Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o pokroku ve stavbě kosmodromu Vostočnyj. Dnes se k tomuto tématu vracíme. Ruská kosmická agentura totiž před pár hodinami uvolnila sérii povedených fotek z aktuálního průběhu prací na tomto kosmodromu. Většina snímků se točí okolo dokončované rampy pro rakety Sojuz, ale dočkali jsme se i povedených fotek pořízených z nadhledu. Rozhodli jsme se proto se snímky seznámit i naše čtenáře a tak se zrodil tento fotočlánek, ve kterém na vás čeká téměř třicet snímků, které zachycují stav na staveništi v průběhu letošního srpna.
Pokud byste měli zájem o bližší informace o technickém zázemí rampy pro rakety Sojuz, můžete si přečíst tento článek. V tomto odkazu pak najdete výpis všech našich článků, které se věnují stavbě kosmodromu Vostočnyj. Snímky použité v tomto článku najdete v originálním rozlišení v tomto albu na sociální síti Facebook.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507222670625_5021857668754646916_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507302670617_4402086691687976768_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507226003958_3182505736990817804_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507286003952_5243479950792580502_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507309337283_8595322028630697089_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507336003947_855598744575956798_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507406003940_3309704239399005609_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507402670607_3543169737832720853_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507506003930_1598305471720482588_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507512670596_2488184724564444469_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507646003916_3954372173880955558_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507656003915_7111615210523069254_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507649337249_7605397206998755160_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507829337231_1054868709596621185_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507756003905_5313272869683794021_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507832670564_4630943954929725025_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642507936003887_2124700793904731762_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508039337210_4745399350325931623_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508072670540_436231886783163140_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508076003873_6745850618577490056_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508132670534_3210352385574766426_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508146003866_3368011519603710875_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508139337200_4090798949465455566_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508216003859_2161884606349818338_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508246003856_8073811131710530608_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508259337188_7237895428047247165_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508306003850_1010179854454878995_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508332670514_4889306622601439072_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508392670508_1260863689845920077_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508429337171_7960128368378665633_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1642508459337168_5765020030470265140_o.jpg
Ta mobilní obslužná věž je zajímavá. Úplně jiné řešení než na Bajkonuru. Asi tu bude přece jenom větší zima a horší počasí, takže budou mít technici mnohem víc komfortu než mají u bajkonurské odklápěcí varianty.
A ta hala je fakt macek. Asi počítají s větším množstvím uložených raket…
IMHO je jednodušší přijet po kolejích s pevnou konstrukcí, než mít hydraulikou poháněné takové ohromné ramena. O tom komfortu v tom „kvádru“ nemluvě 🙂
Poprvé bylo toto řešení použito u startovní rampy pro Sojuzy na francouzském kosmodromu v Kourou.
Ale sibiřské počasí tu vstupuje do hry, to máte pravdu. Narozdíl od Kourou bude obslužná věž na Vostočném opláštěna.
Nadherne fotky, diky!
Jen mne zaujalo mnozstvi budov relativne blizko startovaci rampy. Nevim zda fotky nezkresluji, ale vypada to ze budovy jsou radove stovky metru daleko, zdaleka ne kilometry. (Pokud to tedy nejsou jen ponekud vetsi unimo bunky pro stavare)
Velká část jsou opravdu jen stavební buňky, ale je pravda, že některé budovy budou opravdu docela blízko rampy.
Jinak koukám, že v Rusku stále používají žebrové podkladnice se starým drobným kolejivem 🙂
oficialna stranka kozmodromu je http://www.vostokdrom.ru, je len v rustine.
podla vyhlaseni sa zacne prvy sojuz-2.1a montovat na vostocnom koncom augusta a prvy sojuz by mal startovat do konca roka, takze sa mame na co tesit.
mimochodom, vie niekto na com stoji, t.j. kde su kontaktne plochy samotneho sojuzu a rampy, plne natankovany sojuz pri starte?
No já mám za to, že ho drží jen ta čtyři odklápěcí ramena, tedy někde uprostřed výšky rakety. Je to i docela logické. Jde o nejpevnější místo stroje, není nutná žádná extrémně pevná konstrukce na nádržích prvního stupně. A ta hlavní hmota „visí“ dolů. Konstrukce samotné rakety je velice lehká. Z těch 300 tun startovací hmotnosti rakety je nějakých 270 tun (!), tedy 90 procent palivo, které je ve všech těch válcích a kuželech dole pod tím uchycením.
Nevedel som si predstavit ako take male a na prvy pohlad krehke konstrukcie mozu udrzat celu vahu rakety. No, konecne som to vyguglil a mas celkom pravdu. Su to styri ramena, co drzia celu vahu Sojuzu. Dovodom takeho riesenia maju byt silne stepne vetry, ktore by mohli raketku vyvratit.
Tu je odkaz: http://www.nytimes.com/live/international-space-station-launch/letting-go-of-soyuz/
Nejpevnější část rakety (která musí unést nejvíc) není střed, ale samotné motory a jejich úchyty do konstrukce. Při startu na ně působí síla dokonce několikanásobná oproti statické váze celé natankované rakety (statická váha + síla vyvolaná zrychlením + odpor vzduchu + vibrace, aby to nebylo tak jednoduché). Obecně se dá říct, že namáhání na rampě je legrace oproti namáhání za letu.
Ariane 5 stojí při startu na pomocných motorech (přesné uchycení jsem nenašel). Podobně to měl řešené Raketoplán. U Sojuzu odklopná ramena zakrývají spodní část stroje, tak z fotek těžko říct.
