Když se v lednu letošního roku vydala na oběžnou dráhu americká sonda SMAP, slibovali si od ní odborníci velký posun v našem chápání koloběhu vody. Tento přístroj měl za úkol vytvořit globální mapu vlhkosti půdy. Jak už napovídá název – Soil Moisture Active Passive – sonda umí pracovat v aktivním i pasivním režimu. V prvním případě palubní radar vysílá vlny, které jsou následně přijímány a vyhodnocovány. Jenže právě tento radar v posledních týdnech přidělává vrásky na čele pozemních pracovníků. Za klíčový okamžik, který měl rozhodovat o úspěchu mise, bylo považováno rozvinutí otočné antény na konci února. Tento manévr proběhl bez problémů a sonda mohla začít kalibrovat své přístroje. Jenže sedmého července se náhle odmlčel výše zmíněný radar. Ačkoliv se technici snaží jej oživit, zatím jsou neúspěšní. Podle dosavadních analýz se zdá, že závada bude v zesilovači na přívodu elektrické energie. Pozemní týmy se ale nevzdávají a chtějí vyzkoušet všechny možnosti, jak radar přivést zpět do práce.

Samotná sonda a její vědecký přínos ohroženy nejsou – SMAP umí pracovat i v pasivním režimu, kdy palubní radiometr zachytává a vyhodnocuje vlny, které jsou přirozeně vyzařovány z povrchu Země. Výhodou je, že tento pasivní režim umožňuje přesnější určení množství vázané vody, ale za cenu horšího rozlišení. Zatímco aktivní režim může dosáhnout rozlišení až 10 metrů, pasivní režim operuje jen s rozlišením 35 metrů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/SMAP_%28Soil_Moisture_Active_Passive%29_satellite.jpg

Další podobné články

Mezinárodní hlídač oceánů skončil InSight má problém – hlavní přístroj netěsní Mohou být praskliny problém pro SpaceX? Další Hubbleova kamera zlobí