sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Wideband Global Satcom

Japonsko a Polsko se chystají získat přístup k satelitní síti Wideband Global Satcom (WGS) americké armády. Satelity WGS, postavené Boeingem a provozované americkými vesmírnými silami, poskytují vysokokapacitní komunikační služby pro vojenské operace.

SpX-31

Ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní kosmickou lodi Dragon2 k misi SpX-31. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze celkem 2762 kg nákladu.

Antaris

Společnost Antaris™, přední softwarová platforma pro vesmírné mise, oznámila spolupráci se společností SEAKR Engineering, která je součástí společnosti RTX. Spolupráce zahrnuje integraci produktů SEAKR do cloudové platformy Antaris.

Program JP9102

Australské ministerstvo obrany oznámilo zrušení svého vojenského družicového programu JP9102, projektu s hodnotou ve výši 5 miliard dolarů uděleného společnosti Lockheed Martin, a to pred pouhými 18 měsíci.

Ionosfera-M

Ze vzletové rampy 1S kosmodromu Vostočnyj odstartovala raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Raketa vynesla vědecké družice Ionosfera-M Nº1 a Nº2 na téměř polární SSO oběžnou dráhu s výškou 820 km.

Cosmoleap

Čínská společnost Cosmoleap zajistila více než 100 milionů juanů (více než 14 milionů dolarů) na vývoj své opakovaně použitelné rakety Yueqian a záchranného systému inspirovaného SpaceX.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dvě družice Galileo dostanou druhou šanci

Vizualizace družic systému Galileo

Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.

Abychom si zrekapitulovali nezáviděníhodnou situaci, ve které se satelity ocitly – cílem byla téměř kruhová dráha ve výšce 23 222 kilometrů. Horní stupeň ale družice dopravil na protáhlou dráhu, jejíž nejvzdálenější bod byl ve výšce 25 900 km a nejbližší pak jen 13 731 km. Nedostatečný byl i sklon dráhy vůči rovníku. Satelity sice disponují nádržemi s palivem a tryskami pro drobné korekce dráhy, ale tyto zásoby nejsou velké. Podle výpočtů stačí maximálně na posunutí družice o 4 000 kilometrů, což je málo.

Grafika vysvětlující rozdíly v plánované a dosažené oběžné dráze
Grafika vysvětlující rozdíly v plánované a dosažené oběžné dráze
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Autor

V průběhu listopadu se mělo přistoupit k aktivaci jedné z družic. Tento postup měl kromě jiného prokázat, že satelit je v dobrém technickém stavu. Díky palubním tryskám by mělo dojít ke zvýšení perigea, tedy bodu, kdy je družice nejblíže Zemi do výšky 17 339 km. Díky tomu družice opustí nebezpečnou zónu van Allenových pásů, které ohrožují palubní elektroniku a navíc se dosáhne relativně periodické oběžné dráhy. Družice se na ní vrátí nad každé místo po 20 dnech.

U družic Galileo, které jsou na správné dráze je tato perioda poloviční – navigační satelity tedy nad jedním místem proletí každých 10 dní. Pokud se podaří manévr dokončit podle plánu, dojde tak k synchronizaci „trosečníků“ se zbytkem systému. Ve výsledku by mohli tuto změnu pocítit i koncoví uživatelé – družice jim bude o něco blíž, takže lehce poklesne význam Dopplerova jevu a zlepší se viditelnost satelitu na obloze.

Na nové oběžné dráze bude moci senzor GES (Galileo Earth Sensor) držet stabilní orientaci hlavní antény. Je to způsobeno tím, že když se na „staré dráze“ družice blíží k nejnižšímu bodu dráhy, zabírá Země příliš velkou úhlovou velikost – Země prostě vypadá hodně velká a senzor se nedá použít. Ke slovu proto musí nastoupit stabilizace pomocí palubních gyroskopů, které ale nemohou dosahovat potřebné přesnosti. Na nové dráze by ale již měla být orientace stabilní.

Grafika vysvětlující rozdíly v plánované a dosažené oběžné dráze
Grafika vysvětlující rozdíly v plánované a dosažené oběžné dráze
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Autor

Na listopad bylo naplánováno celkem 15 manévrů, které mají dopravit družici s pořadovým číslem 5 na novou oběžnou dráhu. Po jejím dosažení se budou testovat všechny palubní systémy, včetně navigačního zařízení. Pokud se ukáže, že satelit pracuje podle očekávání, vydá se na cestu i družice s pořadovým číslem šest.

Celá operace týkající se přesunu satelitů na novou oběžnou dráhu spadá pod středisko GCC (Galileo Control Centre) v německém Oberpfaffenhofenu. S některými operacemi zároveň vypomáhá středisko kosmických operací ESA ESOC (European Space Operations Centre), které sídlí v německém Darmstadtu. Pomocnou ruku podala i francouzská kosmická agentura CNES, která disponuje pozemními stanicemi pro neustálý kontakt se satelity.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://gpsworld.com/…/Europe_s_Galileo_satnav_system_node_full_image.jpg
http://www.esa.int/…/14823609-1-eng-GB/Galileo_orbits_viewed_from_above.jpg
http://www.esa.int/…/14823661-1-eng-GB/Galileo_orbits_viewed_side-on.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.