešními postupy a technikou by právě že i GLOW pro stejnou nosnost bylo celkem výrazně nižší. Tedy i nižší než u SLS Block II. Alespoň to tvrdí kalkulátor od pánů ze Silverbirdu.
Mám trochu problém s prepočtom výkonu Corvetty, nebolo by lepšie nastaviť to na zaužívané Fabie, ideálne s motorom 1.2 HTP? A výška Block 1 je približne o dve Fabie viac, než futbalové ihrisko (o 9.4 yardu presne), čo si našinec predstaví ľahšie ako prevod Sochy slobody. Z toho si bez problémov odvodíme aj výšku Block 2. Inak pochvala za štandardné slony, Boeingy, domácnosti, vzdialenosti Zem – Mesiac a bazény.
No jo, jenže ta grafika je takřka doslovný překlad z originální verze. Pan Majer změnil jen hodnoty na náš systém, protože pod galony atd. si tu impozantnost SLS našinec představuje o poznání hůře….
A když jsme tak u té Fábie HonemToProdej s mizerným výkonem, tak ta cifra by byla opravdu dosti velká 🙂
Jak už tu psal pan Shark – grafiku jsem netvořil já. Originál najdete v pdf ve zdroji informací. Vše jsem přeložil do češtiny a překonvertoval jsem jen anglosaské míry na metrické, na které jsou Středoevropané více zvyklí. A hlavně – jak jsem psal už v úvodu článku – tenhle článek není pro ostřílené profík,y, ale pro začátečníky, kteří takové příměry ocení.
Vezmi si kalkulacku a preved si to na co chces. Tebe by autor asi nevyhovel nicim, takze tak.
V infografike uvádzate, že SLS má väčšiu nosnosť ako ktorákoľvek iná minulá, súčasná či plánovaná raketa. A čo Vulkan – Energija, plánovaná nosnosť 175 ton. Rusi údajne vedia túto raketu uviesť do prevádzky za cca 10 miliárd dolárov.
Eněrgija-Vulkán nikdy neletěla. Výraz „plánovaná“ se vztahuje na nosiče, které jsou plánované dnes.
Ok, rozumiem. Mne osobne sa koncept rakety Energija veľmi páči. Je len na škodu kozmonautiky ako takej, že tieto veci nie sú dotiahnuté. To je stará bolesť Rusov. Škoda. A samozrejme že držím palce amíkom aby SLS dotiahli do produkcie.
Na tom, že by Vulkán byl úžasný se určitě shodneme. Také bych ho moc rád viděl.
Jinak, na odlehčení,
za jak dlouho tipujete, že se objeví loď s fúzním reaktorem a supravodivým elmag stíněním?
Panu A.C. Clarkovi to lítalo ve vesmíru již v roce 2001, jestli se nepletu 🙂
Hmmm, jelikož první reálně využitelnou fúzní elektrárnu (nikoliv experimenty jako ITER – na který se hodně těším!) očekávám někdy kolem roku 2050, tak taková loď by mohla podle mého názoru vzniknout nejdříve kolem roku 2100. 🙂
A čo Nerva. Dala by sa vyniesť na LEO a montovať priamo do medziplanetárnej lode.
V dnešní době atomofobie něčemu takovému nevěřím (bohužel). :-/
NERVA není fúzní. Ale líbí se mi Vaše myšlení (out of the box…).
Já osobně si přeji rok 2061-62. Halley’s comet. Chtěl bych ji reálně vidět. Minule mi byly 3 léta, takže z toho mám prd.
Ona NERVA nebyla zas až tak skvělá, takže smysl nářků nad ní mi trošku uniká. Pokud vím, byl tam trade-off mezi životností motoru a Isp, takže buď to pracovalo pár hodin a nedostalo se to nad 8 kNs/kg, nebo to dosáhlo 9 kNs/kg a pak se to dalo použít snad dvakrát. Přírodní zákony zkrátka kladou materiálová omezení… (To známe i z jaderných elektráren na zemi, které nemohou z týchž důvodů dosahovat takových teplot, s jakými nemají problémy jiné tepelné stroje.) To už je mi milejší koncept solárního tepelného motoru, který by snad mohl dosáhnout ve výměníku i vyšších teplot, a přitom by byl mnohem levnější a škáloval by i směrem dolů k menším misím.
