křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dočkáme se nové ISS?

Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.

Nová stanice by měla disponovat unifikovanými systémy – nabízí se třeba dokovací porty, takže by tu neměl být problém s odlišnými porty na ruské a americké straně. Stejně tak by se mohly sjednotit i elektronické charakteristiky modulů, nebo skafandry. Nová stanice má být předstupněm ke společné cestě na Mars.

Pro jistotu ještě jednou upozorňujeme, že informací není na 100% jistá a realita mohla být trochu jiná. Postupně se objevují zpřesňující informace o tom, že nejde o dohodu, ale o předběžné plány. Přesto se z toho dá vysledovat jistý trend v oteplování vzájemných vztahů (pokud pomineme teoretickou možnost, že jde jen o propagandistické divadýlko). Objektivně vzato nemá ruská kosmonautika dostatek peněz aby mohla provozovat vlastní stanici. Možná si to už uvědomili i sami Rusové.

Do roku 2024, kdy by podle současných vizí měla ISS skončit, je zatím ještě mnoho času a za těch devět let se může stát ještě mnoho věcí. Přesto není od věci sledovat nejrůznější trendy a informace, které se v tomto směru vynoří – i za cenu toho, že se za pár měsíců či let ukáže, že šlo o slepé uličky. Nechme se překvapit, co nám budoucnost přinese.

Zdroje informací:
http://rt.com/
http://phys.org/
http://www.upi.com/

Zdroje obrázků:
http://o.aolcdn.com/…/201754129/753449main_s134e010590_full.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Miroslav Uhlíř
Miroslav Uhlíř
11 let před

Nějaká spolupráce Číny a Ruska se nechystá? Čína sice nemá know-how, ale peníze by na takový projekt určitě našli. Ambice jim rozhodně nechybí. I  politicky k sobě mají blízko.

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Miroslav Uhlíř

Zajímavé je, že s Čínou navazuje spolupráci spíše Evropa než Rusko. Dokonce proběhly i nějaké úvahy na téma pobytu evropských kosmonautů na čínskýách stanicích. Ale zatím to nemá žádné konkrétní obrysy.

Radim
Radim
11 let před
Odpověď  Miroslav Uhlíř

Čína již dnes má velmi solidní know-how co se týče kosmického výzkumu. A to včetně pilotovaných letů. Nenechte se zmást vnější podobou, není to tak, že by si od Rusů nakoupila technologie a pak je jen provozovala. Jejich možnosti a schopnosti jsou dnes přinejmenším srovnatelné, pokud už Čína náhodou neukazuje Rusům záda.

Jak píšete, na rozdíl od Ruska má i dostatek peněz.

A pokud se podíváte do historie, mezi Čínou a Ruskem je tradičně větší napětí a rivalita než mezi, obecně, „východem“ a „západem“.
Rusko toho již dnes dokáže Číně nabídnout jen velmi málo. A to málo je pro Čínu jednodušší prostě nakoupit, než se nechat svazovat v rámci společných projektů. Navíc ISS ukazuje, že Rusové jsou, co by partneři, nespolehliví.

Čína pokukuje tam, kde může něco získat. A to jsou dnes pouze ESA a NASA.

Racek
Racek
11 let před
Odpověď  Radim

Čínská kosmonautika a zbraňové systémy staví dosu skoro výhradně na ruských technologiích. A to jak od nosičů, tak po lodi Šen čou, stíhačky mají výhradně ruské motory a domácí vývoj se silně opožduje. No, samozřejmě, ruské suroviny potřebuje každý. Peněz mají dost? No, spíše se soustředují na vybrané cíle a postupují systematicky. Postupně dohánějí, třeba to přistání na měsíci bylo velmi impozantní a originální. A nezapomenme, rusové mají obrovské zkušenosti, i když spousta specialiostů dnes pracuje pro západní firmy. Peníze budou problém, ovšem pro armádu ne. A tam dnes spadá Vostočnyj i Angara.
No, snad se Ukrajina uklidní a spolupráce je žádoucí, to obě strany vědí. Konec konců, rusové ISS vlastně zachránili, i když ne zadarmo, jistě.
Takže, pokračovat je docela reálné. Rusové jsou se svými zkušenostmi a zázemím přínosnější než ESA. Jistě, z hlediska experimentů je evopa též přínosem.
A jestli se Čína připojí? Ne, ta má jiné plány. Osvojit si technologii, získat zkušenosti a potvrdit v budoucnu svou roli největší ekonomiky světa. Oni mají čas, nikdy nepospíchají. A takové země se nepřidávají do cizích programů, naopak, oni se žádají o možnost se připojit. Jako třeba do toho projektu Asijské rozvojové banky. A v budoucnu do nějakého opravdu velkého kosmického programu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.