Připravovaná soukromá loď pro posádku od společnosti SpaceX nese označení Crew Dragon a šestého května přišel velmi důležitý okamžik pro celý projekt – Dragon úspěšně otestoval svůj záchranný systém, který by jej v případě problémů odnesl pryč od nebezpečné rakety, která stojí na rampě – detailněji jsme se tomuto tématu věnovali zde. Jenže pro novou loď to ani zdaleka nebyla poslední zkouška. Než do jejích křesel usednou první američtí astronauti, bude muset Dragon prokázat svou spolehlivost i v dalších testech.
Velmi důležitou zkouškou bude takzvaný In-flight abort test, zkráceně IAT. V rámci této zkoušky otestuje loď svůj záchranný systém při těch nejkomplikovanějších podmínkách – na letící raketě. K aktivaci únikových motorů SuperDraco totiž dojde ve chvíli maximálního dynamického namáhání. Touto fází prochází nosič zhruba po první minutě letu když přejde do nadzvukové rychlosti. V této chvíli je raketa během celého startu vystavena největším tlakům. Pokud tedy Crew Dragon prokáže, že jeho záchranný systém dokáže odnést posádku od rakety i ve chvíli maximálního dynamického namáhání, bude nad slunce jasnější, že v jakékoliv jiné fázi letu už bude záchrana mnohem jednodušší.
Zdroj: http://i1-news.softpedia-static.com/
Zatímco Pad abort test proběhl na floridském kosmodromu, In-flight abort test by měla hostit rampa na Vandenbergově základně v Kalifornii. Z tohoto kosmodromu zatím vypustila SpaceX jedinou raketu – 29. září 2013 si tu svou premiéru odbyla momentálně používaná verze nosiče Falcon 9 v1.1 při vynášení družice Cassiope – viz zde.
Pro In-flight abort test se použije stejná kabina, která letěla na Pad abort test – ostatně právě proto ji technici okamžitě po vylovení z mořské vody ještě na palubě lodi omyli povrch sladkou vodou. Zajímavější je ale nosná raketa, která k IAT poslouží. Nosiče Falcon jsou sice levné, ale bylo by zbytečné použít pro tuhle zkoušku raketu v plné výbavě. Například horní stupeň by byl v tomhle testu úplně k ničemu. Jenže když nepoužijeme horní stupeň a loď posadíme rovnou na stupeň první, bude raketa nepřirozeně lehká a tudíž silná. Ve výsledku tak letový profil nebude odpovídat běžnému provozu.
Technici ze SpaceX nakonec rozhodli, že Crew Dragon posadí na upravený první stupeň, který bude mít místo klasických devíti jen tři motory Merlin. Díky tomu bude zrychlení i další charakteristiky odpovídat skutečnému ostrému letu. Nepočítá se ale se záchranou prvního stupně. K aktivaci záchranného systému totiž dojde v době maximálního mechanického namáhání, takže se dá očekávat, že první stupeň nepřečká odlet Dragonu ve zdraví. První stupeň by proto neměl mít ani přistávací nohy ani roštová kormidla.
Zdroj: http://sen.com/
Kdy test proběhne? To je hodně těžká otázka. Před pár týdny se hovořilo o tom, že by zkouška mohla proběhnout letos v létě, ale pak se začaly vynořovat informace, že SpaceX možná tento test zařadí až po prvním orbitálním (nepilotovaném) testu lodi, ten je zatím naplánován +/- na konec příštího roku. Zní to logicky – Crew Dragon má jiný tvar, než klasický Dragon a tak i jeho letová dynamika bude jiná. Pokud firma nejprve otestuje běžnou misi, během které nasbírá data, může se později pustit do testu záchranného systému.
Jenže nejnovější informace z portálu spaceflightnow naznačují, že by SpaceX mohla IAT uskutečnit ještě letos. To ale není vše – možná už v září roku 2015 bychom se mohli dočkat první zkoušky motorického přistávání kabiny Crew Dragon. SpaceX evidentně nabírá dech, protože první start Falconu heavy by měl také přijít ještě letos – zatím se neobjevily informace o jeho odkladu. Pokud to tedy vyjde, čeká nás v podání SpaceX hodně zajímavý konec roku.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/v5LLpUO.jpg
http://i1-news.softpedia-static.com/…/SpaceX-to-Start-Building-Launch-Abort-System-2.jpg
http://sen.com/Uploads/misc/SuperDraco%20test.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/dragon_landing.png
Jak to nakonec bude s IAT je z dnešního pohledu vskutku nejisté. Prosakují neoficiální informace, že SpX uvažuje o odkladu tohoto testu až na Q1/2017, tedy po prvním demo letu Dragona 2. Navíc by test možná mohl proběhnout z KSC a ne z VAFB, jak je plánováno dnes. A dále není ani jisté, že bude použita stejná kabina, jako při Pad Abort Testu. Ta by mohla být využita pro test přistání s motorickou asistencí ve Q4/2015 a pro IAT by byla použita kabina v podobě více blízké sériovému Dragonu 2. Takže uvidíme.
