Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě. Je pochopitelné, že se tyto malé družice nemohou na cestu vydat samy. Svezou se proto s americkým landerem InSight, který má zkoumat vnitřní strukturu Marsu. Start je zatím naplánován na březen příštího roku. Projekt je stavěný tak, aby cubesaty mohly plně otestovat své schopnosti, ale aby jejich případné selhání neohrozilo primární misi.
Dva cubesaty MarCO jsou klasifikovány jako experimentální náklad. To znamená, že mají hlavně ozkoušet spolehlivost použitých technologií v meziplanetárním prostoru. Satelity budou složeny ze šesti základních kostek, což jim dá rozměry 36,6 24,3 x 11,8 cm. Satelity nebudou umístěny na landeru. Jejich místo bude na speciálním adaptéru horního stupně Centaur. Každá z družic se pomocí pružinového mechanismu oddělí od nosné rakety krátce poté, co nabere kurs k Marsu.
Zdroj: http://o.aolcdn.com/
Jejich prvním úkolem bude vyklopení dvou solárních panelů a také dvou antén – přijímací v pásmu UHF a vysílací v pásmu X. Cubesaty poletí po téměř stejné trajektorii jako InSight, ale budou se na cestě navigovat nezávisle, včetně vykonávání korekčních manévrů. Pohonný systém MarCO přitom nebude sázet na chemické reakce palivové směsi. Trysky využijí stlačený plyn. Osm trysek bude ovlivňovat dráhu letu, čtyři další dostanou na starosti orientaci cubesatu v prostoru, s čímž jim pomůže trojice setrvačníků.
Je jasné, že cubesaty nemají dostatek paliva na to, aby u Marsu zakotvily vlastními silami nebo dokonce přistály. Oba satelity tak kolem Marsu jen proletí. Konkrétně by měly Rudou planetu minout ve vzdálenosti 3 500 kilometrů.
Ale aby to nevypadalo, že MarCO nebudou mít s hlavní misí nic společného! Podle aktuálního plánu se zdá, že by satelity měly zachycovat data z landeru InSight, který bude procházet atmosférou a klesat na místo svého působení. Plán počítá s tím, že lander bude vysílat na ultra krátkých vlnách UHF a MarCO tuto zprávu zachytí a v pásmu X jej rychlostí 8 kbps odešle k Zemi.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Překlad: Autor
Tady už budou připraveny antény systému DSN, hlavně jejich sedmdesátimetrové talíře, které signál zachytí. Lander si bude svůj sestup řídit sám. Přenos dat tak pomůže pozemním operátorům lépe sledovat, jak celý přistávací manévr proběhl. Data o sestupu se samozřejmě budou posílat také přes americkou sondu MRO. U ní ale vědci počítají s tím, že bude muset obdržená data překonvertovat, než je odešle. Komunikace přes MarCo by tak mohla být rychlejší.
Zdroj: http://i1.wp.com/
Každopádně ale půjde o další velký pokrok na poli této mimořádně slibné kategorie družic. Pokud mise MarCO uspěje, otevřou se cubesatům úplně nové obzory, kde by se jejich služby daly využít. Jako první je tu využití cubesatů jakožto retranslačních družic během přistávání – MarCO pouze otestuje tyto technologie a pokud se osvědčí, stane se z nich norma.
Stejně tak by cubesaty mohly sloužit i k průzkumu nejrůznějších kosmických těles. Jejich možnosti stále rostou, tyhle malé krabičky toho umí stále více – kdo by si ještě před pár lety pomyslel, že poletí k Marsu. V dalších letech jejich význam a využití zcela logicky dál porostou.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-122a.jpg
http://o.aolcdn.com/hss/storage/midas/4be04f4bad6dbeaf7f260a33b5ead55f/202133245/marco2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/marco_edl_diagram.png
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/06/15-122b.jpg
Když jsem se o tom poprvé doslechl, trochu jsem se obával přílišné překombinovanosti, aby dílčí selhání neohrozilo InSight. Ale vypadá to, že cubesaty nebudou mít na funkci žádný vliv, když napoprvé jen zkusí přeposlat data, takže v pořádku 🙂 Ale rozhodně měl někdo skvělý nápad.
S tím prvním cubesatem k jiné planetě je to s přimhouřením oka trochu komplikovanější. V květnu 2010 vyslali Japonci cubesat UNITEC-1 (na jedné raketě s Akatsuki + plachetnicí IKAROS) a deklarovali jako cíl Venuši s plánovaným průletem v prosinci 2010. Ale to bylo spíš zbožné přání, protože neměl žádný korekční systém a musel by být extrémně přesně zacílen. Každopádně se již ve vzdálenosti Měsíce odmlčel a jeho další osud je neznámý. Tedy kdo ví, jestli se nakonec k Venuši opravdu nepřiblížil. Asi by se to dalo počítat jako první ohlášený pokus.
To je pravda, ale právě kvůli absenci korekčních systémů můžeme tento nápad považovat pouze za „reklamní tah“.
Spíše bych to nazval studentským nadšením 🙂 No ale každopádně se jedná o první cubesat na heliocentrické dráze. Rychlost na to měl dostatečnou.
To souhlasím. 🙂
Taková cubesatová Luna 1? 😉 Bohužel, meziplanetární komunikace obecně vyžaduje jednak docela dost energie, jednak stabilizovanou (a aktivně orientovanou) směrovou anténu, a typický dnešní cubesat, pokud vím, nic z toho nemá. Takže myšlenka poslat k Marsu nebo Venuši levnou 1U kostičku a zapsat se historie jako rekordně nízkonákladová expedice tak jednoduché nebude.
Poslední obrázek v článku má špatný popisek „Srovnání velikostí – v pozadí MRO, v popředí MarCO“.
Na obrázku je v pozadí maketa MRO v měřítku 1:2 – poloviční velikost.
Reálný satelit je o hodně větší:
Díky moc!
Opat musim pochvalit K k vynikajucemu vyberu clanku. Nebranil by som sa citat take kazdy den 🙂
Na stranke MarCO je aj pekne video: http://www.jpl.nasa.gov/cubesat/missions/marco.php
Rádo se stalo. 😉 a díky za odkaz.