Tisková konference NASA k programu CCP, která proběhla 26. ledna 2015, byla první od vyhlášení dvou finalistů v září loňského roku, více zde. Ukázala, že zbylí dva finalisté, Boeing a SpaceX, musí svižně a bez velkých odkladů postupovat vpřed v programu Commercial Crew Program (CCP). Tedy pokud mají splnit přání administrátora NASA Charlese Boldena, aby po roce 2017 definitivně skončila závislost dopravy astronautů na ruských Sojuzech.
Odmítnutí protestu neúspěšného uchazeče z počátku ledna, Sierra Nevada Corporation, otevřelo cestu finalistům v pokračování plnění milníků vývojové fáze kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability) v rámci CCP.
Pojďme se podívat v krátkosti, co zaznělo z úst zúčastněných zástupců NASA (administrátor Charles Bolden, ředitelka Johnson Space Center Dr. Ellen Ochoa, programové manažerky Kathy Lueders a astronaut Mike Finck), Boeing (John Elbon) a SpaceX (COO Gwynne Shotwell):
Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/
Za firmu Boeing, v rámci vývoje lodě CST-100, John Elbon oznámil zahájení výstavby věže pro vstup posádky do lodě na odpalovací rampě pro rakety Atlas V, kterou bude používat jako nosnou raketu. V únoru 2017 proběhne Pad abort test, který plně ověří systémy nouzového oddělení a přistání lodě.
Během dubna 2017 je již plánován nepilotovaný testovací let k ISS, což by měl být 74. start rakety Atlas V. Červenec 2017 bude ve znamení prvního pilotovaného testu s jedním astronautem za Boeing a jedním za NASA, je plánován jako 80. start rakety Atlas V. A konečně v prosinci 2017 první „ostrý“ servisní let s posádkou k ISS.
A za SpaceX s lodí Dragon V2 je harmonogram následující. V únoru nebo březnu 2015 Pad abort test. Později v 2015 – letový pad abort test, který otestuje funkčnost systémů v okamžiku nejvyššího dynamického namáhání letu. Ke konci roku 2016 první nepilotovaný testovací let k ISS a pak co nejdříve poté, na začátku roku 2017, pilotovaný testovací let, který by měl být nejméně 50. startem rakety Falcon 9.
Reálné termíny se samozřejmě mohou ještě lišit, ale doufejme, že se Boldenovo přání splní a tento ambiciozní plán podaří naplnit. Veškeré aktivity pro Vás budeme sledovat.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/public/
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…329236682442107412_o.jpg
Nakoľko SpaceX dostala menej finančných prostriedkov tak potrebuje kratší čas na ich míňanie.:-D
Možná to byl ten důvod, aby to konečně dotáhli, když už se s tím tak dlouho crcaj 😉
No, jak je vidět, Space X je s vývojem dál než Boeing. Nakonec to asi bude opět Musk, který jako první v historii vyšle soukromou loď s lidskou posádku
Takze Boeing nebude robit in-flight abort? A ma vobec Atlas V certifikaciu pre lety s posadkou?
„letový pad abort test“
Nemá to být jen „letový abort test“? Takhle to nedává smysl.
„letový pad abort test“
Lépe je proto asi psát česky. Např. test záchranného systému za letu.
Jinak článek chválím. 😉
No papírově je to jasné.
1) Prověřený Dragon proti přerostlé CST-100 zatím hlavně na renderovaných obrázcích.
2) Falcon 9 s jedním typem motoru a paliva a s reálnou šancí na znovupoužití prvního stupně. A proti tomu Atlasu V s třemi typy motorů a třemi typy paliva. Nevypnutelné boostry na pevné palivo jsou „bezpečnostní bonus“ navíc. A k tomu motor prvního stupně dodávaný od úhlavního nepřítele, se kterým vedou v současnosti nevyhlášenou válku.
3)Polostátní neefektivní moloch Boeing proti nadšenému miliardáři, který opravdu chce letět na Mars.
