„Dnes máme s Terrym příhodně načasovanou výuku v JAXA. Teprve před několika hodinami byla japonskou robotickou paží (JEM RMS) z ISS vypuštěna skupina CubeSatů a náš dnešní trénink se týkal právě tohoto. Prováděli jsme podpůrné operace posádky při takovýchto vypuštěních satelitů. Vlastně to vypadá, že JEM RMS bude v nadcházejících letech vytížené vypouštěním nanosatelitů. Je to výborný způsob jak umístit malé a relativně jednoduché zařízení na oběžnou dráhu za dostupnou cenu!
Pátek 28. února 2014
Jak jsou tedy nanosatelity umístěny na oběžnou dráhu? Nejprve jsou na ISS dopraveny nákladní lodí a jsou připevněny k zařízení, které obsahuje také systém pro samotné vypuštění satelitu. Pokud jsem tomu porozuměla správně, jedná se o jednoduchý pružinový mechanismus.
Úkolem astronautů je umístit satelit či kombinaci satelitu a systému pro vypuštění na speciální platformu, která může být uchopena robotickou paží. Jak můžete vidět na fotografii, robotická paže se poté přesune do správné pozice pro oddělení – takové, která dává smysl z hlediska orbitální mechaniky – a vypouštěcí systém je aktivován. Nanosatelity se okamžitě vydají na svou samostatnou cestu, aby vykonávaly jakoukoli práci, pro kterou je jejich tvůrci zkonstruovali.
Zdroj: https://plus.google.com/
Možná se nyní ptáte sami sebe, jak se platforma se satelity dostane ven z ISS, aby mohla být uchopena japonským robotickým manipulátorem. Je to jednoduché, modul JEM má opravdu perfektní vybavení – svou vlastní přechodovou komoru. Členové posádky připevní platformu se satelity na rozhraní, které je nainstalováno na posuvném stole, zasunou tento stůl do přechodové komory a uzavřou vnitřní poklop. Poté v přechodové komoře sníží tlak, otevřou vnější poklop a vysunou posuvný stůl ven na externí platformu JEM Exposed Facility. Následně počkají, než náklad uchopí robotická paže a nakonec mohou celou platformu z posuvného stolu uvolnit.
Poté, co dojde k vypuštění satelitů, JEM RMS umístí prázdnou platformu zpátky na posuvný stůl, aby mohla být přesunuta dovnitř ISS a znovu použita pro další dávku nanosatelitů.“
Zdroj informací:
https://plus.google.com/
Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/
Zajimave, clanek. Primlouval bych se za podrobnejsi cteni o nanosatelitech. Jestli jsem to spravne pochopil, satelity jsou tak male, ze nemaji zadny svuj pohon. Jak se zajistuje aby se vydali na spravnou drahu ? Resp jaka draha se jim voli oproti draze ISS aby nemohlo dojit ke kolizi ? A Jaka je jejich zivotnost (myslim na orbite – ne funkcni)
Tomuto druhu satelitů jsme se u nás už mnohokrát věnovali. Mají obrovský potenciál zejména v oblasti testování nových technologií. Cubesaty svůj pohon mít mohou (i když většinou nemají) například ve formě solární plachty nebo mikroiontového motoru (výborný článek o pohonech cubesatů). Pokud se vypouštějí z ISS, jejich dráha má podobné parametry jako stanice, lze ji měnit jen minimálně v rámci směru vypuštění, když jim pružiny udělí určitou rychlost. Cubesaty ale startují také jako sekundární náklad mnoha raket a to někdy i v počtech převyšující 20 kusů. Je to velice široké téma, které v kosmonautice zasahuje takřka do všech oblastí.