Pamatujete si, jak jsme na našem blogu zhruba před měsícem psali o sérii videí, která každý měsíce rekapitulují vědecké výzkumy, které se dělají na Mezinárodní vesmírné stanici? Před pár hodinami vyšel pětadvacetiminutový srpnový díl, který má jako hlavní téma cestu na Mars. Ve videu se diváci dozví, jak může výzkum na ISS pomoci s přípravou tohoto mimořádně smělého plánu. Nejde jen o roční pobyt Kellyho a Kornijenka. V pořadu se navíc dočkáme i povedených záběrů z pozemních testů jednotlivých dílů rakety SLS.
Pokud se nemýlím, tak v tomto videu poprvé oficiálně od zástupců NASA zaznělo to, o čem se hovoří již několik let – případná výprava na Mars by letěla v lodi, která by se sestavovala z jednotlivých dílů na oběžné dráze. A také zde můžeme uplatnit znalosti, které jsme získali při budování ISS.
Zdroje obrázků:
http://science.nasa.gov/…/27may_phantomtorso_resources/177230main_MTR-11.jpg
Dala by se teoreticky za použití současné techniky urychlit ISS tak, aby opustila orbit a doletěla celá k Marsu? To by byla teprve základna…
Teoreticky … to je krásné slovo 😀
Inu, teoreticky by to šlo. Stačilo by jen dostat na oběžnou dráhu opravdu hodně paliva a nějaký výkonný motor. Tolik k teoretické možnosti. Já s oblibou říkám, že teoreticky jde (skoro) všechno 🙂
Nicméně abych odpověděl trochu vážnějším tónem – ISS byla od začátku koncipována na to, že bude na nízké oběžné dráze. Tomu odpovídá i složení jejích stěn a jejich odolnost vůči kosmickému záření – Stanice totiž obíhá pod ochrannou náručí van Allenových pásů. Pokud bychom ji nakrásně poslali k Marsu, do interiéru by pronikalo příliš mnoho škodlivého záření. To by byl asi největší problém.
No, teoreticky. Ale museli by zrychlovat opravdu hodně pomalu a u Marsu zase hodně pomalu brzdit, aby se stanice nerozpadla. ISS totiž není stavěná na to, aby snesla přetížení kolem 1G nebo vyšší.
Tou prezentací vývoje rakety už jste nás obdařili dříve a díky za to, nemůžu se nabažit. K tomu dramatická hudba. Fakt pěkné. Jinak k videu celkově bych řekl, že takovéto záležitosti pomáhají udržovat „bojového“ ducha a tak nějak zreálňují to, co je ještě daleko za obzorem. Ale dobití Měsíce bylo v roce 1961 taky jen vzdáleným snem. A paní komentátorka tomu dala svým přednesem tu správnou šťávu 🙂
To je pravda, NASA tímto způsobem „recykluje“ dřívější animace a používá je v různých popularizačních videích. 🙂
Ano, je to jedna z mých oblíbených astronautek. 😉
Víte, ony dlouhodobé pobyty a experimenty na ISS a předchozích stanicích jsou opravdu výtečnou průpravou na meziplanetární lety. Jednak se testují technologie a druhak již víme, že člověk již dokáže bez nějaké vážné újmy vydržet v kosmu rok a déle.
Takže za mne je odpověď na název článku ANO. Problém vidím jinde. Meziplanetární loď by vzhledem k délce mise, měla posádce poskytnout i jistý komfort, není to let k Měsíci a zpět kdy stačí i relativně stísněná kabina.
Například ISS je smontována z modulů o vnějším průměru max. 4.4 metru a snad žádný není delší než 10 metrů. Buď by to musela být konstrukce několika takových modulů, nebo je potřeba vynášet mnohem větší moduly najednou. Něco jako byl například Skylab již před 40 lety. Bohužel rakety Saturn které ho vynášely zmizely v propadlišti dějin. Vtipné mi přijde že Skylab byl vlastně upravený stupeň rakety Saturn.
Skylab měl průměr 6.7 metru a délku kolem 30 metrů. Hmotnost 77 tun. Vnitřní prostor byl úctyhodných 283 m3. Tedy pro názornost, celá ISS se rovná třem Skylabům.
Toto video mi při prvním shlédnutí vyrazilo dech tím neuvěřitelným prostorem stanice, byť dost mizerně využitým.
https://www.youtube.com/watch?v=d1sr6aVzW9M
Možná s příchodem SLS a snad i nějaké evoluce raket SpaceX se dočkáme návratu k vynášení podobných těles. Představte si vynést jedím startem obytnou sekci 300 m3, druhým přístrojový úsek a ve finále motorovou sekci s palivem. A máme planetolet. Asi jsem naivní, narodil jsem se krátce před startem poslední expedice na Měsíc, ale doufám že se něčeho podobného dožiju.
Konkrétně SpaceX mi k tomu dává naději a držím palce všem dalším agenturám co posunují lidstvo blíže k jiným světům.
Díky za další pěkný článek..
Nemáte zač děkovat, rádo se stalo.
Na tom, že by se k vynášení dílů planetoletu hodila SLS, se beze zbytku shodneme. Její nosnost a vzpomínka na Skylab si o to přímo říkají. Navíc by se tím vyřešil i problém s nedostatečným počtem startů tohoto nosiče, což následně zvyšuje fixní náklady.
