Najděte si nějaký hodně velký mixér a vložte do něj čtyři základní ingredience – sondu MAVEN, která momentálně krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru, přidejte k ní evropskou zásobovací loď ATV, která před pár týdny dokončila svou poslední misi, přidejte i horní stupeň Centaur a nezapomeňte na robotickou paži, kterou znáte třeba z raketoplánů nebo ISS. Nechte mixér dělat svou práci a až jej vypnete, možná v něm nenajdete jen rozemletou směs drátů, kovu a tištěných spojů. Možná se budete dívat na základ nové kosmické lodi, která bude létat k ISS.
Ale nechme ironie a pojďme se podívat na celý plán společnosti Lockheed Martin seriózním pohledem. Firma by ráda vstoupila do kontraktu na zásobování ISS, který chystá NASA od roku 2018. Detaily tohoto programu rozebereme v krátkém článku, který u nás vyjde odpoledne. Dnešní hlavní téma patří projektu Jupiter, jak se má jmenovat základní stavební kámen celého projektu má vzniknout na základě systémů, které byly vyvinuty pro sondu MAVEN (kterou mimochodem stavěl právě Lockheed Martin).
Zdroj: http://i.space.com/
Jupiter má mít průměr 4,4 metru a na výšku by měřil 3 metry a disponoval by robotickou paží, jejíž výroby by se ujala firma MDA Robotics and Automation, která už postavila ramena pro raketoplány i ISS. Jenže Jupiter nebude disponovat žádným nákladovým prostorem. Na celém programu je možná nejzajímavější to, že Jupiter bude plnit roli vesmírného tahače, který bude pendlovat se zásobovacími moduly Exoliner.
Pokud vyjdou všechna schvalovací řízení a program se dostane do ostrého provozu, měla by mise vypadat takto: Na svou první misi vyrazí Jupiter i s modulem Exoliner – počítá se s použitím rakety Atlas V – a doletí k ISS a nechá se s pomocí její paže připojit na jeden z dokovacích uzlů. Až doposud všechno probíhá jako u běžné zásobovací mise. Zajímavé to začne být až po vyložení zásob z Exolineru a jeho naplnění nepotřebnými věcmi. Sestava se s pomocí staničního ramene oddělí od stanice a odletí pryč. Nezamíří ale rovnou do atmosféry.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Jupiter domanévruje k hornímu stupni Centaur, který před pár dny vynesl na oběžnou dráhu nový zásobní modul Exoliner s čerstvými zásobami. V tuto chvíli přijde ke slovu robotická paže na Jupiteru. Ta se postará o výměnu obou Exolinerů – na Centaur připojí starý modul s nepotřebnými věcmi z ISS a k Jupiteru přidá modul s čerstvými zásobami. Jupiter s pomocí svých motorů zamíří zpět k ISS a Centaur se otočí proti směru letu, zažehne svůj motor a s již nepotřebným Exolinerem shoří v atmosféře.
Na první pohled hrozí problémy s palivem, ale Lockheed Martin má zřejmě tuto pasáž dobře promyšlenou. Jupiter by měl být schopen doplňovat palivo z nádrží zásobovacího modulu přímo na oběžné dráze. Což mimochodem znamená, že tento projekt by měl být schopen vozit na ISS pohonné hmoty, což doposud žádná americká loď nedělala. Tento úkol vždy zajišťovaly ruské Progressy a evropské ATV.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Překlad: Autor
Je jasné, že by se musely udělat konstrukční změny na stanici, ale už tento plán ukazuje, že pokud Rusové opravdu po roce 2024 ISS opustí, tak že americká část nebude odsouzena k záhubě. Právě nedostatečné řešení logistiky pohonných hmot bylo až doposud jedním z hlavních problémů. Výhodou je i to, že pokud by rakety Atlas V vynášely pouze Exoliner, nepotřebovaly by pomocné urychlovací bloky, což by zjednodušilo a zlevnilo starty.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Lockheed Martin zároveň upozorňuje, že Jupiter by mohl v budoucnu posloužit jako platforma i pro další využití. Nabízí se třeba servis satelitů na oběžné dráze, nebo vypouštění cubesatů. Firma zároveň upozorňuje, že by nebyl problém dát Jupiteru větší solární panely a třeba iontový pohon, aby mohl sloužit i mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Pak by mohl plnit ještě širší spektrum úkolů – od servisování vzdálených družic až po podporu pilotovaných misí mířících mimo zemské gravitační pole. Jupiter/Exoliner by tak naplnil vizi, kterou NASA razí – aby se ISS stala inkubátorem nových technologií, které mohou najít i širší využití.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7175657_orig.jpg?490
http://i.space.com/…/i02/lockheed-martin-crs-2-iss-docking.jpg?1426195389
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3044906_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5735488_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4720178_orig.jpg
To by mohlo být zajímavé řešení. Konečně použitelný orbitální tahač a raketa vynáší jen nákladní kontejner a ušetřená hmotnost znamená víc užitečného nákladu.
