sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První krok k těžbě asteroidů

„I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“ – výrok přisuzovaný čínskému učenci Konfuciovi se krásně hodí na situaci, ke které došlo včera na ISS. V příštích desetiletích se možná začne rozjíždět největší těžební projekt v historii lidstva – dobývání zdrojů z asteroidů. Ale k tomuto cíli vede mimořádně dlouhá cesta, na kterou se musí technika řádně připravit. Všemu pochopitelně předchází testování těch nejzákladnějších systémů. Ze všeho nejdříve musíme být schopni najít asteroidy vhodné pro těžbu. Z přechodové komory japonského modulu Kibó byl včera vypuštěn cubesat Arkyd 3 Reflight (A3R). Tento satelit má ověřit základní systémy, které mají používat příští dalekohledy od firmy Planetary Resources. Ty už budou samozřejmě větší a jejich úkolem má být zkoumání složení asteroidů a vytipování vhodných kandidátů pro případnou budoucí těžbu.

Satelit A3R po vypuštění
Satelit A3R po vypuštění
Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/
Satelit A3R po vypuštění
Satelit A3R po vypuštění
Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/

Aktuálně vypuštěný satelit byl na stanici dopraven v dubnu na palubě lodi Dragon a po vypuštění by měl fungovat zhruba tři měsíce, než shoří v atmosféře. Ještě letos by se měl na oběžnou dráhu dostat pokročilejší typ zkušebního 6U cubesatu, nazývaný Arkyd-6 (A6). Ten má sloužit ke zkouškám dalších systémů např. senzorů pro infračervené snímkování.

Počítačová vizualizace satelitu Arkyd-6 (A6)
Počítačová vizualizace satelitu Arkyd-6 (A6)
Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/

Zdroje informací:
http://www.planetaryresources.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3_Stowed_ISO_IMG_3843-680×680.jpg
http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3R_PlanetaryResources_Deploy1-680×453.jpg
http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3R_PlanetaryResources_Deploy3-680×453.jpg
http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/2015/04/External-5j-680×452.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
bozner
bozner
10 let před

Myslím že to je asi zbytečné, žádná těžba z asteroidů se nebude vyplácet. Každé kilo dopravené mimo Zemi je šíleně drahé. A to souvisí i s návratem na Zem, protože tepelný štít který by byl potřeba na návrat přes atmosféru by musel startovat také. Zatím to beru jako sci-fi, stejně jako cestu lidi na Mars, prostě vyhozené peníze. Lepší by byly automatické sondy které by zkoumaly zajímavé objekty ve Sluneční soustavě. Aspoň že to Pluto dopadlo.

Lubix
Lubix
10 let před
Odpověď  bozner

Ono to neni tak neekonomický jak by se mohlo zdát. předpokládám že vytěžené materiály budou zpracovaný přímo ve vesmíru a na zem budou chodit až hotový výrobky a těch stejně nebude tolik jelikož většina produkce pude na stavbu vesmírnejch lodí a základen a tak ani nebude potřeba toho tolik vozit až na zem.

Racek
Racek
10 let před
Odpověď  Lubix

No, muselo by se jednat o opravdu vzácné kovy, jinak si nedovedu představit smyslplnou efektivnost. Nicméně, těžit kovy jako Wolfram, iridium, platina atd. je velmi obtížné i na zemi. Techniky těžby i zpracování jsou i na zemi velice obtížné, navíc na tělese bez gravitace a vody či atmosféry, no nedovedu si to představit. Takže, jedině rudy posílat ke zpracování na zem. Obrovská spotřeba ehnergie při těžbě, obrovská spotřeba paliva, nové dosud neznámé tecnologie…
No, možná tak za 100 let a za stamilirdy tolárků … takže tohle mě opravdu nevzrušuje. Ovšem průzkum, proč ne.

gg
gg
10 let před
Odpověď  Racek

Tak energie je tam k dispozici neomezeně mnoho, a mikrogravitace, prakticky neomezené množství vakua a absence nutnosti brát ohledy na životní prostředí 😉 by snad také mohly přispět k realizovatelnosti nových technologických procesů.

