Ať už raketoplány bezmezně milujeme pro jejich technickou eleganci, nebo nenávidíme pro jejich finanční náročnost, nebo je bereme takové, jaké byly, jistě se shodneme na tom, že tvořily po několik desetiletí páteř americké kosmonautiky. Tyto koráby se do kosmu vydaly celkem 135x a během svých misí plnily nejrůznější úkoly – od vědeckých pokusů, přes vypouštění družic až po stavbu a zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Jak by to ale vypadalo, pokud bychom těch 30 let shrnuli do pár minut – tedy pokud bychom nechali všechny raketoplány odstartovat v jednu chvíli. To nám ukáže video vložené do dnešního krátkého článku. Jen malé upozornění – nezapomeňte si ztlumit zvuk.
Zdroje obrázků:
http://www.blog.logitunes.com/wp-content/uploads/2014/08/LogitunesLaunch.jpg
Krásné stroje.
Bohužel stroje navržené na to, aby z vesmíru na Zem vozili (většinou) 60 kubíků prázdného prostoru. Luxus, který si nakonec nemohli dovolit ani Spojené státy. Chyba už úplně na počátku v základním ideovém zadání. Chyba, která ze zpětného pohledu stála kosmonautiku 30 let vývoje.
Ale i tak to byly krásné stroje.
Máte pravdu. Zajímalo by mě, jak by to bylo s kosmonautikou dnes, nebýt raketoplánů. Podívejme se ale na to z té lepší stránky. Nebýt raketoplánů, neměli bychom ISS, neuskutečnila by se řada vědeckých experimentů, kdo ví, jak by to bylo s Hubblem atd. Důležité je, že se NASA z této částečné chyby poučila.
Je pravda, že nebýt raketoplánů, nebyla by ani ISS ve stávající podobě. Ale byly by už v sedmdesátých letech Skylaby s obytným objemem mnohonásobně převyšujícím jakýkoli modul ISS. A možná i základna na Měsíci. A co by bylo na počátku třetího tisíciletí si netroufám ani představit. Možná by se dodnes létalo sice koncepčně zastaralým, ale velmi spolehlivým a díky sériové výrobě levným Apollem… 🙂
…i včetně posledního startu Chalengeru… 🙁
Máte pravdu je tam, schválně jsem hledal jestli tam bude….osobně si myslím že to smysl mělo.
Rusové jen demonstrovali že to umějí také s Buranem, byli asi chytřejší věděli že to bude hodně drahé….
U Buranu se tvrdilo že byl o krok před Američany, nebot jeho let byl plně autonomní….
Kdysi kdesi jsem četl, že Buran údajně vznikl na přímou politickou objednávku. Údajným argumentem vůdců z Kremlu byla domněnka, že by americký raketoplán po startu „náhle“ změnil směr a mohl v rychlosti 7M svrhnout na Moskvu jadernou bombu mimo dosah protiletadlové obrany. Samotní vědci a plánovači o raketoplán neměli zájem. Tušili, že bude velmi drahý a mimo ekonomické možnosti SSSR. Sami měli co dělat, aby udrželi prestiž alespoň s Mirem. I když třeba by Buran nemusel být takový průšvih, třeba jen z toho důvodu, že si s sebou nevezl mrtvou váhu v podobě startovacích motorů…..
To máte pravdu. Ovšem obavou nebylo to, že by americký raketoplán náhle změnil směr a shodil by na Moskvu jadernou bombu. To by stroj na oběžné dráze nedokázal. Ruští inženýři předpovídali, že STS bude neekonomickou koulí na noze. Proto nechápali, proč si za tím projektem USA tak stojí. A proto přišlo zadání, že Rusko musí mít raketoplán taky. „USA s ním určitě mají nějaké nekalé vojenské plány, o kterých zatím nevíme, a proto musíme být připraveni a mít stejnou schopnost.“
A Buran sice nevozil mrtvou váhu motorů, ale i tak tam té mrtvé váhy bylo pořád požehnaně. A právě kvůli absenci znovupoužitelných motorů by se museli pro každý start rakety Eněrgia vyrábět nové. Takže taky žádná výhra.
Vzato čistě selským rozumem, z vesmíru na zem má smysl vozit asi jenom dvě věci. Živé lidi a jaderné zbraně. Tohle zadání splňovali oba raketoplány na jedničku. Ovšem vzhledem k tomu, že obě velmoci přísahali na nešíření jaderných zbraní do vesmíru, nemohly tenhle účel nikdy veřejně přiznat.
Každý, kdo by chtěl někdy na oběžnou dráhu rozmístit jaderné zbraně, bude něco jako raketoplán potřebovat. Pokud tedy nebude takový tvrďák, že by je při poruše, nebo po ukončení životnosti nechal shořet v atmosféře.
… a propos – co vlastně vychází levněji – vyrobit nový motor na jedno použití nebo motor opakovaně použitelný, ale s nutností opakované rozborky sborky po letu??