„Dnes na mě čeká opakování ruských protiopatření. Pod pojmem protiopatření máme ve světě ISS na mysli všechno to, co děláme za účelem minimalizace efektu oslabení svalů, kostí a kardiovaskulárního systému ve stavu beztíže. Co se týče rodiny protiopatření, jednoznačným vítězem trofeje o nejbizarnější kousek vybavení, je pro mě Chibis-M. S ničím takovým jsem se doposud ještě nesetkala!

Úterý 17. prosince 2013

Zde je nastínění problému, se kterým má Chibis-M za úkol bojovat: Ve stavu beztíže nejsou tělní tekutiny, konkrétně krev, přitahovány gravitací do nohou tak, jako je tomu na Zemi. Tomuto jevu říkáme ‚fluid shift‘ (volně přeloženo ‚přesun/posun tekutin‘, pozn. redakce). Fluid shift je příčinou nateklého obličeje a hubených nohou, které se u astronautů obyčejně projevují, když jsou na oběžné dráze.

Chibis-M je jednoznačným vítězem trofeje o nejbizarnější kousek vybavení.
Zdroj: https://plus.google.com/

Když se astronauti vrátí na Zemi, gravitační efekt může způsobit zmatek v kardiovaskulárním systému. A právě proto máme k dispozici Chibis-M. Oblečte si jej, těsně utáhněte neprodyšný spoj okolo pasu a poté uvnitř, tedy okolo spodní části těla, snižte tlak. To způsobí doslova nasátí krve do nohou. Toto provádějte opakovaně několik týdnů před přistáním. Účelem je připravit váš kardiovaskulární systém k lepšímu vypořádání se s návratem na Zemi, kde všechno něco váží. A pokud to nepomůže, nikdo nebude moct říct, že jste se nepokusili udělat maximum!

Úterý 28. ledna 2014

Dnes jsem měla pro změnu opakovací lekci týkající se Tučňáčího obleku. Ruští doktoři jej doporučují nosit několik hodin denně během posledního měsíce pobytu na ISS. Tento oblek má množství kompresních prvků, které vyvíjejí tlak mezi rameny a pánví. Účelem je stlačit páteř zpátky do původní délky. Při dlouhodobých pobytech na oběžné dráze totiž stav beztíže způsobuje její uvolnění a prodloužení. Kompresi na různých místech obleku si navíc můžete nastavit takovým způsobem, abyste zaujímali polohu, ve které bude vaše tělo pracovat proti obleku. Tím se trénují malé stabilizační svaly, které na Zemi podvědomě používáme, ale které na oběžné dráze velice rychle slábnou.

Ruští doktoři jej doporučují nosit několik hodin denně během posledního měsíce pobytu na ISS.
Zdroj: https://plus.google.com/

Neděle 9. února 2014

Tady u nás v Hvězdném městečku je víkend téměř u konce a je čas připravit se na další tréninkový týden. V pátek jsme završili trénink minulého týdne dlouhou celodenní simulací v maketě ruského segmentu ISS a zkoušeli jsme reakci posádky na stav náhlé dekomprese uvnitř stanice. Toto opakování přijde vhod příští týden, kdy budeme mít toto cvičení ve vakuové komoře s opravdovými úniky atmosféry a klesajícím tlakem. Už se na tuto zkušenost velice těším!

Minulý týden jsem dále absolvovala zajímavou hodinu na nakloněném stole, jejíž účelem bylo vyzkoušet, jak mi pasuje Brasljet (Браслет). Tento předmět mi byl poprvé představen minulý rok v létě spolu s množstvím ruského oblečení a osobních hygienických potřeb. Účelem hodiny bylo změření mých stehen, aby mi mohl být vyroben můj vlastní Brasljet, který se mnou poletí v Sojuzu.

Princip je docela jednoduchý. Máte k dispozici anatomicky tvarovaný textilní pruh, který stáhnete kolem horní části vašich stehen, abyste omezili žilní průtok krve z nohou do horní části těla. Toho je využíváno během prvních dnů pobytů v kosmu, aby se astronautům pomohlo s adaptací na podmínky stavu beztíže, při kterých nastává nepříjemný přesun tekutin do hlavy a horní části těla.

Braslejt utáhnete kolem horní části vašich stehen, abyste omezili žilní průtok krve z nohou do horní části těla.
Zdroj: https://plus.google.com/

Velká čísla, která vidíte na obrázku, jsou stupnicí, která vám umožňuje utáhnout Brasljet na specifickou hodnotu, která je určena před startem. A právě tehdy přichází ke slovu nakloněný stůl. Tím, že je člověk nakloněn hlavou dolů, může být simulován efekt přesunu tělesných tekutin do hlavy, který nastává ve stavu beztíže.

K dosažení objektivních měření efektu naklonění na můj oběžný systém, mi byly aplikovány senzory okolo hlavy. Nejdříve u mě několikrát střídali náklon 50° s hlavou nahoře a 50° s hlavou dole. Jakmile byli specialisté spokojeni se základními daty, pomohli mi nasadit si Brasljet. Prošli jsme několika opakováními, abychom zjistili, jak moc si jej mám utáhnout, aby bylo dosaženo kýženého efektu. A výsledek byl opravdu značný. Uvědomila jsem si to ve chvíli, kdy mi Braslejt sundali. Ležela jsem stále nakloněná hlavou dolů pod úhlem 50° a jakmile byl Brasljet odstraněn, okamžitě jsem cítila všechnu krev řítící se do hlavy. Nakloněné lehátko se kromě tohoto používá ještě v Bajkonuru během předstartovních příprav, jak můžete vidět na následující fotografii astronauta ESA Paola Nespoliho. Tělo si díky tomu pomalu začíná zvykat na stav beztíže.“

Nakloněné lehátko se kromě tohoto používá ještě v Bajkonuru během předstartovních příprav.
Zdroj: https://plus.google.com/

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/

Další podobné články

Nikdy si neberte módní radu od astronauta Deník astronautky, stav beztíže Lidské smysly ve stavu beztíže Deník astronautky, Návod na obléknutí skafandru