Údajne by obnovenie výroby ruskej rakety Energija stálo cca 10 miliárd dolárov a bolo by to lacnejšie ako vývoj novej rakety. Energija v najsilnejšej verzii mala nosnosť 175 ton na LEO. Dá so povedať koľko by stálo obnovenie Saturnu V a či je to vôbec ešte možné. Lebo evidentne technológie na vynesenie ťažkotonážnych nákladov na LEO už boli vyvinuté!
O žádném takovém údaji ve vztahu k Saturnu nevím ,ale bylo by to jistě poměrně náročné.
– Energija: údaj 10 miliard USD za obnovení je starý téměř 20 let. Od té doby se v roce 2002 zřítila střecha montážní budovy MIK-112, bylo rozhodnuto o postupném opuštění Bajkonuru stojícího na území Kazachstánu ve prospěch kosmodromu Vostočnyj na ruském území, bylo rozhodnuto o ukončení nákupu ukrajinských raket Zenit, které byly použity jako postranní bloky Energije (poletí už jen poslední dva nakoupené Zenity + jeden s ukrajinským nákladem) atd. Obnovení výroby rakety Energija v původní podobě je tedy v současné době již nereálné. Podle letošního vyjádření J.Koptěva by nová supertěžká raketa, vycházející z motorů rakety Energija RD-171 a RD-0120, stála v přepočtu cca 12 miliard USD, ale to by znamenalo dát polovinu všech ročních prostředků Roskosmosu jen na tuto raketu. Proto byl upřednostněn vývoj rakety Angara 5V s nosností 35 tun na LEO, který má stát zhruba 600 milionů USD.
– Saturn V: nějaké studie se dělaly v roce 2004, ale lépe tehdy vyšla raketa vyvinutá na základě STS. Dnes je infrastruktura již v pokročilé fázi přípravy na výrobu rakety SLS, do jejíhož prvního startu zbývá nainvestovat cca 1,7 miliardy ročně x 3 roky, tj. cca 5 miliard USD (u Saturnu V střelím odhad 50 miliard USD, a dobu vývoje si při ročním rozpočtu 1,7 miliardy radši spočítejte sám).
S tím využitím Skylabu a mizerně využitým prostorem, jo, na první pohled to vypadá tak, ono je na internetu dosti videí o Skylabu a opravdu to tak i vypadá, že toho moc nevyužili. Osobně si ale myslím, že Skylab byl šitý trochu horkou jehlou, což lze vyčíst i z knihy „Cíl Měsíc“ Najednou sekera podťala měsíční rakety a vše okolo něj a najednou nic nebylo. Věřím, že kdyby Skylab byl plánovaný dokonaleji a systematičtěji, jeho využití by bylo dokonalejší.
Jo, nyní skáčou z židlí kolegové, kteří vědí, že Skylab nebyl jen horkojehlo stroj. Je známé, že A. Bean pracoval ve skupině která se starala o budoucí orbitální stanici než ho vytáhli na Apollo 12. Ano, to je známá věc. Ale v kontextu s plánovaným programem Apollo, který měl vypadat jinak než ukončení po „sedmnáctce“ i plány orbitální stanice doznaly změny. Prostě a jednoduše se dostala na scénu dříve, než by asi mnozí chtěli.
Přesto nelze pochybovat, že vykonala spoustu práce a škoda, že nemohla počkat na provoz raketoplánů. Věčná škoda. Jen tři expedice je na Skylab hodně málo.
Snad se tedy i zkušenosti ze Skylabu i z budování ISS či MIRu pozitivně projeví na budoucí lodi na Mars.
Díky za článek a díky i Kennymu 007 za komentář.
E
Mohlo by se to využít pro stavbu náhrady ISS, která by fungovala jako laboratoř i jako montovna pilotovaných meziplatetárních lodí. To by teprv byla věc. Pak by ani to sci-fi video NASA o cestě na Venuši nemuselo být až tak nereálné.
„… Například ISS je smontována z modulů o vnějším průměru max. 4.4 metru a snad žádný není delší než 10 metrů. Buď by to musela být konstrukce několika takových modulů, nebo je potřeba vynášet mnohem větší moduly najednou. Něco jako byl například Skylab již před 40 lety. … Představte si vynést jedím startem obytnou sekci 300 m3 …“
A co takhle jedním startem vynést obytnou sekci s 2100 m³? 😉 https://en.wikipedia.org/wiki/BA_2100
Máte samozřejmě pravdu, projekty Bigelow Aerospace stojí za pozornost. Zajímalo by mě, jak mají vyřešené případné poškození pláště mikrometeority. Jestli to bude mít podobný systém jako byly například samosvorné nádrže u bojových letounů, tedy jestli se při menší poruše integrity dokáže otvor sám zacelit.
Pokud si pamatuji, pro pobyt astronautů na Skylabu byla využita pouze část třetího stupně a to ta menší, tuším cca nádrž na kyslík. I tak to byla poměrně prostorna stanice, i když zkonstruovaná vlastně nouzově a narychlo.. Škoda, že to nepokračovalo, nosnost Saturnu umožňovala už tehdy vynést opravdu kvalitní stanici. No jo, ta politika.
Tak ona „ta politika“ může i za to, že vůbec nějaký Saturn V vznikl a potažmo vůbec nějaký Skylab. Takže ano, mohlo toho být podstatně víc, ale když se to tak vezme, tak vlastně můžeme být rádi, že vzniklo aspoň to, co vzniklo.