Tragická událost, která se stala na východní Ukrajině, zřejmě zasáhla celý svět. Zpravodajské servery se předhání v poskytování aktuálních informací z místa, kam se zřítil sestřelený Boeing 777, znesvářené strany se navzájem obviňují ze sestřelení stroje. Náš portál si chce i v tomto případě zachovat neutralitu a proto se nepřikloníme k verzi ani jedné strany. O případu bychom ani neinformovali, ale v posledních dnech se ukazuje, že při rozkrývání detailů neštěstí, při kterém zahynulo téměř 300 lidí, by mohly pomoci satelity. Náš seriál Kosmonautika pomáhá se tedy nevyhne ani tomuto smutnému tématu.
Na začátek si shrňme všechny jisté informace – let MH 17 patřil malajsijským aerolinkám a 17. července odstartoval z amsterdamského letiště Schiphol a mířil na mezinárodní letiště v Kuala Lumpuru. Civilní letoun Boeing 777-200ER měl na své palubě 15 členů posádky a 283 cestujících. Během přeletu nad východoukrajinskou oblastí jej zasáhla raketa země-vzduch vypálená pravděpodobně ze samohybného protiletadlového systému 9K37 Buk. Trosky letounu dopadly do okolí města Hrabove v Šachtarském rajónu v Doněcké oblasti – nikdo nepřežil. Tolik dosavadní fakta. Všechno ostatní jsou pouze prozatím nepotvrzené spekulace.
Zdroj: http://topgun.rin.ru/
Americké výzvědná služby momentálně vyhodnocují, zda by jejich supertajné družice nemohly poodhalit roušku tajemství. Američané disponují družicemi, které jsou schopné zaznamenat start rakety, případně mohly zachytit ohnivou kouli, ve kterou se letadlo změnilo po zásahu raketou. Pokud raketová baterie před střelbou skenovala radarem oblohu, mohla její signál zachytit některá z družic na oběžné dráze.
Jedno je jisté – veřejně se o vyhodnocování dat mluvit nebude. Už jen z toho důvodu, že americká armáda jen velmi nerada prozrazuje detaily o svých tajných satelitech. A pokud by se na veřejnost dostaly například informace o tom, kdy která družice sledovala východní Ukrajinu, dala by se pak velmi snadno dopočítat její přesná oběžná dráha. Stejně tak by tím armáda vyzradila i citlivost svých palubních systémů, což je pochopitelně nežádoucí.
Naštěstí ale existují amatérští pozorovatelé oblohy, jejichž koníčkem je stopování tajných družic – často se o nich hovoří jako o lovcích satelitů. Díky nim má veřejnost alespoň částečný přehled o oběžných drahách tajných satelitů.
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com/
V souvislosti s tragédií letu MH 17 se velmi často skloňuje zkratka SBIRS, která označuje armádní systém včasné výstrahy. Tyto družice snímají zemský povrch v infračerveném spektru, což by v aktuálním případě bylo výhodné, protože teplo vzniklé jak při startu rakety, tak při pádu letadla produkuje velké množství infračerveného záření. Samotný projekt SBIRS pochází už z dob Studené války, kdy američtí vojáci chtěli dostat včasné varování před startující nepřátelskou raketou s jadernou hlavicí. Dnes je samozřejmě modernizovaný a dokáže zachytit nejen starty mezikontinentálních raket, ale i rakety krátkého doletu, případně velké výbuchy při nehodách, nebo lesní požáry.
Letka satelitů SBIRS disponuje i několika družicemi ,které jsou umístěné na geostacionární dráze. Kromě toho několik podobných satelitů spadajících pod národní průzkumný úřad NRO krouží i na protáhlé geosynchronní dráze typu Molnija – ty pokrývají prakticky celý svět, jelikož obíhají po polárních drahách.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Plně dokončený systém SBIRS by měl disponovat čtyřmi družicemi SBIRS GEO na geostacionární dráze a dvěma SBIRS HEO na vysoké oběžné dráze. Prozatím došlo k vypuštění dvou satelitů SBIRS GEO. Oba vynesly rakety Atlas V – první startovala v květnu 2011 a druhá v březnu 2013. Na silně skloněné oběžné dráze jsou i dva zástupci SBIRS HEO – ti startovali v letech 2006 a 2008 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Snímací senzory srovnatelné se systémem SBIRS by měly být i na palubě družice označované jako USA-184, která se do vesmíru dostala pod krycím označením NROL-22. Obíhá na dráze Molnija a startovala v roce 2006 z Vandenbergovy základny.