Samozřejmě že konstrukce co nese motory musí unést vše, ale jde o to, že ta konstrukce není vyvedena až na okraj kapotáže, kde by se teprve opírala o nějaké patky na rampě tak, aby ty patky nezavazely samotným tryskám, které by se musely při startu kolem nich protáhnout.
To zavěšení je elegantní v tom, že střed rakety je takto namáhán pouze na tah, tedy žádný ohyb, což je z hledika pevnosti nejlepší – nejméně nutného materiálu pro konstrukci, která to má nést. Ramena rampy sice musí být naopak masívní, ale to nevadí, protože ty zůstávaj na zemi 🙂
Ten střed samotný má pak nosnou konstrukci přímo jako součást pláště, takže žádné pevné konstrukce navíc nejsou nutné.
Nepřijde mi z konstrukčního hlediska nejlepší, když je část namáhaná jednou v tahu a podruhé v tlaku. Konkrétně čtyři pomocné bloky na raketě takto visí a po zažehnutí ji tlačí opačným směrem. Jasně, raketa není nijak křehká konstrukce (jinak by neodstartovala vcelku), tak ji podobné síly nebudou dělat větší problémy. Rozumím i tomu, že raketa takto lépe odolává větru (jak psal kolega výše) a je samozřejmě staticky mnohem stabilnější, ale žádná jiná konstrukční výhoda mi z toho neplyne. Vyvedení nosné konstrukce na patky kolem trysek motorů není o nic větší problém než vyvedení na prstenec v polovině výšky. Síla je v obou případech stejná.
Pokud byste trochu rozuměl kovům, tak byste věděl, že pevnost v tahu a v tlaku je u kovů stejná. Tedy to co vydrží v tlaku, rozhodně vydrží v tahu. Prakticky ale v tlaku taková konstrukce jako je válec raketového pláště nebo příhradová konstrukce z trubek uvnitř rakety vydrží daleko míň, protože dřív než překročení pevnosti v tlaku dojde k překročení pevnosti ve vzpěru, což je velmi nepříjemná vlastnost tlačených konstrukcí jakými zrovna dlouhé válcové rakety jsou. Proto u Sojuzu konstruktéři řeší jen tu pevnost trupu ve vzpěru stejně jako se řeší u všech jiných raket, protože když vydrží tohle, vydrží ten tah automaticky taky.
Pro zajímavost, zaručené dovolené zatížení třeba oceli (jasně v raketách se moc nepoužívá) v tahu (i tlaku) je 200MPa. To znamená že na těch 300 tun vám stačí nosný průřez 15000 mm čtverečných. V případě válcového pláště rakety o průměru 3 metrů to znamená plech o tloušťce pod 2 milimetry! V případě duralu je třeba asi polovinu přidat. Ve skutečnosti jde ale o nějakou duralovou voštinu, která má průřez násobně větší, aby odolala vzpěru a případným tlakům paliva uvnitř. V každém případě to tahové namáhání vůbec nemusí řešit.
Tak samozřejmě. Rozporoval jsem hlavně Vaše tvrzení na začáku, že jde o logickou konstrukci a že na nádržích prvního stupně není třeba tak pevná konstrukce. Konstrukce prvního stupně pevná být musí už jen kvůli zatížení při startu. Logické je to kvůli povětrnostním podmínkám, konstrukčně je to celkem jedno. Kdyby to bylo až tak výhodné, využívají to všichni. Třeba Rusové u Protonu, u Angary by překážely mohutné pomocné bloky těžších verzí.
Jasně. Nevyjádřil jsem se moc přesně. Myslel jsem tím právě to vyvedení pevné konstrukce až na tu kapotáž prvního stupně. Asi jako když někdo chce nadzvednout auto heverem, taky nemůže dát ten hever hned pod dveře, ale musí jít až na zesílení na podvozku, které je na to nachystáno.
To řešení opravdu používá jen raketa Sojuz a asi i proto, že je neskutečně „blbuvzdorné“. Ta raketa je na ta ramena prostě jen nasazena a drží jen vlastní vahou. V okamžiku, kdy přestane tlačit, tedy při startu, způsobí protizávaží na druhé straně ramene automaticky odklopení od rakety. Žádná elektronika, žádné motory, žádné synchronizace. Vše jde jen silou gravitace převáženého ramene, o které se raketa přestala opírat. Když to stavěli pro Sputniky a Gagarina, tak asi ještě netušili, že jde možná až o příliš robustní řešení, ale zase když už ho měli, mohli ho s chutí používat i dál.
Tady je vidět jak „visí“ jen na těch 4 držácích:
http://www.cnes-multimedia.fr/animation/Soyouz_Ipad/media/photos/modalbox1/p38283_md.jpg
Ale tady jsou i nějaké pomocné držáky dole k prvnímu stupni:
http://www.cnes-multimedia.fr/animation/Soyouz_Ipad/media/photos/modalbox1/p38744_md.jpg
Ale vypadají spíš jen jako opěrky, které stabilizují raketu a nesou hadice pro tankování paliva do bosterů. Centrální stupeň je tankován zvláštním „chapadlem“ vlevo.
Vyzera to tak, ze Sojuz je poprichytavany na mnohych miestach. Na spodku rakety to tiez dava zmysel kvoli vibraciam. Kto vie ako by sa raketa roztancovala pocas startu keby dole nebola ukotvena… 🙂
Tak je to opravdu tak, že je stabilizovaná i dole těmi pomocnými opěrkami.
Na tomto parádním videu vlevo je záběr na raketu směrem dolů. Od 48 sekundy videa následujících 15 sekund je vidět to odpojení těch dolních ramen:
https://www.youtube.com/watch?v=vHWDNrrfhnI