Jen by mě zajímalo, jaká bude životnost Jupiteru na oběžné dráze, respektive na kolik záchytů Exolineru to plánují.
Informaci o životnosti jsem zatím nikde nenašel, ale pokud půjde Jupiter dotankovat, tak by mu na LEO mnoho rizik hrozit nemělo a mohl by tak vydržet docela dlouho.
😉 zaujímavé myšlienka. Ale rusi na niečom ešte zaujímavejšom robia už od roku 2009. Jadrový reaktor ako zdroj výkonného ťahača (1MW !) na princípe iontového motora s možnosťou dotankovávania na obežnej dráhe. Už majú vyrobené špeciálne nové palivové tyče a problém je paradoxne s chladením. Pôvodný termín bol rok 2018, teraz sa hovorí o roku 2019. Držme im palce… http://atominfo.cz/2014/09/rusko-pripravuje-jaderne-elektricky-kosmicky-motor/
Díky za info. U Rusů je bohužel problém s tím, že mnoho zajímavých nápadů nejsou schopni realizovat včas a jejich vývoj provází značné problémy – viz modul Nauka, nebo sonda Fobos-Grunt. Držím jim palce, aby se tento meziorbitální tahač podařilo realizovat.
Tak tak plne súhlasím…Roskozmos rád rozpráva o víziách. A kauza Nauka je úplná katastrófa …bez nej je ISS polochromá na poli vedy. Ináč ROSATOM je asi serióznejšia organizácia ako Roskozmos, viď ich výsledky a termíny, ktoré ako jediný na svete dodržiavajú vo výstavbe atomových zdrojov.
Ale zas aj v NASA si radi zasnívajú 🙂 a o nič menej! ..viď ponorka na prieskum Titánu… http://atominfo.cz/2015/02/vedci-z-nasa-planuji-pruzkum-titanu-pomoci-jaderne-ponorky/ Keďže nielen, že nemáme takú technológiu ale ani raketu, ktorá by bola schopná odviezť tak ťažký náklad tak ďaleko ..viď Vaše články aj na tomto servery o nosnosti SLS k vzdialeným planétam. A to už nehovorím o snívaní o prevŕtaní sa do ľadových mesiacov (Europa, Enceladus ..cca 40 – 50 km hrúbka ľadu)keď v najbližšej misií na Mars sa ideme s veľkou slávou prevŕtať do hĺbky tuším 1,5 či až 4 metre? ;)Ešte na okraj, v Antarktíde sa briti (jazero asi pod 2,2 km vrstvou ľadu) a rusi pokúšali prevŕtať do podľadovcových jazier (rusi do jazera Vostok asi 4,2 km do hĺbbky) a trvali im to 22 rokov! A to všetkú infranštruktúru, stroje, ľudí, technológie majú k dispozícií a môžu doviezť…
Plně s Vámi souhlasím, že některé plány, které prezentuje NASA jsou také hodně odvážně (až skoro sci-fi). Přesto mezi ruskými a americkými prohlášeními vidím jeden podstatný rozdíl – zatímco Američané vždy upozorní, že se jedná o studii, která se jednou třeba množná realizuje, Rusové to prezentují jako hotovou věc, často navíc i s termíny (které jsou nereálné). Za poslední tři roky to bylo obnovení provozu rakety Eněrgija, obnovení provozu Buranu, samostatná stanice mimo LEO, trvale obydlená lunární základna, bezpilotní přistání na Ganymedu – to jsou jen některé projekty, na které jsem si narychlo vzpomněl. Rusko vždy vypustí takové prohlášení, které obsahuje termíny, vypadá to už skoro jako hotová věc, ale po půl roce je ticho po pěšině. Kdyby to dělali jako NASA – tedy uvést, že jde o plány, návrhy a spekulace do budoucna bez časového upřesnění – neřekl bych jen půl slova. Takhle říkám, že pokud Rusům vyjde čtvrtina z toho, co naslibují, pak budu rád. Stav ruské kosmonautiky není vůbec dobrý a je potřeba, aby dostala nějaký nový impuls. Teoreticky by tou jiskrou mohly být nové rakety Angara a vyvíjená loď PTK-NP.