Dobry den,
chtel bych se zeptat primo nebo pozadat o odkaz na nejaky clanek o tom pojednavajici. V cem jsou vyhody motorickeho pristani oproti padakovemu. Odhaduji ze padak je lehci nez vaha paliva potrebne pro pristani. Navic pokud to chapu spravne tak Dragon by stejne mel padaky nest jako zalohu. Samozrejme z naseho laickeho pohledu je motoricke pristani elegantnejsi a ukazka hi-tech ale ma to sve ekonomicke, nebo prakticke (mozna si dokazu predstavit plynulejsi brzdeni, ale to sebou nese opet nutnost vetsiho mnozstvi paliva) opodstatneni?
tu padla podobna otazka: http://space.stackexchange.com/questions/7718/why-would-spacex-not-use-parachutes-for-the-final-descent-of-the-first-stage
hoci SpX fandim, k terminom testov na tento rok som dost skepticky z jednoducheho dovodu. planovanych komercnych startov maju 12, navyse k tomu su 3 testovacie (PAT, IAT, FH). ak zvladnu vsetky komercne lety, tak mozu si blahozelat, skor to vidim na takych 8-10. rad by som sa vsak mylil.
pride mi cudne, ze sa nesnazia zachranit prvy stupen pri IAT. staci naprogramovat spravny letovy profil, namontovat nozicky a mriezky a natankovat palivo. to im to zelezo nestoji za to?
Dekuji za odpoved, ale nerozumime si. U prvnich stupnu to chapu. Spis mi jde o samotnou lod Dragon.
Jinak co se tyce zachrany prvniho stupne, jako programator vidim uz obrovsky ukol „naprogramovat spravny letovy profil“. Ten nosic bude mit uplne jinou konfiguraci, jinou planovanou drahu a v kosmonautice musi byt vsechno hodnekrat otestovano. Pritom jestli to chapu spravne tak nasa tento test plati. Tzn. delat tolik prace navic kvuli jednomu jedinemu testu pristani, ktery je navic skoro zbytecny protoze vrati data k nepouzitelne konfiguraci, je asi zbytecne vyhazovani penez a casu (myslim ze pro SpaceX je oboje stejne dulezite). Kor s prihlednutim k tomu, ze behem roku ma SpaceX cca 10 (nevim kolik z 12 letu je na geostacionarni drahu) sanci si to vyzkouset na komercnich letech.
Výhod motorického přistání kabiny Dragon je několik.
1) SpX se rozhodla zabudovat LAS systém přímo do konstrukce lodě, po jejich stranách, čímž se LAS stal její integrální součástí = neodhazuje se jako nepotřebná věžička v určité části vzletu, jako tomu bylo/je u Mercury, Apolla, Sojuzu, Orionu a proto u Dragonu 2 motory SuperDraco (SD) zůstávají stále k dispozici od startu až po přistání. Zároveň odpadl jeden kritický moment při vzletu – odhození LAS věže => bezpečnější záchranný systém.
2) Dragon 2 má několik propojených nádrží paliva, které společně využívají jak manévrovací motorky Draco, tak silnější SD => úspora hmotnosti.
3) Motory SD mohou využít palivo při abortu startu a to kdykoli, až do dosažení orbitální rychlosti (to neumožňoval dosud žádný záchranný systém), načež by následovalo přistání na padácích. Pokud start proběhne v pořádku, bez abortu, motory SD a nesené palivo mohou být použity pro motorické brzdění a sestup – retrozážeh a přistání na pevninu.
4) Motorický řízený sestup a přistání mají umožnit přesnost přistání do 10 m od cílového bodu. To jiný systém neumožňuje.
5) motorické přistání Dragona bude umožňovat přistání na jiných tělesech sluneční soustavy a to s atmosférou, nebo i bez ní. (s padáky a airbagy na Měsíci nepřistanete)
6) Pokud bude dosaženo znovupoužitelnosti Dragona 2, nebude nutné ke kabině připojovat nový LAS systém (věžičku) => LAS je znovupoužitelný = levnější záchranný systém.
