SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.
Přímý přenos vysílala od 22:00 našeho času živě NASA TV. Administrátor NASA, Charles Bolden ve svém proslovu nejprve informoval o aktuálním vývoji hlavní americké lodi – Orionu. V dalších minutách několikrát zdůraznil, že dnešní výběr postupujících lodí bude pro americkou kosmonautiku velmi důležitý, protože ji zbaví závislosti na ruských Sojuzech, které mají momentálně na dopravu posádky na ISS monopol.
Nové lodě budou startovat z amerického území a vrátí tak Spojeným státům soběstačnost v pilotovaných kosmických letech. Jak minuty plynuly, postupně jsme se dostávaly od obecných řečí ke stále konkrétnějším informacím. Během přehrávání animace už bylo jasno – do finále se dostaly lodě Dragon V2 od SpaceX a CST-100 od Boeingu. Obě zvládnou přepravit až sedm astronautů, případně méně lidí na úkor většího objemu nákladu.
Zatímco Boeing dostane od NASA 4,2 miliardy dolarů, pro SpaceX je za srovnatelnou službu připraveno 2,6 miliardy dolarů. Celkem bude na obě lodě čekat pět velkých milníků, které budou podmiňovat další vývoj. NASA už několikrát avizovala, že nové lodě budou muset splňovat vysoké bezpečnostní standardy. Počítá se s několika letovými zkouškami, které budou mít za úkol odhalit případná slabá místa projektu. První ostré lety s dopravou posádky na ISS by mohly přijít už v roce 2017, což je velmi smělý termín.
Pojďme se ale podívat, co tento včerejší výběr konkrétně znamená. V podstatě NASA rozhodla tak, jak se už několik měsíců očekávalo. O tom, že je Dream Chaser z finálové trojice nejslabším článkem jsme rozebírali například v tomto, nebo tomto článku na našem webu. Ačkoliv mají okřídlené kosmické lodě velkou výhodu v tom, že při návratu do atmosféry v nich posádka zažívá mnohem menší přetížení, NASA se rozhodla vystavit Dream Chaseru stopku.
Otázka může znít: Proč? Objektivně vzato musíme uznat, že Dragon V2 i CST-100 jsou v testech o kousek před Dream Chaserem, jehož reputaci příliš nezlepšila ani nehoda během jedné zkoušky přistání. Okřídlené stroje totiž mají přistávací fázi mnohem složitější než „obyčejné“ kabiny na padácích. Jedním z důvodů vyřazení mohlo být to, že NASA nevěřila, že by Sierra Nevada Corporation stihne všechny důkladné testy do roku 2017. V tomto ohledu byl výběr Dragonu V2 a CST-100 sázkou na větší jistotu.
Jsou tu ale i další důvody. Asi jen málokdo očekával, že by NASA nevybrala loď CST-100 od firmy Boeing. Tato společnost je už po mnoho desítek let přisátá na americké kosmonautice. Za tu dobu se obě instituce navzájem provázaly a tak nebylo příliš pravděpodobné, že by NASA odstavila právě CST-100.
Ale nehledejme za tím jen zákulisní tahanice. Boeing je ze všech tří firem největší, má nejvíce zkušeností v oboru a zaměstnává nejvíce lidí. Z pohledu čistě pragmatického se jedná o nejstabilnější firmu. Daní za to je ovšem jistá „zkonstnatělost“ celého aparátu, kvůli které se Boeing nemůže měřit s mladšími firmami, které si naopak počínají jako hbité štiky.
Pro SpaceX zase hovoří její rychlý rozvoj v posledních letech, spolehlivost při zásobování ISS a také to, že jako jediná ze tří kandidátských firem disponuje už nyní raketou, která poslouží k vynášení pilotované lodě. Dream Chaser totiž počítal a CST-100 stále počítá se starty na raketě Atlas V, která ale prozatím nemá homologaci pro vynášení lidských posádek. Ovšem to by neměl být nepřekonatelný problém – rakety Atlas totiž spadají pod výrobní společnost United Launch Alliance, která vznikla spojením dvou firem – Lockheed Martin, která produkovala nosiče Atlas V a Boeing, která měla na starosti rakety Delta II a IV. Jelikož tedy Boeing usiluje o homologaci rakety, která vzniká ve firmě, která s touto společností velmi intenzivně souvisí, nedá se očekávat, že by proces brzdily nějaké výrazné komplikace.