Přesto všechno bych si na SpaceX moc peněz nevsadil. Boeing má ohromnou moc a vliv. Až bouchne první Falcon, uvidíme co bude následovat…
Dragon V2 prověřený není. Sice nejspíš přebírá některé technologie z nákladního Dragonu, ale jinak je to úplně jiná loď, která má navíc neprověřený systém přistávání, ale i záchrany (prověřená je odhazovatelná věžička nahoře, Dragon V2 má k záchraně použít vlastní motory ve své spodní části). Systém je revoluční a z toho důvodu méně prověřený než na klasickou konstrukci spoléhající CST-100. I tak však fandím SpaceX víc než Boeingu, ale bez aktivní konkurence se ani SpaceX dlouhodobě neobejde.
Sovětům se v 70.tých létech m.s. podařil geniální tah, přehozením vyhýbky americkému rychlíku Apollo, který jim nezadržitelně ujel, na trasu lokálky zvané ISS, kde jim ještě téměř po padesáti letech stačí bez nějakého úsilí předpotopní R-7 a Sojuzy.
Přesun “ drožkaření“ na soukromý sektor sice NASA uvolnil ruce, ale neodstranil finanční zátěž, v níž jako v černé díře, jak ISS trefně nazval jeden z našich předních vědců, mizí prostředky, za něž by byl rozvoj základního výzkumu, pro který byla NASA zřízena daleko vpředu.
Takže jásot na soukromými loďmi na zásobování ISS by měl být raději pláčem nad vyhozenými prostředky, zejména, když Rusové jak se zdá v horizontu pěti let ISS opustí.
ISS je unikátní vědecká laboratoř, která nemá konkurenci. Je krajně nemístné jakkoliv snižovat její přínos mnoha vědeckým oborům – od materiálového inženýrství, přes sledování Země až po biologii. Na ISS se dělají desítky experimentů, které by jinde nebyly uskutečnitelné. S Vaším názorem tvrdě nesouhlasím a považuji za nevhodné snižovat význam ISS. Ten je totiž nedocenitelný.
ISS je jistě úžasná laboratoř a její vědecký přínos je ohromný. Ale upřímně, kosmonautika dnes naprosto k ničemu nepotřebuje výzkum množení octomilek v mikrogravitaci nebo vesmírný 3D tisk plastových „upomínkových předmětů“.
Zásadní problém kosmonautiky je pořád doprava tam nahoru. Od 60tých let jsme prakticky nikam nepokročili. Pokud nepůjdou investice do vývoje motorů a raket, bude vynesení jedné octomilky pořád stejně drahé a nakonec ani octomilky létat nebudou, protože tu „rozmařilost“ politici a „lid“ prostě zatrhnou.
Jsme pořád v situaci Vikingů, kteří s vypětím všech sil a notnou dávkou štěstí dojeli do Nového světa. Ale bez pořádné plachetnice jim to bylo celkem k ničemu a Ameriku musela Evropa objevovat za 500 let znovu.
Kosmonautika potřebuje přejít od „drakkarů“ aspoň ke „karavelám“ a to se neobejde bez masivních investic. A žádný soukromník do takhle riskantního a drahého podniku nepůjde. I Musk vsadil na jistotu s konvenčním motorem na petrolej. Od toho by měla být právě NASA, aby prošlapávala cestičku…
Já vím, jak to myslíte, ale berte to tak, že narozdíl od krásných řečí a plánů o tom, co všechno bychom mohli, by lidstvo mělo být více hrdé na to, co má. A není to málo. Ono je krásné říkat, jak by bylo super kolonizovat a terraformovat Mars, protavovat se skrz led na Europě, vysílat mezihvězdné průzkumníky, nebo koketovat s warp-pohonem. Ano, je to fajn, ale připadá mi to, jako kdyby někdo v době letu Jana Kašpara někdo přišel s tím, že by chtěl nadzvukovou stíhačku. 🙂 Technika k tomu určitě jednou dospěje, ale musíme jít po malých krůčcích. Proto je potřeba vážit si ISS, protože je to to nejlepší, co máme a svým způsobem nám pomáhá připravit se na ty úžasné zítřky – ať už co se týče materiálových experimentů, tak i dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže. 😉