Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zúčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, co méně, a co případně vůbec. V případě letošních oslav čtvrtstoletí Hubbleova teleskopu by si možná takový rituál zasloužil ještě něco víc. Jenže je těžké hodnotit oslavence, který je vlastně „dědečkem“ v záplavě dnešních vědeckých přístrojů, a zasluhoval by si spokojený odpočinek. Přitom se těší plnému zdraví, a je stále ve vynikající kondici. Proč dědeček, když Hubble slaví „pouhé“ čtvrtstoletí činnosti? Inu ve vesmíru mimo ochranný štít atmosféry ubíhá čas jinak. Ale i pokrok v technologiích a vědě se za tu dobu, co si tam senior Hubble poklidně obíhá, neuvěřitelně zrychlil. Budujeme obří pozemní observatoře, které mnohonásobně předčí jeho rozlišení, vyvíjíme kosmické detektory, které budou schopny přímo pozorovat atmosféry vzdálených exoplanet…
Přesto zůstane Hubbleův teleskop něčím vyjimečným. Ať už po něm přijde cokoli.
Není jednoduché přemýšlet o roli něčeho současného v historickém kontextu. Daleko jednodušší je se do oné historie ohlédnout (minimálně je časem prověřená). To nám přeci jen umožní zachovat větší odstup. Tak třeba namátkou Pan hvězdář Galileo. Počátkem 17. století vylepšil dalekohled a podíval se do vesmíru. Spustil tím vlastně revoluci v moderní astronomii. Historie je krutá, takže spousta dalších osobností té doby je zapomenuta. Ale u něj už bude v kolonce „historický přínos“ zapsán tučným písmem přívlastek: „nesmrtelný“.
Troufám si prohlásit, že studenti astronomie, astrofyziky i kosmologie za nějakých sto let budou historii těchto oborů rozdělovat podobně jako my s přelomovým italským renesančním géniem: na dobu před HST a po něm. Zdaleka nebyl prvním teleskopem vypuštěným do vesmíru. Ale jeho význam pro naše chápání vesmíru je zásadní. Co víc – stal se z něj symbol nejen vědní, ale i kulturní a společenský. Symbol lidské touhy dobývat nové mety a posouvat hranice našich vědomostí.
A jako každá mise má i ta Hubbleova svůj konec. Zatím se o něm jedná v souvislosti s jejím nástupcem – programem infračerveného kosmického teleskopu Jamese Webba (JWST). Teď se pouštíme na tenký led, protože oficiálně se ještě úřad NASA nevyjádřil, ale v tomto týdnu se na některých kosmoportálech objevily zprávy, že JWST dostal konečně zelenou ke startu v roce 2018. Další informace – opět nepotrvzená – spekuluje o tom, že by k HST měl být dopraven malý robotický modul, jenž by teleskop navedl do hustších vrstev atmosféry a urychlil tak konec tohoto zařízení. Snad se v následujících měsících dozvíme více podrobností.
Současný provoz HST by mohl pokračovat až do roku 2020. Gravitace zvolna snižuje jeho oběžnou dráhu – ale malá sluneční aktivita udržuje naši atmosféru tenčí – takže teoreticky by se teleskop mohl udržet na oběžné dráze až do roku 2030. V rámci všeobecných úsporných opatření však nemůžeme čekat tak výrazné prodloužení mise.
Zatím si kosmický dědeček neužívá zaslouženého odpočinku. Naopak – probíhá jeho poslední velký program sledování vzdálených galaktických kup. Více informací o tomto projektu naleznete zde.
zdroj: http://frontierfields.org/
Než si přiblížíme některé přelomové snímky, pojďme se krátce podívat na Hubbleův teleskop v datech:
– teleskop osazený primárním zrcadlem o rozměrech 2,4 metru má na délku 13,3 metru a hmotnost něco málo přes 11 tun (tolik by vážil na zemském povrchu).
