Přejeme hezkou neděli a vítáme vás u dalšího vydání pravidelného souhrnu událostí, které tvořily uplynulý týden v kosmonautice. Tento týden se dvakrát startovalo do vesmíru. Poprvé s lodí Sojuz TMA-17M a novou trojicí astronautů směřujících na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmickou stanici a následně s vojenskou družicí, která vyrazila do vesmíru na vrcholu rakety Delta IV. Avšak stalo se toho více. Byly například odhaleny příčiny exploze satelitu DMSP-F13. Ani tento týden nás nenechal klidnými Pluto a nová data ze sondy New Horizons, která stále dochází ze vzdálené sondy. Přejeme příjemné čtení Kosmotýdeníku a hezkou neděli.
Odhaleny příčiny exploze satelitu DMSP-F13
Byla odhalena příčina exploze satelitu DMSP-F13, který se odmlčel 3. března tohoto roku. Jednalo se o nejstarší funkční satelit programu DMSP, který plnil meteorologické pozorování pro US Air Force. Vypuštěný byl v roce 1995 a tento rok se počítalo s jeho řízeným zánikem v atmosféře. O explozi satelitu jsme vás informovali v jednom z minulých Kosmotýdeníků. Dle všeho je na vině dobíjecí systém baterií satelitu, který může zapříčinit zkrat a ten může vyvolat explozi jednoho ze svazků baterií. Problém je, že tuto konstrukční vadu sdílí i další satelity řady DMSP. Hrozba se týká celkem šesti dalších exemplářů. Zajímavostí je, že nabíjecí mechanismus navrhla společnost Lockheed Martin již v roce 1972 a byl použit u několika sérií jiných satelitů. Dnes už se ví, že způsob zapojení jedné sady baterií může vést po čase ke zkratu a explozi bateriového svazku. Ideální napravení této vady by vyžadovalo výměnu nabíječky, ale to samozřejmě není možné. Inženýři proto u exponovaných satelitů přistoupili k softwarovým úpravám, které dokáží odhalit včas nestandardní chování baterie a reagovat na to. Mrak trosek vzniklý po explozi obsahuje kolem pěti tisíc úlomků, většina z nich je však menší než centimetr a je takřka nesledovatelná.
Sojuz doplnil posádku
Ve středu ve 23:02 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TMA-17M na jejíž palubě letěli tři noví členové posádky ISS: Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindgren a Japonec Kimija Jui. Loď se k ISS připojila o necelých šest hodin později. Avšak ani tento let se neobešel bez problémů. Po navedení na oběžnou dráhu se Sojuzu neotevřel jeden ze dvou solárních panelů. Problém přetrval až do příletu ke stanici, kde se přeci jen nakonec panel otevřel. Nová trojice astronautů se připojí k původní trojici, kterou tvoří Scott Kelly, Michail Kornijenko a Gennadij Padalka. Nyní se podívejte na fotografie ze startu Sojuzu a přípravy posádky před startem.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/
Kosmický přehled týdne
I nadále na Zemi proudí nové obrázky a vědecká data ze sondy New Horizons, která nedávno prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Data ze sondy budou chodit ještě do listopadu roku 2016, a proto se v následujících měsících můžeme těšit na nové fotografie, ale hlavně nové teorie a interpretace pozorovaných útvarů na Plutu. Nejnovější výsledky nám ukazují například pohybující se ledové masy, které ukazuje tento snímek. Pluto se tak stává stále zajímavějším tělesem, jehož průzkum nám možná vnese trochu více světla do procesů takzvaného kryovulkanismu, jehož principy se nám stále nedaří plně vysvětlit. Další uvolněný snímek zase ukazuje nafocenou noční stranu planetky, což nám umožnilo sledovat atmosféru Pluta. Její rozbory budou jistě ještě velmi zajímavé. Snímek si prohlédnete níže.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Ve 2:07 SELČ 24. července se k obloze vydala raketa Delta IV. Startovala z kosmodromu KSC a vynesla armádní družici WGS 7. Podrobněji jsme o startu a družici psali zde. Níže se můžete podívat na záběry ze startu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Čínská raketa CZ-3B 25. července ve 14:29 SELČ úspěšně vynesla dvojici satelitů čínského navigačního systému Beidou, který v posledních letech prochází transformací z lokálního navigačního systému na globální. Satelity se usadily na téměř kruhové oběžné dráze s výškou 22 000 km a sklonem 55 stupňů k rovníku. Jednalo se teprve o čtvrtý a pátý satelit nového systému Beidou. Do roku 2020 by Čína ráda vyslala celkem 35 satelitů tohoto systému.