Moc dekujiza obsahly popis. V podstate jde o slouceni s zachranym systemem a moznosti bezpecneho pristani na pevnine. Nicmene me jeste zaujala myslenka c 5.
Je uz nejaky plan ze by dragon pod sebou nes jeste pridavnou nadrz aby mel dost paliva pro pristani na Mesici a nasledny start z nej? Nebo obecne nejaky servisni modul? Nebo toto je jen teoreticka monost? Je vubec dragon koncipovany i jako lod na mesic (pripadne dale) nebo je limitovan na „autobus na LEO“.
Ne o tomto se s Dragonem 2 neuvažuje. D2 by měl sloužit k letům s posádkou na ISS a zpět, případně další LEO a možná BEO lety s posádkou, ale bez pilotovaného přistávání na jiných nebeských tělesech než Země.
Bod 5) je o využití D2 jako bezpilotní platformy pro přistání vědeckého vybavení na jiných planetách a měsících.
Pro pilotované přistání na Marsu SpX projektuje jinou, mnohem větší loď – MCT (Mars Colonial Transporter).
K bodu 4 bych doplnil odpadnutí nákladné vyzvedávací operace a z toho plynoucí levnější přistávací manévr (s trochou nadsázky by mělo stačit zamést heliport a zkontrolovat radiomajáky). Na padáku se dá bezpečně přistávat jen v oceánu nebo někde v pustině.
Ano, levnější a rychlejší recovery pilotované lodě je další výhoda. Plyne z toho rychlý přístup k posádce a přivezeným vědeckým vzorkům, což snižuje riziko jejich poškození.
Ještě bych přidal jednu „drobnost“ – motorické přistání by mělo být komfortnější pro posádku, bez nárazu při dopadu na hladinu, nebo pevninu.
ano, jedina nevyhoda motorickeho pristatia je, ze momentalne to nie je odskusana technologia. akonahle budu mat uspesnot takeho pristatia cca 100%, tak to bude ozajstna facka ostatnym systemom pristavania 🙂 k tomu je vsak este dost dlha cesta.
No, na padáku přistává např. Sojuz, taktéž vlastně všechny ostatní lodě s kterými se počítá v budoucnu. Dokonce na zemi, poprvé už před 50 lety :-))Je to osvědčená a bezpečná technologie. K tomu bodu 5, pochopitelně spíš žert. A nevýhody motorického přistání? Pchopitelně, větší složitost, problémy skladování pohonných hmot vč. tepelné izolace, nárazuvzdornost, obecně nebezpečí vezení výbušného paliva v nejnáročnější části letu s vysokým tepelným a mechanickým namáháním (vibrace), o dosažení spolehlivosti bych silně pochyboval, jiná než 100% totiž není přípustná. U padákové technologie byla zatím pouze jedna nehoda .
No, jistě, vše se dá řešit. Nejsem si jist, jestli právě na tohle je ta pravá doba. A hmotnostní prodělek také není zanedbatelný.
Huhuhuhu. Proč je bod 5 „žert“!? Považujete snad mechanismus přistávání použitý pro MSL za dlouhodobě udržitelný, a použitelný pro větší náklady? Mně to přišlo jako východisko z technologické nouze (že v té době nebyl k dispozici dostatečně silný nosič pro těžší, ale zato jednodušší a zřejmě i méně riskantní motorický lander s tepelným štítem, ale bez padáků a s dobře chráněným nákladovým prostorem).
Podle mého názoru je další z výhod motorického přistávání i jeho univerzálnost. Na tělesech bez atmosféry je padák k ničemu, takže pokud dnes vyvíjíme technologii na přistávání pomocí trysek, připravujeme se tím i na třeba na Měsíc. Dvě mouchy jednou ranou.
Díky za další porci informací o SpaceX, jinak nedávno vyšel další článek o osobě Elona Muska, bohužel jsem se ještě nedostal k tomu ho přečíst, takže nemohu říct co se v něm dozvíte zajímavého, ale dávám sem odkaz pro všechny nadšence 🙂
http://waitbutwhy.com/2015/05/elon-musk-the-worlds-raddest-man.html
Na Elonu Maskovi je nejzajímavější to, že si věci dělá podle sebe a z dřívějších postupů (myšlenek, úvah) si bere málo co uzná za vhodné. Tím je málo závislý na „starých strukturách“. Snad nejlépe je to vidět v kosmonautice na jeho přístupu k reusable a v přístupu k reusable konsorcia ULA (Boeing, Lockheed Martin).