– HST obíhá naši planetu ve výšce 560 km rychlostí přes 27 000 km/h
– od doby vypuštění na oběžnou dráhu urazil vůči zemskému povrchu vzdálenost necelých 5 miliard km – obletěl Zemi skoro 137 000x
– už loni překročil počet jeho pozorování kosmických jevů a objektů počet 1,2 miliónu
– za svou aktivní historii se zaměřil na více než 38 000 vesmírných objektů
– nejvzdálenější z nich se od nás nachází 13 miliard světelných let – takřka 400 milionů let po vzniku vesmíru
– množství dat nashromážděné v rámci pozorovacích programů překročilo 100 TB
– měsíční objem dat HST činí přibližně 830 GB
– 4 000 astronomů z celého světa se ve svých pracích a výzkumech opírají o pozorování HST
– ti publikovali skoro 12 800 prací a článků na základě pozorování HST, což z něj činí nejproduktivnější vědecký přístroj v historii vědy. Některé z prací byly korunovány Nobelovou cenou (třeba výzkum supernov z roku 2011)
(zpracováno dle údajů Space Telescope Science Institute v Baltimoru)
Než se podíváme na pár vítězů nekonečných anket a soutěží o nejlepší fotku Hubbleovy historie, pojďme si dát skutečnou třešínku na dortu – snímek který NASA publikovala teprve včera. Stal se oficiálním narozeninovým symbolem čtvrtstoletí HST. Vidíme na něm mladou hvězdokupu Westerlund 2 :
zdroj: http://hubblesite.org/
Závěrem se pokochejme několika záběry, které se dostaly na čelní místa Hubbleových pozorování:
zdroj: http://www.spacetelescope.org/
zdroj: http://hubblesite.org/
zdroj: http://www.spacetelescope.org/
zdroj: http://hubblesite.org/
zdroj: http://cdn.astrobin.com/
Zdroje informací:
http://frontierfields.org/
http://www.stsci.edu/
http://hubblesite.org/
http://www.foxnews.com/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/hubble-telescope_0.jpg
https://frontierfields.files.wordpress.com/2015/04/ff_halfway_done.png
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2015-12-a-web_print.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2013-12-a-print.jpg
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/heic1501a.jpg
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/opo0328a.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg
http://cdn.astrobin.com/images/thumbs/d1d70504f08a602b0be1f33e92ae655c.1824x0_q100_watermark.jpg
asi to bude Sombrero?
Děkujeme za upozornění. Překlep byl opraven.
Gratulace americké NASA k obdivuhodné práci (počítaje v to i záchranou operaci). Není mi jasný smysl robotického modulu, který by měl případně urychlit zánik HST. Jaký k tomu je důvod?
Možná proto, aby bylo možné sestup řídit a nehrozilo, že zbytky dopadnou do obydlených oblastí.
Asi se jim nechce opakovat Skylab. No jo.. NASA nemá na pokuty za znečišťování 😀 😀
Dobrý den. Je možné někde najít informace o zdravotním stavu dalekohledu? Tedy které přístroje fungují a hlavně, kolik gyroskopů funguje?
Asi jste málo pochleboval, že vám neodpoví 😀
Redaktoři bohužel nemají čas sedět tady 24 hodin denně a číst si komentáře. Máme také svá zaměstnání, školy a osobní život. Snažíme se odpovídat všem, ovšem ne vždy to jde okamžitě. Jakmile autor bude mít trochu času a sedne k internetu, určitě odpoví.
Na úrovni pochlebování přece vůbec nezáleží, jen hledáme informace. Zatím to vypadá, že palubní přístroje jsou ok, ale detaily okolo gyroskopů jsem zatím nedohledal. Vypadá to, že jsou v pořádku, ale ještě si to chci ověřit.
S gyroskopy RSU problémy byly a při třech z pěti servisních misí se měnily (servisních misí bylo opravdu pět, i když ta poslední má číslo 4). Krize nastala v listopadu 99, kdy zůstaly funkční jen dva ze šesti, což je průšvih (známe z Keplera). Tak byla vyslána urychlená mise hned v prosinci a ta vyměnila rovnou všech šest. Při poslední servisní misi v roce 2009 byly opět vyměněny všechny (tahle poslední byla uskutečněna opravdu se skřípěním zubů, protože po Columbii chtěla NASA lety STS jen tak, aby bylo možno v případě problému doletět k ISS, což se s HST vylučuje).
Při té poslední misi bylo také na HST namontováno jakési spřáhlo na budoucí připojení „exekutora“.
Mnohokrát děkujeme za upřesňující informace.
prosím, prosím, prosím
nenechajte sa vytočiť
ste výborní
máte u mňa 1*********
Vytočit se určitě nenecháme, není k tomu ani důvod 😉
Datla zabanovat…:-)
Škoda jen, když si člověk představí, kolik výzvědných družic sleduje povrch Země. Na to prachy budou vždycky.