Ať už Vás výběr americké kosmické agentury potěšil, či zklamal, jedná se o velký krok vpřed. NASA bude od roku 2017 opět soběstačnou ve vynášení svých astronautů na ISS a přestane tak několik let trvající závislost na ruských lodích Sojuz, která byla mnoha americkým patriotům velkým trnem v oku.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
Zdroj obrázků:
http://1.bp.blogspot.com/…/gs5aTzG0Hf0/s1600/Desktop2.png
http://news.softpedia.com/…Contracts-for-Private-Spacecraft-Developers-2.jpg
http://www.futuretimeline.net/blog/images/338.jpg
http://boeing.mediaroom.com/file.php/86087/MTF12-0017-004_CST-100.jpg
http://maagg.com/wp-content/uploads/2014/05/17919-thumb.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/launch-02_4.png
To je fofr.
Díky za pěkné shrnutí.
Rádi přinášíme aktuální informace, když víme, že o ně bude mezi čtenáři zájem. To je ta nejlepší motivace k práci. 😉
bude zajímavé srovnat náklady na jeden let s raketoplánem, myslím že to ozřejmí bolestivý krok , kterým bylo zrušení raketoplánů jako slepé uličky, ostatně výsledek výběru opět raketoplán zavrhl.
Rusové by se měli také konečně rozhoupat a něco pořádného postavit vždyť je to bída, používají pořád to co před půl stoletím vymyslel Koroljov a přitom už tenkrát Sojuz notně pokulhával za Gemini, která byla jen mezikrokem k Apollu.
Tyhle lodě nejde s raketoplánem srovnávat, je to jako ty pověstné „hrušky s jabkama“. STS poskytovalo úplně jiné možnosti a mělo zcela jiné využití.
Raketoplány mají úctyhodnou historii 30 letého provozu. To bych za slepou uličku rozhodně nepovažoval. Déle slouží jen ruské Sojuzy a jak sám naznačujete, v jejich případě je to spíš z nouze ctnost.
Nejaký ten raketoplán lieta aj teraz a je zatiaľ spoľahlivý, takže slepú uličku si vybrala Sierra Nevada Corporation – som zvedavý či bude pokračovať, skôr to vzdá!
No, já si nemyslím, že by Sojuz byl bída. Je to sice stará, ale velmi spolehlivá loď. Konstrukce může být za Koroljova, to nepopírá nikdo, to je jasné. Ovšem průběžné modernizace tuto loď posouvají vždy o něco dál. Kdyby to nebyla dobrá loď, NASA by je určitě nevyužívala.
Jen tak mimochodem k otázce bezpečnosti, poruchy nebo selhání u Sojuzu jsou opravdu vyjímkou. Poslední smrtelná porucha byl Sojuz 11. a to je už pěkně dávno. Díky havárii jedné nosné rakety přímo na rampě, šlo o loď poté očíslovanou jako Sojuz T10A, posádka Titov, Strekalov, se i prokázalo že havarijní systém SAS funguje bezvadně a spolehlivě.
Pamatuji i na návrat Sojuzu s kosmonautkou z Jižní Koreje, kdy kabina přistávala díky chybě po balistické křivce a přetížení bylo „více než obvyklé“. Ovšem to vše ukazuje, jak je Sojuz odolný a spolehlivý. Rozhodně si nemyslím, že by byla ostuda používat Sojuzy dál. Není-li potřeba posílat více kosmonautů než je současná kapacita Sojuzu, Proč ne? Je hezké, že nové lodě vynesou do kosmu třeba i sedm lidí, to je rozhodně síla, ovšem v závislosti na to je třeba vynést i zásoby a podobné věci. Je současná kapacita ISS na to přizpůsobená? A kam létat jinam, když na Měsíc se hned tak nikdo nevrátí?
Ostatně, co chcete vymyslet převratně nového? Okřídlená koncepce je zřejmě pasé, což se ukázalo a z hlediska aerodynamiky a různých dalších ukazatelů, skoro všechny návratové kabiny budou více či méně podobné. Viz Apollo, Orion, CTS 100 a kdo ví co ještě přijde.