Každý den přináší mnoho novinek, mezi kterými nechybí ani ty kosmonautické. Náš nejstarší seriál Kosmotýdeník je tu právě proto, aby shrnul ty nejzajímavější události uplynulých sedmi dní a přinesl je ve formě článku. Ani v jeho 89. vydání nebudete ochuzeni o trojici hlavních témat. Čeká nás představení nové pilotované lodi od společnosti SpaceX, zrekapitulujeme si úspěšný start tříčlenné posádky k ISS a nakonec se zmíníme také o povedeném nočním letu amerického zařízení Morpheus.

SpaceX opět šokovala

Na to, že soukromá firma SpaceX umí překvapit si už fanoušci kosmonautiky zvykají. Její plány zněly ještě před mnoha lety směšně, mnozí je obviňovali ze snílkovství, které není v kontaktu s realitou. Ale jejích sny se postupně realitou staly. Rakety Falcon spolehlivě létají s nákladem na oběžnou dráhu, lodě Dragon vozí zásoby na ISS a zařízení Grasshopper umí vyletět do kilometrové výšky a pak zase přistát. Kdybyste před deseti lety nastínili takový scénář, všichni by se vám vysmáli. SpaceX ale neusíná na vavřínech. I přesto, že dokázala kritikům zavřít ústa a splnit své plány, tak dál pokračuje ve svém snažení. Odhaluje nové a nové plány, které sice mohou znít neuvěřitelně, ale příklad z historie ukazuje, že tuhle firmu není radno podceňovat.

V pátek 30. května, když bylo ve střední Evropě ještě hodně brzké ráno se v sídle SpaceX ve městě Hawthorne odhaloval první exemplář nové generace lodi Dragon, který bude určený k dopravě astronautů. Fanoušci kosmonautiky tak nějak tušili, že půjde o novou pilotovanou loď, přesto byly představené novinky bez přehánění šokující. O všech zajímavostech jsme se podrobně rozepsali v tomto článku, takže teď už jen stručně – nový Dragon má umět přistát motoricky na ploše o velikosti heliportu, nabídne místo pro sedm astronautů, kteří se usadí do pohodlných sedaček zdobených kůží. Ovládací prvky budou na dotykovém panelu, klíčové spínače pak budou mechanické. Nový Dragon použije odolnější tepelný štít, který zvládne více letů do vesmíru, stykovací zařízení pro spojení s ISS bude během letu kryté odklopnou ochranou. Změní se i nehermetizovaná část lodi, takzvaný trunk, který bude nově pokrytý solárními panely, jako to známe z japonské lodi Kounotori.

První let bez posádky by mohl přijít na konci příštího roku. První astronauti by do pohodlných křesel mohli nastoupit o rok později. Zdá se Vám to všechno až moc krásné na to, aby to byla pravda? Skoro se až chce říct, že pokud by to nebyly plány SpaceX, tak by tomu nikdo nevěřil. Ale tahle firma už mnohokrát prokázala, že slovo „nejde“ pro ni neexistuje.

Evropan je opět na ISS

Na Mezinárodní vesmírné stanici pobývají hlavně Rusové a Američané. Semtam se mezi ně podívá Kanaďan, Japonec či Evropan. Posledním zástupcem starého kontinentu, který byl součástí dlouhodobé posádky, byl Luca Parmitano, který se na zemi vrátil vloni v listopadu. Od té doby neměla Evropa svého zástupce. Situace se změnila až v tomto týdnu. 28. května ve 21:57 našeho času zaburácely na kosmodromu Bajkonur motory rakety Sojuz a na půlroční pobyt na ISS se vydala posádka kosmické lodi Sojuz TMA-13M. V ní bychom kromě Maxima Surajeva a Gregory Wisemana našli i německého astronauta, Alexandra Gersta. Více o představení posádky najdete v tomto článku.

Start se podařil na výbornou a Sojuz přiletěl ke stanici po rychlé dráze. Už po čtyřech obězích kolem Země, tedy zhruba šest hodin po startu už probíhalo finální přibližování. Sojuz se se staničním modulem Rassvět spojil bez sebemenšího problému ve 3:44 našeho času. Následovala nezbytná kontrola všech systémů, včetně těsnosti spojení a pak už se mohl otevřít hermetický kryt průlezu, aby se mohly posádky setkat. 40. dlouhodobá expedice na ISS byla kompletní.

Morpheus rozsvítil temnou noc

Nově vyvíjené americké zařízení Morpheus, které má testovat pokročilé systémy automatického přistávání už má za sebou několik letů – nejprve kvůli bezpečnosti v závěsu na laně a později i na volno. Jelikož všechny dosavadní pokusy skončily úspěšně, mohli technici přejít k další velké výzvě – nočnímu letu.

28. května Morpheus odstartoval na svou první misi se špatnými světelnými podmínkami. Vystoupal do výšky téměř 250 metrů, kde chvíli manévroval a následně zamířil k zemi, kde přistál po 93 sekundách od startu. Ukazuje se, že systém je velmi stabilní a potíže mu nebudou dělat ani velmi špatné světelné podmínky, které jej mohou potkat třeba při přistávání v hlubokých lunárních kráterech. Morpheus disponuje několika systémy, které vyhodnocují situaci pod ním a vybírají bezpečné místo pro přistání. Celé zařízení tak funguje do značné míry autonomně.

Kosmické mini-zprávy

Nová americká loď Orion se před svým prvním letem dočkala dalšího velkého mezníku – technici ji v montážní hale spojili s tepelným štítem, který bude chránit loď během vstupu do atmosféry.

Od přistání třetí objednané lodi Dragon sice už několik dní uplynulo, ale v tomto týdnu se objevila zpráva, že po přistání do oceánu vniklo do útrob lodi několik litrů vody. Citlivé biologické experimenty naštěstí ohrožené nebyly. Důvodem poruchy bylo zřejmě to, že Dragon strávil ve vlnách 11 hodin, než jej záchranná loď vyzvedla na svou palubu.

Evropská sonda Rosetta je od cílové komety vzdálená méně než 600 000 kilometrů. technici se proto už nyní chystají na druhý velký brzdící zážeh, který má přijít 4. června a Rosetta během něj zpomalí o 270 m/s.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.gizmag.com/

Zdroje obrázků:
http://www.scientias.nl/wp-content/uploads/2014/05/binnen.jpg
http://maagg.com/wp-content/uploads/2014/05/17919-thumb.png
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/…527887520667327_1782925807508377324_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/14121174269_5b1673c66f_o.jpg