Ja si tiež myslím, že nie je veľký rozdiel medzi rusmi a američanmi v oblasti Visions. Kde maju američania trochu navrch je tzv. ability to ex ecute. Tento spôsob hodnotenia sa používa v tzv. Gartner magickom kvadrante.
V tomhle zcela souhlasí s Dušanem. NASA nebo ESA navrhuje vize, na čemž není vůbec nic divného ani špatného. Nikdy NASA neprohlásila např. „do 10 let vyšleme ponorku do moří na Titanu“. Roskosmos naproti tomu dělá takováhle velkohubá prohlášení a pak skutek velice často utek. A nejhorší je, že ta prohlášení mění jak ponožky.
Pokud si vzpomínám, tak skrz tu ledovou vrstvu na Europě se nemělo vrtat, ale protavovat, za sondou to mělo zase zamrzat a snad se mluvilo o tom, že by se zevnitř odmotával nějaký komunikační kabel. To mi přijde jako daleko reálnější varianta (i když nevím, jak s tím kabelem, kam by se smotaný vešel).
😉 áno, stotožňujem sa vo väčšine toho čo uvádzate, videla som to aj vo Vašom videu na streame.cz 😉 Nuž neviem či až tak vzdialené impulzy pomôžu. Angara 1 aj Angara 5 už leteli, ale nie je plánovaný náklad a kozmodrom Vostočnyj má tiež svoje meškania, povedzme 2018+. A vyvíjaná loď PTK-NP nuž to je tiež tak 2020+. Pre prelom rokov 2015-2016 skôr tie impulzy vidím v tom že ako sa pohnú ceny nosičov dolu po verím, že úspechu SpaceX s návratom prvých stupňov a ešte ich bombostickom prekvapení čo avizovali na koniec roka. Otázka bude či a koľkí konkurenti okopírujú ich technologický postup s recykláciou raketových stupňov a budú konkurencie schopný. Pre roky 2016-2018 sa bude lámať dôveryhodnosť rusov v spolupráci s ESA na projektoch Luna 22 až 26. A hlavne kritické budú roky okolo 2018 keď úplne skolabuje trh okolo vesmírnej turistiky, komerčného vynášania náhladov a vynášania osôb. Firiem a prostriedkov by už malo byť hodne (vo všetkých veľkostných segmentoch), len záujemcovia budú akosi chýbať a hlavne nebude ich kde voziť ..(Biggelow AeroSpace pri najlepšej vôly bude 2025+). Skôr tie impuly by sa dali nájsť, a to veľmi málo ľudí registruje, v ruských vedeckých družiciach. Najväčší rádioteleskop vo vesmíre (priemer antény 10 m) je Spektr R http://pc.zoznam.sk/najvacsi-vesmirny-radioteleskop-pripraveny-na-start a pripravujú sa jeho sesterské satelity Spektr UF (2018 myslím) a IF (2022 myslím). Možnosť impulzov by ešte bola v spolupráci s Indiou a Južnou Kóreou, ale to závisí koľko budú ochotné platiť a môžu si dovoliť. Škoda, že sa rusom nepodarilo vypustiť Južnej Kóreí raketu skorej ako Severnej Kóreí, isto by tam nadšenie pre kozmonautiku bolo oveľa väčšie a aj prostriedkov by bolo viacej…
Rozhodně se máme na co těšit. 😉
😉 to áno! Tak Vám prajem veľa veľa zdaru a elánu stále prinášať novinky, zaujímavosti. A nech sa môžme my každý deň tešiť na článok od Vás a tiež od iných zanietených ľudí. 🙂
Díky za pochvalu. Mne i ostatní kolegy vždy potěší, když si přečteme takovou pochvalu. 😉
Dobrý den. Jsou někde dostupné nějaké výsledky kterých Spektr R dosáhl? Na Vámi uvedeném odkazu je pozoruhodná informace, že 10.000 krát překoná rozlišovací schopnost Hubblova dalekohledu.