Uvažoval někdo o tom, že by se teleskop nacházel blízko ISS? Případně jiné stanice? Právě kvulivá serviskám. Každých 5 let by se vyměnily kamery a jelo by se pořád na maximum. Kdyby těch teleskopů bylo na stejné oběžné dráze třeba deset, tak by postupně mohly rotovat a vždycky jeden by se dával do pucu a zbytek by pozoroval.
Je sice hezký, jaké v dnešní době máme „megalomanské“ projekty pozemních dalekohledů, ale než se to všechno postaví…
A o JWST škoda mluvit. Buď to bude fenomenální úspěch, nebo také fenomenální průšvih. Rvát takové prostředky do jedné jediné sondy… Inu, jde to ze státního a dokaď to je na Zemi, pořád je práce.
Možná by bylo efektivnější říct si o pozorování oblohy SpaceX.
Naším heslem je nebanovat – a už vůbec ne kvůli názorům. Na to aby někdo dostal ban by se musel chovat opravdu nevhodně. 😉
zatím jsem žádnou vizi teleskopu v blízkosti ISS / jiné stanice neviděl. JWST sice bude velmi nákladný, ale myslím, že ty vložené investice za to budou stát.
Omlouvám se všem, že jsem během dne nestihl vůbec reagovat, přesně jak napsal M. Voplatka, množství povinností a lítání po určitých institucích mi znemožnilo jakékoliv sledování vlákna. Prosím, dejte mi trochu čas. Už jsem zpět, ale pořád řeším nutné pracovní maily, a když jsem to tu jen velmi letmo projel, má odpověď nemusí přijít ihned (jak je tomu třeba u některých aktuálních přiblížení sond k cílům).
Díky za trpělivost!
Ještě jedna omluva – sloučím dotazy do jedné zprávy, ale aspoň to bude na jednom místě. Dík za pochopení.
roman hronza napsal:
Gratulace americké NASA k obdivuhodné práci (počítaje v to i záchranou operaci). Není mi jasný smysl robotického modulu, který by měl případně urychlit zánik HST. Jaký k tomu je důvod?
Vojta napsal:
24.4.2015 (09:42)
Možná proto, aby bylo možné sestup řídit a nehrozilo, že zbytky dopadnou do obydlených oblastí.opadnou do obydlených oblastí.
Romane, Vojta to napsal velmi trefně. Jen to doplním. Ale jak už jsem v předchozím textu uváděl – zatím NEJDE o oficiální informace, takže je velký prostor pro spekulace. Takže uvedu jen info z komunikace neoficiální. S přídavným modulem by to mělo probíhat nejen tak, že by HST „natlačil“ do spodních vrstev atmosféry, ale zároveň by zvýšil jeho momentální oběžnou rychlost. To je vlastně ještě účinnější, než ho jen poslat „dolů“. V tom případě tření atmosféry uděla větší práci, než jen snížení oběžné dráhy. A jak už i bylo řečeno – problém těchto větších zařízení je v tom, že se při sestupu nechovají úplně předpověditelně, a letová obsluha si samozřejmě nechne lajsnout problém, že by některé části dopadly tam, kde by způsobily problém.
Problémy kolem „deorbitaze“ HST se řešily už před 10 lety, jen to teď nedohledám, ale s Googlem by to určitě šlo, i když by to bylo o krutém filtrování linků. Já bohužel tyto odkazy v archivu nemám, zvládám tak max. 5-6 let zpátky. A hlavně se za tu dobu úpně změninily naše technické možnosti.
Pepa77 napsal:
Nejaktuálnější zprávy a novinky najdete na:
http://www.stsci.edu/hst/scheduling/daily_status
http://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/main/index.html
Každopádně zásadní novinky najdete přímo na http://www.stsci.edu/
Datel napsal:
24.4.2015 (17:49)
Asi jste málo pochleboval, že vám neodpoví.
Pane Datle – všichni tu čekáme jen na pochlebování – odhadl jste to přesně! :))
Dušan Majer napsal:
24.4.2015 (18:27)
Zatím to vypadá, že palubní přístroje jsou ok,
ale detaily okolo gyroskopů jsem zatím nedohledal. Vypadá to, že jsou v pořádku, ale ještě si to chci ověřit.
S gyroskopy byly už problémy, ale je to drahně let, a taky bych to musel podrobně dohledat.