Co se ITER týče, já doufám, že to vyjde. A stejně tak doufám, že se objeví i další nápady konstrukce, než „jen“ toroidní tokamaky.
Určitě. Proto tomuhle projektu moc fandím.
Ja verím aj konceptu WARP – to bude vstupenka medzi vyspelé civilizácie.
To považuju za sci-fi. Za současné úrovně techniky nereálné – minimálně sto let to bude jen pohádka. Pokud nepřijde nějaký nečekaný technologický zvrat.
to Dusan. Ale áno, dnes to je sci-fi. Ale koncept je realizovateľný, neporušuje dnes známe fyzikálne zákony. A nečakaný technologický zvrat – to je pre mňa kontakt s mimozemskou civilizáciou. Ako päťdesiatnik by som sa chcel dožiť dvoch udalostí – pristátie na Marse a kontakt s mimozemskou civilizáciou – akýkoľvek.
Preto držím palce každému, ktorý je out of the box. Viem sám aké to je ťažké, pracujem v IT a už dvakrát som musel odísť z pracoviska práve pre moje out of the box myslenie. Ale držím sa toho už 34 rokov a už s tým dožijem.
Jen mi jde o to, abyste pak nebyl zklamaný. 😉
Já osobně bych se chtěl dožít přistání libovolného člověka na Měsíci, nebo Marsu. Moje generace program Apollo nezažila a tak bych to chtěl prožít. 🙂
to Dušan. V pohode. Gagarina som nestihol, keď Armstrong urobil ten malý/veľký krok, mal som osem rokov. Prežil som celé obdobie raketoplánu. Som realista ale občas proste snívam. Ale ten Mars by som rád stihol a preto spolieham najmä na Elona.
Máme se určitě na co těšit. 😉
Možno fúzia vo vesmírnej technike príde skôr ako tu u nás na povrchu už sa pracuje na prototype motoru vo Washingtone FDR (Fusion Driven Rocket) ktorý by mal vážiť 150t čo by SLS čisto teoreticky zvldnuť mohla ak by sa nepozeralo na cenu F-1B pre boostre Pyrios ale na ťah a isp.
A nedejte se nikdo zastrašit, tento thread je o „what if“, o tom, co by kdo chtěl a není úplně mimo… pište dál!
Já chci fúzní motory do doby Halley’s comet.
Ještě více bych chtěl pohon na bázi mikro-singularity (znova A.C. Clarke, tentokrát 3001, jestli se nepletu), ale to už právě není sci-fi, ale fantasy. Alespoň pro naše životy.
FDR by mohol byť podľa jedného pdf hotový do roku 2030 tekže som ťa možno potešil 😀 ale podmienka je že to NASA použije pri ceste k marsu čo zatiaľ tak nevyzerá 🙁
Ona NERVA nebyla zas až tak skvělá, takže smysl nářků nad ní mi trošku uniká. Pokud vím, byl tam trade-off mezi životností motoru a Isp, takže buď to pracovalo pár hodin a nedostalo se to nad 8 kNs/kg, nebo to dosáhlo 9 kNs/kg a pak se to dalo použít snad dvakrát. Přírodní zákony zkrátka kladou materiálová omezení… To už je mi milejší koncept solárního tepelného motoru, který by snad mohl dosáhnout ve výměníku i vyšších teplot, a přitom by byl mnohem levnější a škáloval by i směrem dolů k menším misím.
Pardon, sem měl přijít jiný komentář… 😉
Tak znovu a lépe: Myslím, že Discovery z 2001 měla reaktor štěpný, nikoli fúzní. Ani si nejsem jist, jestli měla magnetické stínění, ale to bych si musel ověřit v knize.
Kto bude starty financovat, ked jeden ma vyjst na $2-5 mld 😀
Uvidíme, třeba se finance najdou.
Pěkná infografika , pěkný článek a .. krásné sny o návratu USA na první místo v dobývaní kosmu , alespoň v síle a únosnosti tohoto raketového monstra . Snad to dopadne v roce 17 nebo 18 ,že odstartuje první alespoň zkušební exemplář . O tom co bude dál se dá jen spekulovat , protože to celé je na prvním místě o penězích. Kde na to ti UŠACI vezmou ? to vypůjčí v Číně , v Rusku nebo snad v ČNB u pana Singera ? Bude stačit když se páni generálové zase zaangažují v nějakém dalším “ vývozu “ demokracie jako třeba to bylo v Afganistánu , Iráku a pod. a panáčkové v Kongresu udělají tužkou škrt a bude co ? .. po snu . Lub.
