Co nám přinesl první červnový týden v kosmonautice? To se dozvíte v aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který vás tentokrát vezme do Ruska, kde startovala raketa Sojuz 2.1, což byl první start od dubnové nehody s Progressem. Budeme se věnovat také cubesatové solární plachetnici LightSail, která má problémy, ale snad bychom se dnes mohli dočkat rozevření solární plachty. Zastavíme se také u Pluta, průlet sondy New Horizons se blíží a tak přichází stále více zpráv. Přidáme samozřejmě pár dalších zpráv k dobru. Přejeme příjemný zbytek neděle.
Sojuz 2.1 úspěšně odstartoval
Od dubnové havárie nákladního Progressu M-27M byly uzemněny všechny rakety Sojuz 2.1, kvůli vyšetřování příčin nehody. Vyšetřování bylo uzavřeno tento týden s konstatováním, že za nehodu může blíže neupřesněná konstrukční vlastnost sestavy Sojuz/Progress, která má souvislost s frekvenčními a dynamickými charakteristikami. Již 5. Června odstartovala raketa znovu. Šlo o vojenský let a mise byla úspěšná.
Start proběhl z kosmodromu Plescek, který se nachází asi 500 kilometrů severně od Moskvy a slouží přednostně pro vojenské starty. Nákladem byl vojenský snímkovací satelit nazvaný Kosmos 2505. Při startu byla použita stejná raketa s modernizovaným digitálním řízením, která byla použita při nešťastném letu Progressu. Dle zpráv nebyl během letu zaznamenán žádný problém. Start měl původně proběhnout už v květnu, ale vojenští inženýři chtěli počkat na závěry z vyšetřování nehody.
Zajímavostí vyslaného satelitu je jeho průběh mise, která probíhá jako za dob Studené války. Satelit řady Kobalt má na palubě optickou soustavu s vysokým rozlišením 30 cm/pixel, která má za úkol zmapovat pravděpodobně pro Rusko zajímavé vojenské oblasti. Avšak protože se nejedná o digitální aparát, bude třeba z vesmíru dostat zpět na Zem nafocený materiál. Satelit je proto vybaven návratovým pouzdrem, které tento materiál doručí zpět. Již poměrně dlouho se podobné satelity nepoužívají. Například americké ministerstvo obrany přešlo na plně digitální technologii v roce 1980, s tím, že se z vesmíru ještě několik roků vracely výsledky ze starších misí. Řada satelitů Kobalt využívá zkušenosti nabyté z mnoha podobných misí v minulosti. Tento satelit je však posledním z této řady a napříště se už i v Rusku počítá s využíváním digitálního sběru a posílání dat. Satelit je usazený na orbitě s nejnižším bodem ve výšce 173 km a nejvyšším v 280 km se sklonem 81,4 stupňů k rovníku. Oběžná dráha odpovídá již dříve používaným drahám v rámci misí Kobalt.
Kosmický přehled týdne
Zdroj: http://space.skyrocket.de/
Dnes v 16:02 by se měl tým, který stojí za experimentální cubesatovou solární plachetnicí LightSail pokusit o rozevření plachty. Malý satelit byl vynesen na oběžnou dráhu jako druhotný náklad při startu Atlas V. Od počátku má však řídicí tým problémy s komunikací a dodávkou energie, což zavinilo zpoždění rozevření plachty. V uplynulém týdnu řešil pozemní tým nedostatek energie, což vedlo ke ztrátě komunikace a to i přesto, že byly rozevřeny solární panely. Naštěstí se však po několika obězích kolem Země začaly baterie nabíjet a tým proto přistoupí k rozevření solární plachty. LaghtSail slouží jako technologický demonstrátor, nachází se na příliš nízké oběžné dráze, než aby mohla odplachtit na slunečním větru. V plánu jsou však další modely, které by mohly být vyneseny na vyšší orbitu, až bude koncept životaschopný. Držme palce týmu, ať se mu dnešní rozvinutí plachty podaří.