Zatím žádný větší problém snad není.
maiden napsal:
24.4.2015 (20:32)
Uvažoval někdo o tom, že by se teleskop nacházel blízko ISS? Případně jiné stanice? Právě kvulivá serviskám. Každých 5 let by se vyměnily kamery a jelo by se pořád na maximum. Kdyby těch teleskopů bylo na stejné oběžné dráze třeba deset, tak by postupně mohly rotovat a vždycky jeden by se dával do pucu a zbytek by pozoroval.
Je sice hezký, jaké v dnešní době máme „megalomanské“ projekty pozemních dalekohledů, ale než se to všechno postaví…
A o JWST škoda mluvit. Buď to bude fenomenální úspěch, nebo také fenomenální průšvih. Rvát takové prostředky do jedné jediné sondy… Inu, jde to ze státního a dokaď to je na Zemi, pořád je práce.
Možná by bylo efektivnější říct si o pozorování oblohy SpaceX.
—-
Já v té hektice přehlédl vaši zprávu. Ač je vlastně jena z nejzajímavějších.
Dovolte mi jen krátce. Pokud by vás to zajímalo, použijte soukromou zprávu zde, pač je to na dýl…
Nejde už vůbec o počet, ale o rozlišení. A v tom nám brání naše životodárná matka – naše Slunce.
Éra optických teleskopů už je za námi. Potřebujeme se posunout někam, kde dostaneme víc informací.
Souvisí to především s naším výzkumem vesmíru jako celku. Tam se musíme přesunout do jiných frekvenčních
délek. Hubble nám dal za to čtvrtstoletí nejvíc – vyždímali jsme jej víc než mokrý hadr. Což je ale fantastické.
Ale ty podstatné frekvence díky rudému posuvu už jsou někde úplně jinde. Proto JWST.
Směrem „dolů“ do IR budeme schponi detekovat víc starších událostí, pač se vesmír rozpíná, a úměrně k tomu se prodlužují délky elektromagnetického záření, které nás zajímá.
Pokud se vůbec program JWST uskuteční – ale podle neoficiální zprávy dostal zelenou – tak vůbec nemusíte pochybovat,
že půjde o naprosto stěžejní přelom srovnatelný s HST po korekci optiky – ba možná daleko větší.
PS: SpaceX bych do toho vůbec nedával. Jde o něco stejně revolučního, ale úplně na jiné bázi.
DÍKY. Konečně si našel někdo čas…:-)
Já pochopitelně nezpochybňuji projekt JWST po technické stránce.
Já mám prostě jen husinu z toho, že se vyrobí za nemalých finančních prostředků a času naprosto luxusní pozorovatelna a pak pod tím bouchne raketa…
Nebo to doletí do Lagrangova bodu a jedna třetina zrcadel se nerozvine.
Když si člověk vzpomene na sondu Galileo, tak to zazdila vědecky nejméně zajímavá součástka – anténa.
Že je Hubleův dalekohled vědecky vytěžený bych se snad neodvažoval tvrdit, možná pro ty nejlepší astronomy. Ale např. v ČR se z tisíce projektů na pozorování losuje 10% každý rok a o pozorovací čas je údajně docela bitka.
Prostě mi uniká, proč se při těch enormních vývojových nákladech neudělají rovnou 2-3 kusy té samé techniky, aby se ta cena alespoň trochu rozmělnila a využil se vývojový čas. A zrovna u Hublova teleskopu… Když si člověk představí, kolik špionážních družic kouká dolu lidem na dvorek, místo toho, aby se zkoumal vesmír. Člověk si skoro říká, že tu chybu zrcadla tam kdysi udělali záměrně, aby si z toho NEPŘÍTEL, ať už je to kdokoliv nedovodil skutečné rozlišení špionážních družic. Ale to už hodně spekuluju. Nakonec, astronomové ať jsou rádi, že vůbec nějakej teleskop maji, že ano.
(taky je možnost, že tam dali klasický nastavení zrcadla pro pozorování zemskýho povrchu a neuvědomili si to:-)
Ale díky za info a další pohled na věc.
Díky za článek. Příběh o HST je jeden z nejsilnějších v celé kosmonautice. Kromě těch pozitivních poselství je to ale bohužel i příběh o neuvěřitelné hlouposti, neschopnosti, neefektivitě a hlavně o naprostém vítězství politického marketingu nad zdravým rozumem.
No ale co už, aspoň z toho jsou pěkné fotky…