Myslím, že NASA ví, co si může se současným rozpočet dovolit. Proto věřím, že se SLS dočká takové budoucnosti, jakou si zaslouží.
Pointa je ta, ze NASA nema peniaze na cestu na Mars pomocou SLS ako to nedavno bolo prezentovane. Odhadom $200mld na cely projekt je nedosiahnutelnych a preto osobne vidim SLS ako riskantny podnik. Viac menej sa na nom nabalia firmy, ktore SLS vyvijaju.
SLS je uchvatne dielo, o tom niet pochyb. Treba sa vsak spytat, ci by nebolo efektivnejsie kupovat lety od sukromnikov ako vyvyjat vlastne nosice.
Obama na zaciatku svojho prveho funkcneho obdobia povedal nech NASA robi to, co ini nedokazu/nevedia. Oni by mali byt ti pionieri. V mojom ponimani to znamena hlavne nepilotovane misie (NH je toho skvelym prikladom). V neposlednom rade by mohla NASA zadavat vyzvy na pilotovane lety. V USofA je potencial v sukromnom sektore na vyvoj, vyrobu a dopravu prostriedkov ludi na Mesiac a mozno aj na Mars (v blizkej dobe sa hadam od SpX dockame detailov konceptu MCT).
Přesně tak, souhlasím s tím, že dokud nebudeme znát detailní plány na BFR / MCT, tak můžeme o roli soukromých firem pro let na Mars jen spekulovat.
Som toho názoru, že SLS má svoj zmysel. Pozrime sa na to takto. Námorník pracuje na obrovskej lodi. Aby sa na ňu dostal, musí sa dopraviť do prístavu – pre nás je to LEO a na to stačí povedzme DragonFly. Na LEO – v prístave, čaká dopravná loď poskladaná z komponentov á 100 ton ktoré tam vyniesla SLS. Je tam obytný modul, servisný, technický, pohonný. Motory FDR alebo Nerva, iontové, iné… Takže v prístave – LEO, čaká dopravná loď na svoju posádku. Chlapci prídu, otestujú a štartujú smer Mars. A keď bude WARP, tak aj ďalej……
Idea použitia Micro-singularity spočíva zrejme v koncepte vytvorenia guličiek singularity vo forme čistej energie a následnej kontinuálnej sérii mikro big bangov s využitím počiatočnej superinflačnej vlny. Tak to je už absolútne scifi ale neporušuje to žiaden dnes známy fyzikálny zákon. Treba veriť!!!
Jen drobnost – DragonFly je testovací exemplář určený pro zkoušky motorického přistávání CreW Dragona. Asi jako byl Grasshopper pro Falcon 9 😉
Aby NASA dostala potrebný balík peňazí je potrebný impulz ktorý sa dá politicky odôvodniť a využiť. V časoch studenej vojny to nebol problém. A konštatovanie Obamu, nech NASA robí to, čo iní nevedia je podľa mňa mylné. Ako NASA, tak aj privat sektor je vždy závislý na schopnostiach jednotlivcov alebo kolektívov. V tomto ponímaní si myslím, že privat sektor má lepšie motivačné nástroje.
Vrátim sa ale k tomu impulzu – kde ho hľadať. Podľa mňa takýto impulz je v kolonizácii vesmíru – t.j. v zaberaní asteroidov/planét/komét pre ťažbu surovín, ktoré na Zemi začínajú dochádzať a súčasne sú strategického charakteru. Veľmi stručne až vulgárne povedané, ten impulz bude v tom, kto skôr zapichne svoju vlajku. A keďže za tým zapichnutím bude tvrdá ekonomika, bude sa to dať zdôvodniť aj na parlamentnej úrovni.