Podle respektovaných amatérských „hledačů družic“ měly mít oba satelity SBIRS GEO výhled na východní Ukrajinu. Stejně tak se zdá, že i USA-184 měla výhled na tuto oblast. Satelity SBIRS pracují s dvěma typy snímačů – jedny propátrávají povrch celé Zeměkoule, který mají pod sebou a druhé se zaměřují na specifické oblasti zájmu. Liší se pochopitelně přesností měření.
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/
První výsledky už se přesto objevily. Na veřejnost se samozřejmě nedostala surová data, ale již vyhodnocené výstupy. Podle nich se zdá, že k zásahu letounu došlo v letové hladině 33 000 stop, tedy asi v deseti kilometrech. Výsledky naznačují, že je pravděpodobné, že smrtící raketa odstartovala z místa poměrně blízko ukrajinsko-ruské hranice, ale pravděpodobnější je, že to bylo z území Ukrajiny. Pozor – zpráva ze satelitů nehovoří o tom, kdo raketu odpálil – hodnocení se zaměřuje pouze na faktické a ověřitelné informace.
Ať už měl prst na symbolickém červeném tlačítku kdokoliv, životy obětem nevrátí žádné vyšetřování. Přesto je potřeba pozorně vyhodnotit všechny dostupné zdroje, které mohou tuto událost objasnit a objasnit, kdo tuhle katastrofu způsobil. V tomto světle může aktuální nešťastná událost posloužit k tomu, abychom si znovu uvědomili, že satelity mohou být užitečné v případech, kdy jiné důkazy chybí.
Zdroje informací
http://spaceflightnow.com/
http://sattrackcam.blogspot.co.uk/
http://en.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://blogs.ft.com/the-world/files/2014/07/MH17-04.jpg
http://topgun.rin.ru/images/2554_1.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/product_image.img.jpg/1326819924970.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/SBIRS-GEO.jpg
http://2.bp.blogspot.com/…/s1600/SBIRS_MH17_17jul2014_1415UT.png
Uvidíme, jaké informace ze satelitů budou Američani časem ochotni uvolnit… Každopádně podle radorových odpovídačů bylo letadlo v 10 058 m, takže na to družice nebyla třeba, to víme díky flightradaru24.com všichni. Stejně tak nikdo už od první chvíle nepochyboval, že nešlo o běžnou nehodu, letadlo zmizelo z radaru okamžitě a trosky nebyly na jednom místě. Je smutné, co se dělo v prvních dnech, nehoda ve válečné zóně je problém, hlavně když si to útočník uvědomuje.
Promiňte, ale to dost velký blábol. To, že „letadlo zmizelo z radaru okamžitě a trosky nebyly na jednom místě“ v žádném případě neříká nic o tom, že bylo letadlo zasaženo raketou. Takhle to mohlo být v případě jiných příčin, stejně tak letadlo mohlo být na jednom místě i po zásahu raketou.
On pan Gembec ale nepíše o raketě, ale o tom, že nešlo o běžnou nehodu (stejné by způsobila i bomba, což také není běžná nehoda), při nehodách se málokdy letadlo doslova rozsype
dnes byl na webu publikován snímek části trosek, který prošel bez komentářů, ale o neštěstí říká mnoho
je to levá část pilotního prostoru s okny, vnější plášť je jak řešeto od kulatých projektilů letících zepředu z místa, kam letadlo letí, takže šlo o raketu, přiletěla na vstřícném kurzu a vybuchla těsně před špicí letadla
takže zveřejněná analýza dráhy podle družicových údajů přesně odpovídá
člověku je z toho smutno ….
Děkuji za informativní článek. Dovolil bych si nevýznamnou poznámku, a to, že na obrázku není systém BUK, nýbrž 2K12-KUB, který používá i AČR. Nejedná se o veliký prohřešek, oboje jsou velmi sofistikované, účinné a jak vidno i smrtící zbraně bez ohledu na to, zda-li se jedná o novější či starší protiletadlový raketový systém.
Obávám se ale, že i přesná lokalizace místa odpalu nemůže usvědčit viníka – jedná se o mobilní systém, který se před i po odpálení rakety se může přesunout během velmi krátké doby (cca 15min) přesunout jinam. I při vystopování času a místa odpalu se tedy nedá říci, kdo a s jakým úmyslem tuto raketu odpálil. Bohužel.
Díky za informaci – nejsem odborník přes vojenské systémy, proto jsem využil služby Google obrázky. Pokud se nejedná o velkou chybu, tak bych tam obrázek nechal. Díky i za doplnění informací.
