„Toto je s největší pravděpodobností můj poslední zápis v deníku před startem (nebo možná přeposlední). Před dvěma týdny jsem vám pověděla o našich posledních zkouškách v Hvězdném městečku. Mezitím se odpočet dnů dostal téměř na nulu a brzy bude čas začít dny přičítat… z oběžné dráhy! Ráda bych se s vámi podělila o několik dojmů (především vizuálních) z minulých týdnů. V Moskvě jsme se zúčastnili tradiční návštěvy Gagarinova hrobu na Rudém náměstí. Ještě předtím jsme ale absolvovali tiskovou konferenci a návštěvu kanceláře Jurije Gagarina v Hvězdném městečku, kde jsme podepsali památeční kroniku.
Rudé náměstí
6. listopadu 2014
V úterý minulého týdne, po tradiční „snídani“ kde se všichni sejdou kolem stolu plného jídla, ale nikdo nejí, jsme nastoupili do letadla a odletěli do Bajkonuru vstříc karanténě.
Na cestě do Bajkonuru
11. listopadu 2014
Následujícího dne jsme brzy vstávali, abychom jeli na kosmodrom, kde jsme se setkali s naší vesmírnou lodí. Byli jsme v přistávacím modulu v našich leteckých kombinézách i ve skafandrech Sokol. Cvičili jsme sestup z orbitálního modulu, provedli jsme zkoušky spojení, zkontrolovali jsme uložení výbavy pro přežití a celkově jsme se seznámili s našim vesmírným korábem.
Den „Seznamte se se svou lodí“
12. listopadu 2014
… zasadili jsme stromy (Terry a já už teď máme naše vlastní stromy v aleji kosmonautů)
Nejkrásnější tradice
18. listopadu 2014
…navštívili jsme muzeum kosmodromu a dokonce i původní pokoje Gagarina a Koroljova
Návštěva muzea
19. listopadu 2014
22. listopadu 2014
Měli jsme také mítink s představiteli záchranného týmu. Stovky lidí a tucty elementů zasazených na zemi podél dráhy našeho letu celou cestu až k Tichému oceánu. Připraveni zachránit nás kdybychom to potřebovali nejen při startu ale také při několika dalších obězích planety.
Další mítink jsme měli s balistickou skupinou, která nám dala nejaktuálnější informace z jejich strany. O tom bych se ráda trochu rozepsala. Pokud odpočítáváte start s přesností na sekundy, budete chtít vědět, že se start posunul o jednu sekundu na 00:01:14 moskevského času (to je 22:01:14 SEČ, ale my v Sojuzu používáme moskevský čas) s maximálním akceptovatelným zpožděním 10 sekund. Raketa bude hořet 528 sekund, čímž nás dopraví na mírně eliptickou oběžnou dráhu s průměrnou výškou 220 km. Fázový úhel bude 25°, což znamená, že budeme 25° za Mezinárodní vesmírnou stanicí. Protože ale budeme současně přibližně o 200 km níže, budeme ji rychle dohánět (to za nás udělá orbitální mechanika). 25° je o trochu méně než ideální fázový úhle 30°, takže budeme muset trochu zvýšit naši oběžnou dráhu. Nechceme dohánět stanici příliš rychle!
Přibližně 45 minut po startu a po poté po dalších 45 minutách provedeme zážehy motorů, kdy každý z nich zvýší naši rychlost o 30 m/s, což zvýší naši oběžnou dráhu a také zpomalí naše přibližování k ISS. To je kouzlo orbitální mechaniky. Později provedeme dva další menší korekční zážehy, abychom dosáhli požadované oběžné dráhy. Poté, zhruba 3 hodiny a 45 minut po startu, začneme přibližovací sekvenci setkání na orbitě se stanicí. Budeme postupně zvyšovat naši oběžnou dráhu až k výšce stanice a snižovat naši relativní rychlost (během dokování to bude pouhých 8 cm/sec!). Ve stejný čas provede ISS manévr, při kterém se otočí o 180° tak, aby byl ruský segment vepředu ve směru letu. V poslední fázi přiblížení totiž budeme před stanicí.