Zdroj: http://i0.wp.com/
Sonda New Horizons se blíží k vrcholu své mise, kterým bude průlet kolem planety Pluto, který by měl nastat 12. července. Jak se tato událost blíží, objevují stále přesnější data, fotografie a plány. Známe již časový harmonogram průletu, můžete si je prohlédnout na této přehledné infografice (náš čas získáte připočtením dvou hodin ke každému údaji). Zjistilo se také, že měsíce Nix a Hydra mají velmi chaotické dráhy, které vznikly díky nevyvážené soustavě Pluto – Charon. Jak vypadá obíhání kolem Pluta na měsíci Nix si můžete prohlédnout na tomto videu. Zajímavé je všimnout si i předpokládaných tvarů těchto měsíců, vypadají jako protáhlé fazole, což by měl být důsledek gravitačních sil v soustavě Pluto – Charon. Na závěr si prohlédněte gif animaci průletu sondy, kde můžete sledovat, jak se sonda během toho poměrně krátkého průletu bude postupně natáčet a různými přístroji mapovat různá tělesa.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Od 7. do 21. června nebudeme moci komunikovat s žádným satelitem a vozítkem na Marsu. Mars totiž bude z pohledu ze Země za Sluncem a proto se signál z ani k Marsu nedostane.
Nyní bychom již měli znát, kam přesně dopadla sonda MESSENGER po své úspěšné misi u planety Merkur.
Na závěr přikládám opravdu hezké video, které bylo natočeno kamerou GoPro umístěnou na odhozeném aerodynamickém štítu rakety Falcon 9v.1. Kryt našli vyplavený lidé na pláži i s kamerou s těmito záběry. Znalcům filmu 2001: Vesmírná odysea, jistě neunikne nápadná podobnost s jednou z nezapomenutelných scén z tohoto filmu. Video naleznete zde.
Souhrn z Kosmonautixu
A o čem jsme psali tento týden na Kosmonautixu? Představili jsme vám chrliče jisker pro připravovanou raketu SLS. Podívali jsme se na chystané plány Indie s vlastním raketoplánem. Zprostředkovali jsme vám poslední záběry měsíce Hyperion, které pořídila sonda Cassini. Překvapivé výsledky zkoumání dat ze sondy Rosetty o kometě 67P si můžete zase přečíst zde.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/Pyck_Couza_S3.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lightsail-1__1.jpg
http://i0.wp.com/www.solarinstructions.com/wp-content/uploads/2015/05/lightsail.jpg?resize=1200%2C797
http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/gallery/pluto_eyes_720.gif
Len pár drobností ku Kobaltu-M. Tento satelit nebol pre tento štart použitý z obavy, že pôjde o prvý let po nehode. Bol dlhodobo plánovaný, pričom o plánoch na jeho štart sa vedelo už minimálne rok. A nejde o žiadny starý šrot niekde zo skladu, podľa všetkého je tu regulérna nová družica, zastaralý je len koncept tohto typu satelitov používajúci návratové puzdrá, z ktorého však bolo pri družiciach Kobalt-M vyžmýkané technologické maximum (predpokladaná rozlíšenie pravdepodobne presahuje 30 cm/bod – čo je viac ako akákoľvek iná ruská družica). Ide však o úplne posledný, desiaty plánovaný let tohto typu družice. Do budúcna už bude plne nahradený optoelektronickými satelitmi Persona.
Dobrý den,
děkuji za upozornění na tuto nesrovnalost. Dohledat nějaké informace o této řadě satelitů vyžaduje trochu více snahy. Vaše slova však zdroje potvrdily. Sporný odstavec jsem přepsal a ještě jednou děkuji za toto upřesnění.
Přesně toto místo dopadu MESSENGERa bylo oficiálně známo již asi den po dopadu. A to jak znázorněno na fotografii, tak v podobě souřadnic. Tudíž žádná žhavá novinka 🙂 Vlevo mimo záběr je velký kráter s povědomým jménem Janáček. Když mu před pár dny na Hukvaldech ukradli Lišku Bystroušku, tak má aspoň poblíž trosky sondy.