Přehled z Kosmonautixu
A co jste mohli tento týden najít na našem portálu? Závěrečné díly seriálu Vesmírné osudy nás vzaly za Elonem Muskem a jeho životním příběhem. Podívali jsme se na video z přesunu rakety Sojuz na startovací rampu. Přinesli jsme vám informace ze závěrů vyšetřování nehody rakety Falcon 9, která měla k ISS vynést další zásobovací loď Dragon. Představili jsme vám samozřejmě další nové snímky trpasličí planety Pluto a jeho měsíců. Tento týden jsme vám také podrobně představili posádku Sojuzu TMA-17M.
Snímek týdne:
Snímek tohoto týdne bude patřit sondě Gaia a naší galaxii. Sonda Gaia je projekt ESA a klade si za cíl změřit, zaevidovat a rozčlenit až jednu miliardu hvězd v naší galaxii. Díky datům ze sondy budeme snad schopni vystopovat nejen jednotlivé hvězdy, ale i jejich pohyby, což by mohlo vést k rekonstrukci vývoje naší galaxie i předpovědím její budoucí podoby. Snímek, který si představíme jako snímek týdne ukazuje fotografii složenou z infračerveného snímání galaxie. Z mozaiky mnoha záběrů vznikl tento úchvatný pohled na disk našeho domovského ostrova ve vesmíru.
Zdroj: http://i.imgur.com/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/photo_07-23-02.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/photo_07-23-08.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/19923233965_e6751e8eed_k-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/19902880866_d17fd33f07_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/19736823660_61ff665ef1_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/19306535534_ba7b4722f8_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/CKkaGxYUAAAU1td.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xtf1/v/t1.0-9/11755272_1035632633114590_1367298569294482901_n.jpg?oh=946c7cf9ec0bc358f477972148ffe56f&oe=56169F27
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/Scriptunas_WGS7-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/Scriptunas_WGS7-9344.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/Scriptunas_WGS7-0271.jpg
http://spaceflightnow.com/2015/07/24/photos-delta-4-rocket-fires-off-the-pad-before-sunset/
Odkaz na plné rozlišení snímku naší galaxie: http://i.imgur.com/C9pL3Vc.jpg
Mám dotaz. Někde jsem četl, že je nesmysl, že bude New Horizons posílat obrázky z přeletu 6 měsíců, že to bude méně. A jinde zase, že to potvrdá rok a půl. Tak jak to je? Kromě toho mě docela překvapilo, že v přehledu není objev Země 2.0 vesmírným teleskopem Kepler.
Ono je to trochu komplikované tím, že se míchají komprimovaná a nekomprimovaná data. U těch nekomprimovaných by měl přenos trvat opravdu někdy do příštího listopadu. Naopak komprimovaná data se budou vzhledem k menšímu datovému objemu posílat rychleji – jen pár měsíců.
V žádném výčtu se nedají nikdy postihnout všechny aktuální objevy. Při sestavování tohoto článku se na objev Keplera nedostalo, protože se objevily jiné zprávy.
Vyčlenění objevu planety „podobné“ Zemi jsem nicméně vynechal záměrně. Je to spíše astronomie a ještě k tomu obor patřící spíše stránce věnované exoplanetám. Na to tu máme jiné specializované weby a zde se soustředíme vysloveně na kosmonautiku.