Môžem len odporučiť pohľadať v licencovaných databázach ako je napríklad ScienceDirect, NATURE, Scopus, SpringerLink, Wiley Online Library, alebo mnoho iných pramenných zdrojov. Len to nie je až tak zadarmo, ale sú to poväčšine platené zdroje. Alebo iba abstrakty a časti sú zadarmo a komplet materiály sú platené. No sú aj ČR služby ktoré za mierny poplatok poskytujú prístup na mnoho z nich.
Dobrý den. Bohužel ani jeden zdroj který jste uvedla, neobsahuje informaci o Spektr R (tj. ani o výsledcích). Když jste je uváděla, tak jste věděla, že obsahuje informace o výsledcích práce sondy nebo jste se domnívala, že to tak je? Je také otázkou proč by s tím Rusové dělali takové tajnosti? Vždyť by to jen zvedlo jejich „pí-ár“?
😉 Prajem pekný deň 🙂 A hľadali ste priamo v databázach, nielen vo voľnom internete? Pravdaže Spektr R (alebo Radioastron nie je až tak obrovským zdrojom karentovaných citácií ako Hubble telescope) a už vôbec z výsledkami nepracujú „len rusi“ ale celá svetová komunita astronónov. Dovolila by som si na spestrenie uviesť pár voľných zdrojov, najčerstvejšie publikovaných: Začnime najprestížnejším Astronomy and Astrophysics (Impact factor(2013)4.479)Volume 573, January 2015 http://www.aanda.org/articles/aa/abs/2015/01/aa24940-14/aa24940-14.html
1.RadioAstron as a target and as an instrument: Enhancing the Space VLBI mission’s scientific output
D. A. Duev1,2, M. V. Zakhvatkin3, V. A. Stepanyants3, G. Molera Calvés1,4, S. V. Pogrebenko1, L. I. Gurvits1,5, G. Cimò1 and T. M. Bocanegra Bahamón1,5,6
2.Infrared Mn i laboratory oscillator strengths for the study of late type stars and ultracool dwarfs
R. Blackwell-Whitehead1,2, Y. V. Pavlenko3,4, G. Nave5, J. C. Pickering2, H. R. A. Jones3, Y. Lyubchik4 and H. Nilsson1
Databáza ScienceDirect udáva 113 nájdených výsledkov podľa kľúčového slova. Cambridge journals : Proceedings of the International Astronomical Union / Volume 9 / Symposium S304 / October 2013, pp 78-78
Early results of AGN studies with the space VLB interferometer RadioAstron. Yuri Kovalev http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=9308537&fulltextType=RA&fileId=S1743921314003342
Databáza Web of science 15 výsledkov vyhľadávania podľa kľúčového slova Spektr R a podľa kľ. slova radioAstron 61 nájdených výsledkov.