VaclavC
VaclavC
10 let před
Odpověď  bozner

Podle mne je to zajímavé hlavně pro získávání surovin pro použití mimo Zemi. Právě by to mohlo být o hodně lepší než je tam pracně dopravovat z naší gravitační studny.

A kdyby se podařilo vytvořit něco soběstačného, co bude ty suroviny jenom odesílat na Zemi, tak to také nakonec může být zajímavé i ekonomicky.

Nějak se ale začít musí.

gg
gg
10 let před
Odpověď  bozner

Ono kdybychom na Psyché nebo nějakém jiném podobném šutru našli hromadu platiny, tak se naše civilizace od základu změní. 😉

kopapaka
10 let před
Odpověď  bozner

Jakmile se rozjede nějaké to zpracování ve vesmíru, tak by neměl být problém vyrábět i tepelné štíty. Vtip je hlavně v tom, že na rozdíl od těch běžných, tyhle právě nebude tolik omezovat hmotnost – hlavně pokud půjdou před přistáním odhodit 🙂

Steve
Steve
10 let před

Domnívám se, že před zvládnutím těžby na asteroidech by lidstvo se mělo nejprve zabývat technologií odklonění asteroidu v případě hrozící kolize se Zemí. Až do nás jednou nějaký asteroid o několika km práskne, tak nastane globální katastrofa a kdo přežije, tak bude mít úplně jiné starosti.

bozner
bozner
10 let před
Odpověď  Steve

To máte pravdu, to si říkám taky.

Milan Školuda
Milan Školuda
10 let před
Odpověď  Steve

No a keď sa nad tým trošku zamyslíte, zistíte, že ide o jednu a tú istú vec. Keď dokážeme z asteroidu získavať suroviny, dokážeme celkom účinne ovládať aj jeho dráhu (zmena hmotnosti, sonda slúžiaca ako „gravitačný traktor“, a pod.). Takže jednoznačne tadiaľto vedie tá správna cesta. Treba si totiž uvedomiť, že väčšina ľudí, ktorí „sedia“ na tých potrebných prachoch, rozmýšľa v intenciách: aký zisk mi to prinesie. A ťažba na asteroidoch predstavuje do budúcnosti ten úplne najväčší zisk, čo v konečnom dôsledku môže významne pomôcť rozvoju technológií, ktoré nás pred asteroidmi uchránia.

Steve
Steve
10 let před
Odpověď  Milan Školuda

Současné náklady na vesmírného turistu o hmotnosti např. 60 kg pouze na oběžnou dráhu a zpět byly nedávno odhadované v souvislosti s tou sopranistkou na neuvěřitelných 50 mil. dolarů, dostat do vesmíru a případně zpět např 500 kg nákladu, představuje enormní náklady na raketové nosiče a pokud bychom brali v potaz reálné kosmické plavidlo na dálkové lety do vesmíru Dragon V2 od Space X, tak návratová kapacita není ani zde bůhvíjak velká. To by na asteroidech museli být šutry diamantů nebo být celé ze zlata, popř. z jiných extrémně vzácných prvků, aby se těžba vyplatila. I tak by případný transport po pár stovek kg na Zem stál stamilióny dolarů, možná miliardy, tak nevím jestli by taková těžba by byla při současných malých přepravních kapacitách byla vůbec rentabilní ?

kopapaka
10 let před
Odpověď  Steve

Přinejhorším si dokážu představit kompletně řízený dopad třeba desetitunového asteroidu sestaveného z vytěžených materiálů – vše, snad kromě řídící jednotky, by se dalo vyrobit tam nahoře… Je otázka, jaká by byla dopadová rychlost takového „kontejneru“ bez padáku…

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
10 let před

Tak druhý pokus se podařil. V říjnu 2014 první Arkyd sdílel osud společně s havarovaným Cygnusem.

Těžba samotná je jistě stále velmi futuristická záležitost, ale vysílání průzkumných sond k vybraným kandidátům na těžbu je věc reálná a těším se na to.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.