23 prosince, 2014 
Některé věci si člověk uvědomí až zpětně. Když žijeme současností, málokdy si uvědomíme, jak velký posun udělala věda za poslední roky. Více než dobře je to vidět na měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí. To poprvé odhalili v roce 1965 američtí vědci Arno Allan Penzias a Robert Woodrow Wilson. Tomuto zajímavému fenoménu se v budoucnu věnovalo několik vědeckých týmů a pomohly i vědecké družice, mezi kterými ční americké satelity COBE a WMAP a evropská sonda Planck. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak neuvěřitelným zpřesněním prošlo mikrovlnné záření kosmického pozadí, o kterém jsme před pár desítkami let ani netušili, že existuje.
Měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí v roce 1965, jak je naměřili Penzias s Wilsonem
Zdroj: http://lh6.googleusercontent.com/
Měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí, jak je naměřila americká sonda COBE vypuštěná v roce 1989.
Zdroj: http://lh6.googleusercontent.com/
Měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí, jak je naměřila americká sonda WMAP vypuštěná v roce 2001
Zdroj: http://lh6.googleusercontent.com/
Měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí, jak je naměřila evropská sonda Planck vypuštěná v roce 2009
Zdroj: http://lh6.googleusercontent.com/
Zdroje obrázků:
http://www.redorbit.com/media/uploads/2013/08/early-universe-617×416.jpg
http://lh6.googleusercontent.com/…/4uRLjcwJjNY/w1000-h667/cmb.gif
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