Rádo se stalo, byl jsem tak trochu zvráceně potěšen, že mohu doplnit nějakou informaci a být alespoň trochu k užitku ostatním čtenářům tohoto blogu. Dokud na obrázku není malebná plachetnice s popisem ,,Protiletadlový systém Buk“, nejedná se o nijak velkou chybu 🙂
A nebo víte co, ať jsou naše články úplně přesné – pokud máte chvilku – můžete mi poslat odkaz na obrázek, který by k tématu seděl přesněji? Je vidět, že se v tomto tématu orientujete mnohem lépe než já.
Ale je to BUK! Starší KUB má jiné odpalovací zařízení a hlavně nese jen tři rakety, z čehož vznikla jeho přezdívka, Tři prsty smrti. Navíc samotné rakety mají jiné aerodynamické plochy a na bocích vstupy vzduchu k náporovým motorům.
Možná se mýlím, ale napočítal jsem na obrázku rakety tři.
Český systém KUB používá rakety 3M9M3/Gainful/ se systémem řízení typu ,,otočné křídlo“, tj. polohovatelnými klapkami na trupu rakety, což je asi nejpoužívanější raketa do tohoto systému, proto se domnívám, že Vás to spletlo. Avšak co je mi známo, tak během operativní služby bylo vystřídáno více typů raket, např. modernizovaná verze systému KUB využívá italské rakety Aspide 2000, proto bych nepovažoval tvar křidélek jako identifikační znak systému. Na obrázku je pravděpodobně systém KUB osazený raketami typu 9M38M1UR.
Raketový systém BUK pak používal rakety 9M38/Stihl-1/, které se pak dále modernizovaly, např. dnes je ruský systém BUK osazen (bohužel) moderními raketami 9M317ME/Smerch/a je téměř bez křidélek
Krom hlavního rozdílu – počtu raket- se oba systémy od sebe podstatně liší hlavně navigačním a radarovým systémem.
Nejsem odborníkem na vojenskou techniku, a už vůbec nejsem fanoušek vojenské techniky, avšak rakety (globálně) jsou v jistém ohledu můj koníček a navíc si rád fakta, o kterých čtu, snažím ověřit, proto ve světle nedávných událostí mám ,,načteno“ o protileteckých systémech.
Hlavním smyslem mého příspěvku bylo spíše poukázat na fakt, že dokonalé vystopování trajektorie rakety neznamená vyřešení otázek typu: kdo? proč? a jak?
Nemohu si pomoci, ale pokud autor v příspěvku výše dodržel slib a obrázek ponechal tak jak je, tak stále vidím rakety čtyři 🙂 S tou evolucí řídících ploch máte pravdu, ale jak už jsem psal, hlavním rozlišovacím prvkem mezi KUBem a BUKem, je ten raketonáporový motor, který nejde na řízené střele přehlédnout.
Jinak náhrada raketami Aspide se plánoval pro modernizaci našich systémů KUB ale sešlo z něj. Navíc, pokud se nemýlím, řízené střely Aspide měly být odpalovány z kontejnerů, takže vizuál je úplně jiný.
Střelecké vozidlo na obrázku k článku je opravdu ze systému BUK – hlavní rozdílem oproti systému KUB je (kromě počtu raket) instalace naváděcího radiolokátoru v přední části lafety OZ. Buk sice používá i vozidlo bez radaru (odpalovací/nabíjecí), jenže to převáží dokonce osm raket. Odlišný i když třeba na první pohled podobný, je i strojový spodek
Já bych hlavně doporučil nepoužívat službu Google obrázky jako nákupní košík v supermarketu, redakci by se mohlo absolutní ignorování autorských práv jednou vymstít. Nepomohou ani citace zdroje, které jsou mimochodem dost podivné.
Vystopování trajektorie samo o sobě problém nevyřeší, v kombinaci s družicovými fotografiemi předchozích přesunů ale už ano
a minimálně to vyvrátí některé lži, které byly v médiích publikovány (stíhačka, střalba rakety ze zadní poosféry ad…)
Je to systém BUK.
No, a další věc je, že i když některá strana předloží důkazy ze snímků satelitů, otázkou je kdo je ochoten už komukoliv věřit? Takových „důkazů“ už historie, a zejména ta válečná, veřejnosti nabídla. Aby se v prvních letech mluvilo o nevyvratitelném důkazu a po x letech, když se otevřou archívy, aby se zjistilo, že vše byl jeden velký podvrh.
Nevěřím nikomu a ničemu. Jediné co má smysl, je ptát se, kdo má z takových incidentů užitek. Jedině tohle může alespoň částečně nasměrovat ručičku na viníka.
JInak měl bych prosbu, mohli byste sepsat článek o těch „lovcích satelitů“? co je k tomu zapotřebí, a jak takový lov probíhá? děkuji.
Dobrý nápad, popřemýšlíme o tom.