Chystaná raketa Falcon Heavy, která by se měla stát nejsilnější raketou současnosti by měla poprvé startovat už letos. SpaceX samozřejmě musí věnovat značnou pozornost všem zkouškám – ty v aerodynamickém tunelu nevyjímaje. Společnost nedávno představila dvě fotografie, na kterých je vidět kovový model této rakety určený pro aerodynamické zkoušky.
Ze snímků si můžeme udělat dobrou představu o tom, jak by měl Falcon Heavy vypadat. A mimochodem ještě jedna informace ohledně této rakety – SpaceX slibuje že pokud se dostane do stavu, kdy bude zachraňovat všechny tři bloky z prvního stupně, tak start Falconu Heavy bude levnější, než start Falconu 9 na jedno použití.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net
Zdroj: https://scontent-vie.xx.fbcdn.net
Zdroje obrázků:
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fheavy_product_page1.jpg
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/…d15f25c285a793b721e5e22a092480f0
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/…7260f969e49a08b72eccd240bbb57df5&oe=55BA298D
Tak mě tak napadá – kdyby přidali ještě z boku další 2 první stupně z Falconu 9, tak by nosnost na LEO mohla dosáhnou až 90 t. To už by bylo dokonce víc, než první verze SLS.
Zase až takovéhle kupecké počty (Zdvojnásobíme počet urychlovacích bloků, vzroste dvakrát i nosnost) v kosmonautice nefungují :-). Nosnost by se zvýšila, ale jistě ne dvojnásobně. SpaceX si zřejmě dobře spočítala, že jí plně vyhovuje současná nosnost a pro těžší náklady bude zřejmě chystaná raketa BFR, o které bychom se měli dozvědět více na podzim. Podle dostupných informací by se mělo ale jednat o jediný válec bez urychlovacích bloků.
Taky neříkám, že dvojnásobně. Pokud vím, tak FH má mít 53 t na LEO. Sice nevím, jak k tomu SpaceX dospěla, když jeden Falcon má jen 13 t, ale asi pojedou motory na max. výkon a třeba budou ještě nějak upravené…
Nicméně FH se skládá ze třech prvních stupňů FH. 53/3 = cca 18 t.
čili 18×5 = 90.
Kde je v mém výpočtu chyba?
oprava: Nicméně FH se skládá ze třech prvních stupňů Falcon 9.
Těch 53 tun bude pro pokročilejší verzi, která bude používat tzv. systém cross-feed (jako první raketa v historii mimochodem). O co jde? První generace FH bude fungovat takto – Každý ze tří bloků bude fungovat jako samostatná raketa – palivo z jeho nádrží bude napájet devět motorů na jeho spodní části. Jenže za určitý čas přijde technologie cross-feed. Palivo z postranních boosterů nebude živit jen svých 9 motorů, ale jejich nádrže budou propojeny s centrálním blokem. Každý postranní booster by měl navíc krmit palivem i tři motory bloku centrálního. Co to znamená? Jednak to, že postranní bloky vyhoří rychleji (větší spotřeba paliva), takže se oddělí od rakety v nižší výšce a při nižší rychlosti (to přinese snadnější záchranu). Ale hlavně – samotná raketa bude po odhození boosterů už v určité výšce, poletí určitou rychlostí a přitom bude mít stále téměř plnou nádrž prvního stupně. Díky tomu může na oběžnou dráhu doručit těžší náklad.
Proč jen dva, když by se vešly čtyři? 🙂 O něčem podobném se uvažovalo i s raketou Delta IV Heavy. Ta je v současné verzi designově podobná Falconu Heavy a o variantě se šesti urychlovacími bloky sepsali studii. Pro let na Mars či budování měsíční základny by to nemuselo být od věci, ale zatím to asi nemá cenu.
Nebylo to potřeba. SpaceX si umí dobře spočítat co se vyplatí a co už ne.
U Delty se o tom uvažovalo (i u Atlasu), ale krachlo to hlavně kvůli nutnosti přestavovat rampy i celou infrastrukturu, navíc by se tím zvýšila už tak vysoká cena za jeden start.
Úplně mě zamrazilo, když jsem si přečetl:
„pokud se dostane do stavu, kdy bude zachraňovat všechny tři bloky z prvního stupně, tak start Falconu Heavy H bude levnější než start Falconu 9 na jedno použití.“
Reuseable technologie naprosto změní ekonomii kosmických letů.
Tak ono je to i logické. Palivo stojí jen zlomek toho co samotná raketa, takže jeden první stupeň je určitě dražší než palivo pro 3 první stupně.
něco jsem o tom napsal na
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=1547&p=47921#p47921
cela masineria okolo jedneho startu F9 stoji cca $60mil, palivo do raketky stoji $200000. ak sa teda podari vyriesit znovupouzitelnost, hoci len prveho stupna, naklady na jeden start rapidne klesnu.
Přiznám se mi těch 60 Mil USD trochu nezdá. Protože pak by SpaceX vypouštěl sondy skoro bez marže (cena „taxíku“ je 61,2 Mil USD: http://www.spacex.com/about/capabilities) . Musím poctivě uvést, že jsem šel tímto směrem také, ale byl jsem upozorněn na chybu.
Potvrzené náklady mám 34-40 Mil USD na 1.stupeň a palivo v řádech stovky tis. USD. Nejsou v tom náklady na 2. stupeň. Můžete uvést Váš informační
zdroj?
Více na:
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=1547&start=10
Mňa z toho zatiaľ nemrazí, pretože ešte žiadny stupeň návrat neprežil.
Ale samozrejme im to prajem.
Nejedná se o plané sliby. Je to v praktickém vývoji. Už několikrát chybělo málo. Dočkáme se 😉
prvy stupen zo startu s druzicou DSCOVR uspesne makko pristal na morskej hladine 🙂 keby pristaval na ASDS, asi by ho mohli dat do muzea ako prve uspesne makke pristatie…. ale to su len spekulacie… nehra sa tu na keby
To, že je něco ve vývoji, ještě neznamená, že to potom bude v praxi fungovat tak jak bylo zamýšleno. SpaceX má velice šikovnou PR a jak vidím málo kdo si zachovává v přístupu k jejím plánům a slibům chladnou hlavu a zdravě skeptický přístup 😉
Tak si hlavně dejte si pozor, aby ten přístup byl opravdu „zdravě“ skeptický a ne „nezdravě“ kritický 😉
Já vůbec neřeším, jakou má SpaceX PR. Já jen sleduji, co dělají, jak testují to, co vyvíjí, dívám se na fotky a videa jejich misí a pokusů o znovu přistání, porovnávám si, o čem Musk mluvil, že udělají s následnou realitou a dělám si z toho názor sám.
A usuzuji, že k hladkému znovupřistání mají skutečně blízko.