Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.
Vypadá to skoro jako kdyby k měsíci Tethys přišel nějaký gigantický sprejer a červeným sprejem si označoval tento kosmický objekt. Na povrchu jsme totiž spatřili červené pruhy. Na fotce je jasně vidět, že se barva pruhů výrazně odlišuje od toho, jaký je zbytek povrchu. Fotka, na které se pruhy objevily vznikla složením několika snímků pořízených s různými barevnými filtry. Konkrétně šlo o zelený, infračervený, ultrafialový a také čirý filtr. Z tohohle výčtu je jasné, že neozbrojené lidské oko by zdejší barvy vnímalo jinak, protože barvy, které sledujeme na fotce, jsou za běžného stavu neviditelné. To ale pruhům neubírá na vědecké zajímavosti.
Cassini už krouží kolem Saturnu od roku 2004 a za tu dobu už pozemní týmy občas spatřily slabé náznaky těchto pruhů. Ale teprve až snímkování z dubna letošního roku umožnila nahlédnout do severních končin měsíce Tethys a důkladně jej prozkoumat. Podmínky byly ideální – Slunce správně ozařovalo povrch měsíce, což bylo nezbytně nutné pro to, aby sonda Cassini mohla pořídit dobré fotky.
Díky této shodě faktorů mohli odborníci spatřit tajemné pruhy v mnohem větší kvalitě a jasněji než dříve. Paul Schenk z Lunar and Planetary Institute v Houstonu se vyjádřil v tom smyslu, že z nových fotek pruhy doslova vyskočily. Odborníci si od té doby začali klást otázku, jakým způsobem mohly vzniknout tyto poměrně výrazné útvary.
Přesné rozluštění zatím neznáme, nicméně úvahy specialistů se ubírají třemi základními směry. První počítá s možností, že by mohlo jít o nečistoty, které jsou obsažené přímo v ledu, který pokrývá povrch měsíce. Druhá zase naznačuje, že by se mohlo jednat o výsledky podpovrchových výtrysků stlačených plynů. Třetí pro změnu hovoří o tom, že pruhy jsou viditelným projevem postupů, které nejsou z oběžné dráhy samy o sobě vidět. Namátkou může jít například o praskliny v ledu a podobně.
Pokud pomineme několik malých kráterů na saturnově měsíci Dione, pak zjistíme, že jakékoliv červené útvary jsou v soustavě měsíců Saturnu velmi vzácné. Pokud se ale přesuneme k Jupiteru, pak uvidíme, že na povrchu měsíce Europa jsou červené útvary poměrně běžné – dokonce zde tvoří útvary, které připomínají žilnatinu. Zda spolu tyto dva projevy nějak souvisí zatím nedokáže nikdo přesně říct.
Odborníci už teď vědí, že ať už pruhy způsobilo cokoliv, jde o geologicky mladý terén. Prochází totiž skrz starší útvary jako jsou třeba impaktní krátery a podobně. Odhadnout jejich přesné stáří je ale pochopitelně nemožné. Nicméně alespoň trochu světla do nové záhady by mohla přinést další plánovaná snímkování.
„Pokud jsou pruhy tvořené jen slabou, výrazně zbarvenou vrstvou, která pokrývá ledovou pokrývku, pak by kosmické prostředí mělo poměrně rychle jejich barvy „vymazat“,“ říká Paul Helfenstein z Cornell University, který se věnuje analýze snímků ze sondy Cassini. Už na konci letošního roku bychom se měli dočkat detailnějšího snímkování měsíce i zajímavých oblastí. Týmy starající se o sondu Cassini momentálně plánují, jak by snímkování mělo probíhat.
„Cassini nás i po 11 letech dokáže svými objevy překvapit,“ říká Linda Spilker, hlavní vědec mise z Jet Propulsion Laboratory. Listopadový průlet nad měsícem Tethys by mohl podle jejích slov pomoci vystopovat zdroj pruhů, případně prozkoumat alespoň jejich chemické složení.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19637_main.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19638_a.jpg
Super! Vždycky jsem na Tethys hledal nějakou jinou zajímavost než krátery : )
ahoj. Co ta rovná rýha přes půlku povrchu? to je nějaký artefat nebo tam takový kaňon je?
Zřejmě jde o reálný útvar 😉
Hmm, chtělo by to alespoň na jeden z velkých měsíců pořádnou sondu. Huygens jako první vlaštovka je už dávná historie a nového pořád nic 🙁
Bohužel momentálně se s ničím takovým nepočítá.