Databáza Scopus 18 výsledkov vyhľadávania podľa kľúčového slova Spektr R a podľa kľ. slova radioAstron 74 nájdených výsledkov.
Databáza Springer link 5 278 výsledkov vyhľadávania podľa kľúčového slova Spektr R a podľa kľ. slova radioAstron 429 nájdených výsledkov.
Len sa tým treba všetkým prehrýsť, sú to poväčšine čisto vedecké práce, nie odborné alebo populárne práce.
Prajem krásny večer 😉
Dobrý den. Přiznám se že jsem myslel (populárně naučné)informační zdroje na způsob kosmonautix.cz, space.com, apod. Vědec nejsem. Kosmonautika mě ale zajímá už od mala (časopisem Letectví a kosmonautika to začalo). Ukazuje se, že kromě kromě vědecké obce je důležité prezentovat výsledky práce ve stravitelnější podobě i běžnému „spotřebiteli“. Hodně se toho změnilo především vstupem soukromého sektoru. Jsou tu i jiné výzvy: průzkum Marsu a doprava člověka na něj, průzkum ostatních planet sluneční soustavy, měsíců (Europa, Ganymed, Měsíc Země,..), planetek (Ceres, Vesta, ..), asteroidů a komet (67P/Čurjumov-Gerasimenko, ..). Změn, novinek, předem neočekávaných a dříve netušených řešení bude hodně. Hodně zajímavý se mi jeví nový vesmírný dalekohled Jamese Webba. A to nejen svým technickým řešeném ale i umístěním.
😉 Prajem Vám krásny večer. Som veľmi rada, že máte taký živý a široký záujem. Áno máte pravdu, plne s Vami súhlasím keď sú takýto zanietení ľudia ako tvorcovia tohto webu a vedia zaujímavé problematiky podať populárne náučným a hlavne pútavým štýlom, je to radosť čítať. Páni majú aj tu zaujímavé vecičky https://www.stream.cz/porady/dobyvanivesmiru. V čechách máte výhodu, že niektoré hvezdárne sú v tomto aktívne a tiež máte špecializované weby ako exoplanety.cz. A tiež celú radu popularizátorov. Z nich si zaslúži pozornosť nestor popularizácie kozmonautiky pán Karel Pacner, ktorý ešte stále sem tam publikuje a hlavne zaujímavým a nestarncim spôsobom analyzuje http://karelpacner.cz/. Ďalej by som spomenula veľkého zanietenca a dovolím si povedať jeho dôstojného nástupcu pána Tomáša Pŕibyla http://www.kosmonaut.cz/ ktorý veľmi veľa obsiahlo publikuje napríklad v Letectví a kozmonautike a inde, len škoda že na svoj web už rok neprispieva :-(. Z ďalších veľmi hodnotných zdrojov by som odporučila pána Jiřího Grygara http://cygnus.astro.sk/zne/indexXLVI2011.html a tu https://www.youtube.com/watch?v=Y7DbnacJQMg ktorý od roku 1967 vydáva svoj Žeň objevu kde sú práve štýlom autor, publikácia odprezentované najnovšie a najhodnotnejšie zistenia za uplynulý rok. Z časopisov samozrejem Riše hviezd a kvalitný slovenský časopis Kozmos, kde aj posledne dvaja menovaný páni občas publikujú). Je mi sympatický aj váš pohľad na novinky a výzvy – súkromný sektor a zaujímavé objekty výskumu 🙂 Aj ja sa teším na nový vesmírný dalekohled Jamese Webba, aj to kde bude. Držme mu palce nech sa už konečne dostane do vesmíru a hlavne aby kvalitne fungoval čo najdlhšie… A to už nehovorím ak sa dočkáme nástupcu Hubbla a to možno až 8,2 optický teleskop ATLAS (zatiaľ v štádiu konceptu a vízie) ale to sa ja už nedožijem. No v tom období už dúfam budú na tomto poli aktívny aj číňania a niečím nás príjemným prekvapia 🙂 Tak ako majú veľmi kvalitný veľký teleskop v Antarktíde alebo ich sonda na mesiaci ktorá má 40 cm UV ´dalekohľad. Prajem veľa radosti pri spoznávaní nových vzdialench obzorov 🙂
Moc děkujeme, že jste naše portály zařadila do svého příspěvku mezi ostatní špičkové projekty. Velmi si toho ceníme. Ještě si dovolím doplnit, že máme tu čest, že na náš blog čas od času napíše článek Tomáš Přibyl. Velmi nás těší, že s ním můžeme spolupracovat.
