O záměru firmy SpaceX, která chce znovupoužívat první stupně svých raket jsme na našem blogu psali už několikrát. Naposledy jsme se tomuto tématu věnovali na konci července. SpaceX od té doby nezahálela a pustila se do stavby velkého mořského pontonu, na který nechá přistávat první stupně raket Falcon. Prám má rozměry téměř 100 x 50 metrů a díky aktivnímu systému řízení a stabilizaci by měl zůstat stabilní i při třímetrových vlnách.
Otázkou zůstává, jak bude stupeň po přistání zajištěn proti převrácení. Hodně sice vyřeší jeho nízko položené těžiště díky motorové sekci ve spodní části, ale objevují se spekulace o „suchém zipu“ na bázi háků a ocelových lan, nebo dokonce o elektromagnetickém ukotvení. Jak to bude ve skutečnosti se dozvíme možná už v polovině prosince, kdy má z floridského kosmodromu odstartovat nová raketa Falcon se zásobovací lodí Dragon pro ISS. Na nosiči už jsou nainstalovány aerodynamické klapky pro přesnější řízení sestupu.
Zdroj: http://www.ingenieur.de/
Podle některých spekulací by tato plošina měla v budoucnu umožnit dotankování prvního stupně, který by si pak doletěl zpátky na kosmodrom. Ale to je zatím daleko. Prvním krokem by mělo být měkké dosednutí.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mediacru.sh/8t9-tSwCZBGE.png
http://www.ingenieur.de/…/3368235-1-ger-DE/Schwimmende-Landeplattform-von-Spaces.jpg
Pořád se mi nechce věřit, že by aktivní brždění motorem prvního stupně při sestupu bylo efektivnější než aerodynamické brždění padákem.
Pokud by navíc nevadilo ponoření do vody, stačilo by trubku vybavit padáky a nafukovacími plováky. Šplouchla by do vody a počkala na vylovení. Oproti přistání na tuhé pohyblivé plošině za pomoci motorů – tedy je potřeba si ponechat nemalou část paliva na manévry. Toto palivo se nevyužije pro vynesení nákladu, zvyšuje hmotnost při přistání, zvyšuje riziko fatální havárie, když se bude přistávat se zbytkem paliva…
Dovedl by mi někdo podat pádné argumenty pro motorový sestup?
Hlavní argument je jen jeden – rozměry a hmotnost padáků. 🙂 Pokud přičteme i lana, tak pořád váží potřebné palivo méně.
Moc nevěřím tomu, že by padáky byly tak těžké. První stupeň rakety Falcon 9 musí mít navíc přistávací nohy a pár tun paliva v zásobě, aby mohl bezpečně pristát na pevné zemi.
Výhoda by měla být v tom, že první stupeň přistává při téměř nulové rychlosti – nic se nezničí, do motorů se nedostane mořská voda, nikdo nemusí nic rozebírat, čistit, vyměňovat, spravovat. Stačí jen znova naplnit palivem. Dobrý příkladem byly ty postranní raketové boostery na pevná paliva u raketoplánu – SRB. Nový stál 100mil.USD, zrenovovaný po úspěšném přistání v moři stál 80mil.USD – což je pořád víc než nová raketa Falcon 9:-)
V těch posledních několika případech, kdy zkoušeli s Falconem 9 přistávat do moře se stejně ukázalo, že pokud se raketa po přistání nechá převrátit z vertikální do horizontální polohy, dojde ke zničení trupu. Ta výška toho prvního stupně je totiž něco přes 50m.
Nohy by se hodily i u padáků, aby klesající stupeň nenarazil na motory. Možná by to šlo nahradit nějakými nafukovacími konstrukcemi, ale ty by se těžko umísťovaly do okolí motorů, kde je během startů pěkně teplo.
Cilem je přistání na sousi. Pram je pouze další vývojový krok a proti padakum ma jeste jednu zásadní výhodu. Raketa zůstane na suchu. Udělát vše odolné vůči mořské vodě by znamenalo další hmotnost k padakum. Staci se podívat na to kolik stala recyklace SRB a ty byly na pevne palivo tj vyrazne méně náročná technologie než 9 KeroLox motoru a systémy řízení letu.
Myslím, že prám se bude hodit i poté, co zvládnou přistát na souši (po pravdě, na souši by to mělo být jednodušší). Zatím je to nejspíš kvůli bezpečnosti (aby měli jistotu, že to při poruše nespadne třeba na město), ale spousta letů bude tak jako tak směrovaná přes oceán a první stupeň nebude mít moc na výběr, pokud nebude mít opravdu velký přebytek paliva.
Další argument – Díky motorům může být rychlost při přistání snížena na nulu. To padáky nedokáží. Při nárazu na vodní hladinu by tak byl první stupeň poškozen, možná zcela zničen. I když letos přistál na hladině oceánu velmi měkce, po překlopení do vodorovné polohy byl náraz na hladinu fatální.
Ono je to dost i o tom, že stejně nějaké palivo v nádržích zbývá a nevyužije se.. Také probleskly informace, že po dostavbě kosmodromu SpaceX v Texasu je jedna z variant přistávání prvních stupňů na upravených vyřazených ropných plošinách v mexickém zálivu. Což je z hlediska bezpečnosti perfektní řešení.. Těch plošin je tam spousta co mohou koupit a použít…
no řekl bych, že ropné plošiny jsou méně praktické a udržovací náklady budou daleko vyšší a navíc prám se dá lehce odtáhnout, takže se to nemusí překládat na další loď