Americký „čichač“ je téměř u cíle

Americká družice MAVEN

Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.

MAVEN včera vstoupil do takzvané Hillovy sféry Marsu. Hillova sféra je oblast kolem planety, kde už gravitace planety převažuje nad gravitací Slunce. Jinými slovy – Mars si začal sondu pomalu svou gravitací přitahovat. Tím vzroste rychlost sondy vůči planetě (momentálně 3,2 km/s) a pokud bychom nechtěli vstoupit na oběžnou dráhu Marsu, měli bychom tu krásný příklad gravitačního praku. Aby ale sonda zakotvila u Rudé planety, bude muset na 33 minut zažehnout svůj hlavní motor a zpomalit o 1230 m/s.

Infografika příletu sondy MAVEN k Marsu
Infografika příletu sondy MAVEN k Marsu
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Překlad: Autor

My, Středoevropané, můžeme litovat, že zážeh začne v pondělí 22. září ve 3:50 našeho času. V té době bude vzájemná rychlost sondy a planety 4,7 km/s. Až MAVEN ve 4:22 našeho času vypne svůj motor, budou jeho nádrže z více než poloviny prázdné a sonda se bude nacházet na vysoce protáhlé oběžné dráze. Nejnižší bod dráhy bude 380 km nad povrchem, nejvyšší celých 44 600 km vysoko. Celá dráha bude vůči rovníku skloněna o 75°. Jeden oběh kolem Marsu tak sondě zabere 35 hodin. Celou událost bude živě přenášet jak NASA TV, tak i specializovaný web Planetary Society.

Dráha sondy se bude v dalších týdnech pomocí šesti kratších zážehů postupně snižovat, až se MAVEN usadí na finální oběžné dráze, ve které bude nejbližší bod dráhy pouhých 150 kilometrů nad Marsem a nejvzdálenější 6 200 km vysoko, čímž oběžná doba klesne na čtyři a půl hodiny. V této fázi se aktivují vědecké přístroje a začne hlavní fáze celé mise. MAVEN má totiž za úkol zmapovat atmosféru Marsu, prozkoumat její interakce se Slunečním větrem. Zatím žádná sonda se atmosféře Marsu a především jejím nejvyšším vrstvám nevěnvoala tak podrobně jako právě MAVEN.

Jak Slunce ovlivňuje atmosféru Marsu? Snad nám MAVEN odpoví
Jak Slunce ovlivňuje atmosféru Marsu? Snad nám MAVEN odpoví
Zdroj: http://time-az.com/

Výsledky z této sondy nám pomohou pochopit, co přesně se s Marsem před mnoha miliony let stalo – planeta, na které byly podmínky srovnatelné se Zemí se změnila v pustou poušť. Nabité částice slunečního větru totiž neustále odnášejí molekuly marsovské atmosféry. Tato zjištění nás sice při momentální úrovni techniky příliš zajímat nemusí, ovšem pokud se jednou bude lidstvo snažit o terraforming Marsu, bude nutné počítat i s tím, že atmosféru bude potřeba neustále doplňovat.

Ale pojďme od sci-fi zpět do reality. Sonda MAVEN nebude atmosféru mapovat jen z uctivé dálky. Během aktuálně naplánované roční základní mise by měla sonda vykonat pět „ponoření“ do horních vrstev atmosféry. Zde provede kontaktní měření složení, což vysvětluje, proč jsme ji v nadpise nazvali „čichačem“. Na její palubě najdeme celou řadu přístrojů – od analyzátorů elektronů a iontů ze slunečního větru, přes magnetometr až po UV spektrometr.

NASA počítá s tím, že podle výsledků prodlouží službu MAVENu i po dokončení základní roční mise. Kromě toho by tato sonda měla pomoci sondám MRO a Mars Odyssey, které zajišťují komunikaci mezi Zemí a vozítky Opportunity a Curiosity. MAVEN by měl převzít část jejich úloh. Na závěr dnešního článku přiložíme krátké informační video, které přehledně ukazuje všechny výše popsané kroky, včetně  názorné ukázky oběžné dráhy.

P.S. Přílet k Marsu čeká v nejbližších dnech i malou indickou sondu MOM, které se říká také Mangalyaan. Také jejímu vstupu na oběžnou dráhu Rudé planety se budeme na našem webu věnovat. Mangalyaan by měla na oběžnou dráhu vstoupit 24. září.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.planetary.org/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://mars.nasa.gov/images/MAVEN-illustration-br2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/14-254_0.png
http://time-az.com/images/2012/04/20120420MAVEN-at-Mars.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Americký „čichač“ je téměř u cíle

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