Dokování je naplánováno na 5:53 moskevského času (03:53 SEČ) kdy budeme překračovat rovník nad západním pobřežím Jižní Ameriky. Pravděpodobně se ale k ISS připojíme trochu dříve. Jakmile budeme osově srovnáni a stanice bude 150 m od našeho dokovacího portu, řídící středisko v Moskvě nám s největší pravděpodobností udělí povolení zadat finální příkaz k přiblížení trochu dříve.
Naše raketa byla vyvezena na startovní rampu. Kvůli údržbářským pracím na rampě 1, odkud se obvykle startuje, budeme startovat z rampy 31. Protože se jako hlavní posádka nesmíme jít podívat na vývoz rakety, uvidím ji poprvé až večer před startem… ehm…. zítra!“
To bychom tedy měli podrobnou fotodokumentaci posledních událostí před startem. Pokud byste si o těchto aktivitách chtěli přečíst více, určitě Vás potěším. Již dnes večer na našem webu vyjde obsáhlý dodatek k tomuto druhému dílu Deníku astronautky, ve kterém bude Samantha tyto události popisovat. Celý předstartovní kolotoč už totiž zažila jako člen záložní posádky letos v květnu. A právě toto vyprávění bude náplní večerního článku.
Zdroje informací:
https://plus.google.com/
https://twitter.com/AstroSamantha
https://www.facebook.com/ESASamanthaCristoforetti/
Zdroje obrázků:
http://i.kinja-img.com/
https://twitter.com/AstroSamantha
https://www.facebook.com/ESASamanthaCristoforetti/
https://www.flickr.com/photos/astrosamantha/
https://plus.google.com/u/0/+SamanthaCristoforetti/photos
http://www.corriere.it/
„Protože se jako hlavní posádka nesmíme jít podívat na vývoz rakety, uvidím ji poprvé až večer před startem… ehm…. zítra!““
Prečo?
Ruská tradice, prý to přináší smůlu…
Ohledně těch tradic – předpokládám, že astronautky vynechávají močení na kolo autobusu? 😀
Najdou se i takové, které tu tradici dodržují, viz.
https://kosmonautix.cz/2013/04/tradice-a-povery-v-pilotovane-kosmonautice/
😉
Na fotografii s vylepováním druhé nálepky jsou na bundě astronautky vidět vlajky. Pokud dobře vidím tak je tam i česká vlajka… Jak se tam dostala?
Vysvětlení je na dalších snímcích, kde je emblém vidět celý i když v mizerném rozlišení. Jde o nášivku ESA s vlajkami členských států. Lepší obrázek je třeba tady: http://spacepatches.wordpress.com/2012/01/20/esa-national-flags-patch/
Česká republika je členem ESA a proto je její vlajka na oficiální nášivce spolu s vlajkami ostatních členských zemí.
Jak je psáno, že se ISS otočí o 180°, to se dělá pomocí gyroskopů nebo je na to potřeba zažehnout nějaké trysky?
Na menší úpravy polohy se používají gyroskopy, ty ale mají omezenou zásobu hybného momentu a navíc je změna polohy s jejich pomocí pomalá. To má vliv na systémy a experimenty, takže je dávána přednost rychlejší otočce pomocí trysek. Mám dojem, že se během otočky o 180° spotřebovává kolem 10 kg paliva.
Moc pěkný článek :O Děkuji za něj! Moc rád bych si to také vyzkoušel, akorát nevím, zdali by tu stačilo turistické vízum nebo ne …
Pro většinu věcí, které jsou na fotkách, musíte být kosmonautem. Pokud chcete navštívit Rusko jako turista, pak vám stačí běžné turistické vizum.