Ešte poznámka k téme Scifi pohonov. Higgsov bozón je častica, ktorá spôsobuje, že veci majú hmotnosť. Vlastne to spôsobuje pole, ktoré Higgsov bozón vytvára. Idea riadenej eliminácie tohto poľa povedzme pri vesmírnej lodi by viedla k tomu, že vesmírna loď by nemala hmotnosť a mohla by dosiahnuť rýchlosť svetla tak ako fotón. Opäť sa neporušuje žiadny dnes známy fyzikálny zákon.
to Dušan. Áno, akceptujem že DragonFly je len testovací exemplár. Mne však išlo o princíp a veľmi by ma zaujímal váš osobný názor na tieto veci. Názor človeka s vaším prehľadom je pre mňa veľmi dôležitý!!
Zase mne až tak nevynášejte. Taky dělám chyby a můj názor může být nakonec úplně mimo. neberte jej proto definitivně. 😉
Myslím si, že Vámi navržený princip, kdy soukromé firmy zajišťují pro NASA dopravu jejích astronautů na do cislunárního prostoru, kde se staví „planetolet“ není vůbec špatná a docela by se mi líbila. jediné, co by bylo potřeba dořešit oproti současnému stavu je přechodové komora pro soukromé lodě a dostatečně silná raketa. Se stavbou přeletového komplexu se nepočítá na LEO, ale v cis-lunárním prostoru. Tam je potřeba o něco silnější nosič, než jaké mají soukromé firmy momentálně k dispozici – ale to mluvím o aktuálním stavu. Budoucnost bude jistě velmi zajímavá.
Jaro Pudelka: Vyvoj Saturn5 priniesol komercne uspesne produkty, ktore maju dopad aj na sucasnost, napr. miniaturizacia elektroniky, teflon. SLS nic take zatial neprinasa, a pravdepodobne neprinesie, pretoze je to len recyklacia existujucich technologii. Vyznam ma, obmedzeny, neefektivny. Preco? Kvoli nakladom.
NASA je ohromne neefektivna a z pohladu ekonomiky je (aspon pokial pozeram na ATK Orbital a SpX) efektivnejsi sukromny sektor. Cize NASA by mala predlozit zadanie a sukromnik by ho mal zrealizovat (nosice na Mesiac, Mars a dalej).
K tej ekonomickosti a zapichnuti vlajky. Zatial sa neda ani naznakom uvazovat o ekonomickej tazbe nerastov mimo Zeme. Tam je to niekolko radov v neprospech tazby na cudzich telesach.
Zial kolonizacia vesmiru vyzaduje peniaze a tie nie je ochotny davat nik. Taka je situacia.
vedator pozor nie len Saturn5 ale hlave celý program APOLLO a to je dosť veľký rozdiel, ty musíš pozerať hlavne čo prinesú programy ako ARM, Journey to Mars, Phobos 2032 atď. 😉
to Dušan. Ďakujem za objektívny názor. To je presne to, prečo si vás vážim ako profíka.
Rádo se stalo, děkuji za důvěru 🙂
Dušan ďakujem.
to vedator. Váš pohľad je konštruktívny ale lokálny v čase. Ja osobne predpokladám, že ešte len nastane čas pre ťažbu surovín, lebo ma Zemi sa minú. Svetlým a jasným príkladom je stavba obrovskej továrne Tesla na batérie. A teda jej požiadavky na Líthium, ktorého zásoby sú limitované. Riešenie je samozrejme v prechode na iný koncept, ale existuje? V absolútnom visionárskom vyjadrení bude podľa mňa zapichovanie vlajky tým impulzom, ktorý s prepáčením zožerú aj voliči.
Trochu mě coby zaráží velikost centrálního stupně. V NASA si to jiste spočítali, nicméně – neponese takto SLS v pokročilejších fázích letu příliš mrtvé váhy?
Trochu máte pravdu. U prvních misí bude raketě chybět dostatečně výkonný horní stupeň.
Myslím si, že co se týče těžby nerostů ve vesmíru půjde vývoj směrem k robotickým těžebním továrnám, které nebudou potřebovat přítomnost člověka. Bude to levnější. Je třeba co nejdříve dostat lidstvo aspoň do nejbližšího vesmíru, protože co my víme, třebas se již blíží nějaký pořádný kus balvanu směrem k zemi. A pak už jim budou ty peníze chamtivých politiků a milionářů k ničemu.
1.362 milionu kilometru, coz je vzdalenost Zeme-Mesic tam a zpet? Nebo 15x kolem rovniku?