Velmi dobre linky. O RadioAstron som doteraz vobec nepocul a to citam o vseliakych byzarnostiach. Moze znamenat dve veci: 1. rusi nevedia urobit dobre PR alebo 2. vysledky z merania nie su nicim vynimocne (co neverim).
Podla toho, co som cital, porovnavat Hubble a RadioAstron nemozeme, lebo oba pristroje pracuju v uplne inej oblasti spektra.
RadioAstron by mal fungovat ako interferometer v sucinnosti s pozemnymi radioteleskopmi odkial by mala pramenit velka rozlisovacia schopnost…uz len doladit casovy a priestorovy ‚alignment‘ :-).
😉 Pekný večer prajem. Tak RadioAstron nie je taká mediálna hviezda na výslní ako Hubble a „nedáva“ také bombastické obrázky. Skôr je to asi taký tichý pracant, ktorého výsledky však sú prínosom asi v širšej súčinosti s pozemskými prístrojmi. Inač Hubble podľa publikovaných informácií v Žni objevu pána Grigara je odpovedný za veľký nárast citácií a pôvodných vedeckých prác. Uvádza veľmi zaujímavé čísla. A samozrejeme jeho pozorovací čas je stále extrémne drahý a vzácny… Rádioastronómia teraz asi nie je tak populárna na verejnosti ako v svojich zlatých časoch 60. až 70. rokoch za čias pána Carla Sagana.
Vaše citace:
Tak RadioAstron nie je taká mediálna hviezda na výslní ako Hubble a „nedáva“ také bombastické obrázky. Skôr je to asi taký tichý pracant, ktorého výsledky však sú prínosom asi v širšej súčinosti s pozemskými prístrojmi.
Ono by stačilo, aby vůbec někde byly vidět nějaké jeho „obrázky“. V tomto případě už ani nejde o to být hvězda jako Huble, když už je to takový tichý pracant. Spíše jde o to aby se RadioAstron dostal z „undergroudu“ ;-).
Reakcia na:
Honza napsal:
19.3.2015 (15:32)
Pokud si vzpomínám, tak skrz tu ledovou vrstvu na Europě se nemělo vrtat, ale protavovat, za sondou to mělo zase zamrzat a snad se mluvilo o tom, že by se zevnitř odmotával nějaký komunikační kabel. To mi přijde jako daleko reálnější varianta (i když nevím, jak s tím kabelem, kam by se smotaný vešel).
Pekný večer prajem 🙂
Nuž, áno aj ja som o tom niečo čítala..pretaviť sa srz, za loďou zamŕzať opäť lad, a ťahať si komunikačný kábel za sebou…
Tak, aby sa to niečo mohlo pretaviť cez 50 km ľadu, na to treba veľmni veľký zdroj energie, tepla. Takže to asi môže byť najskorej len nejaký jadrový reaktor. Otázka je ako bude konštruovaný, bude mať čiastočne odhalené jadro aby lepšie mohlo sálať teplo? A ako na tie dávky radiácie bude reagovať elektronika. Takže pre tú sondu bude problém silné magnetické pôsobenie planéty Jupiter, extrémne tlaky v ľade a ešte aj pod 50 km ľadu a ešte aj radiácia zo zdroja tepla 🙂 Takže veľa veľa zdaru! 🙂
Jediným ako tak riešiteľným problémom je komunikácia. Nemusí si ťahať so sebou kábel 🙂 Keďže pri tak veľkej sonde sa už dá počítať s komunikáciou prostredníctvom neutrín. 🙂